Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)
Edgar Allan Poe
Soubor 34 Poeových povídek sestavený a přeložený Josefem Schwarzem představuje směs výborných a chronicky známých, ale i méně známých a žel i méně povedených povídek tohoto dnes již klasika a jednoho za zakladatelů jak detektivky tak i hororu. Nechybí ani ukázka autorova černého humoru.Nepřehlédnutelný je medailonek Martina Hilského Povídkář Poe.... celý text
Přidat komentář
Některé povídky jsou naprosto geniální, ale bohužel se najdou i takové, které mě prostě nudily. Navíc mě přijde, že jsou si všechny hodně podobné. Edgar Allan Poe je vynikající spisovatel a jeho příběhy mě budou vždycky fascinovat, ale toto je prostě bohužel hodně nevyvážená sbírka ...
Problémom tejto zbierky je fakt že poviedky ktoré sem distribútori umiestnili sú až nepekne rôznorodé. Tým "nepekne" myslím to, že čitatelia ktorý majú záujem o hororového Poe-ho a siahnu po tejto zbierke, s domnienkou že sa začítajú do poviedok podobných jame a kyvadlu, iba odradia k ďalšiemu čítaniu tohoto autora. Ono sú tu v podstate iba 3-4 horory a ostatné poviedky, hoci sú dobré a zaujímavé, sú zmesou všeličoho možného. A tím myslím vážne všeličo ! Od novinových článkov až po cestopisy.
E.A.Poe=mistr a zakladatel hororu. Má však povídky veleúžasné (Černý kocour), dobré (Jáma a kyvadlo, Záhada Marie Rogérové, Vražda v ulici Morgue,...) a nijaké (nebudu jmenovat, někoho bych mohla pohoršit).
Celkový dojem z knížky však působí velmi dobře. Kocoura bych mohla číst (a čtu) pořád dokola. To prostě neomrzí... :) Za mě 5*
Poeovy povídky rozhodně nejsou čistě hororové, ale je pravda, že po přečtení některých mi běhal mráz po zádech (Černý kocour). Jiné mi naopak přišly vyloženě hloupé (Muž davu). Pokud mám knihu celkově hodnotit, dávám 4 hvězdičky, protože celkový dojem na vás kniha udělá.
Jáma a kyvadlo a jiné povídky je opravdu pěkná knížka. Ne všechny povídky v knize jsou však skvělé, některé mě vyloženě nudily a jejich dočtení mě obtěžovalo.. :)
Na dnešního čtenáře působí Poe poněkud "ukecaně". Ale u tak krásných slovních obratů, ta ukecanost vůbec nevadí. Nenazvala bych povídky úplně hororovými. Poe byl spíš mistr v nastínění atmosféry a pocitů. Některé povídky byly přece jenom dost předvídatelné třeba: Vrah jsi ty. Vraždy v ulici Morgue byla vyloženě hloupá. Za mě nejlepší Černý kocour, Eleonora, Zánik domu Usherů, Zrádné srdce.
Nádherné dílo v němž je zcela ryze vypsána a vybarvena skličující deprese a to v několika rovinách. Dle mého názoru těžká literatura, jež dokáže čtenáře neuvěřitelně obohatit.
Upřímně Poe musel byt šílenec až běda. Super povídky, kromě známých povídek jako jsou Jáma a kyvadlo a Černý kocour se mi moc líbila Berenice.
Jedna z knížek, která mě uchvátila, když jsem začínal se čtením. S horory to opravdu nemá mnoho společného, ale u Anděla pitvornosti se zasměju dodnes.
Skvělá klasika od mistra hororových povídek. Knížku si nemůžu vynachválit a ráda se k ní vracím
Miluju všechny povídky od Poa. Četla jsem to snad 100x a pořád se mi to moc líbí. Opravdu doporučuji.
Ani ve snu si neumím představit, jak bohatý měl E.A. Poe vnitřní život. Jedna z věcí, které mě dokáží na knihách nadchnout je popis všedních věcí nevšedním, strhujícím způsobem - to knihy Poa splňují (začátky příběhů). Pokračují ovšem dále, Poe popisuje nevšední, nadpřirozené věci a to úplně uvěřitelným a všedně navozujícím pocitem. Máte pocit, že se takové věci opravdu dějí a je to tak normální. Ani se nad tím nepozastavujete a jenom si užíváte strhující příběh. Největší požitek pro mě ale na Poeových povídkách je barvitost, slohová bohatost, která je opravdu odzbrojující. Skoro v každém příběhu bych si mohla vypsat krásná přirovnání, mistrnné slovní obraty a žasnout nad jejich výstižností. Výborná kniha.
Dokonalé dílo mistra napětí. Nejsilnější horory, nepřekonatelná temnota duše. Moji favorité jsou Zánik domu Usherů a Zrádné srdce.
Poe je brán především jako "strašidelný" spisovatel, ale já na něm snad nejvíce obdivuji jeho humor. Mezi mé oblíbené povídky patří např. Ďábel ve zvonici, O šizení jakožto exaktní vědě, Muž, který se rozpadl nebo Brýle.
Jojo Edgar uměl. Krátké příběhy, které jsou napínavé hned od začátku se hodí před spaním, protože pointu se dozvíte hned a neprobdíte tak noci u dlouhých zapletených románů.
Tak do téhle knihy jsem se zamilovala. Všech 34 povídek jsem zhltla jako nic a opravdu jsem litovala toho,že jsem to měla přečtené během chvilky. Nejlepší povídky byly asi Černý kocour,Zánik domu Usherů,Maska červené smrti a Berenice.
Zde je vidět,že příběhy nemusí být ani moc dlouhé,aby vás dokázaly naprosto uchvátit. E.A.Poe má a vždy bude mít můj obdiv.
Štítky knihy
vraždy moře a oceány povídky smrt pověsti poklady zrada svědomí úvahy a zamyšlení ďábel, satan hororové povídky nadpřirozené jevy
Část díla
- Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti 1844
- Berenice 1835
- Černý kocour / Černá kočka 1843
- Ďábel ve zvonici 1839
- Démon zvrácenosti / Démon perversity 1845
Autorovy další knížky
1978 | Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
2011 | Povídky |
2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
První povídky byly neuvěřitelně čtivé a dobře napsané, ne nadarmo se Poe považuje za zakladatele hororu. Asi tak v druhé části knihy mě to však přestalo bavit - zlomila to povídka "Druhý Šeherezádin příběh" - a zvládla jsem už jen asi 3 další, celé jsem to prostě nedočetla.
Ale zpět k těm úžasným, nejlepší nápad byl "Vražda v ulici Morgue", to mně naprosto ohromilo! A konečně "Jáma a kyvadlo" dělá svým jménem knize rozhodně čest....