Invaze
Roman Bureš
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494684/bmid_invaze-I7F-494684.jpg
4
144
144
Válka proti vzbouřenému lidskému dobytku skončila, lidé jsou zpět v ohradách masokombinátů a život v Inferiu se vrací do starých kolejí. Rónan se po návratu z Pekla snaží zapomenout a opět žít. Jde mu to však ztěžka, neustále myslí na Amálku. Na židovskou holčičku, kterou sice vyrval ze spárů nacistů, ale záhy ji musel zanechat v Inferiu. Přítomnost nevinné duše v Pekle přitom vychyluje rovnováhu, a zatímco démoni po kontaktu s lidskou technologií modernizují, Satan slábne a chřadne. Je třeba znovu otevřít portál do světa lidí a vrátit Amálku domů. Avšak démoni netuší, že na tento okamžik čeká Azrael, vrchní velitel vojsk nebeské Demokratické republiky Eden, který se chystá s pluky andělů vtrhnout do Inferia a vzít si zpět vlast svých předků.... celý text
Přidat komentář
80% - Po prvním úspěšném Inferiu, kde nechal démony z pekla bojovat proti německým SS, se autor rozepsal a na téměř sedmi set stranách tentokrát přináší střet démonů s nebeskými anděly, jejichž světy od sebe odděluje pouze stará dobrá lidská Země. Ať už vyhraje kterákoli strana, mohlo by to povážlivě rozkolísat rovnováhu světů, které potřebují jak hříšníky na maso v Inferiu, tak hodné opičky k výrobě elektřiny v Edenu (čerpané skrz svatozář:-)) A středobodem příběhu se opět stává dlouhověký Rónan a dospívající dívka Amálka, kterou si démoni vychovali jako překladačku, jež jim zajišťuje informace o lidských vynálezech od technicky zdatných hříšníků.
Musím říct, že mě autorem stvořený svět nesmírně baví a přijde mi jako jeden z nejoriginálnějších fantasy univers. V téhle knížce k systému "péče" o hříšníky přidal ještě svoji představu o tom, jak to s hodnými lidmi posmrtně probíhá v ráji, kde je andělé používají jako nevyčerpatelný zdroj energie a na oplátku je udržují šťastné, i když jen v jakýchsi rezervacích a často za pomoci drog. Tak nějak si čtenář říká, že být klaďasem v důsledku zas není kdovíjaká výhra, protože i mezi anděly nejsou jenom slušní týpci. Například takový anděl Azrael si nezadá se svojí touhou po moci skrze ovládnutí pekelníků v krvavé válce s lecjakým lidským diktátorem.
A to je v důsledku jedna věc, která mi v autorově světě nesedí - vážně jsou za své činy souzeni jenom lidé? Člověk týrající zvířata se dostane do pekla, ale démoni, kteří z něj zaživa odřezávají maso a nebo si ho rovnou napíchnou na rožeň, jsou v pohodě a ani je nenapadne, kde oni sami po smrti skončí? A andělé mohou klidně lidi zneužívat k výrobě elektřiny? Co jim zabrání, aby emoci štěstí nevyměnili třeba za bolest? Jako ano, ono by to fungovalo, kdyby jak andělé tak démoni věděli o tom, jak to s lidmi je a co si po smrti zaslouží, ovšem autor jak anděle, tak démony důsledně staví do role poněkud zabedněných bytostí, které nechápou, že mají co do činění s inteligentním druhem (až na výjimky, kteří se od lidí snaží jejich vynálezy naopak získat), což mě prostě během čtení nepřestávalo zarážet. Ale i tak je to super fantasy, která se čte sama.
---
Místo odpovědi k nim zevnitř dolehl Isidin sten rozkoše - extázi během porodu se žádná soulož nevyrovná - a novináři se opět uklidnili.
"Úplně mi zničí trávník," postěžoval si Rafael. Vzhlédl a kriticky se zadíval na mračno trylkujících ptáčků. "A tihle tady všechno zeserou..."
