Jáma
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552646/bmid_jama.jpg
4
1566
1566
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila... Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
Kalibr
Originální název:
The Hiding Place (The Taking of Annie Thorne), 2019
více info...
Přidat komentář
Skvělá ukázka toho, jak může závěr úplně zničit tak čtivý, poutavý, tajemný a mysteriózní příběh. Pointa chybí a dějové linky příběhu nejsou vysvětleny a uzavřeny. To v knihách nemám ráda. Vnímám to po 300 stranách čtení trochu jako podraz. A to už vůbec nemluvím o pečeti vydavatele. Kříďák se mi líbil. Ale toto? Promrhaný čas.
Knihu jsem neplánovala číst, ale dostala se mi pod ruku, a tak jsem si řekla, proč ne. Samozřejmě jsem netušila, o čem má být, takže jsem se do toho pustila s čistým štítem a jenom si užívala příběh. Autorka umí psát opravdu chytlavě, krásně vykreslila hlavní postavy a vytvořila temnou atmosféru, která celou knihu doplňovala. Přečteno jsem měla během jednoho odpoledne, takže příběh zábavný je, ale má pár much, přes které se nemohu přenést. Hned na začátku knihy mi vyskočila jedna myšlenka, kterou mám v hlavě do teď. Proč je to tolik podobné Řbitovu zvířátek od Stephena Kinga? Jasně, Řbitov se vymění za Jámu, a nikdo nic nepozná... Asi? Další věc, která mě naštvala byl konec knihy, protože jsem čekala nějakou pecku a ono nic, vlastně to nebylo ani nějak vysvětlené. A linka s vymahači dluhů byla za mě úplně zbytečná, jen vycpávková blbost. Ale jako oddechový příběh to byl fajn, a určitě si plánuji od autorky přečíst i jiné knihy, protože psát opravdu umí.
Kniha se četla sama, byla napinava a děsivá. Ale podle mě se potenciál knihy mohl zvýšit a vybrousit do úplně jiných rozměrů, kdyby se tam vynechal ten hazard a peníze a kdyby se konec odvíjel trochu jinak a jasněji. Zahadněji.Čekala jsem nějaké vysvětlení o té zabité matce se synem, ale nedočkala jsem se. Ale knihu jsem přečetla na jediný zátah. Tak jsem byla zvědavá jak to dopadne…..Znovu se tam objevila postava Spekouna z předchozí knihy a i to mě zbytečně málo a odvadelo od příběhu. Hřbitov zvířátek od Kings je opravdu velice nápadně podobný tomuhle lidskému hřbitovu.
Jáma. Neskutečně dobře se mi tato kniha četla. C. J. Tudor umí opravdu výstižně přidat k, pro mě, originálnímu námětu (pana Kinga nečtu, takže mě případná podobnost nerušila) potřebnou ponurou a tísnivou atmosféru. Otáčela jsem stránku za stránkou, byla jsem moc zvědavá jak vše dopadne a doufala jsem, že budu i s koncem knihy spokojená. Bohužel, podobně jako u knihy Útočiště, kterou jsem před časem četla, zbylo pro mě ještě několik nedořešených otázek a některé symboly jsem zřejmě nepochopila. Závěrečný epilog bych vynechala úplně. Na druhou stranu, kniha se jeví jako mysteriózní thriller (možná i horor), takže asi nemohu očekávat logické zakončení všech dějových linek. Přesto nemám tyto rozpačité konce moc ráda a proto v hodnocení ubírám jednu*. Ale celkově hodnotím knihu jako příjemné překvapení.
Nevim,co si o tom myslet. Dej me chytil az nekdy od poloviny, do te doby jsem i preskakovala text - o nic jsem neprisla. Namet divne jamy, ktera vas schlamstne a nasledne vyplivne zpatky jine, by byl super, ale proc tam proboha byla ta zapletka s gamblerstvim a vymahaci? Prislo mi,jak kdyby to autorka pripsala az na konci puvodniho pribehu, aby mela cim vysvetlit smrt tech dvou. Navic se mi moc nelibil zaver, co vlastne bylo v te jame nebylo nijak vysvetleno, a Epilog, kdy tam chlapecek autista chodi kamaradit s Benem a Annie? Jakoby jama historicky sezrala a vyplivla jen tyhle konkretni dva. No proste za me knizka nesmysl.
