Jeden z nás: Príbeh o Nórsku
Åsne Seierstad

Oslo, 22. júl 2011, 77 mŕtvych ľudských bytostí zabitých jediným človekom s jasnou víziou a presvedčením. Jediný deň, ktorý navždy zmenil dejiny Nórska, zasial obavy do jeho obyvateľov a zmenil životy desiatkam dotknutých rodín. Jeden z nás od nórskej reportérky Åsne Seierstad nie je chronologickým súpisom udalostí a vyčíslením strát, ale hlbokým pohľadom na osobu Andersa Behringa Breivika, masového vraha, muža zúfalo túžiaceho po sláve a uznaní. Príbeh o Nórsku zachádza do Breivikovho detstva, opisuje traumy malého chlapca, jeho túžby po fyzickej dokonalosti a bohatstve. Veľmi podrobne zachytáva Breivikove prípravy na zločin, ktorý nemožno ospravedlniť žiadnym vysvetlením, samotný priebeh „čierneho dňa“ i súdneho procesu, ktorého výsledkom je 21 rokov väzenia s možnosťou predĺženia. Åsne Seierstad zachádza ešte ďalej a paralelne s brutálnym činom nám poskytuje sondu do histórie niekoľkých zasiahnutých rodín, ich životov predtým a potom, teda toho čo z nich zostalo. Kniha Jeden z nás je zúfalý aj mrazivý príbeh jedného muža, ktorého nijako nehodnotí, predloží fakty, myšlienky vraha, postrehy okolia a pocity nedobrovoľne zúčastnených na brutálnom zločine, vyvolá zlosť, (ne)pochopenie, prinúti nás pýtať sa, možno i plakať či kričať.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2016 , AbsyntOriginální název:
En av oss: En fortelling om Norge, 2013
více info...
Přidat komentář


Neskutečná kniha, její hlavní vlastností je ta neodvratná neúprosnost, se kterou se těch čtyři pět dějových linek nakonec musí nevyhnutelně potkat v místě a čase. Tohle ve mě rezonovalo ještě dlouho po dočtení. A pokaždé, když si člověk uvědomí, že to není fikce, že tohle se prostě stalo... o moc působivější to snad ani být nemůže. Na knihu velmi dobře navazuje snímek 22. července (2018), kdy většinu postav budete po přečtení knihy znát natolik, že je poznáte hned, jak se objeví v záběru.


Velice dobré, pokud ne to nejlepší, zpracování velice tragického případu jménem Anders Behring Breivik. Zdaleka nejde pouze o dokumentaci samotného útoku, zvláštní pozornost je věnována i všemu okolo - zejména tomu, co Breivika k takovému činu vedlo. Vidíme jeho pomalý sesun na dno, avšak dostáváme také náhled do životů několika obětí a získáváme představu o tom, jaký to mělo dopad na jejich rodiny. Není to pouze příběh Breivika - je to obraz celého tehdejšího Norska vyprávěný prostřednictvím mnoha zasažených lidí.
Je důležité zmínit, že jelikož jde o román, ne všechno je zcela holý fakt. Například je jisté, že celé vyprávění o dětství Breivika je do určité míry fikce, avšak založená na vzpomínkách lidí z jeho okolí. Aby bylo vše zcela holý fakt, musel by vše napsat sám Breivik a ještě k tomu by musel být naprosto upřímný a objektivní (což samozřejmě nejde). Tím však nechci říct, že by Seierstad odvedla z dokumentačního hlediska špatnou práci. Přesně naopak.
Samotnému dni útoku byla věnována neuvěřitelně detailní pozornost a celý případ jsme tak mohli sledovat z hlediska hodin, někdy i minut. Líčení toho, co se přesně odehrálo na ostrově Utøya, také nebylo vynecháno. Někomu by možná detailní popis všeho, co se stalo jednotlivým obětem, mohl připadat až moc brutální a zbytečně zdlouhavý. Avšak tím, že toto se opravdu ve skutečnosti stalo a nejde o pouhou fikci... je to myslím na místě a dokonce potřebné. Mělo by to šokovat, vyvolat hrůzu a beznaděj, jakou musely zažívat oběti. A aby toho nebylo málo, svůj podíl na tom, že vše zašlo až tak daleko, měla i ochromující nepřipravenost bezpečnostních složek na případný teroristický útok. Na povrch vyplavuje neschopnost komunikace a rychlého jednání, které pak mělo drahé následky. Měli bychom to brát jako varování, aby se nic takového v budoucnu neopakovalo.


