Konečná diagnóza
Arthur Hailey
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543995/bmid_konecna-diagnoza.jpg
4
718
718
Nemocnice je nelítostný svět s vlastními pravidly.
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
Bookmedia
Originální název:
Final Diagnosis, 1959
Interpreti: Igor Bareš
více info...
Přidat komentář
Haileyho jsem četla v mládí, každá kniha se mi aspoň trochu líbila. Ale Konečná diagnóza ve mně zanechala dojem.
Spletla jsem se a omylem uvedla, že popis amputace dolní končetiny byl v knize Doktoři. Byl to můj omyl, který jsem si naštěstí uvědomila. Amputace je perfektně popsána ve výborné knize Arthura Haileyho Konečná diagnóza, která mě osobně bavila více než Letiště.
Kniha patří k žánru, který běžně nečtu. Koupila jsem ji za pár korun v antikvariátě, s tím, že ji dám do nádražní knihovny nebo do nějakého dobročinného bazaru. Nakonec jsem v ní zalistovala a řekla si, že si ji nejdřív zkusím přečíst – a byla jsem příjemně překvapena. I když je děj zasazen do doby vzdálené několik desítek let, mnoho problémů, o nichž se v knize pojednává, je stále aktuálních, dalo by se říct věčných. Například profesní čest, schopnost přiznat chybu, poznat, kdy dát prostor mladším kolegům a kdy odejít do penze. Anebo smíření se a život s hendikepem či se smrtí dítěte. Doporučuji k přečtení!
Zatím spolu s Hotelem to nejlepší co jsem od autora četl, nejvíce zarážející je jak málo se vlastně od 50. let medicína posunula - aspoň co se týče velkých objevů pro masové využití. Román se díky tomu čte jako by byl napsán před rokem.
Arthur Hailey opět prokazuje velkou znalost prostředí, o kterém píše, jak je u něj zvykem. Přesto se mi zdá, že je to jedna z jeho slabších knih. Celou dobu je to vlastně popisování chodu různých nemocničních oddělení, do toho občas střípek osobního života někoho ze zúčastněných, až na závěr děj vygradoval.
Hezky vypracované charaktery postav.
Zpočátku jsme se nemohl zorientovat v množství postav. Jedna ze zdravotních sestřiček má epizodní roli - v úvodu žmoulá dopis od syna a znovu se objeví až v závěru románu.
Postupně se vykrystalizuje osa kolem patologů Pearsona a Colemana, chirurga O´Donella, sekundáře Seddonse, laboratorního technika Alexandera.
Podstatnou roli mají i ženské postavy, generační střety.
Autor vystihl atmosféru nemocničního prostředí 50. let. Vlastní děj se soustředí na několik týdnů.
"Ale kdo jiný kromě nás si to uvědomuje? Kdo? Pearsonova odpověď byla prudká, téměř vášnivá, jako by mu mladý lékař sáhl na citlivý nerv. "Veřejnost určitě ne, to je jisté! Vidí patologa ve filmu, v televizi. Je pro ně vědcem v bílém plášti, který přistoupí k mikroskopu, mrkne do něj a suverénně prohodí: benigní! Nebo: maligní - jako by se nechumelilo. Většina lidí si myslí, že když se podíváme do toho -" mávl rukou k mikroskopu, kterého předtím použili, "ukáže se nám obrázek, který doplní skládačku jako cihla díru ve zdi. Nemají ponětí, že někdy jsme od jistoty na hony daleko."
Kniha se mi moc líbila, i když už je to dlouho, co jsem jí četla. Pracuji v nemocnici, oceňuji informace autora.
A já naopak musím říct, že pro mě je Konečná diagnóza asi nejlepší Haileyho kniha. Arthur Hailey je pan spisovatel, že umí psát brilantně skoro o každém prostředí je o něm známe, ale tahle kniha se mě z jeho děl nějak dotkla nejvíc.
Možná je to tím, že je pro mě nemocniční prostředí zajímavější, než třeba hotel nebo banka. Osudy lékařů i pacientů byly zajímavé, postavy sympatické, příběhy napínavé. Hailey vždy byl a bude trochu černobílý a šablonovitý, ale u něj mi to vůbec nevadí, jeho knihy se prostě přečtou jedním dechem.
Po přečtení Letište jsem toho od Konečné diagnózi čekala více. Více akce, propracovanější děj a postavy a čtivost. Místo toho přišel nejdříve zmatek a žadný děj a když příběh začinal mít konečně spád, tak utnut v otevřený konec.
Velmi jsem se těšila na lékařské prostředí, ale v tomto případě mě Hailey zklamal. Četla jsem od něj jíž více knih a v podstatě se mi líbily všechny. Určitě uznávám, že spisovatel má velmi dobře nastudované prostředí a krásně mi přiblížil práci na patologii. Ovšem začátek mi přišel velmi rozvláčný a připadalo mi, že se tam nic zvláštního nedělo. Děj pro mě nabral obrátky v druhé polovině knihy.
Určitě na něj ale nezanevřu a ráda si přečtu i další knížky, co od něj ještě nemám přečtené.
Rozhodně nemohu souhlasit, že kniha má pomalý rozjezd. Hltal jsem příběh od první do poslední strany. Na posledních stránkách jsem dokonce zjistil, že jsem docela dojatej, a že bych nejraději četl dál. Poznávál dál běh nemocnice, který mi tak učaroval, chodil s doktory a asistenty na operační sály, na porady, do ordinací, na kafe a na večeře. Přestože to stojí tolik fyzické námahy a psychického náporu, chci taky vykonávat tohle povolání. Tahle knížka mé přesvědčení jen utvrdila. Díky, Pane spisovateli!
