Kráľovná v tieňoch
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468925/bmid_kralovna-v-tienoch-CUm-468925.jpeg
5
2970
2970
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 4. díl >
Celaena sa vracia do nenávideného impéria. Aby sa pomstila. Aby zachránila svoje kedysi mocné kráľovstvo a postavila sa zoči-voči tieňom z minulosti. Odkedy akceptovala svoje férske dedičstvo, už nie je najobávanejšou nájomnou vrahyňou Celaenou Sardothien. Teraz je Aelin Galathynius, dedička terrasenského kráľovského trónu. No kým sa zmocní trónu, musí bojovať. Za svojho bratranca – bojovníka ochotného za ňu položiť vlastný život. Za svojho priateľa - mladíka spútaného v temnom väzení. A za svoj ľud zotročený surovým kráľom, za ľud očakávajúci návrat kráľovnej.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2017
,
Slovart (SK)
Originální název:
Queen of Shadows, 2015
více info...
Přidat komentář
Ovšem toto byla jízda! Ano, hlavní hrdinka je často osina v zadku, ano, je to namyšlenej spratek, ano, nějak podezřele jim všem všechno vychází.. Ovšem ta jízda! Všechno se to odehrálo tak rychle! Užívala jsem si části s Manon, který vždycky prořízly tu Aelininu jednotvárnost a narušily pozlátko, jinak ale kniha byla super. Jedeme dál =)
Knihu jsem si musela přečíst, kvůli dojmu z ostatních knih autorky. Rozhodně jsem nelitovala. Pokud láska překročí hranice obětování, je to ta pravá? Nejen že se spisovatelka naučila skloubit romanci a drama dohromady. Dokonce dokázala vytvořit nové švěty, meze a hranice, které se pod její rukou obrací v prah.
Dojem celé knížky kazí překlepy v textu. Jinak mezi nejlepší u mě zatím pořád patří jednička, ale tato je přesto na vrcholu s těmi lepšími. Občas mi přišlo, že jim plno věcí vyšlo až moc jednoduše. Co mě mrzelo bylo celkem dost kapitol ke konci, kdy už to vypadalo, že každá kapitola ukončuje knížku a pořád tam byly další a další... co byla trochu škoda.
Bohužel až u páté přečtené knihy jsem si uvědomil, že kniha je z větší části adresovaná hlavně dospívajícím dívkám. No co naplat. Ze začátku vezmeme Celeanu Sardothien a hodíme ji do koše a místo ní je tu něco jako královna, která ovšem štve i toho největšího sympatizanta za otravné, majetnické a vyloženě příjemné dívky. Knize hodně prospěli občasné pohledy do Dorianovi mysli a rozdělení na 2 dějové linky. Jsem za ně fakt rád, upřímně. Nejsem sice fanda zbytečného násilí, ale tyhle čarodějnice mají prostě něco do sebe. Hodně věcí dojde svému zdárnému konci a tyhle události posouvají Aelin zase o pořádný kus dál. Nutno také dodat, že je tu pár hodně promyšlených zápletek a mid-blowing plot-twistů. Inu, co dodat, kniha prostě baví a až na těch prvních asi 260 stran opravdu povedená.
Tedy, nečekala jsem, že tu bichli zhltnu tak rychle. Naprosto skvěle napsáno, jen škoda těch častých překlepů. Prostě úžasná fantasy, kterou vřele doporučuji!
Nevýhodou zpětného hodnocení, když přečtete všechny vydané knihy v sérii naráz je, že vám jednotlivé díly dost splývají. Takže já mohu s čistým svědomím konstatovat, že jsem rozhodně byla spokojená. Knihu jsem přečetla velmi rychle, štval me Chaol a občas to bylo trochu únavné, ale stále musím obdivovat, jak to má autorka vše promyšlené a že umí psát i lehce a s vtipem. Těšila jsem se na pětku, co vám budu povídat...
Tato série mě opět nenechala v noci spát, protože jsem ji musela co nejrychleji dočíst. Přiznávám, že mě Aelin štvala se svým povětšinou nabubřelým postojem víc než Celaena, ale ani tu jsem předtím moc nemusela, takže jsem se vždycky - když se tedy zrovna nic moc důležitého nedělo a nebo tam nevystupoval její bratranec - těšila na další pohled, hlavně ten Dorianův. U něj jsem v několika okamžicích trnula strachy, zvlášť když se setkal s Aelin.
Mou další oblíbenou postavou je Manon, takže jsem s radostí odkrývala i její otrávenost a záhadu s prsteny, zatímco napomáhala Elide. A hlavně mě zarazil nositel toho prstenu, protože do sebe alespoň zapadly okolnosti známé už z prvního dílu.