Naprosto jedinečně napsaný, popsaný a zpracovaný život, myšlení a masová vražda Breivika, proložený příběhy lidí kterých se jeho čin týká. Při čtení některých pasáží mi nebylo moc dobře, bylo to emotivní a drsné. Někde jsem jen nevěřícně kroutila hlavou a to nejen nad chováním Breivika, ale i nad chaotickou prací policie. Celkově spousta zajímavostí, podrobností a výpovědí.


Neuveriteľné...hrôzostrašné...spolu s Laserovým mužom a knihami od Svetlany Alexijevič a Ryszarda Kapuścińskeho najlepšia kniha od Absyntu

(SPOILER) Fakta, nic než fakta poskládaná do velmi čtivé reportážní knihy, napsané až románovým stylem, publicistika jako řemen, která tady chybí. Sleduje paralelně osudy Anderse B., přistěhovalecké rodiny a norské rodiny, kdy v každé jeden ze sourozenců zakalil na Utoye. Kluk vyrůstající bez otce u matky, která měla dost problémů sama se sebou (prý to u nich nevypadlo, že by tam žili děti, matka byla věčně venku a dcera z prvního vztahu – krátký románek s jakýmsi Švédem - se brzy osamostatnila a zdrhla do USA). Žádala i o tzv. víkendové odlehčení, pěstouni na víkend, neznal do té doby výlet do přírody. Otec byl diplomat, od první rodiny odešle a od nich taky., resp. matka to nedávala jako diplomatova žena v Londýně, po 6 měsících to vzdala. U Anderse vzorný pořádek ve věcech, důraz na značkové oblečení. Jinak značná trvalá snaha uspět se zvraty: prorazit jako grafiťťák: writer – nepodařilo se, ignoroval pravidlo, že nesmí kreslit po tagu kinga, když je jen boy. Kamarádí imigranti. Pak velká změna a snaha o kariéru v politice, Strana pokroku ho ale nevynesla na výsluní. Snaha dostat se do zednářské lobby. Pak podnikání, ale shady: výroba fake diplomů, nakonec nelegitimní byznys ukončuje, ačkoliv jakýs takýs úspěch, dokonce krátkodechý anabáze s běloruskou blondýnkou - manželkou na inzerát, ale neklapne to. Pak od 27 let do 32 zavřený zpátky u mamky na bytě a paří WOWko. Ale taky se vypracuje: čaroděj, boss grupy. Radikalizace, fantazie o islamizaci, weby a internetové diskuze. Skvělé pasáže o výrobě bomby a chemických pracích na statku, který si pronajal. Zobal steroidy apod. Syrový popis řádění na Utoye: regulérní popravy, laserovým zaměřovačem do hlav ležících mladých sociálních demokratů (od 14 let). Suchý popis selhání a diletantního přístupu policie a dalších norských složek, které umožnil rozsah Andersova řádění (úsporná opatření, nevědomost, nekompetentnost, špatná rozhodnutí… ). Graduje popisem průběhu soudu a psychiatrických dobrozdání (autista?, narcis!). 21 let na tvrdo s možností prodloužení.


(SPOILER) Ufff, tak tohle bude těžký. I tuto knihu zařadím mezi absyntovky, které budou mít navždy výsostné místo v mojí knihovně. Jedná se o reportážní knihu pojednávající o mládí, dospělosti a radikalizaci Anderse Breivika, a pak o dvou hrůzných teroristických činech (zabití devíti lidí bombou a postřílení 69 mladých socialistů na ostrově Utoya), které spáchal v Oslu. Po dočtení mám v sobě mnoho emocí, ale jedno vím jistě, nikdy nebudu litovat, že jsem s touhle skoro 600 stránkovou knížkou strávila několik dní. Už od první stránky mě zasáhly silné emoce a kapitolu popisující Breivikův čin na Utoye jsem musela přelétnout rychle a mechanicky, až tak mi bylo fyzicky špatně. Po několika málo kapitolách už jsem moc dobře věděla, že se asi setkávám s příběhy lidí, kteří poté zemřou na Utoye a o to bylo čtení děsivější a náročnější. Za mě je to brilantně zpracovaná reportáž, která nám nechává prostor vytvořit si na Breivika vlastní názor a ne úplně jasně odpovídá, proč tak hrůzný čin spáchal. Trochu jsem se zastavovala u řádků, které popisovaly, co si mysleli oběti těsně před smrtí, ale i když vím, že z velké části se jednalo o fabulaci, právě tyto části jsem si živě dokázala představit snad nejlépe.


