Jeden z nás: Príbeh o Nórsku
Åsne Seierstad
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295995/bmid_jeden-z-nas-pribeh-o-norsku-LcY-295995.jpg
5
388
388
Oslo, 22. júl 2011, 77 mŕtvych ľudských bytostí zabitých jediným človekom s jasnou víziou a presvedčením. Jediný deň, ktorý navždy zmenil dejiny Nórska, zasial obavy do jeho obyvateľov a zmenil životy desiatkam dotknutých rodín. Jeden z nás od nórskej reportérky Åsne Seierstad nie je chronologickým súpisom udalostí a vyčíslením strát, ale hlbokým pohľadom na osobu Andersa Behringa Breivika, masového vraha, muža zúfalo túžiaceho po sláve a uznaní. Príbeh o Nórsku zachádza do Breivikovho detstva, opisuje traumy malého chlapca, jeho túžby po fyzickej dokonalosti a bohatstve. Veľmi podrobne zachytáva Breivikove prípravy na zločin, ktorý nemožno ospravedlniť žiadnym vysvetlením, samotný priebeh „čierneho dňa“ i súdneho procesu, ktorého výsledkom je 21 rokov väzenia s možnosťou predĺženia. Åsne Seierstad zachádza ešte ďalej a paralelne s brutálnym činom nám poskytuje sondu do histórie niekoľkých zasiahnutých rodín, ich životov predtým a potom, teda toho čo z nich zostalo. Kniha Jeden z nás je zúfalý aj mrazivý príbeh jedného muža, ktorého nijako nehodnotí, predloží fakty, myšlienky vraha, postrehy okolia a pocity nedobrovoľne zúčastnených na brutálnom zločine, vyvolá zlosť, (ne)pochopenie, prinúti nás pýtať sa, možno i plakať či kričať.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2016 , AbsyntOriginální název:
En av oss: En fortelling om Norge, 2013
více info...
Přidat komentář
Vlastne ani nevim, jak hodnotit. Knizka je psana ctive a dovoluje nahlédnout do hlavy silenci. Mrazi z kazde jeji stranky. At jde o popis neveseleho dětství a dospivani pachatele, priprave bomb, a taky vykon norske policie.
Den, který změnil Norsko. Jedině tak se dá nazvat tento ohavný, teroristický útok velice inteligentního "vlastence" bojujícího proti multikulturalismu v moderní Evropě. Přesvědčení, zápal, nulová empatie a dlouhodobá příprava uvrhla 22.7. roku 2011 celé Norsko do temného stínu. Můžeme se jen dohadovat, jestli nepřipravenost, špatná a váznoucí komunikace či podcenění situace zapříčinila tak vysoký počet obětí na malém ostrůvku na západě od Oslo. Budeme však doufat, že se nic podobného již nebude opakovat ... Kniha je velmi čtivá. Popisuje do detailu celý život tohoto bestiálního vraha, a to od raného dětství přes přípravy a provedení útoků, až po soudní líčení. Na příběhu mě především zaujalo, že to nejsou pouze sebrané spisy autorky z různých knih, článků či projevů, ale z velké části jsou zde uvedeny dějové linky obětí těchto útoků. Ne fiktivní, ale skutečné. Styl psaní i vyprávění mi u této autorky seděl a znovu jsem se utvrdil v kvalitě severských autorů. Určitě si od této autorky přečtu i další knihy. P.S. Soudní a právní systém v Norsku by se měl rozšířit za terorismus z 21 let na elektrické křeslo...
Málo hvězdiček.
Napínavý a literárně dokonalý portrét norské tragédie, který se nečte jako literatura faktu, ale jako vrstevnatý kriminální román.
Odstrkované dítě, nedoceněný sprejer, podnikatel a politik, závislý hráč her, ufňukaný metrosexuál, fanatická zrůda. Nikdy mě z žádné knihy takhle nemrazilo. Ať už z konfrontace naivity a čistoty mládí, jejich strachu oproti chladnému vrahovi, nebo z fatální neschopnosti norských bezpečnostních složek v naprosto banální komunikaci a mobilizaci.