Z překvapivých scén vybírám třeba to, co udělala Lysandra, protože podle povídky jsem ji měla zařazenou někde úplně jinde, vtipných bylo nepočítaně, takže alespoň že to popichování oživovalo mnohdy vleklé scény - i když jsem vážně nechápala, proč se Aelin naštvala tak hrozivě na Aediona, když s ním zase za krátkou dobu byla v pohodě? Jasně, v životě se to stává, ale tady to bylo důležité tak k tomu, že jsem posmutněla nad tím, že tam není víc popsáno to vulgární gesto, abych ho mohla na někoho ukázat. A za trochu nelogickou bych označila tu ke konci s Manon, když se tak zapsala do paměti. Ale tohle mi ani tak nevadí, protože ráda uvítám Doriana alespoň trochu při smyslech.
Na další díl se samozřejmě těším, protože mi to alespoň déle vydrží než ostatní knížky a jelikož je to autorčin styl psaní, bude se mi to dobře číst a všechno tedy bude postupovat rychle. A navíc jsem zvědavá, jestli už třeba konečně vypukne nějaká velká bitva nebo tak něco.
Že tohle je skvost?
Ano první dva díly a povídkový díl ty ano.Massová se v tom dobře vyžívá.A Aelin byla skvělá,narozdíl od tohohle dílu.
Aelin mi pila krev už od začátku knížky.Mám radši vražedkyni než královnu.
Co musím uznat,naprosto jsem si zamilovala kapitoly Manon,Elide a Chaola.Ty postavy naprosto žeru.
Jinak děj utíkal rychle,jsem hodně zvědavá na pětku.
Hodnocení: 3,5/5*
Do této série jsem se naprosto zabouchla. Po delší době jsem narazila na skvělé fantasy. Nemůžu se dočkat dalších dílů. Postavy jsou výborně propracované. Baví mě, jak se různá tajemství dostávají napovrch pomalu a postupně. Udržuje mě to v napětí. Líbí se mi častá akce, promyšlené plány.. Detaily.. Zkrátka velmi zábavné a napínavé čtení.
Zatím nejlepší díl série, spousta akce, plánů. Aelin konečně ukazuje, co v ní vlastně je a tím nemyslím jen oheň! :-)
A to jsem si myslela, že už to nemůže být lepší než dědička ohně a přece jen ano! Přečteno asi za pět dní ( je to fakt celkem bichle) a to jsem si ji hodně šetřila. Jediné, co polkulhávalo byly kapitoly s Elide, které podle mě byly absolutně nudné a zbytečné, ale všechno ostatní prostě bomba!
Super kniha ikdyž bylo trochu míň akce. Kniha se četla dobře a hodně jsem se u ní zasmála. Aelin jako vždy byla úžasná (protože je jedna z mých nejoblíbenější hlavních postava, mám ji prostě ráda :-) )
Určitě doporučuji ❤
Jsem vážně ráda, že jsem s tímhle dílem počkala a nejdřív jsem si přečetla Krvavé ostří, jinak by mi asi spousta věcí nedávala smysl.
Maasová je prostě vypravěčská bohyně. V Královně stínu byla spousta chyb (To, že byla tekoucí TEPLÁ voda v Tvrzi vrahů bych ještě možná nějak překousla, ale v bytě nad skladištěm? Ve středověku? Vážně? A to zdaleka není jediný nesmysl :D), ale autorka čtenáře svým vypravěčským stylem dokáže čtenáře donutit, aby si jich nevšímali a nadšeně hltali každou další kapitolu.
Co mi ještě přišlo trochu zvláštní byl vztah Aelin a Rowana. V jednu chvíli mezi nimi nic nebylo a najedou se tváří jako stáří manželé...
No a nakonec bylo prostě divný, jak rychle dokázaly potavy měnit strany. Chvíli byly popisované jako největší padouši a najednou se ukázalo, že všechno dělaly z ušlechtilých důvodů, které jen ostatní neviděli - a nebo se z nich naopak vyklubali záporáci. Lysandra, král, Aedion, Maeve, ...
I tak se mi ale knížka hrozně líbila :D
Tak tohle byla jízda. Je pravda, že se tato kniha setkala s velmi rozporuplnými názory. Někdo ji miluje, někoho nesmírně zklamala. Já tedy rozhodně patřím do té první skupiny. I když mám určité výhrady, pozitiva je vždy přebijí.
Tento díl je totiž neuvěřitelně pestrý. Na scéně se objevují nové postavy jako jsou například Lysandra, Elide či Nesryn. Celým příběhem se posupně dávkují akční pasáže spolu s překvapivými zvraty. Nechybí tu ani romantika, která tu byla z mého pohledu poněkud zbytečná, ale pro její milovníky jako dělaná.
