Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy
Edgar Allan Poe
V novém výboru čtrnácti povídek nás Edgar Allan Poe, mistr hrůzostrašných historek a tajemných příběhů, opět vede do pochmurného světa své originální obrazotvornosti. Působivost jeho děl čas nezmenšil, i po dvou stech letech od autorova narození se nám nad povídkami tají dech a hrůzou naskakuje husí kůže. Napětí, strach a pocit zmaru, zšeřelé světy rozpolcených postav, pološílených vypravěčů a hroutících se bytostí nás stále děsí i lákají, odpuzují i neodolatelně přitahují, takže po večerech znovu usedáme pod lampu a noříme se mezi stíny Poeových temných hrdinů. Jáma a kyvadlo (ve starším českém překladu též Studna a kyvadlo) je jedna z nejznámějších povídek Edgara Allana Poea, kterou napsal v roce 1842. Tato povídka se odehrává v pozdním středověku, líčí pocity člověka odsouzeného inkvizicí na smrt za kacířství. Autor neuvádí jméno hlavního hrdiny.... celý text
Přidat komentář
Očekával jsem pohodové čtení před spaním. Zaujala mne ale tak max. polovička povídek. Asi je to hodnotnější literatura, než jsem potřeboval:) Ovšem samotná Jáma a kyvadlo je dechberoucí dílko.
Zakladatel žánru, tam nelze kritizovat. Berenice je nej! Horory mu šly nejlépe. Detektivky ujdou, sci-fi palec dolů. Jáma a kyvadlo mě vyděsila. Skvělý je i Černý kocour.
E. A. Poe patrí do mojej top 3 autorov a jeho poviedky sú to najlepšie, čo v tomto žánri vzniklo: Jama a Kyvadlo, Čierny kocúr, Skaza domu Usherovského...
Štítky knihy
povídky zfilmováno psychologie mezilidské vztahy světová literatura hororové příběhy Edgar Allan Poe, 1809-1849 napětí a spádČást díla
Berenice
1835
Černý kocour / Černá kočka
1843
Démon zvrácenosti / Démon perversity
1845
Eleonora / Eleanora
1841
Jáma a kyvadlo / Studna a kyvadlo
1842
Autorovy další knížky
1978 | Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
2011 | Povídky |
2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Na príbehoch pána Poe-a je zaujímavé, najma to že sú písané viacerými štýlmi. Autor sa doslova ponára do duše svojich postáv tak hlboko, že človek ako ja zabúda že číta knihhu a jej dej mu plynie plynule pred očami a v myšlienkach. O mrazivé chvíle nie je núdza a je veľmi zajímavé aj to, že aj po takmer dvesto rokoch po smrti tohto velikána svetovej nielen desivej literatúry sú tieto príbehy lahodiace čitateľovi s vášňou pre podobné príbehy. Vyzdvihujem hlavne poviedky: Pád domu Ussherov, Jama a kyvadlo, Čierny kocúr, Medailón, Maska smrti a predčasný pohreb.