Jáma a kyvadlo a jiné povídky
Edgar Allan Poe
Každý má občas zlé sny. Ve tmě se k vám blíží hrozné věci, věci, které slyšíte, ale nevidíte. Pak se probudíte, ve své teplé posteli, a otočíte se, abyste zase usnuli. Ale představte si, že se probudíte na tvrdé podlaze, v temnotě černější než ta nejtemnější noc. Nasloucháte tichu a cítíte vlhký mrtvolný puch. Smrt je všude kolem vás, vyčkává… Při četbě tohoto souborného díla mistra hororové a fantastické povídky k vám z každého temného koutu šeptá smrt a doslova vás může ochromit strach. Tento soubor povídek Edgara Allana Poea poukazuje na mnohotvárnost a všestrannost jeho talentu. Naleznete v něm čtyřiatřicet povídek tohoto celosvětově uznávaného autora, mezi něž patří například Vraždy v ulici Morgue, Předčasný pohřeb, Zánik domu Usherů, Černý kocour, Příběh z Rozeklaných hor, Ďábel ve zvonici, Muž, který se rozpadl a mnohé jiné.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
The Pit and the Pendulum
více info...
Přidat komentář
Klasika. Naprosto ji zbožňuju. Několikrát jsem ji četla a pokaždé si ji užívám jako poprvé
V jednom malém antikvariátu jsme společně s přítelkyní narazili na vydání Jámy a kyvadla od Odeonu z roku 1987 s krásnými ilustracemi od Adolfa Borna, okamžitě mi řekla, že si musím doplnit "literání vzdělání" a protože E.A.Poa zbožňuje, bylo mi řečeno, že si to musím koupit a přečíst. Cukal jsem se a nakonec mi byla daná jako předvánoční dárek, ze začátku jsem se k tomu neměl, ale pustil jsem se do čtení a užíval si krásného jazyka, který byl pro mě..no řekněme něco jiného než jsem zvyklý, ale ke knize a povídkám samotným.
Rozhodně víc jak půlka povídek se mi líbila, u některých jsem byl napnutý jak struna na mojí zaprášené baskytaře, u některých jsem se pousmíval, ale bohužel, u některých jsem se nudil, ano některé povídky byly opravdu nemastné, neslané (např. Senzace s balónem, Von Kempelen a jeho objev), ale jinak tuto sbírku hodnotím rozhodně kladně a chtěl bych vyzdvihnout tyto povídky, které se mi opravdu líbily:
Zánik domu Usherů, Maska Červené smrti, Černý kocour, Anděl pitvornosti a Na slovíčko s mumií.
Některé povídky byly pěkně vypracované, ale většina se mi nelíbila. Asi jsem do nic nich ještě nedospěl a obávám se, že ani nedospěji.
Některé povídky byly skvělé, jiné průměrné... Každopádně jsem ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla. Jazyk byl srozumitelný, četlo se to samo :-)
Geniální knížka.
Soubor povídek detektivních, hororových, filozofických i humorných.
E. A. Poe (a R. Dahl) jsou pro mě mistry povídky.
(citáty v cizích jazycích by zasloužily překlad pod čarou; googlení vyrušuje ze čtení)
Tuto knihu povídek jsem četl poprvé kdysi dávno hned po jejím vydání v roce 1975, ale dodnes si občas některou z povídek s chutí přečtu a nejsem jediný z rodiny, kdo tak činí.
Konečně jsme se dostala k tomu, abych si přečetla Poea. Nedočetla jsem. V půlce jsem to vzdala. Než se autor dostal k tomu, o čem chce vyprávět, předcházelo tomu předlouhé popisování a na to jsem neměla nervy.
Povídka zaujala jak ktera, ale ctive rozhodne je, doporucuji vsem milovnikum ducharin nebo k maturite.
Je pravda, že tato kniha se nedá snad ani přečíst v kuse.. Poe je úžasný spisovatel, ale 500 stránek povídek najednou se rychle přejí :(. Je to krásná kniha..a nejvíc si jí člověk vychutná po malých dávkách :)
Super čtení a jak to u povídkových knih bývá... Některý příběh paráda a jiný trochu nuda..ale určitě si každý ten svůj vybere..
Některé povídky mne bavily více, některé méně - proto nedávám plný počet hvězd. Ale celkově jsem z autorových povídek dost nadšená. Jeho představivost nezná hranic a hodně se na tom podepsal fakt, že autor měl údajně panický strach z toho, že bude pohřben zaživa. Odtud jeho děsivé, ponuré, často morbidní představy, které promítal do svých textů. S ohledem na dobu vzniku smekám nad tím, jakým způsobem psal a jak dokázal zpracovávat své představy. Skvělé!
Jako každý průkopník to měl Poe nesmírně těžké. Jeho texty připadaly (a stále připadají) mnohým lidem nihilistické a morbidní. Ale on sám možná takhle ani psát nechtěl. To temno prostě bylo v něm ...
Poeovy povídky jsou nesmírně zajímavé čtení. Nutno samozřejmě přihlížet k době vzniku a tak je i hodnotit: syrovost a otevřenost jeho stylu byla na tehdejší zvyklosti zcela revoluční. Poe se tak stal jedním z nesmírně vlivných autorů, kteří ovlivnili celý další vývoj svého žánru.
Zajímavý soubor povídek. Některé povídky hororové, jiné thriller, jiné zábavné, jiné takové obyčejné, jiné zajímavé svým tématem. Ale všechno čtivé.
Štítky knihy
vraždy moře a oceány povídky smrt pověsti poklady zrada svědomí úvahy a zamyšlení ďábel, satan hororové povídky nadpřirozené jevyČást díla
Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti
1844
Berenice
1835
Černý kocour / Černá kočka
1843
Ďábel ve zvonici
1839
Démon zvrácenosti / Démon perversity
1845
Autorovy další knížky
1978 | Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
2011 | Povídky |
2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Fanouškem této sbírky povídek jsem se nestala. Valná většina mě nebavila.
Nutno říct, že stejně jako jazyk, se v průběhu let, v tomhle případě století, mění i styl psaní a způsob vyprávění. A asi tohle je ten kámen úrazu. Text, díky svému stáří, mi prostě nic nového nepřinesl.