Nejšílenější je ona Breivikova víra v hlásané a vykonané, že začíná jakousi revoluci, že má stoupence. Doufejme, že pojde sám, v tichu, bez pozornosti, zapomenutý a s výhledem na těch pár stěn. Jak je řečeno v knize Zátah na ďábla - Sláva je vrahův poslední zločin.
Kdybych mohla dat sest hvezdicek, tak je s prehledem dam.
Nejdriv jsem se knihy bala, prece jen je to dost silne a smutne tema. Ale autorce se povedlo velice jasne a vecne pospat celou tragedii, a to nejen co vse zpusobil onen clovek (opravdu nemam sil ho jmenovat jmenem), ale i jeho vychovu, ktera mela za nasledek, ze vyrostl tento narcisticky egocentrik touzici po slave a obdivu v to co vyrostl.
Zarazi me vsak fakt, ze behem jeho akce bylo tolik nestastnych nahod, diky kterym sve dilo dokonal a obeti bylo tak hodne... Clovek si pak rika, kdyby..... Byt rodicem jeho obeti tak tohle bych nezkousla nikdy, ani tu "slusnost" norskych soudu, policie a obeti vuci nemu...
Autorka umí podat fakta jako zajímavý román. Číst do hloubky zpracovaný příběh je jiné než rozklikávat povrchní novinové články.
Divila jsem se, že tento nemilosrdný vrah dostal počítač a plnili mu požadavky. Dovolili šířit jeho knihu. Místo kulky do hlavy mu umožnili šířit dál jeho myšlenky. A bohužel měl i následovníky.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/strelce-z-novozelandske-mesity-inspiroval-masovy-vrah-breivik-40274458
Narcistický, inteligentní, špatně vychovaný, playstation nerd a mimoň, frustrovaný liberálně debilní politikou - výsledek je katastrofa pro skoro stovku rodin. Není to úplně černobílé, jak jen to život a paní Seierstadová umí. Práce norské policie byla něco neuvěřitelně diletantního - jen jeden policejní vrtulník v zemi, a pilot na dovolené? V zemi, která má téměř neomezené finanční zdroje? Cože?? Každopádně pokud bych někdy měl sedět, tak prosím v Norsku...
Neuvěřitelně detailně zpracovaná kniha o případu Anderse Breivika - vraha, který má na svědomí 77 životů.
Člověka, který od mladí chtěl někam patřit, být výjimečně dobrý - ať už v graffiti, world of Warcraft, patřit do řádu templářských rytířů .. perfekcionista, sebestředný narcista, odpůrce sociální demokracie a multikulturalismu.
V rámci zachování čistě norské kultury, po detailním plánování 22. července 2011 zabil vlastnoručně vyrobenou bombou 8 lidí v centru Osla a následně chladnokrevně popravil během pár hodin 69 mladistvých sociálních demokratů na ostrově Utøya.
“Proti vám nic nemám, tohle je politicky zaměřená akce. Zemi zaplavují cizinci, tohle je státní převrat, začátek pekla.”
Kniha vás pohltí. Nejen tím, že hned na prvních stránkách čtete o masakru na ostrově, dá vám pohled na případ, který byl pro norské soudy zlomový, šetření příčetnosti, obrovské množství svědků a práce s nimi, celý soudní proces, přístup samotného A. B. odmítajícího jakoukoliv vinu. Autorka blíže představuje životy některých mladistvých, jejich ideály..ale také nepředstavitelný strach a utrpení dětí na ostrově, rodičů, pozůstalých a přeživších kamarádů, kteří sledovali jak umírají jejich přátelé. A v neposlední řadě také sérii chyb a fatálních omylů norské policie, která na podobnou situaci nebyla vůbec připravena.
Samotná kapitola popisující popravování na ostrově je pravděpodobně to nejbrutálnější co jsem kdy četla. Knihu jsem četla dlouho, po malých dávkách a obavám se, že ne každý tak opravdové zpracování jednotlivých osudů zvládne. Ale všichni by měli.
“Když si nebyl jistý, raději vystřelil střelu navíc. V budově strávil dvě nebo tři minuty. Za nějakých sto vteřin usmrtil 13 lidí, další zůstali ležet s těžkými zraněními.”
“Lidé, kteří o mě říkají, že jsem zlý, nechápou rozdíl mezi brutalitou a zlem. Brutalita nemusí znamenat zlo. Brutalita může vycházet z dobrého úmyslu.”
