Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)

20.11.2017

Skvostná atmosféra. Některé příběhy mě bavily víc, některé míň. Povídky obecně nejsou můj šálek, ale Poe má takový smysl pro gradování příběhu, že mu prostě rozsah povídky stačí.

17.11.2017

Některé povídky perfektní, jiné horší. Čteno na sílu a rychle, takže se ke knížce možná ještě někdy vrátím. Za mě nejlepší: Černý kocour, Eleonora, Zrádné srdce. Jáma a kyvadlo mě například příliš nenadchlo. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, ale nevím, jestli všechny povídky byly nutné, když u nějakých chyběl konec (např. Záhada Marie Rogetové).

10.11.2017

Poe podle mě není typicky hororovým autorem, budícím nepopsatelnou hrůzu. Jeho doménou je (tedy alespoň pro mě) pečlivě rozvrstvený, propracovaný a postupně gradující příběh. Ten v sobě zpravidla nese zvláštní, mrazivě syrové znepokojení, závrať. Něco co v nás budí tma v noci. Ne hrůza, ale spíš zvědavost s děsem na pomezí, nutící nás spíš přemýšlet, než prchat. Možná proto se někdy (zvláště zde v komentářích níže) setkává s nepochopením a rozčarováním. Přeceňovaný? Ale kde že! Je to autor stále geniální a léta na tom nic nezměnila.

05.11.2017

Povídky od Poa jsou krásné. Nepostrádají napětí, tajemno, ale ani logiku.

26.10.2017

Z některých povídek šel mráz po zádech (což je super, s tímhle očekáváním jsem do knihy šla), třeba Předčasný pohřeb a klasika Jáma a kyvadlo zobrazovaly mé nejhorší noční můry, na tyhle dvě jen tak nezapomenu. Jiné povídky byly naopak nudné a zdlouhavé, dalo mi zabrat je vůbec dočíst do konce, takže ubírám hvězdičky.

05.10.2017

Některé povídky super, některé hodně slabé. Každopádně bych nechtěla s autorem skončit na nějakém opuštěném ostrově :-)

02.09.2017

Příběhy stejně zvláštní, depresivní a nemocné jako jejich autor se nevidí často a Poe je svoje vlastní třída. Jako člověka mi ho je líto, jako k autorovi k němu vzhlížím. Vím, ke komu jít, když potřebuji uspokojit svoji morbidní a temnou náladu.

13.07.2017

Tohle je pro mě prostě klasika, lehce hororově laděné povídky, velmi ráda se k nim vracím hlavně na podzim, když je venku už trochu šero, já jsem zachumlaná v dece a užívám si četbu.

12.07.2017

Srdcovka - hlavně Zánik rodu Usherů mě přinutil na chvilku odejít od knihy a rozdýchávat. Musím říct, že Poe umí.

09.07.2017

Povídky na mě působily vtipně a humorně. Ale asi to bude dnešní dobou. V 19. století muselo být hrůzostrašné něco takového číst.
Některé se mi líbily moc, jiné méně. Určitě si v budoucnu ještě jednou tuto sbírku připomenu.

15.06.2017

V této povídkové knize, kterou podle povídek E. A. Poea přeložil a sestavil Josef Schwarz, prokázal Poe svůj smysl pro tajemné a detektivní příběhy. Povídky zasahují do různých literárních žánrů, od vědecko-fantastické literatury přes hororovou literaturu až po detektivní příběhy... Každá jednotlivá povídka nepostrádá jedinečnost. Autor zachycuje velice zvláštní události, pro něž čerpal podněty ze svého života. Své povídky propracoval i do těch nejmenších detailů a dosáhl i mnohdy překvapivé pointy. Nebojí se popsat život ze všech stran. Popisuje osudy lidí propadlých alkoholu, lidí se strachem i krutých panovníků... Tahle kniha u mě před více než dvaceti lety vyvolala zájem o knihy, které jsou pro mne dnes velkou vášní :)

11.06.2017

Povídky byly vesměs povedené, četla jsem ještě na střední.

02.06.2017

Kdysi dávno jsem po přečtení Jámy a kyvadla spala celou noc ve vaně, protože naši nebyli doma a nikde jinde nebyl tak bytelný zámek. Tentokrát jsem zívla, zhasla a bez jakýchkoli děsů se probudila až ráno. Jo jo, člověk si zvykne na všechno.

Ještě teď se bojím.

05.02.2017

Jako každá delší sbírka povídek od jednoho autora, obsahuje tato lepší a horší povídky. Rozhodně se nejedná jenom o hororová témata a vlastně jsem za to rád. Před čtením této sbírky jsem, jako většina, Poa považoval za autora hororového, ne za výborného humoristu, satirika, společenského, literárního kritika atd. Poe je v prvé řadě básník, píše tedy POEticky a už jen kvůli tomu, jak krásně se čte, jak krásně znění tóny jeho vět v mé hlavě musím dát plné hodnocení a doporučit každému, kdo stojí o vznešenou literaturu. PS: Před nedávném jsem četl Baudelairovi Květy zla, výtečného dílo a přesto většinu svého života zasvětil Baudelaire překládání Poea.

04.02.2017

I když už jsme trochu umlácení všemi těmi horory s úžasnými efekty, mistrem oboru pro mne zůstává EAP. Povídky jsou děsivé, atmosféra tíživá. Na dlouhé zimní večery skvělá volba! Ráda se k ní vracím.

02.02.2017

kniha je velmi zajímavá a každá povídka má své kouzlo. miluji ji snad ze všech nejvíc co jsem kdy přečetla za knihy.:D

27.01.2017

Poe je naprostý génius a profesionál ve vytváření atmosféry, která čtenáře pohltí. Archaický styl psaní zde ukazuje Lovecraftova lektora v plné síle a člověk jen zírá, s postupně vzrůstající potřebou a zároveň nevolí se otočit po mistnosti, co to ten Edgar vymyslel.

10.12.2016

Musím se přiznat, že na povídky moc nejsem, třeba Hrabal mě vyloženě uspával, ale povídky E. A. Poea, ať už je jejich námět jakýkoliv, mě velice bavily a u posledních dvou (Na slovíčko s mumií, Muž, který se rozpadl) jsem se vyloženě smál :D. Knihu mohu vřele doporučit každému, kdo si chce přečíst něco opravdu originálního a nevšedního :)