Připravte se, že tato kniha ve vás vyvolá neuvěřitelně moc emocí. Silných a převážně negativních. Celá kauza je naprosto šokující, odporná a pokud se o ní chcete dozvědět podrobné informace, tak vám Jeden z nás: Příběh o Norsku moc doporučuju! Nenechte se odradit počtem stran a přečtěte si ji!
Tohle je rozhodně prozatím ta nejlepší kniha, jakou jsem letos přečetla!


Příběh, který s vámi zamává, ale ve své podstatě, když společnost vytváří podhoubí pro podobné jedince, není se čemu divit, že přicházejí, aby byli slyšet. Tento křik, byl ohromný díky mnoho absurdních náhod. Humanismus nezná mezí, nechce nenávist oplácet nenávistí, ale je opravdu nutné místo odpovídajícího trestu volit "opečovávaní", skrz které může podněcovat další k podobným aktivitám? Shrnutí - velmi povedená kniha :).


"Jeden z nás je kniha o tom, čo znamená niekam patriť. Je to tiež kniha o význame spoločenstva...je tiež khnihou o hľadaní svojho miesta, a to aj o neúspešnom hľadaní. Páchateľ sa nakoniec rozhodolzo spoločenstva vystúpiť a zasiahnuť ho tým najbrutálnejším spôsobom."
Už prvé stránky tejto knihy prezradili, že toto nebude ľahké čítanie. Meno Breivika si pamätám, asi tak ako väčšina ľudí, mená obetí nie, asi tiež ako väčšina ľudí. Preto som rada, že som túto knihu čítala, kde nám autorka priblížila aspoň niektorých z tých mladých ľudí, ktorí svoj život stratili v júli 2011, ale aj tých, ktorí akoby zázrakom prežili. Určite odporúčam prečítať.


Moje první seznámeni s absyntem proběhlo na jedničku! Během rozsáhlého vyprávění se dozvíte o masovém vrahovi, který sestavil a odpálil bombu před vládní budovou a následně přejel na ostrov, kde probíhalo setkání mládeže a postřílel více jak 70 velmi mladých lidi! Vrahovi nešlo o ty mrtvé, ale o “nápravu společnosti”. Už když jsem četla o jeho dětství a životě, všimla jsem si, že asi nebude úplně normální. Kromě jeho života se dozvíte, jak probíhal samotný útok, následné soudní proces a v neposlední řadě i trest. Po celou dobu je vrah přesvědčen, že neudělal nic špatného a že ve vězení mu odpírají jeho práva.
Musím říct, že se jedná o dost silný příběh. Vrahovo a zároveň fanatikovo chování a jednání vás nenechá v klidu. Byl to svým způsobem chytrý člověk, který dokázal zjistit a nastudovat takové informace, díky kterým dokázal sestavit bombu. Choval se nenápadně, útok měl promyšlený. Kniha je také odrazem selhání norské policie a jejich nepřipravenosti na takovou krizovou situaci, nefungovala spolupráce mezi složkami a tak jim vrah lehce pronikl až na ostrov. Když to shrnu - tahle knížka vážně stojí za přečtení!


Skvělá kniha s temným tématem. Zároveň je to také smutný příběh o tom, kolik lidí zemřelo kvůli selhání bezpečnostních složek - snad se poučili Norové i další státy.
Osobně souhlasím s popisem Breivika, který u soudu přednesl psycholog Eirik Johannessen.


Skvělá kniha, dokumentární freska. Sestavená z mozaiky všech možných aspektů. Citlivě zachyceno jako čtivá beletrie a při tom vše pravda z ověřených zdrojů. Přináší spoustu informací o Norsku, politickém pozadí od 80. let. Jak to vypadalo po masakru, hesla o národu, který se nedá porazit a potom i rozčarování rodin obětí. Nekonečně mnoho témat k přemýšlení. Nejlepší, nejvyváženější, nejčtivější literatura faktu, co jsem četla.


První půlka knihy mě moc nešla, chtěla jsem odložit, ale vytrvala jsem a pak jsem to zhltla na jedno nadechnutí. Ze začátku knihy se čtenář seznamuje s aktéry této tragédie. Popis života Breivika, jeho matky, otce, jejich vztahy a poté vlastně jak žil svůj život a jak se připravoval na ONEN čin, samotný akt (velice děsivé), zadržení, výslech, soud. Výborné.


