Kříďák
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390150/bmid_kridak-hrk-390150.jpg
4
2986
2986
Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct. Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , KalibrOriginální název:
The Chalk Man, 2018
více info...
Přidat komentář
Bohužel jsem čekala víc. Několikrát jsem knihu odložila, ale nakonec jsem ji dočetla. Stále jsem čekala, že se něco stane, co změní můj názor. Nestalo.
Velmi napínavé čtení a konec překvapující, vůbec jsem nic z toho tak nějak nečekala. Jen mi tam malinko něco chybělo, nevím co...
Napnutá jsem byla celou knihu, ale konec mě bohužel na zadek neposadil. Jaksi mi to přišlo nedotažené, chyběly mi odpovědi. Parta dětí - každý něco skrývá, mrtvá dívka a panáčci malovaní křídou. Potenciál velký, škoda že nevyužitý.
Bohužel mě knížka moc nebavila . Zdlouhavé popisy vzpomínek z dětství hlavního hrdiny to opravdu nebylo pro mě. Příběh mi vůbec nepřipadal děsivý, jak bylo prezentováno. Název je chytlavý , ale rozhodně jsem očekávala něco úplně jiného. Nakonec bylo vše dost jednoduché a prosté , podle mě docela bez nápadu. I když se to autorka snažila co nejvíc zamotat a čtenáře zmást, tak tento styl mě vůbec nechytl.
Střídání vzpomínek z minulosti 1986 a života v současnosti 2016, kdy se asi po 100 stranách více méně o ničem stane první vražda a opět děj o ničem… na konci autorka vše, tak nějak zkombinuje a vysvětlí…. O nějakém vyšetřování tu nemůže být vůbec řeč.
Dobré počtení, občas husí kůže po těle. Kniha se nedala odložit. Napjatá jak tětiva luku, jak to dopadne. Zvítězila jsem sama nad sebou a na rozuzlení jsem si počkala a poslední stranu přečetla skutečně jako poslední ale s velkým sebezapřením :-)))
Audiokniha a to excelentní, jak obsahem, tak načtením od Vasila Fridricha.
Ukázková prvotina a hned zlatě bestsellerová.
Dětství, mládí neušetřené dramatu, existenční a náboženské konflikty, nemoci, dětské rivality, zrady, pomsty, tajnosti, lásky a neodhalené zločiny. Vše prolínající se v časech soudobých a minulých. Vzkazy - kreslení křídoví panáčci jsou pro partu až do dospělosti nejen vyjádření pomsty, zprávou, ale i výstrahou a rozsudkem.
Citace :" Krvavé čáry na holém, ležícím těle tvořily křídla, krvavé křídla." " Rezavé vlasy za ní vlály jak masa rozzuřených plamenů." " Tajemství jsou jako prd.l, každý ji má, jen někdo ji má špinavější."
Napětí nepovoluje, hlasově každá postava jiná, citově perfektně výstižné.
Kříďák není špatná kniha – má dobrý nápad a přitažlivé téma, ale obrovská propagace nakladla obrovské očekávání.
V knize se prolíná přítomnost s minulostí, setkáváme se s tématy šikany, zneužívání či interrupce. Podle anotace jsem čekala trošku něco jiného, hlavně to, že panáčci budou v ději hrát větší roli. Hodně jsem si užívala popisy nočních můr, kde se konečně z detektivky stávala „duchařina“. Postava samotného Kříďáka byla zajímavá a určitě by stála za důkladnější zpracování. Občas mi přišel děj zmatený a ztrácela jsem se. Konec příběhu je „zrychlený“ a všechno se během chvilky odhaluje. Samotný závěr mě nepřekvapil tolik, jako mě šokoval vrchol sběratelství hlavního hrdiny.
Podoba se Stephen Kingem je očividná – inspirace se dotýká děl To (parta dětí), Tělo (asi nemusím psát proč) a Osvícení (postava pan Halloran, noční můry). Styl psaní je také podobný, ale nedosahuje Kingovských hodnot.
Mě to hrozně bavilo. To jak to vypráví dítě je originální a neokoukaný. Celkově mě knížka nadchla, přečetla jsem jí během chvilky a už se nemůžu dočkat další knížky od téhle autorky.
Dobre se cetla, clovek nemusel moc premyslet a odsypalo to. Hlavni hrdina trochu rozporuplny, konec mohl byt o fous propracovanejsi, emocionalnejsi a strasidelnejsi. Nemel ty grady
Obdivuji Stephena Kinga za jeho literární kvality, co ale vůbec neobdivuji je, když jej někdo obdivuje natolik, že jednu z jeho knih už ne tak obdivně překopíruje do vlastní knihy. Ta podobnost s jeho "To" byla strašlivá a tím u mě skončila jakákoliv naděje, že se mi kniha bude kdovíjak líbit. Kdyby se autorka držela vlastní fantazie, bylo by to určitě lepší. Nedám víc hvězdiček, kniha nemá svůj nápad, není ani kdoví jak dobře napsaná a dělalo mi problém ji dočíst.
