Klub rváčů
Chuck Palahniuk
Klub rváčů série
1. díl >
Když nemůžete půl roku usnout, okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Takových lidí moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Jeho život se změní, když potká Tylera Durdena – spolu založí první klub rváčů, místo, kde si může každý „vyměnit názor“ s druhým. Nejznámější román Chucka Palahniuka, zfilmovaný r. 1999 Davidem Fincherem, vychází v novém překladu.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2011 , OdeonOriginální název:
Fight Club, 1996
více info...
Přidat komentář


Chuck Palahniuk dohnal osobní krizi z prázdného moderního světa do absurdních rozměrů. Rozerval jednoho člověka na dvě části, jednu se dál nechat pachtit za nevýznamnými statky a druhé poskytl volné ruce k uskutečnění všech jeho nápadů k osvobození od konzumního života. Nechal založit Kluby rváčů, místa, kde mohli lidé znovu pocítit "syrový" život a na chvilku přestat myslet na to, jak si nechávají vlastní život proklouzávat mezi prsty. Nálepka kultovní knihy Klubu rváčů dozajista patří.

Tohle mě kdysi dávno, jako mladýho rebela v pubertě, celkem ovlivnilo. Měl jsem chuť se rvát, rozkopat systém a byt vybavit IKEA nábytkem. Jenom jsem měl teda pokoj v bytě rodičů, takže z IKEA jsem si mohl koupit leda tak nějaký křeslo, skore z bitek se smrsklo na vítězství v Tekken na PS One a z revolty proti systému zbyl jenom hardcore punk, kterej duněl z repráků. Ale i tak to byl skělej život a já Durdenovi záviděl, že měl koule na něco, o čem všichni můžeme leda tak číst.
"Ať nikdy nejsem kompletní. Ať nikdy nejsem spokojený. Ať nikdy nejsem dokonalý. Vysvoboď mě, Tylere, od dokonalosti a kompletnosti."


,,Celé generace pracují v zaměstnáních, která nenávidí, jen proto, že si pak mohou koupit to, co ve skutečnosti nepotřebují."
Vše o této knize již bylo řečeno. Proto použiji pravidlo číslo tři. Už nikdy nebudu mluvit o Klubu rváčů.


Řekl bych, že v literární a filmové historii je tolik zásadních dějových zvratů, kolik by napočítal nešikovný dřevorubec na prstech jedné ruky - jedním z jich je Keyser Söze a druhým Tyler Durden. A ač je to už nějakej ten pátek, co jsem viděl Klub rváčů v TV (to, že je to zfilmovaná kniha jsem se dozvěděl až poté), při četbě se mi před očima přehrávaly všechny scény, o kterých jsem ani nevěděl, že jsem si je vůbec zapamatoval.
Ta knížka je prostě geniální a pokud bych mohl dát jedné knize více, než pět hvězd, bude to tady!


Klub rváčů je taková již klasika. Dalo by se o této docela útlé knížce říct mnohé, ale proč vlastně. Myslím, že film docela věrně adaptoval pocit i vyznění. Autorův styl se dokonale snoubí se syrovostí a pochmurností myšlenek hlavního hrdiny. Téma boje bezejmenné masy proti elitě na hraně šílenství jednotlivce sežvýkaného a vyplivlého do světa který o něj nestojí a on nestojí o ten zpropadený svět je vždy dobrý materiál pro bezva jízdu. :) A tohle byla jízda od začátku až do konce. Ty obrazy, které Chuck vykreslil pro mě vždy patřily k těm nejsvěžejším z americké literatury. Knížka není pro každého, ale moc hezká. 5 hvězdiček. :)


Myslím, že o klubu rváčů mužů říct 3 věci. Velmi zajímavá kniha. Nebavila mne tak moc jak jsem čekala. Za třetí nikdy už nebudu mluvit o klubu rváčů.


Nikdy nepodceňujte krizi mužů středního věku vychovávaných ženami, v náladě destrukční anarchie rádi táhnou za jeden provaz… Zákeřně plíživá rakovina byrokracie a konzumu vybouchla v Palahniukově provedení do tak neskutečně přesvědčivé vnitřní vzpoury, že ji již nedokázala zastavit ani síla největší, ač lehce zmatená (láska k Marle). Pokud vás však sám autor (na rozdíl ode mne) uchopením textu nezaujal či nepřesvědčil, můžete klidně přeladit na ještě naléhavější podání v podobě filmu Davida Finchera. Otcové, neopouštějte tedy prosím matky svých synů, na hodnocení literárních následků nemáme na DK dostatek hvězdiček :-)


Trochu mě mrzí, že jsem film viděl už několikrát, takže jsem nemohl díky hlavní pointě dostat pořádnou facku. Spíše než jako oslavu anarchie, vidím největší sílu knihy v kritice kultury lidského ducha v naší moderní, urychlené a hrozně stresové době. Takže nesouhlasím, že když všechno zničíme, vytvoříme poté lepší svět, protože si myslím, že doba jde dopředu, jen lidé a jejich bídné charaktery jí tlačí zpátky k pravěku a to Palahniuk vystihl přesně. Bohužel, jak se dočtete v zajímavostech, nebo v doslovech, může být podobná kniha pro slaboduché jedince vynikající inspirací. Když už nic, tak to alespoň podtrhuje jak temné a sugestivní dílo autor stvořil.