Dávám jasných pět. Bez debaty. Kdyby to šlo, dám daleko víc. Åsne Seierstad předvedlea výbornou práci a já jsem jí moc vděčná. Tuhle knihu bych k přečtení doporučila úplně každému. Ne snad kvůli 'tomu člověku'. Ale kvůli výborné práci Åsne Sierstad. Kvůli Bano, Simonovi, Gunnarovi, Andersovi a 73 dalším nevinným lidem, kteří 22. července přišli o život. Kvůli Viljarovi, který sám přežil, ale přišel o kamarády. Kvůli Sæbøvým, Rashidovým a dalším rodinám, které už nejsou a nikdy nebudou kompletní.
Skoro 600 stran jsem přečetla jedním dechem a během čtení se mnou cloumaly snad všechny emoce. Křičela jsem a brečela. Nečekala bych, že mi 'toho člověka' bude zpočátku líto, hlavně v kapitolách líčící jeho dětství a dospívání. Přestože ho kniha zkoumá z několika stránek, měla jsem při líčení jeho chování po 22.
červenci chuť knihu vzít a silně ho s ní udeřit do jeho odporného nacistického obličeje.
To všechno jsou emoce, které ve vás kniha vyvolá. Já ji teď na čas odložím a časem se k ní vrátím. Respektive do kapitol, které mluví o Bano a Simonovi, jejich snech, které nestihli uskutečnit. Aby se na ně nezapomnělo.
Děkuji Åsne. I za vysvětlení, proč se kniha jmenuje 'Jeden z nás'. Děkuji.
Šílený. Silný. Tenkrát mě tahle událost nějak obešla, znám jméno, vím, že zastřelil XY lidí, ale nevěděla jsem co tomu předcházelo, proč, jak.. A pak jsem jen občas na internetu zahlédla články, jak si dotyčný stěžuje na vězení a přitom měl luxus. No byla jsem ve stejném věku jako jeho oběti, tak asi proto to šlo mimo mě. Teď po přečtení mě úplně mrazí. Všechny země by měly znovu zavést trest smrti.
Jeden z nás je kniha, kde každá informace má své místo, neboť autorka si dala za úkol nejen detailně vykreslit podobu vraha, ale také uvést ji v souvislostech a vlivech, které formovali nejen jeho, ale i celou norskou společnost.
Ani tak však není lehké, pokud to vůbec je možné, pochopit logiku zločinu, kterou z mého pohledu zločin a celkově Breivikovo chování naprosto postrádá. Anders, jak ho popisuje spisovatelka, je jakousi někdy až téměř bizarní karikaturou člověka. Osobností, která se tak snaží napodobit lidskost, až se jeho snažení převrací do absurdity.
To, co se stalo na ostrově je pro mě spíše zvrácená snaha vyprázdněné osamělé bytosti najít vyšší smysl a poslání svého života, než zločin z přesvědčení za který ho Breivik vydává. Soucit s pachatelem není na místě a ani „pochopení“ jednoho z nejhorších (a nejzbytečnějších) zločinů v historii lidstva se nedostaví ani na konci knihy.
Ubránit se slzám skoro není možné. Stejně tak budete mít chvílemi při čtení pocit, že těch „náhod“, které střelci umožnili spáchat, to co zamýšlel, je někdy až přízračně mnoho.
Bezmoc, kterou člověk pociťuje při čtení, je zdrcující a čtenář nemá jinou možnost než se ptát na jednu z nejstarších otázek, které lidstvo zná.
Nemyslím si, že reportáž je tím lepší, čím víc detailů, podstatných i nepodstatných, se snese na jednu hromadu. Zdůvodňuje se to "objektivitou" a tím, že "čtenář si má udělat názor sám", ale není to i trochu alibismus a možná i lenost, jestliže se autor vyhýbá hierarchizaci informací a syntéze? Å. S. určitě skvěle zvládla sběr materiálu, ale příliš lpí na tom, že každý získaný poznatek je třeba dokonale vytěžit. Ocenila bych vytřídění materiálu, větší hutnost textu. Ani osobnější tón by nevadil, neutralita a objektivita jsou stejně jenom iluze.