---
Prvním výrazným rekordmanem byl Cézar - Cézarův salát stále servírují v hospodách po celém Inferiu. Před pár lety se stal rekordmanem sameček Áda. Ale jeho rekord nevydržel ani deset let, velmi těsně jej překonal tenhle Pepa. Tenhle kus bude mít jemné maso i po tisíciletích.
"Prsa a packy jsou skvělé na grilu, kýty mají tmavší maso a hodí se do guláše. A játra? Ta už jsou legendární. Doporučil bych vám kompletní zabíjačku, má jemné střívko a jitrnice a jelítka se rozplývají na jazyku. A i když ho ořežete na kost, za dva dny je zase celý, tak rychle dorůstá!"
...Pak ho jeden z lidí poznal a to, co mu rychle pošeptal, ho vyděsilo víc než všechny potoky krve nebo vyhřezlá střeva: "Teď ti teprve začne peklo, soudruhu."
---
Jo, a "věnování" Putinovi na začátku knihy z konce února 2022 je pěkně mrazivé.
Musím říct, že dvojka mi moc nesedla. Peklo pořád dobrý, ale ta nebeská fáze mě nebavila. Navíc nějak nevím jak to celé koresponduje s epilogem první knihy. Škoda, jsem trochu zklamaná, protože po jedničce jsem byla opravdu namlsaná na pořádnou jízdu.
No co na to říci. Po jedničce jsem se těšil. Tenhle svět démonů mě hodně zaujal. No a boj Nebe s Peklem? No prostě must have and read.
Jenže...
Nebe s anděli vykresleno dobře, peklo (inferno) také. Ale to mezi? Různé "mezinebe" pro islamisty, kde poskakuje nějaká aktivistka za práva žen a podobně. Prostě autor se zachoval krapet jako grafoman a na stovkách stran nás krmí popisem svých fantazií. Sice je pravda, že umí vyprávět, ale čeho je moc, toho je moc. Když se cca v půlce stále nic nedělo, už jsem chtěl knihu odložit (ebook z tabletu vymazat). Ale řekl jsem si, že se to snad zlomí. Vydržel jsem, čtení se mi hodně natáhlo, ale asi nelituji. Nicméně to na co jsem se nejvíce těšil, tak autor "odbyl" v poslední cca 1/4 de facto na pár stránkách.
Co mi také hodně vadilo, to byly různé popisy ala "kadění", "pšouky" a podobně.
Nicméně autor umí vyprávět, jak nám už několikrát dokázal. Takže věřím, že když vypustí balast, udrží akci a spád, bude to zase příště pecka...
Pakliže Vás uchvátila autorova vize pekla, jeho vize nebe je dotažena ještě k větší dokonalosti. Je jedno jak žijete, nakonec se z Vás stejně stane dojná kráva. Prostě nic není tak bílé, jak se zdá.
Poutavý příběh o boji o moc, kde nejde ani tolik o lidstvo, jako spíše o to, co představuje pro válčící strany.
Autor opět dokázal bohatost své fantazie, schopnost gradovat příběh k velkolepému finále, kde nelze zůstat nestranným účastníkem. Síly pekelné proti silám nebeským, mohlo by se zdát, že favorit je jasný...
Skvělá kniha, která by rozhodně neměla uniknout Vaší pozornosti.
(SPOILER)
Druhé pokračovanie Inferia určite nesklamalo. Do deja tento krát vstupuje aj nebo a celkový nápad autora celkom prekvapil. Nebo fungujúce ako demokrarická krajina, kde dobré duše fungujú ako zdroj elektrickej energie. A nie je prekvapením, že čím je duša šťastnejšia tým má večí zdroj energie. Celkom dobre opisané prostredie neba. Samozrejme kniha nemôže byť bez pekla, a to je tu opäť. Dokonca ak si tu odmyslíme duše, ktoré tu trpia za svoje hriechy a sú pre démonov ako krmivo, tak mi to pripadalo, že hierarchia démonov fungovala lepšie ako demokracia anjelov.
Nechýba tu ani polodémon Ronan a Amálka, ktorý sa dostávajú do neba, no neumierajú, a sú dôležitým kľúčom na otvorenie brány do pekla. Človek by si povedal, že celá Invázia sa bude odohrávať na Zemi, ale bohužial nie. Celkom logické vysvetlenie, prečo démoni ani anjeli nezasahujú do diania ľudí.
