Kluci, hurá za ním!
Václav Řezáč (p)
Příběhy Valnohy, Zrzka a Sirky ve dvaceti kapitolách. Správní kluci nemají o dobrodružné příběhy nouzi a šikovný autor Václav Řezáč to věděl a do knihy pěkně vše zapsal.
Přidat komentář
(SPOILER)
Když se podíváme na příběh z jiného hlediska:
Jak dopadlo šetření četnictva o příčině požáru hospody, které muselo proběhnout? Shořela celá hospoda s vybavením a okolními přístavky. Škoda vzniklá požárem byla mnohonásobně vyšší, než škody vzniklé drobnými krádežemi zloděje Nyklíčka.
Požár způsobila pětiletá Nyklíčkova dcera v době, kdy byl její otec na zlodějně na zámečku a dceru nikdo nehlídal. U soudu bylo určitě zatajeno, kde v té době její otec byl. Jak asi rozhodl soud o viníkovi požáru, kdo za pětiletou dceru odpovídal? Jednoznačně otec. Kdo tedy měl uhradit škodu majiteli nemovitosti? Jednoznačně zloděj Nyklíček.
Správce zámečku Zachariáš se následně ustrnul nad zlodějským recidivistou (kradl opakovaně) Nyklíčkem a zaměstnal ho na zámečku, který se zloděj Nyklíček předtím pokusil vykrást. Majiteli zámečku o minulosti Nyklíčka děd Zachariáš asi nic neřekl.
Kniha pro mládež z doby totalitní, netřeba komentovat, kdo má zájem přečte, ale mladí asi mít nebudou, děj a doba jim nic neřekne, to je třeba zažít.
Ale ano, tohle jsme v dětství četli a dokonce se nám to líbilo. Názor mých vnoučat lze stručně vyjádřit asi takto: ??? ...prostě jiná doba, a po přečtení anotace všichni četbu i přes mé přesvědčování odmítli.
(SPOILER)
Všechny předešlé komentáře se točí kolem 2 otázek:
1) je to agitka?
2) je to dobrá dětská kniha?
Moje odpověď na první otázku je pozitivní - ano, je to komunistická agitka. Jak jinak nazvat knihu, kde celý příběh je založen na nenasytném živnostníkovi a chudáku jeho zaměstnanci. Věc korunuje několik míst v knize, kde dojde na přímé politické školení čtenáře o bídě pracujících a nenažranosti boháčů.
Je si ale třeba uvědomit, že kniha vznikla za první republiky, a tak je samozřejmě zasazená do tehdejších reálií. Levicový autor, sám absolvent osmiletého gymnázia, tak udělal hlavními hrdiny 3 žáky osmiletého gymnázia, žijící všechny v nově postaveném předměstí, z nichž jeden je dokonce synem majitele elektrotechnického podniku. Pro čtenáře, který si neuvědomí, že tehdy to byla běžná realita a snaha přiblížit se nenápadně čtenáři, to může být v dnešní době, kdy levice brojí proti víceletým gymnáziím, poněkud matoucí. Jenže do 50. let bylo tehdy ještě daleko. Jistou kompenzací pak je to, že nejbystřejší z gymnazistů je syn košíkáře (docela by mě zajimalo, kolik tehdy košíkáři vydělávali, že bydlel na novém předměstí, a syna posílal na gymnázium - docela to bije do očí vedle těch vyprávění o bídě pracujících).
Na druhou otázku, jestli je to dobrá dětská kniha, tak musím odpovědět také ano. Kniha je velmi příjemně a zábavně napsána. Ten styl se mi velmi líbil. Horší je to pak ale s obsahem zde bych měl výhrady jednak k již zmíněným monologům o sociální situaci chudých, a pak jednu velmi zásadní výtku k ději - opravdu mě šokovalo, že celé pátrání po pachateli bylo v příběhu nahrazeno pohledem do křišťálové koule, která pachatele ukázalka a kluci ho poznali. Opravdu jsem ještě neviděl detektivku, kde by byl spáchán zločin, byli svědkové, stopy, ale místo toho, aby se po nich šlo a odhalil se pachatel, tak si pátrači řekli, že si neví rady, podívali se do koule a ta jim ukázala pachatele, kterího hned poznají. Kniha je díky tomu tenká a zbývá i tak dost prostoru na politickou výchovu, ale celý děj to velmi degraduje.
Takže, pokud hledáte hezkou knihu ke skryté a velmi levicové a protisystémové indoktrinaci dětí, a nevadí vám zcela nevědecké vyšetřovací metody, pak je to ta správná volba. Jinak je jistě dost jiných knih.
Na záver jedno přirovnání: I národní socializmus zplodil některé pěkné písně, a přesto je dnes dětem nezpíváme.
Tuto knihu zdědil malej po manželovi. Bohužel k lítosti dědy a manžela lásku k fotbalu nezdědil (kulatý, nesmyslný Nic).
Jinak, kniha je pěkná. Bohužel mláděti nic moc neřekla.
Knížka po mém strýci a věřím, že když ji v devíti letech četl, tak měl zatajený dech a napětí mu lezlo i ušima. :-) Stejně jako mně kdysi. Teď jsem ji oprášila a pořád je to milá knížečka, kterou si ráda jednou přečtu se syny. Jen si budu muset přesně zjistit, co to je ta dvoulampovka a tlampač. Ale moc přesně, protože už teď slyším ty otázky. :-) Milé pootočení za dobou, kdy nebyly počítače, tablety a ogaři létali po venku. :-)
Tato knížka mne nezaujala. Musím napsat, že Poplach v Kovářské uličce se s touto knihou nedá měřit. Ale na druhou stranu je to kniha se skvělým námětem.
Další kniha mého dětství podle které jsem vymýšleli s klukama z paneláků další a další válečnické a detektivní hry. Bylo to moc nádherně napsané, tatínek nám ji koupil a pak se moc zlobli , když viděl, že byly na knize " oslí rohy" - po čase přišel na to, že knihu četli všichni kluci z našeho vchodu.
Dobrodružství, která uměl napsat Václav Řezáč jsem v dětství četl rád.
A nyní ještě víc obdivuji jeho vyprávěcí styl, pro který byl hojně čten.
Děj této knihy jsem povídal na základní škole, když bylo zapotřebí doložit, že jsem knihu skutečně četl.
Štítky knihy
pro děti parta dětí dětská dobrodružství pro chlapce detektivky pro děti
Autorovy další knížky
| 1968 |  Poplach v Kovářské uličce |
| 1940 |  Černé světlo |
| 1951 | Nástup |
| 1934 | Kluci, hurá za ním! |
| 1942 | Svědek |
"Kluci" se svezli s Poplachem v Kovářské uličce a upřímně - líbilo se mi rozložení schopností na trojici, takže se dalo čekat, že budou bezezbytku využity.
Ke komentáři uživatele ippokorny bych chtěl podotknout, že většina podobně laděných příběhů bude mít podobně "nedostatky". Autor knihy zjevně chtěl hrát na cituplnou notu.
A ještě připomínka ohledně komentáře uživatele Meda77. Že některá vydání knihy vyšla po únoru 1948 ještě neznamená, že pochází z doby totalitní. Opravdu se domnívám, že proti takovému označení roku 1934 by se leckdo vzepřel.