Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)
Edgar Allan Poe
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/8103/jama-a-kyvadlo-a-jine-povidky-F40-8103.jpg
4
2366
2366
Soubor 34 povídek od mistra hororového a detektivního žánru. Nejznámější z nich – Jáma a kyvadlo – je psychologickým hororem z období středověku, kdy ještě měla hlavní slovo inkvizice. Člověk, odsouzený inkvizicí na smrt je vržen do temné kobky, kde ho má dostihnout smrt. Ta má podobu jámy a kyvadla. Autor dokonale popisuje zoufalé pocity odsouzence, který se snaží přežít za každou cenu.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2002 , Levné knihyOriginální název:
The Pit and the Pendulum, 1841
více info...
Přidat komentář
Některé povídky jsem přeskočila, tohle bohužel není můj žánr, ale jako klasiku jsem to musela zdolat - teda aspoň větší část.
Některé povídky mě chytily více, jiné méně. I tak si myslím, že Poe a jeho styl a vyprávění je neskutečné a jedinečné. Jeho příběhy a povídky jsou skvělé, někdy až hrozivé a tak reálné. Je to klasika, kterou by si měl přečíst každý.
Pane Poe, je to místy geniální. Je to tak noir, že i román noir by se styděl. Tak depresivní že i ruští realisti by se klepali. Je to tak psychologicky propočítané, že se v půl druhý ráno nad pointou počůráte strachy.
Jo, je to na efekt.
Hitchcock v knižní podobě hadra.
Moc pěkné čtyři a půl.
Četla jsem k maturitě a nedávno jsem měla tak temnou náladu, že tohle byla vítaná společnice. Pořvala jsem si a byl klid. Zvládla jsem Černého kocoura a Zlatého skarabea. Další si nechám na příští depku.
Když jsem ji četla poprvé , bylo mi asi tak 13-14 let a tajně jsem ji kradla sestře a v noci četla pod peřinou. Mamka se pak divila, proč máme pořád prázdnou baterku. Bála jsem se ohromně, ale neodradilo mě to číst dál. Později , jako dospělá jsem ji četla znovu a musím říct, že dojmy z knihy byly totožné, jako jsem si upamatovala z dětství. Moc poutavě napsané, trochu tajemné, trochu psycho, trochu horor. Určitě super kniha
Četla jsem jako povinnou četbu na maturitu a vybrala jsem dobře. Líbila se mi :)
Četla jsem jako povinnou četbu na maturitu a vybrala jsem dobře. Líbila se mi :)
Vzhledem k tomu, že se "Slunečnice" záhy po svém zaregistrování rozhodla poslat svým hodnocením do věčných lovišť drtivou většinu knih, které hodnotila, rozhodl jsem se zachránit alespoň mistra Edgara Allana. Ačkoliv jsme už proti mnoha věcem otupěli, pořád mají příběhy z této krásné knihy co nabídnout. Zajímavé detektivní případy a hororové povídky s temnou atmosférou potěší (skoro) každého, kdo takové věci má rád. A snad i ostatní. Třeba pro studenty je to dobrý námět do čtenářáku. Menší osvěžení od všech těch Jirásků a Steinbecků...
Velmi napínavé a dechberoucí detektivní a hororové povídky! Za mě rozhodně nejlepší Zlatý skarabeus, Vraždy v ulici Morgue a Černý kocour. K maturitě opět super čtení. Nemusíte ani číst všechny, stačí opravdu jen ty nejznámější!
Výborná kniha, ale myslím si že povídky nebyly hororové. Všechny povídky byly velmi dobře promyšlené a to mě zaujalo.
Obzvláště se mi líbily např. Zlatý skarabeus, Odcizený dopis nebo Podlouhlá bedna :)
Některé povídky mě úplně vtáhly do děje a byli geniální a jiné mě zase nudily, ale i přes to musím dát 5* protože jsem se do Poeho knihy hned zamilovala
úžasné. Poe je skvělý spisovatel a já ho miluju, jen pár povídek mě nebavilo ale bylo jich opravdu po málu
Musím říct, že jsem čekal víc od velkého E. A. Poea. Samozřejmě nemůže být ani pochyb o tom, že je to spisovatelský a vypravěčský génius, ale nebylo to tak velkolepé, jak jsem očekával. Knihu jako celek sráží slabší povídky, ale i ty jsou důležité a není možné je vynechávat. Co mě překvapilo a co jsem vůbec netušil je, jak široký záběr Poe měl. Že je na svou dobu mistr hororu ví každý, ale jak skvěle uměl psát povídky detektivní (Vražda v ulici Morgue), cestopisné (Deník Julia Rodmana), filozofické (Probuzení z mesmerického spánku) a humorné (Proč ten malý Francouz nosí ruku v pásce, Brýle), to už možná hned tak někdo nevěděl. O povídce Jáma a kyvadlo se netřeba bavit, to je veledílo, ale kromě výše zmíněných stojí ještě za pozornost určitě Zlatý brouk, Podlouhlá bedna, Černý kocour a Pád do Maelströmu. Je třeba ocenit i dobrou práci překladatelů, kteří si díky kráse češtiny můžou s autorovým dílem takřka pohrát.
Jedna krásná věta, co mi zůstala v paměti: „Probouzejíce se z tvrdého spánku, trháme jemné pavučiny snu. A přece v následujícím okamžiku (tak křehká byla pavučina) neupamatujeme se na to, o čem jsme snili.“
Když jsem si šel koupit tuhle knížku, myslel jsem, že si jdu počíst nějaké hororové povídky, při kterých zamrazí, bohužel takových člověk v knize moc nenajde. Ale i tak jsem se u řady z nich bavil. Ale že bych z nich byl p..... až za ušima, to bohužel ne.
Štítky knihy
vraždy moře a oceány povídky smrt pověsti poklady zrada svědomí úvahy a zamyšlení ďábel, satan hororové povídky nadpřirozené jevyČást díla
Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti
1844
Berenice
1835
Černý kocour / Černá kočka
1843
Ďábel ve zvonici
1839
Démon zvrácenosti / Démon perversity
1845
Autorovy další knížky
| 1978 | Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
| 2011 | Povídky |
| 2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
| 2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
| 1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Poe byl prostě hlava. Povídky mají děj, dokáží člověka vyděsit i mu pořádně zamotat hlavu, prostě famózní. Takovéhle povídky se dají číst pořád dokola a nikdy neomrzí. A Havran? No tak toho znají snad naprosto všichni (i ti, kteří o tom ani neví - viz. Simpsonovi :D ). Prostě skvostná sbírka těch nejlepších povídek. Naprosto doporučuji všem.