Kniha sa mi páčila, a na to aká hruba bola, chcelo by to ešte pokračovanie.
Prvek očekávání je následován prvkem zklamání. Pro mě asi největším literárním zklamáním roku 2023. Po skvělém prvním díle jsem se na Invazi opravdu moc těšil, ale nakonec jsem měl co dělat, abych ji vůbec dočetl a ve třech čtvrtinách si odskočil k jiné knížce.
Jednička byla nabitá akční jízda, dvojka je neuvěřitelně roztahaná, přehnaně popisná a v celé se dozvíme, že kromě pekla existuje i nebe, které také využívá lidi a kde se politikaří ve velkém. A to je vlastně všechno. Celá dějová linka mi přišla poměrně nezajímavá, nebe i Země nudné a konec je navzdory délce knížky vyloženě useklý. Jenom Inferno nezklamalo, ale do něj se podíváme příliš krátce.
Ale Bureš už několikrát ukázal, že umí a další díl bude určitě lepší.
Tak přemýšlím, že jestli mám výběr mezi tím skončit v pekle typu Inferia a nebo ráji typu plastového pekla, nechci nikam! Asi se raději rychle zas narodit nebo co.
Ani mi nepřipadalo, že to je tak tlustá kniha (elektronická ani tlustá není), až v poslední čtvrtině mě to už přestalo bavit a ztrácela jsem pozornost. Ale to je u mě normální u popisů bitev. Někdo si to asi užije i včetně toho.
Nezalekněte se tloušťky, knihu přečtete jako nic.
Kromě toho, že se autor nečekaně vrací k některým hrdinům inferna, se dozvíte, jak by mohlo fungovat nebe.
Když jsem dočetla Inferium, říkala jsem si, že skončit v Burešově vizi pekla prostě nechceš. A teď si říkám, jak velká výhra je skončit v Ráji. No uvidíme. Kniha opět skvělá. Čte se sama.
Když dojdou rozumné argumenty, musejí být pravdivé ty, co zbývají, ať jsou sebešílenější.
Po událostech v prvním díle se opět vracíme do Inferia, kde démoni po předchozím střetu s lidským dobytkem zbrojí a modernizují, s čímž jim nevědomky pomáhá i Amálka, která bohužel v Inferiu uvízla, ale začne ho brát jako svůj domov. Rónan se oproti tomu vrátil do našeho světa, kde se snaží na události v Inferiu zapomenout, což by se mu možná i povedlo, kdyby nedostal šanci získat Amálku zpět pod svou ochranu.
Kromě Inferia a našeho světa přichází na scénu i Demokratická republika Eden neboli nebe, chcete-li. V Edenu žije šestimilionová populace andělů, kteří se dělí na cheruby a serafy, mají vlastní zákony, vozítka z plastu, tradici odstřihávání křidélek u narozených andělů a energii jim vyrábí šťastné elektrické opice, ve svých výbězích, neboli šťastlivci, kteří po smrti šli do nebe, chcete-li.
Co se ale stane, pokud budou chtít andělé vtrhnout do Inferia a zabrat si, co kdysi byla jejich zem? Jak dopadne válka mezi okřídlenými obrněnci a satanovými legiemi?
Knihu jsem přečetl téměř jedním dechem, čemuž dost napomohlo několik dnů volna. Byl jsem rád, že příběh je vypravován z pohledu několika různých postav, jak těch známých z předchozího dílu, tak zcela nových. Zkrátka miluju se vracet do knižních světů, které už znám, a mám šanci se o nich dozvědět něco nového, a že toho ve druhém díle je!
Druhému dílu nechybí tempo, všechno do sebe zapadá, dost super hlášek, skoro do detailu vymyšlený svět andělů, žádné chyby v textu (!) ani narážky na globální problematiku, na kterou narážel autor již v předchozím díle.
Na poličce na mě v tuto chvíli ještě čeká antologie Vítejte v pekle, na kterou se taky těším!
Méně morbidní, více nutí k zamyšlení, ale stále skvělé.
Druhý díl série Inferium je v první řadě překvapující svým objemem.