Po Dvou sestrách další výborná kniha autorky. Naprosto podrobně zmapovaný Breivikův životopis od ne moc šťastného dětství přes sprejujícího rebela, podivína závislého na počítačové hře po magora, který si vzal do hlavy, že spasí Evropu před islámem a multikulturalismem. Snad ještě zajímavější ale je vyprávění o několika z jeho obětí, také od dětství, silnější o to, že víte jak to dopadne. Popis samotného masakru na ostrově je mrazivý do morku kostí, zvlášť když všechno mohlo být jinak, kdyby norské úřady reagovaly rychleji (nikdo si ale neuměl představit, že by v jejich poklidné bohaté zemi mohlo k něčemu takovému dojít) a samozřejmě vás opět chytá vztek, když čtete jak chudáčkovi Breivikovi ve vězení sebrali počítač a nechtěli mu donést jeho oblíbené svetry. Myslím, že tahle kniha pokrývá o celém případu naprosto vše, byť autorka nakonec s Breivikem osobně nemluvila, odmítl ji.
Jeden z nás je riadny macko, kniha má cca 570 strán,je rozdelená do troch častí. Prvá z nich je najrozsiahlejšia, má 440 strán,ale predchádza jej pár stránok, ktoré vás zamrazia. Už v úvode Åsne odkrýva pocity, myšlienky mládeže na osudnom ostrove Utøya a taktiež Breivikove myšlienky. Toto vás dostane do kolien a sú to iba prvé stránky!
V prvej časti knihy sa píše o Breivikovej rodine,jeho rodičoch a rodičoch jeho matky Wenche- tým nám autorka poodhalí prečo bol,kým bol(aj keď, túto cestu si vybral sám). Dozvedáme sa (pre mňa) prekvapujúce informácie ako to, že bol zakríknuté tiché dieťa, neskôr sa v ňom prebudila agresia. V puberte bol sprejerom v reperských nohaviciach a nosil predok na zadku. V ďalšej fáze svojho života podstúpil úpravu nosa, používal púder a iné líčidlá. Vraj bol metrosexuálom,jeho priatelia si mysleli, že je gej. Popieral to. Založil si firmu na falzifikáty diplomov, vysvedčení, certifikátov a iných dokumentov. Chcel sa stať slobodomurárom,aj sa mu to podarilo,no nakoniec nemal záujem aktívne sa zúčastňovať na stretnutiach. Pohltila ho on-line hra World of Warcraft, ktorú hrával nepretržite 5 rokov. Pravedpodobne pri tejto hre mu skrsol v hlave nápad...
Toto hľadanie sa, prežíva väčšina dospievajúcich,menia názory, štýl obliekania a celkovej vizáže, práve preto sa kniha volá JEDEN Z NÁS. Na pohľad obyčajný chalan, ktorého malo okolie rado,alebo aj nie. No nikto by nepovedal, že jeho hľadanie sa,dospeje až k takýmto fatálnym následkom.
Príbeh o Nórsku nám rozpráva aj o prisťahovalectve do krajiny a politickú situáciu. Zdanlivo nepodstatné,no odhaľuje nám to problémy nórskych obyvateľov a Breivikovu túžbu po "náprave" krajiny. V knihe je veľa postáv a keďže ja mám problém pamäť si mená, často som sa strácala. Niektoré osoby nám boli približené viac ako ostatné. Napríklad príbeh prisťahovalekyne Bano,Simona Sæbøa,Andersa Kristiansena...autorka píše aj o ich rodičoch, zázemí detí, aký život viedli v Nórsku,ako sa dostali na Utøyu. Keď viete,ako TO dopadne, mrazí vás. Najmä pri Simonovom prejave v pozícii prezidenta študentov keď povedal: "Ja sám som dostal meno JF Kennedy. Aj on bol prezidentom,ale bohužiaľ ho zastrelili v Dallase. Ja som však optimista a neočakávam, že by ma postretol rovnaký osud." Pri prejave boli aj jeho rodičia a tieto slová sa im vynárajú aj po rokoch.