Co mně ale vadilo byl samotný Chaol. V Půlnoční koruně byl (alespoň pro mě) naprosto skvělou postavou. Tady se ale ze začátku choval hrozně a mně to rvalo srdce. Ale zhruba v půlce jsem ho začala mít znovu ráda, což jsem nutně potřebovala.
Jinak mě ale tento díl velmi bavil a já si užívala každou stránku. Začátek se mi nejevil tak roztahaně jako v Dědičce ohně, což mě mile potěšilo.
Styl psaní byl opět skvělý, k tomu ovšem nemám co dodat. Je to zkrátka věc, kterou beru od této autorky jako samozřejmost.
Za mě rozhodně doporučuji a těším se na další díl.
Asi nejlepší díl z celé série, u kterého jsem četla s otevřenou pusou. Neuvěřitelná čtivost, spousta akce, i romantických a smutných pasáží - to všechno kniha obsahuje. A mnohem, mnohem víc.
Jako první musím říct, že jsem od tohoto dílu čekala mnohem víc. Jsem toho názoru, že kdyby kniha neměla tolik stran, byla by mnohem, mnohem lepší! Tím, že autorka všechno tak strašně natahovala, mě nudila. A scény, které byly akčnější a zasloužily by si více stran, shrnula do dvou. Zbytek byl jen okecávání pocitů hlavních hrdinů. Je určitě super dozvědět se, jak se určití lidé v daných momentech cítí a jak je prožívají, ale přestává to být zajímavé, když to čtete skoro v každé kapitole. Vážně mě hodně mrzí, že takto musím psát o knize od Sarah J. Maas, ale tento díl se mi prostě nelíbil. Ano, chvílemi tam byly pasáže, které byly celkem čtivé a člověk chvíli knihu nemohl odložit, ale vždy to bylo jen pár stránek a zase jsme se dostali do koloběhu pocitů, myšlenek apod.
A zase mi přijde, že se autorka do konce knihy snažila vecpat super akci, abychom se těšili na další díl. Ale já se ptám, proč ta akce nemohla být i na začátku nebo vprostřed? Proč až na konci na pár stránkách? Vždyť je to taková bichle, určitě by se dala udělat mnohem zajímavější.
Co na knize vyzvednu, i když to asi ani nebyl nějak extra velký záměr,tak že byla místy velmi vtipná. U některých pasáží jsem doslova vyprskla smíchy. Kdyby autorka tak precizně, jako to udělala u těchto vtipných momentů, vystihla i ostatní události v příběhu, byla by kniha opravdu skvělá.
Tak tato série zůstane nedočtena, protože čím další díl knihy, tím prakticky horší. První tři díly přečteny horko těžko, vždy jsem doufal, že už konečně ten další bude lepší, ale bohužel. Nevím zda je to překladem anebo v originále je to podobné, ale už mě začalo totálně nebavit broukání, vrčení (Aelin a Jeřáb prakticky nic jinýho ani nedělali), zacvrlikání, protáčení očí, ukázování obzvláště neslušných gest či obzvláště neslušné urážky. Prakticky celý děj naprosto o ničem, až ke konci začne být nějaká akce, ale jinak do té doby jen děj plný řečí. Další věc co nechápu, kde se v téhle době vzala lednička či elektřina, to král Adarlanu měl u Zlomuvalu vybudovanou elektrárnu? Tohle fantasy už opravdu nikdy.
Štítky knihy
pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Další díl pokračuje v tempu, které bylo nastaveno v předchozím díle. Jen se opět ocitáme v Adarlanu, kam se vrací Celaena Sardothien neboli Aelin Ashryver Galathynius.
Hned na začátku se mi tak trochu zprotivil Chaol a mohlo za to především jeho chování a tak dále. Možná to byl od Maasové záměr, abychom se více těšili na Jeřába. Na kterého jsem čekala s každou otočnou stránkou. A pak se objevil a moje dušička měla klid. Protože špičkování a provokování mezi ním a Aelin mě hodně bavil. Působilo to jako velmi mile spestření v tom všem, co se tam dělo.
Dějová linka s Manon se začala více rozvíjet. A bylo to jen dobře. Nejspíš tomu napomohlo i objevení nové postavy, a to Elide.
Velmi se mi líbilo propojení všech dějových linek našich postav do jedné. Jako hodně zajímavý.
Možná se budu opakovat, ale klobouk dolů před Sarah J. Maas. Já ty její knížky a příběhy miluju. "Tvoje vlasy! Všechny sis ostříhal!... Když se teď proměníš, bude tvá jestřábí podoba oškubaná?"