Ze začátku mě kniha moc nebavila a musela jsem se do čtení nutit... pak mi ale všechno začalo dávat smysl, i to proč je zde napsáno tolik o politice, která mě trochu nudila. Čím se ale člověk dostává dál a dál, kniha ho vážně vtáhne do děje a je zvědavý, jak tohle všechno dopadne. Přečteno, podtrženo, sečteno - hodnotím 5/5*


,,Když proces skončil, pochopila jsem, že se do celé záležitosti musím ponořit hlouběji. Tak jsem našla Simona, Anderse a Viljara. Tak jsem našla Bano a Laru. Toto je příběh o nich."
.
Knihu jsem měla v plánu přečíst včera, jako poslední knihu měsíce únor, ale nakonec jsem ji dočetla dneska ráno. A musím říct... wow. Nemám slov. Autorka umí velice dobře psát, kniha mě vtahla do sebe a nepustila. Vypráví o hrůzném činu, kterého se dopustil jeden Nor - Anders Behring Breivik. Kniha je rozdělena do tří částí.
První mapuje jeho život, jeho dětství, mládí a dospívání, co všechno ho utvářelo až k událostem 22. července. Jsou tam kapitoly o jeho psaní manifestu, výrobě bomby nebo příprav na útoky . Mimo jiné se autorka věnuje dětem, které se během knihy postupně přibližují Utoye a událostem, které se na něm mají odehrát. Nevyhnutelně tak přijde kapitola o dni, kdy Breivik odpálil bombu a následně rozerval životy mnoha mladým lidem (a jejich rodinám, příbuzným, kamarádům) na letním táboře, na ostrově ve tvaru srdce. V téhle kapitole nemůžu uvěřit, kolika chyb se policie dopustila. Kdyby bylo byť jen cokoliv jinak, nemusel umřít nikdo, nebo se alespoň mohlo zabránit větším ztrátám. Tahle kapitola se opravdu nečetla lehce.
Poté jsou zde popsány záchrany přeživších, identifikace mrtvých, výslechy Breivika a jak příbuzní pevné věřili, že je jejich dítě naživu, dokud se nedozvěděli pravdu. Nedokážu si představit, jak velká bolest to pro všechny rodiny, které o někoho tehdy přišly, musela být. ????
Druhá část je o přípravách na proces a o procesu samotném. Je zde popsán Breivikův proslov, výpovědi svědků, rekonstrukce míst činu a rozbory psychologů. Na závěr je krátká kapitola o rozsudku.
Poslední třetí část je o rodinách Simona a Anderse, kteří se stále nedokáži přenést přes ztrátu synů a jejichž bolest asi tak snadno nezmizí. Objevuje se zde také rozhovor s matkou Breivika, kterou autorka vyzpovídala. Nakonec i zde se objevuje Breivik, s nímž se autorka kvůli knížce chtěla zkontaktovat, ale ten odmítl. Na závěr autorka píše o tom, jak kniha vznikla.
Líbí se mi, že svůj podíl z prodeje věnuje sdružení Jeden z nás a že rozhodnutí, jaké projekty se podpoří, nechá na těch, kteří do knihy přispěli nejvíce ???? ,,Jsem vděčná všem, kteří mi o svých dětech dovolili psát. Připadalo mi důležité, abych to odpoledne popsala v celé své hrůze. Nikdy se na něj nesmí zapomenout." Při čtení bylo hodně okamžiků, kdy jsem neubránila slzám. Nejde, a nesmí, se zapomenout, co se stalo 22. července. I když se tomu, po to co udělal, těžko věří, ale Breivik byl a je prostě obyčejný člověk, jako jeden z nás, ale který se nakonec rozhodl, že spáchá něco tak odporného. Na tuhle knihu rozhodně nezapomenu a rozhodně ji doporučuji dalším, aby si ji přečetli.