Kniha se mi neobyčejně líbila. Možná více nežli Kříďák. Námět a zpracování jsou hodně poutavé, nemohla jsem se během víkendu od knihy odtrhnout. Otevřený konec slibuje další pokračování. Takže za mě ano, zaslouží si plný počet *****.
Audiokniha:
Přednes naprosto fantastický, myslím že i díky němu se mi kniha tolik líbila. Vůbec mi nevadila podobnost s Kříďákem (zapadakov, hazardní hráč a alkoholik s poničeným životem, parta z mládí...) a ani podobnost se Řbitovem zviřátek, zkrátka kniha čtivě napsaná, žádné zbytečné natahování.
(SPOILER) Mám pocit, že tahle autorka se asi inspirovala Kingem. Kříďák mi trochu připomínal To, ale řekla jsem si, že to musí být náhoda.. ale když jsem četla Jámu, tak příběh byl skoro úplně totožný (nebo aspoň děj zasazený do minulosti) se Řbitovem zvířátek. Nic proti tomu nemám, obě knížky se mi líbily, ale podle mého názoru to je hrozně okaté
Těžké, ale hezky napsané. Není to sice můj styl, ale i tak jsem si to celkem užila
Od C.J. Tudor jsem četla Kříďáka, a to v nedávné době, proto mi docela vadilo, že autorka zasadila příběh do podobného prostředí (malé městečko, kde tzv. chcípl pes) a i postavy příběhu byly skoro shodné (vypravěčem je muž kolem čtyřicítky, který se rád napije, je to učitel, tak trochu podivín, v mládí byl členem party ve složení čtyři kluci, jedna holka, vrací se do rodného městečka, aby vyřešil minulost,..). Jáma mi přišla čtivější a napínavější než Kříďak, měla lepší zápletku, ale konec mě trochu zklamal, ten mi přišel lepší u Kříďáka. Každopádně mě ještě čekají Ti druzí a doufám, že tentokrát nastane nějaká změna prostředí a postav.
"Říká se, že čas všechny rány zahojí, ale není to pravda. Pouze obrušuje paměť. Navzdory tomu, co člověka postihne, běží čas stále dál, rozmělňuje vzpomínky a drolí obrovské balvany bolesti, až z nich zůstanou jen ostré úlomky, které se pořád zarývají do srdce, ale jsou tak malé, že se to dá vydržet." (kap. 6)
Jak už mnozí přede mnou zmínili, Jáma je dosti inspirována Kingovým Řbitovem zviřátek, což mi při čtení vadilo a hlavní děj knihy byl proto lehce předvídatelný. Líbil se mi ale styl psaní i hlavní "hrdina", který byl ve skutečnosti takovým sympatickým záporákem se sarkastickým, typicky britským smyslem pro humor. I většinu ostatních postav zvládla C. J. Tudor vykreslit tak dokonale, že jsem je buď měla moc ráda, nebo je nenáviděla. Spousta z nich ale nedostala příliš prostoru, i když by si ho zasloužila. Celková temná atmosféra knihy mě donutila se v několika pasážích opravdu bát a musím uznat, že autorka má evidentně perfektní cit pro horor. Vyzdvihnout musím překvapivé zvraty a taky gradující zápletku - kniha je plná vedlejších příběhů z minulosti hlavního hrdiny, které se postupně rozplétají a téměř každou kapitolu se čtenář dozví něco nového a překvapivého. Závěrem knihu určitě doporučuji všem milovníkům hororu, zvláště pokud nejsou velkými fanoušky S. Kinga a třeba jeho Řbitov zviřátek nečetli. Věřím, že jeho milovníci by knihou mohli být zklamáni.