Klub rváčů je asi první kniha, kdy si myslím, že filmové zpracování bude lepší, než psaná forma. Zatím jsem viděla pouze trailer, ale myslím, že jsi v blízké době pustím celý film. Myšlenka knihy je totiž velmi dobrá! Ale autorův styl byl pro mne dosti náročný. Byla jsem ztracená, nechápala jsem, někdy mi jednoslovné věty a bláboly prostě vadily. Chápu kontext stylu, chápu, proč autor napsal knihu, tak jak ji napsal, ale prostě si myslím, že pro mne bude lépe uchopitelný film.


Z knihy mám velmi rozporuplné pocity. Palahniukův styl se mi líbil, ale i přes to, že se mi kniha četla dobře, musela jsem si mezi jednotlivými kapitolami dělat přestávky a kvůli tomu jsem knihu četla nezvykle dlouho, což mě začalo ubíjet. Když jsem knihu zrovna nečetla, tak jsem o ní přemýšlela, což hodnotím pozitivně, protože ne každá kniha dokáže nasadit takového brouka do hlavy jako právě Klub rváčů. Četba je to rozhodně zajímavá, nápad taky, ale asi jsem z ní nebyla tak nadšená, jak jsem očekávala. Myslím, že si knihu budu muset přečíst někdy ještě jednou a uvidím, jestli jsem ji jen četla v nevhodnou dobu nebo jestli to zkrátka není můj šálek kávy. Zatím hodnotím 70%.


Jelikož jsem neznala příběh vůbec, byla jsem knihou naprosto nadšena. Ten závěr jsem opravdu nečekala, velmi potěšil. :)


Opravdu dobrý černý humor. Kousky typu vlepování okýnek do filmů, dochucování jídel v hogofogo podnicích či "příspěvek" Marliny matky k podnikatelské aktivitě hlavních hrdinů mě dost bavily. Jinak ale příběh k popukání rozhodně není, nicméně stojí za to ho dočíst až do konce, který ale zřejmě koncem není, když už autor napsal druhý díl... Doporučuji.


Opravdu velice zajímavá kniha, velmi atipická, což mě na ní dost zaujalo. Je prostoupena černým naturalistickým humorem, čehož si také velmi cením. Sklatba vět je poněkud zvláštní, ale myslím, že tím se autor šikovně odlišuje.. Nejspíš nemám co vytknout a jsem velmi zvědavá na filmovou adaptaci.


Viděla jsem nejprve film, který se stal okamžitě mým oblíbeným. Když jsem jednou šla s kamarádkou do knihkupectví se mrknout na jednu knihu, všimla jsem si Klubu rváčů. I když jsem ten den nechtěla žádnou knížku koupit, tuhle jsem musela mít. Jestliže mi něco málo ve filmu nebylo jasné, díky knize jsem to pochopila. S filmem je skoro totožná, proto i tady dávam 5*.


Šílená jízda s koncem, který neprofackuje, ale vrazí vám do nosu pěst a ve stejném okamžiku ještě stihne kopnout mezi nohy.
Přesto však toto dílo společně s Dej mi své jméno řadím mezi jediné knihy, které se povedlo zfilmovat tak, že film předčil svou předlohu.


Což o to, je to výborný. Bezesporu kultovní (což může ovšem být i kdejaká blbost), ale podobně jako u filmu jsem z toho osobně nebyl až tak "odvařenej," aby to bylo na plný počet. Jedná se každopádně o výborný, nesmírně vrstevnatý psychologický thriller s velkou mírou nápaditosti a postavami, jež jsou tak dokonale ulítlé, až si vás dokáží získat. Úžasná práce se schizofrenií, anarchií, detaily a fanatismem lidí...
Plus je to otevřená kritika konzumu, rebelie a sonda do našich duší, která tak trochu nastavuje zrcadlo těm temnějším, udupanějším a nespokojeným zákoutím naší mysli, jež se sem tam derou na povrch...
A jak už tu padlo, audiokniha je výborná!
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) schizofrenie psychologické romány gangyAutorovy další knížky
2005 | ![]() |
2009 | ![]() |
2007 | ![]() |
2010 | ![]() |
2012 | ![]() |
Kniha bola fajn ale ked uz som videla film, vela noveho nepriniesla..