Zajímavý příběh,konec překvapivý,přečteno velice rychle.Určitě si ještě někdy přečtu.
Za mě dobrá knížka, četlo se to prakticky samo, napínavé až do konce. Doporučuji.
Bavilo, až do konce. A nechci spát spoilery, ale jinak mi to nejde, tak bude muset hodnocení 4 hvězdiček :-)
3,5 hvězdiček, tohle není žánr, který normálně čtu, ale kniha mě i tak zaujala. A ten konce, wow to mě absolutně dostalo.
Mnozí Kříďáka přirovnávají k dílům S. Kinga, možná kvůli podobnosti děje s knihou TO, s tím ale nemůžu souhlasit. Jistě, podobnost tam je, ale autorka má jiný styl psaní, svůj. Oproti Kingovi se mi tato kniha četla mnohem lépe, střídání časových rovin jen zvyšuje napětí - honem honem jsem musela dočíst kapitolu, abych se dozvěděla, jak dopadl ten příběh v minulosti. Některé Kingovy knihy jsem ani nedočetla, protože už na mě byly až moc nechutné. V případě Kříďáka tam sice ty nechutnosti taky jsou, ale podané velmi stravitelně. Postavy se vyvíjejí a každá má své malé tajemství. Doporučuji jako letní čtení, jak se jednou začtete, tak se kniha špatně odkládá.
Nebyl to vůbec špatný příběh, ale k dílům mistra Kinga bych ho nepřirovnával. Hodnotím 75%.
Super. Kniha mě bavila, střídání minulosti a současnosti mi nevadilo, naopak zvyšovalo napětí. Pár věcí je ale nedořešeno, to mě trochu štve. Mám ráda, když se na konci příběh komplexně vysvětlí a uzavře ????
Kniha je napsaná poměrně čtivě, což částečně kompenzuje nudný děj - samé popisování vzpomínek a traumat z dětství hlavní postavy a jednou za sto stran mrtvola. Děj není ani zdaleka tak temný a děsivý, jak je kniha prezentovaná, takže pro mě trochu zklamání. Prostě další průměrná kniha.
Štítky knihy
prvotina vraždy děti náboženství thrillery tajemství prolínání minulosti a současnosti přátelství z dětství
Skrýt reklamy
Kříďák
"Tajemství jsou jako prdel. Každej ji má. Někdo ji má akorát špinavější než ostatní."
Tento Špekounův citát "Kříďáka" do jisté míry definuje. Zavítáme do městečka Anderbury, ve kterém není nouze o soukromá dramata komornějšího rázu, o tragické náhody, křivdy a zločiny, trvale ovlivňující lidské životy.
Mám ráda vyprávění o dobách, kdy se z dětství vytrácí nevinnost, o partách puberťáků, co zažívají různá dobrodružství, ústrky i trápení, s jakými by si stěží věděl rady dospělý. Autorka přeskakuje v událostech z roku 1986 do současnosti a prostřednictvím Eddieho/Eda postupně vykresluje obraz, ve většině ohledů velmi realistický, plný zkušeností, postřehů i obav, trefujících se do mého vkusu a světonázoru. Ve své pokroucenosti tato koláž osudů připomíná díla Hieronyma Bosche... kdyby navíc kreslil křídou panáčky. Více než bezstarostnost mládí útočí na čtenářovy smysly temnota, špína bublající pod povrchem, co občas v erupci potřísní všechny zúčastněné. Vražda je zde vlastně na vedlejší koleji, zapomeňte na detektivy a vyšetřování, podstatnými jsou následky činů, jež nelze vzít zpět.
Nadšení mi bohužel nevydrželo po celou knihu: příběh se ubírá téměř neměnným, rozvážným tempem (především v současné linii), řešení několika otázek mi připadalo zkratkovité a jestli měl závěr být šokujícím překvapením, nepovedlo se (moje chyba, nemám mít v žánru tolik načteno a nakoukáno). Přesto jsem s „Kříďákem“ strávila tři příjemné, byť posmutnělé a lehce ponuré dny. 80-85%
P.S.: Knihu nedoporučuji bigotním věřícím, C.J. Tudor kolem náboženství vůbec nenašlapuje po špičkách a neváhá „svatouškům“ pořádně dupnout na prsty.