Krvavý duben
Ismail Kadare
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13490/bmid_krvavy-duben-HgT-13490.jpg
4
209
209
Román odehrávající se v Albánii 30. let 20. století vypráví o staletí zavedeném zvyku z albánských hor. Krevní msta provází muže všech generací a neuposlechnutí této tradice se rovná definitivnímu vyobcování ze společnosti. Pro novomanžele Dianu a Besiana je cesta do severní Albánie cestou za exotikou. Naproti tomu život v těchto horách není nikterak jednoduchý, především tradiční zvykové právo tzv. Kanun určuje místním obyvatelům způsob života. K tomu patří i krevní msta, která se vine napříč generacemi. Proto dochází v jednom kuse ke vzájemnému vyvražďování celých rodin, resp. jejich mužských členů. Hlavní hrdina, Ďorg Beriša, musí tuto mstu i přes svůj odpor vykonat, aby pomstil smrt bratra. Tím však rozhoduje i o vlastním osudu. Po pomstě nutně následuje jeho vlastní smrt. Během cesty s tzv. daní z krve, kterou musí každý mstitel zaplatit, zahlédne Ďorg novomanželku Dianu. Ač spolu vůbec nepromluví a okamžik setkání je velmi prchavý, obraz ženy jej osudově zasáhne a Ďorg posléze využívá odložení svého trestu (třicet dní) k tomu, aby ženu v horách nalezl a ještě před svou smrtí ji zahlédl. Také Diana je jeho pohledem poznamenána. Svému muži, který cestu hodlá využít jako studijní materiál pro další knihu, se postupně odcizuje a uniká do zvláštních snových představ.... celý text
Přidat komentář
Kdybych byl rodilý Albánec,praskal bych pýchou med nádhernými popisy albánské krajiny. Jsa však rodilým Pražákem a nemaje možnost do albánských hor ihned zajet,pouze umírám touhou se tam vydat a spatřit všechny ty kamenné věže,mohyly,pevnosti,náspy,stáda volů,horaly s puškami,jejich ženy s černými šátky na hlavách...
Kniha se zaměřuje na tři aspekty. Popis krajiny,autentický folkloristický rozbor starého zvykového práva - Kanunu a konečně dva paralelní příběhy hlavních postav,které jsou ale jaksi v pozadí celé knížky. Ze začátku mi to trochu překáželo ( neměl jsem se o koho opřít a s kým cítit), ale později jsem si uvědomil,že mi to vlastně vůbec nevadí a že to považuji za zajímavý prvek - román,kde děj není důležitý... Tajuplný zážitek z albánských hor... Doporučuji !
Pozn.: Lépe by knížce slušela tmavší obálka,nad růžovou jsem se musel chtě nechtě pousmát...
Absurdní a mrazivé. Spisovatel Besian a jeho žena Diana, kteří praxi krevní msty horalů zvědavě pozorují, Ďorg (jeden z horalů), který je nucen ji žít, a Mark (správce krve), který ji udržuje v chodu. Kontrast mezi Markem a Dianou je kontrastem mezi dvěma pohledy na svět, které se zcela míjejí, nechápou a navzájem zpochybňují: „Část tvrzení, jež jim princ rozvážně sděloval a jež Mark vždy považoval za nedotknutelné zákony, ztrácela veškerou sílu, poklidně se rozkládala a rozpadala, jakmile se setkala s pohledem mladé ženy. (…) Slova v jejích očích slábla a ztrácela na jistotě. (…) Něco takového se stalo poprvé a to vysvětlovalo jeho děs.“
Slova kritizující spisovatele Besiana jakoby Ismail Kadare adresoval sám sobě: „Vaše knihy a celé to vaše umění páchnou zločinem. Místo abyste pro ty nebohé horaly něco udělal, pozorujete jako divák jejich smrt, pátráte po vzrušujících námětech a hledáte zde krásu, jíž byste napojil své umění. Nevidíte však, že ta krása zabíjí…“
Ještě pořád cítím syrovost albánských náhorních plání, chlad mlhavého počasí, pach krve, napětí z blížící se vraždy - velmi sugestivní román.
K této knize jsem se taky dostala přes psaní bakalářky a musím říct, že mě naprosto nadchla. Pro nás neobvyklý příběh, skvěle napsaný, člověk nahlédne do úplně jiného světa... Moc se mi líbila.
Tuhle knížku mi před několika lety doporučil vedoucí mojí diplomky. Byla tenoučká a rozhodně lepší studijní materiál než skripta - a tak vznikla moje láska k Ismailu Kadaremu:) Škoda, že jsou v češtině vydané jen tři jeho knihy..
Jednoduchý príbeh so skvelou atmosférou. Knihou sa preplietajú dve dejové línie, dva pohľady na albánske zvykové právo Kanun. Prvý, Ďorgov, pohľad človeka, ktorý sám žije pod pod ťarchou krvnej pomsty a druhý, Besianov, pohľad vzdelaného človeka z mesta, akademický a trochu romantický. Trochu dosť ma zmiatla kapitola s Markom Ukačjerrom, správcom, ktorý vyberá daň z krvi. Šlo v nej o Kadareho vyjadrenie vlastného názoru na Kanun, alebo bola napísaná s ohľadom na vtedajší albánsky režim, bojujúci proti prežitkom z minulosti? Ťažko povedať. Trochu ma rušil fonetický prepis albánskych mien (niekomu to môže naopak vyhovovať).
Knižka sa veľmi dobre číta, obsahuje veľa zaujímavých informácií o zvykovom práve. Ale keďže ide o beletriu, niekedy je ťažké odlíšiť, čo sú fakty a čo fikcia...
Přestože je námět knihy velmi zajímavý, vyprávěný s lehce magickým nádechem, nedokázala mě tato útlá knížečka vtáhnout do svého světa.
V knize je výborně popsané zvykové právo, lze použít jako užitečný studijní materiál. Pouze konec mi přišel takový slabší a příliš jsem ho nepochopila. Jinak je to slabounká knížka, která se dobře čte.
Zde neplatí V jako Vendeta, protoze odplata neni vitezstvim ani pro jednu stranu. Je to nikdy nekoncici utrpeni. Zajimava kniha.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Krvavý duben |
| 1990 | Generál mrtvé armády |
| 2017 | Palác snů |
| 2011 | Kdo přivezl Doruntinu? |
| 2002 | Spiritus |
Na knížku jsem se hodně, ale opravdu hodně těšila asi 2 roky, než jsem ji sehnala. Jednak proto, že jsem v Albánii byla a za další v Maximovi psali, že tato kniha je jedna z ... (už si nepamatuji přesné číslo, ale dejme tomu z 20) věcí, které vás přimějou plakat. No a řekněte, když toto napíšou ti ironičtí chlapáci z Maxima, tak už to fakt musí být pecka.
No, plakat mě to nepřimělo ani náhodou a kdybych pořád nečekala na ten "wau" moment, tak bych to ani nedočetla. Opravdu je mi líto, že jsem se s touto knížkou úplně minula. Možná, kdybych pochopila ten konec, ale tak mě to všechno znudilo, že jsem neměla ani snahu nad tím nějak víc přemýšlet.