Stratégia a nákup potrieb na výrobu Breivikovej domácej bomby bol priam fascinujúci. Všetky potrebné kroky, úkony a postupy mal Anders niekoľkokrát odskúšané, občas aj nevyšli a to ho v práci za svojim cieľom zdržiavalo. Bol nervózny aj kvôli steroidom, ktoré užíval, aby bol vo výbornej forme. Snažil sa zo seba pripraviť vojaka aj cvičením a proteínovými prípravkami. Pri svojom pláne neváhal a z Číny si objednal tekutý nikotín. Týmto jedom plnil strelivo. Nakúpil zameriavače, tlmiče,zbrane. Oprávnenie vlastniť zbraň získal v januári 2011 po niekoľko mesačnom kurze. Celý proces prípravy na "akciu" si zapisoval a povzbudzoval ostatných na fórach,aby nasledovali jeho príklad.
Výbuch bomby pred vládnou budovou je opísaný zimomravo, sú spomenuté aj obete a svedkovia, vyskytujúci sa v nesprávny čas na nesprávnom mieste. Zasiahol ma prípad mladého právnika Jona, ktorý chcel svojej rodine,na západe Nórska oznámiť radostnú novinu, že sa stane otcom. Dokumenty mohol poslať emailom,no rozhodol sa odovzdať ich osobne a rozlúčiť sa s kolegami pred plánovanou dovolenkou.
Zhodou náhod, okolností a zvláštnych postupov Osloskej polície sa stalo, že po výbuchu,napriek svedkom, ktorý nahlásili podozrivého (Breivika) s presným popisom, poznávacou značkou a modelom auta, na ktorom opustil miesto činu,premyslene prešiel popri hliadkovacích vozidlách,dostal sa von z Osla a namieril si to na ostrov Utøya.
(Toto je naozaj len pár bodov z polovice knihy, ktoré tu spomínam, pretože chcem,aby vo Vás kniha vyvolala záujem. Nielen jadrová katastrofa v Černobyle, či pád Svetového obchodného centra v USA stoja za pozornosť.)
Kniha pokračuje masakrom spáchaným na študentoch a ďalších udalostiach bezprostredne po tom.
V druhej časti knihy sa viedlo súdne pojednávanie. Niektoré vyhlásenia doslova vyrážali dych. O preživších sa píše: " Tí, ktorí prežili,hovorili málo. Ťažila ich vážnosť. Mnohých trápil pocit viny. Za to, že prežili."
Záverečná časť je venovaná Gunarovi a Tone Sæbøvcom, rodičom Simona; Viggovi a Gerde Kristiansenovcom, rodičom Andersa. Odhliadnuc od celého príbehu,toto pre mňa,ako rodiča bolo skutočne srdcervúce. No a poslednú bodku dostal Breivik. Je tu aj prepis listu, ktorý poslal z väzenia autorke knihy- plný lichôtok.
Autorke sa podarilo odviesť kus úžasnej práce. Ani vo sne by mi nenapadlo, čo všetko sa jej podarilo vypátrať, vysnoriť, použiť a napísať do tejto knihy. Nedivím sa, že je držiteľkou niekoľkých novinárskych ocenení. Celosvetovo sa preslávila svojim dielom KNÍHKUPEC Z KÁBULU, ktoré je jedným z najpredávanejších bestsellerov v rámci nórskej literatúry všetkých čias(predaných viac ako 2 milióny kníh). KNÍHKUPEC bol preložený do viac ako 40-tich jazykov.
Ten začátek je šílený a drásající. Nedokázala jsem to vůbec číst. Takhle vyobrazenou hrůzu vlastně ani nechci chválit.
Text byl jinak dobrý.