Na knihu som sa odhodlávala relatívne dlho. Som si myslela, že čítať necelých 600 strán o Breivikovi ma nemôže predsa baviť. Ale mýlila som sa. Kniha je napísaná naozaj skvele.
Reportérka nás prevedie Breivikovým detstvom, pubertou a vlastne všetkým, čo robil, až po ten hrozný čin. Je to napísané takým spôsobom, že strany ubiehajú ani neviete ako.
Všetky časti jeho života boli napísané veľmi zaujímavo. Breivik chcel byť stále čosi viac, chcel byť najlepší, len sa zjavne nevedel rozhodnúť v čom. Najprv to skúšal ako sprejer, potom rozbiehal rôzne firmy, nakoniec skončil pri celodennom hraní WoWka. A potom začal písať svoj manifest. A potom spravil to, čo spravil.
Myslím, že každý vie čím sa Breivik "preslávil". Zabil 77 ľudí. Ako som písala, kniha sa mi čítala skvelo. Až po tú časť na ostrove. Tá ma vážne dostala, nechcela som to čítať, mala som chuť knihu niekam zahodiť. Ako Breivik najprv odpálil bombu a potom sa vydal na ostrov. Ako tam strieľal jedného mladého človeka za druhým.
Keď sa to v roku 2011 stalo, tak som tomu nevenovala veľkú pozornosť. Vedela som, že zabil veľa ľudí, ale až pri tejto knihe som sa dozvedela, že to v podstate všetko boli mladí ľudia, plní ideálov, ktorí mali celý život pred sebou. Takisto až z knihy som sa dozvedela, že keby to nórska polícia zvládla trošku lepšie, tak masakru na ostrove sa dalo zabrániť.
Potom prišiel súd. Táto časť knihy je tiež veľmi emotívna. Výpovede tých, ktorí prežili. Najhoršie na tom je, že Breivikom to, čo spravil, ani nehlo, najviac ľutuje (samozrejme) seba.
Táto kniha ma vážne dostala a v hlave mi bude ležať ešte veľmi dlho.


Během čtení jsem si musela dát pár pauziček, především pak mezi Utøyou a soudním procesem.
Párkrát jsem si poplakala a ve výsledku považuji knihu za přínosnou.
Čekala jsem spíše věcnou reportáž, tudíž mi chvíli trvalo, než jsem si na formát knihy zvykla, ale asi těžko můžeme od norské novinářky čekat, že se jí toto téma nebude osobně dotýkat.
Doporučuji si hned na začátku přečíst doslov, který mi pomohl přestat se neustále zaobírat tím, co jsou přidané beletristické výplody autorky a co je realita.
Musím říci, že mě nepříjemně překvapilo, že měl Breivik více štěstí než rozumu. Nikdy jsem se těmito událostmi podrobně nezaobírala a tak nějak automaticky jsem předpokládala, že to byl magor s promyšleným a komplikovaným bulletproof plánem...


Famózní práce autorky. Tím, že je novinářkou se znalostí celého teroristického útoku včetně jeho pozadí, dokáže precizně reportážně popsat celý život Anderse Breivika od útlého dětství až po dospělost, dokáže bez poetického balastu popsat přípravy na útok v Oslu i na Utoye a zachytit samotný útok. Není to utahané, je to dramatická reportáž. Alespoň pokud jde o první část knihy, která je ovšem rozložená asi na 3/4 rozsahu díla. Druhá část je věnována soudu s teroristou a třetí, nejútlejší je pak jakýmsi poselstvím.
Autorka vsadila na popis životů nejen Breivika, ale také tří dalších postav, jež se svými životními aktivitami a smýšlením neomylně blíží k Utoye, aby se zde staly jedněmi z obětí Anderse Breivika. Tím je teroristův čin ještě drsnější pro čtenářovo vnímání.
Breivikův život je zde vykreslen jako série osobních proher, mnohdy ne zcela zaviněnými a spravedlivými. To mi utkvělo. Stejně jako řetězení chyb norské policie a tamních úřadů, které mohly neštěstí minimálně na ostrově Utoya zabránit.
Štítky knihy
zfilmováno Norsko ostrovy norská literatura terorismus masové vraždy, sériové vraždy výbušniny, bomby dokumentární romány podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2018 | ![]() |
2019 | ![]() |
2005 | ![]() |
2024 | ![]() |
Koľko takých Breivikov chodí medzi nami, koľko málo možno stačí aby kedykoľvek a kdekoľvek nejaký iný "Breivik" zmenil svoje zvrátené predstavy v činy ... tieto otázky mi behali mysľou počas celého čítania. Smutný (o to viac, že je skutočný) príbeh o tom ako dokáže pocit nedocenenia a zúfalá snaha byť uznávaný a obdivovaný dohnať človeka k tak ohavnému skutku.