Kniha má téměř 700 stran a při čtení se hůře drží.
Ale to jsou asi jediná negativa.
I přes svůj objem je kniha čtivá, člověk je zvědavý, jaký vývoj jej čeká na další straně.
V prvním díle Ronan opustil peklo, zanechaje tam Amálku, která jak to vypadalo, byla obětována za záchranu Inferia.
S její ztrátou se Ronan nemůže smířit a tak stále hledá cestu do Pekla.
Příběh Inferia II je vyprávěn ve třech rovinách. Události v Pekle, na Zemi pomocí Ronana a nově v Nebi.
Co mně osobně se líbí je, jak autor do děje vkomponoval historické události, data, osoby.
Dále, jak v knize naráží na problémy dnešní doby. Manipulace populace pomocí médií. Nepřehlednost volebního zákona a další hnusné politikaření.
Druhý díl je vícenež důstojným pokračováním. Je fajn, že si autor připravil dvě linky k případnému třetímu dílu.
Za mne dobrý. Hodně dobrý
Peklo v Inferiu bylo v podání Bureše originální, skvělé a funkční a perfektně sedlo k dalším skvostným variantám téhle nedobrovolné dovolenkové destinace na věčnost od Kopřivy či Kulhánka. Epilog věnující se záchraně goril v budoucnosti, sliboval zajímavé věci v případném pokračování. A hle, pokračování skutečně vzniklo, ale tak trochu ignorující epilog a místo toho pokračující v ději po prvním díle (což je však díky velkému časovému skoku ke gorilám i logické). Úvod není vůbec špatný, kdy relativní výprask jednotkami SS, rozjede v Pandemoniu zbrojení na plné obrátky, ať jsou démoni na případnou další nezvanou invazi dobytka lépe připraveni. A nejen na ní, protože politikaření je v pekle ne denním pořádku stejně, jako domácí grilovačky dobytka.
Jelikož jsme, hádám uprostřed trilogie, musíme vybudovat vesmír a tím pádem představit další hráče, kterými se stávají andělé. A to je problém, protože samotný nový svět je zajímavý, pravý opak pekla, ale ten popis a strašná spousta zbytečné omáčky kolem, včetně putování Rónana po našem světě se táhne knihou déle, než měsíc před výplatou. Neskutečné utrpení, které spolu s nezáživnou a dekadentní společností andělů, politicky rozpolcenější snad více, než banda kolem satana, brání knihu číst jedním vrzem. Další osobní pohled, nyní jsou všechny strany tak nějak charakterově a motivačně zkriplené, že vlastně celou dobu nevím, komu fandit a proč už si ti snílci nejdou konečně pro výprask, na který nejsou ani zbla připraveni.
Čekat na něco, co je vám cca 500 stran jasné a pak to dostat (jak Grohlinka níže zmiňuje) odfláklejší a chudší než smažák na vlakáči, to prostě zamrzí. A jediné poselství, respektive zajímavá část i pro věci příští, se pro mne stává část snad o temnotě zmíněná těsně před koncem:
***Ten třesk byl tak ohromný, že o pár desetiletí později dolehne do vzdálených koutů hyperprostoru a vzbudí tam pozornost prastarých bytostí, o jejichž existenci neměli andělé ani démoni ponětí.***
Výsledek vzhledem k perfektnímu Inferiu zamrzí. A jako bonus/facku jsme dostali snad nejhorší fyzicky vydanou brož od epochy. Tahle cihla se sazbou a papírem snad pro téměř slepé byla utrpení a člověk si při každé stránce musel krk vykloubit, pokud nechtěl každou stranu lámat na sílu. Tohle patři do kategorie fraška.
No, a je to tady, zklamani. Po skvelem prvnim dilu, ktery jsem si uzila, a ktery exceloval v budovani sveta, sympatickych postavach, skvele zaverecne bitve, vybornem napadu a konci, ktery byl k zamysleni… jsem dostala tohle prerostle nedochudce. Ach, jak jsem zklamana, ja si totiz fakt prala, aby to bylo dobry. Jenze neni.
