Hypnotizér
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 1. díl >
Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Hypnotisören, 2009
více info...
Přidat komentář
Zpočátku velice čtivá knížka se bohužel v druhé polovině začíná stávat parodií sama sebe. Podivný koktejl co nejvíce efektních žánrových schémat a nesympatických hrdinů.
Knihu jsem si vzala na Trip of Spain ... a misto pozorovani spanelske krajiny jsem byla celou dobu primo zazrana do teto knihy. Kniha vas vtahne od prvni stranky a ctete a ctete. Druha cast knihy byla o neco mene zajimavejsi jak prvni, ale aj tak uzasna kniha, ktera vas chytne a nepusti. Doporucuju
Velmi čtivá knížka která vás velmi vtáhne do svého děje. Přečetla jsem ji snad za tři dny a moc se mi líbila stejně jako každému komu jsem ji doporučila
Dobře a rychle se čte. Odpočinkové čtení bez kapky humoru. Další dílo autorů mě už nezláká.
Tak jako si Larssona klidně přečtu znovu a kdykoliv si vzpomenu na Lisbeth běhá mi mráz po zádech...Naproti tomu, tohle ve mně nic nezanechalo, první půlka byla sice výborně čtivá, pak se ale děj rozpliznul a už ani nevím co se tam dělo...pro mě spíš zklamání
Oproti Larssonovi je to bohužel hodně slabá káva. Popis situace byl moc strohý, děj zbytečně ukvapený. Chyběli mi detailnější popisy, např. Stockholm jsem si vůbec nedovedla představit. Snad jen to, že Benjamín měl poruchu antikoagulace, stejně jako můj manžel i děti, mě přimělo knihu dočíst. Dle mého začla být kniha poutavá až tak od strany 400. Hypnotizéra jsem četla 3 týdny, kdežto Milénium jsem zhltla za 2-3 noci (jeden díl samozřejmě, ne celou trilogii).
Ten pseudonym sedí. Je to styl Larssona. Takže velmi čtivé, napínavé. Uvidíme, zda vydrží :o)
Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Doporučovat nemá cenu, udělalo to spousta lidí přede mnou. Ačkoli to možná nebude váš "cup of tea" (já osobně moc detektivky nemusím), tak vás tuto duo Lars Kepler vtáhne do děje. Fakta jsou podávána po kouskách a vy nemáte jinou možnost, než číst dál a čekat na další indicie vedoucí k pachatelovi. Ani se nenadějete a otáčíte poslední stránku...
Vážně povedená detektivka. Žádný příběh vystavěný na přímočarém pátrání po jednom kriminálníkovi, ale hledání toho pravého, objevování slepých cest, atd. To mě oslovilo nejvíc, dodávalo to knize větší dojem realističnosti. Bohužel jsem si ale knihu vybral proto, že ji někdo popisoval jako "mnohem lepší než Milénium". To pro mě není. Nelze říct, že je horší, oba autoři mají něco do sebe, ale zde mi chyběl detailnější popis aktuálních scén - občas jsem si nedokázal přesně představit, jak vypadá prostředí, kde se zrovna hrdina nachází - to se mi v případě Larssona nestalo. Navíc se autoři zmiňují o zbytečných detailech, které jsou často nepodstatné - ačkoliv plní dobře účel (mám z nich pocit jako bych sledoval film, kde kamera těká po místnosti, ale vy nevíte, který předmět je důležitý, režisér vám nenaservíruje detailní záběr, aby vám bylo vše jasné). A druhá chybička je Lisbeth. V Miléniu geniální postava, na níž je říběh vystavěn, která bude rozporuplná a přesto ji budete milovat. A takterá tady chybí. Ještě stojí za zmínku, že přestože Larssona i Keplera u nás překládala stejná překladatelka, překlad Milénia mi připadá čtivější, plynulejší, v Hypnotizérovi místy používá občas trochu nepoužívané (a krkolomě znějící) obraty.
Ale nenechte se odradit, kašlete na srovnávání, je to hodně dobrá detektivka.
Joona Linna je sympaťák, i když je to jen typická policejní kebule a v první čtvrtině stráví dobré čtyři strany charakteristikou svých spolupracovníků, o kterých se pak už zmíní leda v jedné nerozvité větě. Rodina Erika Marii Barka mě však od začátku do konce neuvěřitelně lezla na nervy. Hypnotizér Erik, který po celý příběh nevyvede alespoň jedinou racionální věc, Simona, příklad hysterky a prototypu ženy, jíž by muž nechtěl mít doma, a Benjamín trpící těžkou nemocí coby tou nejstarší thrillerovou berličkou všech dob. Zprvu zajímavá dějová linie se navíc během půlky knížky rozmělní do kávového lógru a je nahrazena nezáměrným sci-fi, to když Erik s Joonou vyvozují závěry fantastičtěji než Sherlock Holmes. Mě zkrátka Hypnotizér od prvopočátku stále něčím iritoval. Aby se kniha stala světovým bestsellerem, stačí, aby její autoři vdechli svému dílu čtivou formu (kterou Keplerovi neupírám), dodali všechna možná žánrová klišé a příběh zjednodušili i pro ty nejméně náročné čtenáře. Někomu to možná ke štěstí stačí, mně ne.
Už kvůli neustálému srovnávání se Stiegem Larssonem, nemůžu dát 5* a to proto, že kniha mě nestrhla stejně jako Milénium, proto, že závěr byl skutečně zrychlený a ve velkém happy endovském stylu a za třetí ne proto, že se dost brzo uteklo od počáteční akce Josefa Ekka a žádná zmínka o tom, jak to s ním dopadlo a co kdyby nám trošku vysvětlil něco o motivu a bláznění samotný na konci vřeštící aktér Marek??? také nic...
jinak čtivé, ale že bych to četla na jeden zátah, to tedy ne :)
pro mě to bylo vlastně dost zklamání, jelikož jsem od toho skutečně čekala více (dle kritik a oslav tohotoho dua)...no...třeba příště
Jednoduše severská detektivka, které zbožňuji. Přečetl jsem ji během několika dnů, přičemž při nočním čtení jsem pečlivě kontroloval byt a poslouchal každé šustnutí.
Kniha napínavá a poutavá. Přečetla jsem tuto knihu velice rychle. Mistrná zápletka, zajímavá galerie postav a dobrý způsob vyprávění. Kniha však postrádala atmosféru a vášeň, moc mě zklamal závěr v hollywoodském stylu...Tento titul mě nadchl částečně, ale myslím si, že za přečtení stojí.
No je pravda, že na tolik srovnávané Larssonovo "Milénium" Ahndorilové kvalitativně nedosahují, ale jako odpočinková četba funguje jejich román dokonale.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno švédská literatura hypnóza severská krimi švédské detektivky
Po tom všem co jsem o téhle knize slyšel,jsem byl patřičně nažhaven.Ovšem moje nažhavenost rychle vychládala poté,co jsem zjistil,že mně nesedí styl,který manželé zvolili.Děj mně přišel povrchní,vyřešení vražd v podání Josefa Eka nějak moc náhlé a rychlé,a celkově mně to přišlo takové nijaké.Nepopírám,že na dovolenou to asi není špatná kniha,téma je atraktivní,ale nedotažené.Proto dávám 3 hvězdičky,naprostý průměr.