Kruté morality

Hmm… proč ne, proč ne. Je to celkem zajímavá nenáročná jednohubka, proti které celkem nelze nic mít. Jak jsem psal u jedné z povídek, je to lepší než červená knihovna. Literární hodnotu to, na rozdíl od té, má a lze zde hledat i něco málo navíc.

U nejméně dvou povídek jsem zaregistroval odkazy na antická dramata, zbylé působí stylem spíše pohádkovým. Jednoduché narativní struktury vytvářejí archetypální příběhy, kterými se autor snaží sdělit celkem prostou moralitu. Nadto ani ne moc šokující moralitu. Skoro bych tvrdil, že se tyto povídky dají číst ve škole dětem. Příběhy se nevyznačují kdovíjakou krutostí (děti se povivaj támhle na Happy Tree Friends a tohle už je pak nemůže nenechat klidnými) a snad až na první, Florville a Courval, aneb Fatalismus, neobsahují celkem nic škodlivého. Tato zmíněná, já jí říkám „Oidipovská“ navíc není moralita, je to filosofická novela, pokud něco.

Ze společných znaků bych zmínil, vedle mírnosti, archetypálnosti a pohádkovosti, také zajímavou fixaci na institut rodiny. Každý z těch příběhů důsledně zasahuje do rodinných vztahů, v řadě je to: 1. rodiče s dětmi a děti mezi sebou, 2. sestra a bratři, 3. bratr a sestra, 4. matka a dcera a konečně za 5. otec a dcera. Oproti tomu ostatní markýzovo dílo (jmenovitě, 120 Dnů sodomy, Justina a Julietta) zasahuje spíše do veřejného života, to jsou samí ministři, kněží apod. Zdá se tedy, že de Sade bere rodinu jako základní společenskou jednotku a prezentuje na ní nešvary společnosti coby celku. V sledu této „malosti“ užité organizační jednotky, jsou adekvátně použity i poněkud méně brutální a ničivé příběhy. Což oceňuji a oceňuji celkem rozumný krok autora. Na straně druhé je však jistě vhodné si povšimnout i jeho perverzní fixace na rodinu – incest. Nazvu-li povídku Oidipovskou, je myslím jasné co tím myslím a tak i u jiných kusů.

Obecně se tedy texty vyznačují dobrou „čtivostí“ a prostotou, což není špatné. Bohužel se ale nevyznačují kdovíjakou zajímavostí, což je, myslím škoda. Ač, občas tam na nějakou tu úvahu, a to i celkem zajímavou, narazíte.

Ach, ještě dvě věci, každou povídku jsem komentoval zvlášť, takže podrobnosti tam a chtěl bych úplným závěrem ocenit vydání od Arga. Velice dobře vyvedeno a navíc i s velice dobrým překladem.

31.08.2021

Trefne vypointované príbehy. V jednotlivých poviedkach, s farbistým ironicko-sarkastickým, a na druhej strane akoby objektívne nezúčastneným komentárom, dostáva starosvetská, uprdená meštiacka morálka na frak. Veď sa na to pozrite sami. Väčšinou ide o dievča, ktoré z toho alebo iného dôvodu upne na niekoho, kto jej vôbec nie je spočiatku pochuti. V zálohe sa však skrýva zisk šľachtického titulu či obrovského bohatstva. Alebo ide o prílišnú poslušnosť nezmyselným príkazom matky - inak takto neukojenej chlípnej samice. Láska vždy končí totálnou katastrofou - náprava je nemožná, respektíve stopne ju smrť. De Sade nekompromisný, pričom ani o jednej z poviedok nie je možné povedať, že by bola perverzná, či pornografická. Vytríbené čítanie pre fajnšmekrov.

05.08.2021

Sice jsem zatím nečetl nic pikantnějšího od pana markýze, ale po těchto povídkách se autorově další tvorbě nebudu bránit! Úzkoprsá morálka tu dostává za vyučenou a to docela divokým způsobem, jsem zvědav, kam až markýz de Sade dokáže zajít v peprnějšich příbězích.

Při pohledu na jméno autora se vám počne kladélko hlásit o pozornost, avšak již při čtení první novely dojdete k závěru, že bude příhodnější ušetřit si tolik ceněný balzám na lepší časy.

Vilné chvění vyvolá v toužebně napjatém čtenáři snad jen půvabná slečna de Florville, u níž balzám jejího bratra Sennevala zadělá na zdeformovanou zrůdu. Zhýralý tatík si svůj výplod odváží do neznámých končin. Onen bastard však na prahu dospělosti pocítí neutuchající potřebu poznat své biologické kořeny, a tak se ke své matce zasažené ranami osudu vrátí, aby ji bez okolků omrclal. Nyní již chápu námitky prezidenta Curvala, který si ve 120 dnech sodomy stěžoval na nedostatek informací o parametrech jednotlivých kladečů. Čtenář se například vůbec nedozvídá, zda se vojáčku pana Sennevala podaří proniknout hluboko do vnitrozemí, či jenom bezvýsledně naráží na pobřežní útesy ostrova. Nebo zda-li zdeformovaný bastard Saint-Ange disponuje celým vojenským plukem.

Sečteno a podtrženo, stránky zůstávají neposkrvněné, přesto atraktivním dívkám doporučuji průběžně sledovat knihovnu vašich sourozenců opačného pohlaví a na základě toho usoudit, zda-li nebude vhodnější se na noc zamykat.