Kříďák v detailech připomínal To Stephena Kinga, Jáma zas nezapře inspiraci Řbitovem zviřátek. Ani tentokrát však nejde o laciný plagiát, autorka si jde suverénně vlastní cestou. A zatímco Kříďáka se C. J. Tudorová ještě rozhodla uhrát coby „realistický“ thriller, Jáma už v sobě má kus nepopiratelné fantastiky. Ta však není nikterak využita, takže je trochu záhadou, proč se tímhle směrem spisovatelka vůbec vydala. Což o to, dokud se vyprávění pohybuje v mezích budování atmosféry, funguje řemeslo na jedničku, jakmile však přijde ke slovu rozkrývání motivů a finální konfrontace, význam hororového balastu se mi zpětně zdál lehce nepochopitelný. Ostatně, ono je to se zápletkou jako na houpačce – některé momenty jsou dokonalé, jiné zas odbyté nebo překombinované. I postav je na tak jednoduchou zápletku zbytečně moc, až si jeden říká, zdali původně neměly být romány dva, každý o něčem trochu jiném. Přesto mi ten žánrový mišmaš uhranul, ačkoliv si dobře uvědomuji jeho literární nedostatky.
Tato kniha je asi o milion procent lepší než nejnudnejsi Kridak, ale i tak je to takový průměr. Ovšem čte se lehce a v čtenáři vyvolává otázky a napětí hned od prvních stran. Zklamal mě konec, ten mi přišel rázem utnuty a vše je vyřešeno. Mystický podtext za mě velmi dobrý, hororové prvky taktéž.
Přiznám se, že nemám příliš v lásce takovéto "mystično"... Vše pro mě musí mít nějaké rozumné vysvětlení. Proto "pouze" 4 hvězdy. Jinak skvěle napsané, chcete číst a nechcete za žádnou cenu přestat. Určitě to není poslední kniha, kterou jsem od autorky četla... A těším se na další.
Jáma je kniha odehrávající se na anglickém maloměstě ve dvou časových rovinách - v přítomnosti a v minulosti před 25 lety. Hlavní postava Joe je ve své podstatě nepříliš sympatický hrdina (gambler a opilec), jehož prostřednictvím se seznamujeme s místními, kteří jsou spjati s minulými událostmi, a odhalujeme záhadu Jámy. Podstatné je, že autorka nás nechává nahlédnout pod závoj mystéria, nikdy ho však nestrhne, a tudíž hodně věcí zůstává na fantazii čtenáře - je pouze jasné, že v Jámě se skrývá dávné zlo. S hlavní postavou bych se standartně nesžila, avšak svoji osobnost zachraňuje naprosto dokonalým smyslem pro sarkastický humor, který mi sedí jako neoprén. Kromě toho v knize narazíme na moudra "staré milované matičky", která jsou zajímavým zpestřením. Jinak z knihy dost čpí smutek a zoufalství, kdy se autorka kromě osobních tragédií zaměřuje na citlivé téma šikany, které se do příběhu hodí. Kdybych měla srovnat s Kříďákem, tato kniha mě bavila více, i když opět musím vytknout přehnanou velikost fontu.
(SPOILER) Mně se to líbílo. Řbitov zvířátek jsem v tom taky našla a potěšilo mě to. Srovnávat bych to nechtela, proč taky.. To už nikdo nesmí napsat nic s podobným tématem? Já bych to zrovna ocenila. ;)
Jáma... dala jsem ji šanci po té, co mně těžce zklamala kniha Ti druzí. Oproti té mi přišel děj zajímavý (tajemný, chcete-li) od začátku... než jsem si uvědomila, že čtu hodně nepodařenou kopii Stephena Kinga - Řbitov Zviřátek. Tohle nejde nazvat ani jako "inspirace" jeho knihou. Samozřejmě nesmí chybět překvápko na konec. Velice zvažuji četbu Kříďáka. Mám strach, aby nepřišlo další zklamání.
Řbitov zvířátek po anglickou. Tahle se mi líbila ještě víc než Kříďák a ta inspirace Kingem mi vůbec nevadí, jeho knihy mám ráda. Čtivé, napínavé, strašidelné. Prostě parádní.
Moje první kniha od autorky a za mě super. Příběh byl zajímavý a napínavý. Nevidím nic špatného na tom, když se autoři inspirují jinými. Určitě si přečtu také Kříďáka a Ti druzí. Doporučuji. Hodnotím 5*.