Kráľovná v tieňoch
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 4. díl >
Celaena sa vracia do nenávideného impéria. Aby sa pomstila. Aby zachránila svoje kedysi mocné kráľovstvo a postavila sa zoči-voči tieňom z minulosti. Odkedy akceptovala svoje férske dedičstvo, už nie je najobávanejšou nájomnou vrahyňou Celaenou Sardothien. Teraz je Aelin Galathynius, dedička terrasenského kráľovského trónu. No kým sa zmocní trónu, musí bojovať. Za svojho bratranca – bojovníka ochotného za ňu položiť vlastný život. Za svojho priateľa - mladíka spútaného v temnom väzení. A za svoj ľud zotročený surovým kráľom, za ľud očakávajúci návrat kráľovnej.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
Queen of Shadows, 2015
více info...
Přidat komentář
Tenhle díl se mi nezaril do paměti. Z Aelin se stala nesnesitelná mrcha, z Chaola se stal pěkný pitomec atd.
Za mě jen,, přechodový'' díl
Kniha je úžasná. Ano, z Aelin se nám stává takové nesnesitelná panovačná mrcha, ale já jí to ráda odpustím, protože pokud bych prožila to co ona (a nějakým zázrakem to přežila), chovala bych se pravděpodobně stejně. Jeřába jsem si tu oblíbila jetě o něco víc, i když Chaol mi tu trochu leze na nervy. Chápu, proč se tak chová a jsem ráda, že to tak je, ale kdybych měla soudit jen jeho chování, POKUSILA bych se mu vrazit pár facek. Ale stejně, kniha rozhodně stojí za přečtení i za koupení.
Uf, uf, uf! Tak tohle tedy byla jízda. Ačkoliv jsem byla z předchozího dílu taková trochu rozpolcená, tak tento jsem si neskutečně užila. Od začátku do konce to bylo napínavé, pořád se něco dělo, nechyběly nečekané zvraty. Znovu jsem se setkala se svými oblíbenými postavami a to, jak se vyvíjely, se mi líbilo. Několik lidí zde psalo, že jim Chaol připadal protivný a nebavil je. No, mně osobně vývoj jeho postavy přišel docela přirozený a uvěřitelný. Kdybych si prošla tím, co on, asi bych taky nebyla zrovna dvakrát příjemná. Dříve mě docela zklamal rozchod jeho a Celeany. Jsem ale ráda, že se alespoň usmířili a zůstali přáteli. Potěšilo mě také, že spisovatelka věnovala nejvíce prostoru Aelin, jejíž dějová linie mě baví nejvíce (možná částečně i kvůli Jeřábovi, kterého mám asi nejraději ze všech :D ). Oproti třetímu dílu mě také více bavil příběh Manon, ačkoliv Elide bych v příběhu asi úplně nepotřebovala. Naopak jsem si rychle oblíbila Lysandru a těším se na to, jakou úlohu ještě v příběhu sehraje. A taky mám pocit, že se nám to trochu napáruje :D Ale uvidíme...No, nezbývá než se vrhnout na další díl :)
Spousta akce a zabavy! Aelin kuje pikle jakoby nikdy nedelala nic jineho. Vsichni se bijou jako lvi a zachranuji i nezachranitelne a jeste u toho jsou krasni a uzasni.
Ja bych rekla, ze jelikoz je to young adult literatura, tak to tak ma byt, ze nektere drobnosti pusobi detinsky nebo neuveritelne. Me to bavi!
Jak se mi předchozí knihy jako odreagování docela líbily, tak tahle (a v návaznosti i další díl) mi už připadala trochu klišoidní. Na, po jiných stránkách fajn knihách od Maas mě irituje několik věcí, které se v nich bohužel pořád opakují napříč sériemi:
1. Ultimátně silná, krásná a pro všechno vyvolená hlavní hrdinka, která se zároveň chová jako sobecká kráva, ale přesto ji všichni zbožňují a nikomu to nevadí.
2. Ultimátně krásné a ve všech směrech obdařené vedlejší postavy.
3. Uťáplé mužské postavy, které slouží jenom k tomu, aby uctívali ženské hrdinky.
4. Stoleté víly s obřími údy, co se chovají jako puberťáci bez životních zkušeností.
5. Trapné náhody, co "pomáhají" vztahům - náááhodou spolu museli spát v jednom pokoji, byla jim zima atd.
6. Vulgární gesta a vyplazování jazyka.
7. Šablonovité postavy a jejich párování jak se to zrovna hodí.
Je to docela škoda, protože autorka umí skvěle čtivě psát. Nevím, proč by měla v podstatě vykrádat sama sebe. Poslední díl ale určitě dočtu :).
Kniha začala připomínat Dvůr trnů a růží... Je to škoda, že autorka ,, míchá" tyhle dva příběhy dohromady. I přesto, že miluju tuhle autorku hodnotím tuto knihu pouze 4 hvězdami. Prosím, neukamenujte mě xd
Kniha mě bavila, každý díl je lepší a lepší. Jsem ráda, že na konci se všechny "příběhy" prolnuly. Hned se vrhám na další díl
Trochu zdlouhave, ale dobre, v druhe pulce knihy se dej rozjede a konecne se zacne neco dit. Rekla bych, ze je kniha zbytecne tlusta a dlouha. A na to jak malo se odkazuji k bozstvu, se az moc casto opakuje ''o bohove'', ke konci knihy me to zacalo vylozene iritovat.