Jeden z nás: Príbeh o Nórsku bola moja prvá Absyntovka a tiež prvá reportážna kniha. Napísaná bola vynikajúco. Autorka Åsne Seierstad naozaj podrobne a fakticky popísala, čo sa udialo v Osle a na ostrove Utoya a čo všetko tomu predchádzalo. V poslednej kapitole sa čitateľ dozvie ako sa k informáciám dostala, ako veľa strán zo spisu musela prečítať, koľko rozhovorov urobila, aká bola jej cesta k napísaniu tejto knihy. Čo sa týka samotného deja, o brutálnom vyčíňaní Breivika som veľa počula aj čítala z médií, no vedela som len základné informácie. Táto kniha podrobne a obšírne podáva informácie o všetkom , čo sa dialo. Opisuje Breivikovo detstvo, dospievanie a celý jeho dovtedajší život. Breivikov príbeh sa strieda s kapitolami o živote niektorých obetí. Prežívala som príbehy rodín, ktoré sa dostali z pekla svojej domoviny do Nórska, kde verili, že ich čaká iný život...dôstojný život bez strachu, bez zbraní, bez násilnej smrti. No život v Európe im nepriniesol to, v čo dúfali, práve naopak, stratili to najdôležitejšie, čo človek v živote môže mať...svoje deti, súrodencov, priateľov. Kniha podáva výpoveď o Breivikových plánoch o ich realizácii. Podáva však aj informácie o veľkom zlyhaní policajných zložiek, kde každá nezvládnutá alebo chaotická minúta, stála deti na ostrove Utoya život. Veľakrát som si vravela, že to už ani možné nie je, aby sa dialo tak veľmi veľa zbytočných chýb v komunikácií, v rozkazoch, v rýchlosti rozhodnutí, atď. Je tam popísaný aj súdny proces, Brevikova výpoveď, výpoveď tých, ktorí prežili, aj tých, ktorí boli veľmi zranení, nielen na tele, ale aj na duši, taktiež tam čitateľ nájde aj informácie o Breivikovom živote vo väzení, aj o živote niektorých rodín po tomto všetkom.
Ťažko povedať, či bol Breivik psychicky narušený, či nie. Duševne v poriadku takýto človek určite byť nemôže, no svoj čin dlhodobo plánoval a nato musel byť príčetný...choro príčetný. Dúfam, že sa z väzenia nedostane nikdy. Neviem si predstaviť, aké muky zažívali a zažívajú rodičia týchto detí. Nie je nič horšie, ako keď rodič prežije svoje dieťa.
Tento príbeh je taký silný a nabitý emóciami, že človeku naozaj trvá dlhšie, kým ho vnútorne spracuje. O to viac, že nejde o žiadnu fikciu, ale že sa to skutočne stalo a nie tak dávno.
Absynťácká série Prokletí reportéři prostě nezklame nikdy. V kombinaci s brilantní reportážní prací Asne Seierstad (viz bestseller Knihkupec z Kábulu a Dvě sestry) tak vznikl velmi podrobný a poutavý příběh, který popisuje nejen dospívání a radikalizaci nacionalisty Anderse Breivika, ale i jeho dokonalý plán útoku na Utoyu.
Vůbec nevím co mám napsat, tato kniha mě úplně zničila. To je tak skvěle napsané, že máte pocit, že skutečně čtete nějaký thriller, ale přitom vím, že to byla skutečnost a úplně se mně sevřelo srdce.
Autorka si s knihou dala opravdu hodně záležet a troufám si říct, že je to jedna z těch lepších knih které jsem četla. Bohužel z příběhu se budu dostávat ještě dlouhou dobu.
Všichni tento příběh známe. Jeho konec. V této knize můžete najít jak to vše začalo, pozorovat a objasnit jeho vývoj a jak se stavěl až nakonec dospěl do součásti naší neslavné historie. Ale hlavně, poznáte oběti a přeživší tohoto příběhu. JEJICH životy, sny, lásky a vášně. Jejich jména.
Toto je jedna z nejlepší, nesoudících a objektivních žurnalistických reportáží, jaké jsem četla. Nordici to prostě mají v sobě, ať už jde o reportáže na Laserového muže, vraždu Olafa Palmeho nebo celkově na rasismus, ekonomiku a korupci v jejich zemích. Åsne Seierstad totiž nechá vás samotné si poskládat vlastní obrázek, stanovit si názor a celkový náhled na tento incident. A takový přístup není zrovna obvyklý a o to víc ho cením.
Štítky knihy
zfilmováno Norsko ostrovy norská literatura terorismus masové vraždy, sériové vraždy výbušniny, bomby dokumentární romány podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Dvě sestry |
| 2019 | Jeden z nás: Příběh o Norsku |
| 2005 | Knihkupec v Kábulu |
| 2024 | Afghánci: Tři příběhy z jedné země |
Masivní, ale kvalitní bichle. Kniha nás provází od dětství Breivika, přes dospívání až po samotný útok a soud a zároveň nám ukazuje i život pár jeho obětí. Velice dobrá kniha, sonda do společnosti té doby.