Toto je klasika, aj dnes má čo povedať všetkým pre ktorých sú znalosti podstatou ich obživy, a žijú v predstave že titul, odpracované roky a dobré úmysli ich udržia na strane spravodlivých ....
....všechno už je vypsané ..... 321%....jen dodám....
Igor Bareš načetl novou verzi knihy A. Haileyho - Konečná diagnoza.
Už to mám doma.....ALE ...
Přestože Bareš načítá velmi dobře.... tahle kniha byla načtena v roce 1977 Bohumilem Švarcem. A tady musím napsat, že tohle načtení je jedno z nejlepších, jaké jsem kdy slyšel !!!!! Nádherný poslech....tak procítěně tohle "zlé" téma načíst je umění ....
Po přečtení si člověk řekne - nádherná kniha - při poslechu je to beze slov, ale s kapkou slz na tvářích.....
U mne jedna z naprostých špiček audioknih...
Jako vždy žasnu, jak pečlivě si Hailey prostuduje prostředí, do kterého umístí svůj román. Je to velmi zajímavá kniha. Ano, dnešní zdravotnictví je samozřejmě už o pořádný kus dál, ale přesto to je zajímavá sonda do života nemocnice. Z nemocničního prostředí existuje spousta detektivek a thrillerů a taky má řada detektivek jako hlavní postavu patologa. Ale většina z nich se této knize vůbec nevyrovná. Není možná až tak napínavá (i když bez napětí také ne), ale je lidská a reálná. Ode mě si rozhodně zaslouží plný počet.
Romány z prostředí nemocnic, ze života lékařů, sester a dalšího zdravotního personálu a také samotných pacientů jsou čtenářsky (a samozřejmě i divácky) pro mě vždy velmi atraktivní a oblíbené. Už ze samé podstaty nabízí téma nemocnic, nemocí, úrazů, a z toho vyplývajících diagnoz (těch milostivějších,ale i těch osudových, které zásadně ovlivní další život člověka nebo vůbec existenci jeho samotného bytí) na jedné straně ukázku vysoké profesionality, týmové spolupráce, ale třeba i někdy lidského selhání a také pocity obrovského štěstí a úlevy na jedné straně , ale i smutek, pláč a přijetí nezvratného osudu na straně druhé. A to všechno dokázal A. Hailey skloubit do jednoho románu, který je takovým napínavým propletencem životů, osudů a vzájemných vztahů lékařů a pacientů, kteří se v určitou dobu a na určitý čas setkají za určitých okolností na jednom místě. Ráda se k té knize vracím. I když musím konstatovat, že 50. léta minulého století a dnešní svět je úplně něco jiného. Ale konec konců pokrok nelze zastavit a takový život tehdejší hrdinové žili.
Hailey nikdy nesklame :) fascinujúci pohľad tentokrát do ineho kolosu, akým je letisko alebo hotel. Prostredie nemocnice v 50tych rokoch je popísané velmi dynamicky, nad niektorými vecami sa pousmejete, ale roman ma svoje čaro :) ako vsetky od tohto autora
Oblíbená knížka mamči a pro mě rozhodně výzva, protože ve výběru literatury jsme se nikdy neshodovaly.
Když se zaměřím na to, co mi na knížce vadilo, tak rozhodně musím začít chybějící hlavní, ústřední dějovou linkou. Přišlo mi to spíše jako copánek, propletenec nebo síť několika méně výrazných příběhů z jednoho prostředí, žádná hlavní hvězda. Taky jsem postrádala postavu, ke které bych přilnula, která by se stala tou správně oblíbenou. V neposlední řadě bych knížce vyčetla, že v milostných otázkách byla se vším hned hotová. Rande, pusa, žádost o ruku, šup dup. I když se nejedná o milostný román, trochu prostoru by si city zasloužily.
Ale abych nebyla jenom kritická (vždyť dávám 4*)! Prostředí nemocnice "ve vývoji" a prostředí patologie bylo velmi zajímavé. Hezká a napínavá Sofiina volba, dá-li se to tak nazvat. A přestože chybí klasický happy end, je konec vcelku pozitivní. Díky tomu se při myšlence na knížku cítím dobře.
Autorovi se nedá upřít smysl pro dramatičnost. Knížka dokáže bezesporu zaujmout i v dnešní době, protože některé otázky lékařské etiky jsou nadčasové, ale...
...ale charaktery jednotlivých hrdinů jsou šablonovité, děj je předvídatelný, popis lékařských postupů přespříliš detailní atd., atd. Je trochu škoda, že nám autor nedopřál takový ten dodatek, co např. bylo po pěti letech, a tak jsem si "nový konec" vymyslela sama...
Štítky knihy
lékařské prostředí nemocnice, špitály epidemie mezilidské vztahy patologie pracovní vztahy diagnostika (lékařství) britská literatura
Skrýt reklamy
Tak tohle bylo velmi dobré čtení. Spousta zajímavých zápletek a opět skvělé vyústění. Hailey znovu prokázal, že se danou látku naučil na jedničku. Scéna s nohou byla velmi silná, stejně jako zápletka s dítětem. Na pana doktora Joa Parsona asi jen tak nezapomenu. No,.. není sranda vést nemocnici.