Hypnotizér
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 1. díl >
Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Hypnotisören, 2009
více info...
Přidat komentář
Zajímavý nápad, ale bohužel ve finále dost překombinované. Jednání některých osob mi nepřidalo moc logické, absolutně jsem to nechápala. Rodina hlavního hrdiny byla velmi zvláštní, o to víc mě překvapil ten happyend. Ale obdivuji autory, že se v tom sami neztratili. Jinak zajímavé chvíle, s některými scény by se dalo dál pracovat, jiné mi zase přišly naprosto zbytečné. Bohužel jsem také čekala mnohem víc. A dost mi vadilo i to střídání vypravěče. Jednou to bylo v ich formě, jindy to vyprávěla 3. osoba.. Dost mi to narušovalo děj.
SPOILER!!!!
Nemyslím si, že by malý pobodaný kluk se špatnou plící dokázal zabít zdravotní sestru, utéct z nemocnice a zabít další lidi, byť třeba není psychicky v pořádku.
Absolutně se mi nelíbí, že se hlavní záporák, ten, kdo za to všechno může, objeví až v polovině knížce. Vždyť o tom detektivky nejsou. Nač si tak dlouho lámu hlavu s tím, kdo by ten hrozný čin mohl spáchat, abych pak přišla na to, že vlastně na scéně vůbec nebyl.
Se severskými autory se roztrhl pytel. Ovšem né všichni se vyrovnají Larssonově kvalitě.
Ctiva a zazivna kniha. Precteno behem dvou dnu. Myslim, ze to mluvi samo za sebe. Stoji rozhodne za precteni.
Očekávala jsem detektivku roku a upřímně řečeno jsem byla zklamaná. Příběh mě nevtáhl hned od začátku, chvílemi
jsem se i nudila. Kniha mi zřejmě nesedla ve chvíli, kdy jsem ji četla.
Nečetl jsem knihu jako bestseller roku, prostě jsem na ní narazil v knihovně. Očekával jsem tedy jenom dobrou detektivku. Dostal jsem však něco trochu jiného, vcelku lepšího. Příběh má oproti klasické detektivce více rozměrů, zachovává pouze principy pátrání a napínavosti a to v míře více než dostatečné. Navíc je zde však mnohem hlouběji propracována psychologie hlavních postav a odůvodněno jejich jednání. Jednotlivé scény jsou hodně barevné, nadprůměrně je popsána i sexuální stránka příběhu. Porovnání se Stiegem Larssonem není podle mne nějak zajímavé, oba jsou opravdu dobří a záleží na každém jednotlivém čtenáři, co je pro něj v konkrétní chvíli přínosnější.
Není to špatné, pokud se chcete do něčeho zažrat na dva tři dny. Na Stiega Larssona nemá. Taky mi přišlo matoucí, jak kniha začíná případem Josefa Eka, který se ukončí jen tak ledabyle a skoro zapadne, jen aby se dal prostor Erikově minulosti a pátrání po Benjamínovi. Ale že bych litovala, že jsem to četla, zase tak zlé to zdaleka nebylo.
Dlouho jsem se téhle knize bránila, nakonec jsem se bohužel nechala strhnout davem. Myslím, že hodně přeceňovaná kniha, naprosto nesouhlasím s tvrzením, že se jedná o druhého Stiega Larssona. Pro mě 500 stran o ničem.
místo trochu zdlouhavá, některé passáže jak z červené knihovny. každopádně zajímavý příběh, který není tak úplně prvoplánový, i když ten happy end mi tam vůbec neseděl. dobrá kniha na dovolenou, jen tak si u ní odpočinout.
Tak tato kniha je zklamání. Když jsem si přečetla, že Lars Kepler je nastupující Larsson tak jsem měla rozhodně jiná očekávání. Naprosto nevhodné použití přítomného času, za které doufám, že vděčíme autorovi, mě rušilo celou dobu. Navíc vložený příběh v příběhu mi přijde jako samostatný námět na knihu. Pokud by se autor zaměřil na jedno či druhé tak by to byla celkem výhra, takhle zmatek nad zmatek, do kterého se přimíchá Pokémon a podobné nesmysly, škoda. Kniha by měla potenciál a dost velký. Zkusím to s autorem znovu, ale mám strach, že to dopadne stejně.
Tady bohužel musím souhlasit s Alix. Očekávala jsem trochu víc obzvlášť když jí na obale vychválili jako bestseller roku.
Kniha mi naprosto nesedla. Všechny postavy se celkem zmateně potácejí dějem a většinou vůbec nevědí, co vlastně chtějí. Rodina hypnotizéra Barka mi připadala jako rodina psychopatů. Hysterická manželka, která pořád něco řeší, ale nic nedořeší, manžel, který do sebe háže prášky jako lentilky a vzpurný syn v pubertě, který má vážnou nemoc, aby to čtenáře chytlo za srdce. Všechny postavy jsou ploché a buď jsou vzteklé nebo v depresi, nebo obojí najednou. Pokémoni tomu dali korunu a happy end mne dorazil.
Pokud jde o děj, tak je to velmi propracovaná detektivka s velkým množstvím postav, míst, prolínajícími se časovými rovinami, úhly pohledu i vedlejšími dějovými liniemi. Přesto je styl bravurně zvládnutý tak, aby se čtenář neztratit a stále se orientoval v postupně více zašmodrchané a později se rozmotávající spleti. Příjemně se to čte, trochu to nutí čtenáře k přemýšlení, autor má evidentně hodně nastudováno o hypnóze a píše o ní tak, že dokáže zaujmout a přimět čtenáře, aby se o tuto metodu více zajímal.
Kniha na dlouhé polární noci, pomalu se rozjíždí, a než se rozední tak to začne býti strhující... poslední třetina knihy stěží vyváží začátek...
Musím se přiznat, že mi moc nesedí styl psní autora... Není to úplně špatné, dá se to přečíst a v jednu chvíli jsem musela číst, abych mohla v klidu, beze strachu, usnout.
Ale jinak je to asi až příliš překombinované...
Dobrá detektivka, sice jak mnozí píší, že je dost překombinovaná, ale furt ještě uvěřitelná. Dobře a rychle se čte. Jen bych jí vytkla, že se v ní hraje na náhody. Třeba jak si Erik vzpomněl na Evu, když seškrabával přilepené noviny nebo na konci knihy v lese jak natrefili na toho starého Laponce.
Tak tohle pro mě bylo obrovský zklamání. Natěšen díky příznivým recenzím a srovnávání s Miléniem jsem se na tuto knihu dost těšil.
Začátek ještě nadějný, ale postupem času mě to přestávalo čím dál tim víc bavit. Nevěrohodný děj, vykalkulované zvraty pro zvraty a celková nevěrohodnost postav a jejich jednání. Tuto knihu opravdu doporučit nemohu zvlášť ne fanouškům Stiega Larssona.
knihu sice ještě nemám dočtenou, ale souhlasím tu s hodně komentáři už teď. Po Stiegu Larssonovi jsem si na základě recenzí myslela, že švédské detektivky jsou opravdu kvalitní záležitostí, ale bohužel mě tahle kniha také moc nenadchla. Ze začátku to byl zajímavý příběh, bavilo mě to, ale postupně se do toho zaplétalo víc a víc postav a informací. Na můj vkus v jedné knize hodně věcí.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno švédská literatura hypnóza severská krimi psychologické thrillery švédské detektivky
Knihu jsem přečetla jedním dechem, sice jsem se sem tam přistihla, že uvažuju nad ní, ale dalo se to zvládnout :-)