Každý díl je vždy lepší, než předchozí. Dokonce i když jste si jistí, že už to lepší být nemůže.
Je obdivuhodné, že autorka dovede udržet tempo a nepolevuje v něm. Ač už 4. díl, stále to má náboj. V jednu chvíli to vypadá, že ta či oná postava bude záporák/klaďas, ale ono se to potom "zvrtne" a všechno je jinak. Třeba taková postava Manon, ta se mi prostě líbí :-) Rozhodně knihu doporučuji a těším se na další díl z této série :-)
Samotnou knihu jsem přečetla za tři dny, neboť byla opravdu čtivá. Jak to ale pro mě v knihách od Massové bývá, něco tam chybělo. Nějaká jiskra, která by mě donutila se k ní někdy vrátit. Děj byl sám o sobě trochu zdlouhavý a s odstupem času se mi u zdá, že se tam nic závratného nestalo. Chaol mě zklamal. Iritovala mě jeho nerudnost. Aelin byla taková jako vždy, ale připadá mi, že její charakter ztratil něco ze svého lesku, s kterým tuto sérii začínal. Lysandra byla příjemným spestřením, ale doufám že nebude tak dokonalá, jako byla doteď. Jeřáb mě zklamal, protože na to, jak se v trojce zdál, byl nějak moc vášnivý a náknnost projevující. Přece jenom je mu několik stovek let, nemusel by okamžitě převrátit své chování v momentě, kdy Aelin taky vyjádří svou náklonost. Dějová linka Manon byla odfláklá a jemi líto, že jsem se nedozvěděla víc. Je to moje nejoblíbenější postava a nerada bychm, aby její vlastní příběh závisel, na tom Aelinim.
Konečně mě to chytlo. První dva díly mě moc nebraly, ve třetím se konečně začal objevovat potenciál a s tímhle dílem jsem vážně spokojená (akorát mě dost rozčilovaly překlepy v textu). Rozjezd byl sice pomalý, prvních tak sto stránek jsem si říkala, že to s touhle sérií snad už vzdám, ale pak se děj rozjel a mně tam skoro nic nechybělo. I závěrečný souboj byl dobrý, i když mi chvílemi přišel až moc plný klišé a všichni tam pořád vykřikovali nějaké květnaté věty a třásli hvězdami a tak podobně, autorka má někdy tendenci trochu přehánět a pořád některé věci dokola opakovat (například jo, už všichni chápeme, jak Rowan voní). Jinak je ale kniha dobře napsaná, napínavá a postavy skvělé. Vážně jsem zvědavá na další díl.
Autorka příběh zbytečně protahuje, některé pasáže jsou zdlouhavé a musím se přiznat že jsem jich spoustu přeskočila.
Vztahy mezi postavami zase naopak až moc zrychluje... Vedlejší postavy nesmyslně rychle páruje a nedává jim tolik prostoru kolik by potřebovali...
Nevyplněné místa v příběhu zaplňuje zbytečnými proslovy hlavní postavy a jejím nesmyslný vylíváním srdce a přitom by dokonale stačilo aby autorka odebrala tyto nesmyslné části a trochu si prohrála se vztahy mezi postavami...
Příjde mi až směšné, jak mě první díl nadchl a tenhle díl mě naprosto zklamal.
Ale jo,bylo to dobré a napínavé,kniha si podržela úroveň předchozího dílu,bohužel plný počet hvězdiček si stále nezaslouží..jediné a o to větší zklamání je,že to stále nebyl poslední díl,jak jsem se mylně domnívala,takže se s Calaenou ještě setkám,přestože bych se už snad radši rozloučila :)
Celá série je pecka. Všechny knihy od této autorky co jsem zatím četla zbožňuji. Čarodějky nakonec nejsou v jádru tak zlé jak jsme si měli z počátku myslet.
I když jsem se obávala, že mě kniha zklame tak se stal pravý opak. Po Dědičce ohně fantastický díl. Ale i přes to, že jsem si knihu užila ráda bych vzkázala autorce aby nepsala zbytečné situace. Na začátku jsem přeskakovala celé odstavce. Knihu doporučuji, ale měli byste si přečíst Krvavé ostří, protože se autorka často odvolává na události z té knihy
Štítky knihy
pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Já snad ke každému dílu napíšu, že byl úžasnější než ten předtím. Maasová to napsala tak, že mám pocit, že i když jsem začínala se Cealaenou tak mám teď pocit, že Aelin je úplně jiný člověk. Pořád tam byla nějaká akce, dokonalé zvraty. Od setkání s Chaolem až po setkání s Dorianem to prostě byla bomba. Dorian a Aelin si prošli peklem a teď mám pocit, že si tím peklem musí projít i Chaol. Jsem ráda, že si Aelin našla kamarádku. Stejně jako v minulém díle se tam objevila Manon a pomalu jí začínáme nahlížet pod její krutou slupku a zjišťujeme, že je vlastně docela milá:). Zatím u mně vede 3. díl ale tenhle k tomu nemá daleko.