Vadilo mi nekolik veci, prvne, Invaze je proste prebujela, zbytecne dlouha, zkraceni by ji prospelo. Ronanuv uvod v nasem svete me moc nebavil, Eden me taky moc nebavil, Inferium je porad skvele, jenze dostalo strasne malo prostoru. Ale porad jsem se tesila na zaverecnou bitvu, to me drzelo u cteni, jeeenze, to co prislo, tak to se s bitvou z prvniho dilu neda ani trochu srovnat. Skoro mi to pripadalo, jak kdyby si autor najednou uvedomil, kolik uz toho napsal a rychle potreboval knihu ukoncit. Konec taky o nicem, fakt jako Amalka musela ziskat stribro na Olympiade? Irelevantni, jako spousta veci v tehle knize. Na zaver mi vadilo, ze mi autor nesetrne podsouva sve politicke nazory, osobne to uplne nesnasim, myslim si, ze to do tohoto typu knih vubec nepatri a vzdycky me to nakrkne.
Nevadi, treti dil bude zase super…verim tomu.
,,Naprosta rovnost nikdy fungovat nebude, minimálně do doby, nez nam zacnou vladnout roboti.”
Konečně další plnotučná Burešovka. Promyšlené od začátku až do konce. Supernaturální pletichaření a nebeská byrokracie pobavily. Todle že vymyslela elektrická opice?
Nevím, čím to je, ale jednička Inferium se mě četla mnohem lépe. A můj oblíbený hrdina Rónan - napůl člověk, napůl démon, nějak vyměkl a už jen sem tam přizvukuje, a nebo rovnou dostává za uši, místo co by hrál pořádné sólo (popřípadě duo s Amálkou). Ta dějově hutná smršť jedničky jako by se najednou rozmělnila a rozbředla, až do fáze, kdy ani nevím komu vlastně chci fandit: démonům, andělům, lidem? Velká škoda.
Staří matadoři pomalu opouští scénu. Kulhánek si našel holku a zapoměl písmenka. Kotleta pomalu transformuje v Kyšu a vydělává těžký prachy. Pochodeň sice pomalu zvedá Sněgoňová ala zatím trochu váhavě a s otázkou kam jí světlo ukazuje cestu. Někde na pokraji žánru se míhají Hoza a Brožovský ruku v ruce s Kopřivou, který si zatím řeší traumata a vyrovnává účty. Až se toho zbaví bude naprosto skvělej ale zatím si krátíme dlouhou chvíli s panem Leichenbergem. A tak scénu opanoval Bureš a je to alespoň pro mne překvapení desetiletí. Bývalý bouchač má bohaté osobní zkušenosti a originální nápady. (Možná si načetl Kopřivu ale je to tam jenom lehce v pozadí.) Inferium byl skvělý počin a jeho pokračování vyzrálo jako víno. Vtipné ukotvení děje do reality celkem nedávno minulé a nepokryté fandění těm z rudé strany z toho udělalo naprosto uchvacující zábavu. Komu se líbilo Inferium bude nadšen, a i když někde v pozdí se vkrádá myšlenka, že platit autory od slova je mnohdy kontraproduktivní, tak i přesto jsou ta slova seřazena do textu s velmi vysokou úrovní zpracování.
Moc bych si přál aby se autor nezastavil a jsem zvědavej jak dopadla Lillith a její dvojčata.
O mnoho vtipnější pokračování, které se čte snad samo. A snad první "bichle" u které jsem se vůbec nenudil a jel ji co to dalo. Hodně mě bavil Rónan a celou dobu fandil démonům.
Burešova představa pekla i ráje mě baví. Myslím, že bych nechtěla skončit ani na jednom místě.
Poté, co jsem za jeden večer zhltla Inferium, přišla na řadu Invaze. Jelikož byl víkend a čas, stačil mi na ni taky jeden den. Nadchlo mě jak prvodílové Peklo, tak i Nebe. Jsem vychovaná věřícími pratetami a wow! zírala jsem, jak mi modlitby a jména archandělů z dětství najednou začaly dávat smysl. Těch jmen, co jsem znala.... Sice jsem se původně obávala, že rozsah knihy bude jen uměle vyšroubovaná nuda, ale bavila jsem se celé čtení. Super!