Krysař
Viktor Dyk
https://www.databazeknih.cz/img/books/empty_bmid.jpg
4
6590
6590
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.
Přidat komentář
Další z knih, co jsme měli číst k maturitě, ale já se na to vykašlala a až teď jsem si k ní našla cestu a přečetla ji. Je to moc hezky napsaný příběh, jež prý vychází ze skutečné německé báchorky. Knížka obsahuje spoustu zastaralých slov, a tak je to občas docela oříšek. Je to opravdu až poeticky krásně psané dílo, velice čtivé, a po jehož přečtení vám bude smutno, a budete mít rozhodně o čem přemýšlet.
Kniha malá rozsahem, ale velká myšlenkou - přesně tak to mám ráda. Skvělé dílo.
Táto kniha je pre mňa zbierkou poviedok, ktoré sú na prvé prečítanie veľmi smutné až pesimistické. No vedú k zamysleniu sa nad určitými obdobiami života.
Kniha mne opravdu nadchla! Jakmile jsem si zvykla na spisovatelův osobitý styl psaní, byla to nádhera. Tolik literárních směrů smíchané do jednoho jsem ještě nezažila. Romantismus, novoklasicimus, symbolismus. Velmi i doporučuji jako maturitní četbu, jelikož se o tom dá krásně povídat. Příběh není dlouhý, ale obsahuje velmi mnoho.
Příběh o lásce, zradě, lidské hamižnosti, ale také o naději, která se může objevit i v nejzoufalejší situaci.
Jako něco málo jsem věděl o příběhu Krysaře. Ale opravdu mě to nebavilo.. Osobně povinná četba mě nebaví a u tohoto díla jsem usínal.. Nápad dobrý ale každý má jiný názor..
Kniha se mi líbila. Knihu doporučuji k přečtení. Knihu hodnotím na 5 hvězdiček, tj. 100 %. Jedná se o novelu, která má symbolický význam. Zaujal mne příběh včetně stylistické stránky jazyka. V knize se vyskytují krátké a úsečné dialogy, vnitřní monology jsou delší. Rovněž v knize nalezneme romantiku. Nad některými momenty jsem se musel více zamyslet a pokusil jsem se text interpretovat svým způsobem. Rovněž z knižního videa na knihu Krysař, kterou natočil youtube kanál NA POTÍTKU, jsem se dozvěděl informaci, která mne při samotném čtení nenapadla. Knihu jsem měl přečtenou během krátké chvíle, kniha se četla dobře. Zvažoval jsem také možnost, jak by vypadal příběh, kdyby ho Viktor Dyk převedl do románové podoby. Každopádně jsem byl spokojený s rozsahem knihy. Viktor Dyk dokázal na malém prostoru vystihnout všechno důležité. V knize nalezneme také biblické odkazy (např. Sodoma a Gomora, Ahasver aj.). Zajímavá byla také postava Magistera Faustuse z Wittenberka, o které jsem zpočátku moc nepřemýšlel, ale postupně jsem se pozastavoval nad jednáním této postavy.
Poslouchal jsem také audioknihu KRYSAŘ, kterou namluvil Jiří Dvořák. Audiokniha trvala 3 hodiny, držela se přesně podle knižní předlohy. Audiokniha se mi líbila a také ji hodnotím na 100 %. V audioknize se mohl vyskytovat hudební doprovod nebo hudební předěly, ale jinak se poslouchala příjemně.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Pro dva lidi je jen určitá míra lásky; ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti.
Řeka je časem jako přítel, který uklidňuje a těší. Řeka dává vše: rybáři ryby, duši klid, tělu čistotu. Řeka je však časem jako nepřítel a úkladný vrah.
Nač vzpomínati na hoře, jež je za námi, nač mysliti na dveře, které se za námi zavřely?
Můj absolutní knižní favorit. Ke knize jsem se dostala prvně v 16 letech, když jsem byla na činohře. Od té doby je stále Krysař mojí nejoblíbenější románovou postavou.
Jedna z knih, kterou jsem četla jen kvůli maturitě (pro jistotu dvakrát) a která se mi tuze nelíbila. Dyka jako básníka respektuji, Dyka jako prozaika nikoli.
Pravda, i Krysař se dá číst jako báseň v próze. Jenže mně nesedl napoprvé ani napodruhé.
Jeho legendická tajemnost a symboličnost (např. Agnes z řeckého hagné = čistá), obecná platnost námětů (dětská prostota jako jediná zůstává ušetřena zkázy, do níž upadá rafinovanost průměrných), tragédie obou hrdinů ani překvapivě aktuální, resp. nadčasové momenty (zištnost politiků, chtíč mladých žen) si mě nedovedly získat.
Netvrdím určitě, že je to špatná kniha. Ale není to kniha pro mě.
Tak díky čtenářské výzvě jsem se dostal ke knížce, kterou jsem měl kdysi číst jako povinnou četbu, ale tenkrát mě to vůbec nelákalo.
Je to zajímavý příběh, který nám ukazuje, že jsme stále v pokušení , a že naše rozhodování je často omezováno našá krátkozrakostí.
Ano často chceme totiž vidět jen to co se nám hodí a to ostatní o tom nechceme ani přemýšlet. proto na první dobrou souhlasíme s ledmi, kteří nás vedou, bohužel častokrát tím nesprávným směrem. Ano jsou zde ukázány neřesti v tom zahaleném smyslu, takže je nevidíte prvoplánově, ale jinak je to příběh, který plyne k neodvratnému konci.
Kniha, od které jsem dle její délky téměř nic neočekávala. Stihla jsem ji přečíst během celé mé cesty do školy (cca hodina a půl). Příběh mi před očima velmi pěkně plynul a i když už mi bylo z počátku trochu jasné, jaký zřejmě bude závěr knihy, nenechala jsem si ho zkazit. Postava Krysaře byla i v tak melancholické knize velmi příjemná a i přesto tajuplná, stejně tak celé prostředí města Hammeln.
Čteno jako povinná četba, nyní do čtenářské výzvy. Mám smíšené pocity. Asi budu číst brzy znovu.
Krysaře chápu jako příklad toho, co můžou s racionálně uvažujícím člověkem udělat touhy a city. U krysaře touhy vyhrají, když smířený s lakomstvím radních odchází z Hameln, aby se tam zase hnán láskou k Agnes vrátil. Co potom udělá, to už je naprosté šílenství. Myslím, že nespravedlnost, která na něm byla učiněna, neměla na jeho poslední skutek pražádný vliv.
Ke knize jsem četl krásnou interpretaci od Milana Blahynky, který přirovnává krysaře k básníkovi na okraji společnosti s mocí ovlivňovat lidi svou píšťalou - poezií.
Domnívám se, že básník pak může stejně jako krysař svou poezií pomoci (očistit město) nebo naopak uvrhnout lidi špatným směrem. Podtrhuje se důležitost a závažnost skutků významných lidí, kteří mají kompetenci ovlivňovat druhé. Zároveň můžeme vidět katastrofální následky, které má slepý pochod oveček, jenž je často hnaný sliby klamně uspokojujícími lidské touhy.
Líbila se mi myšlenka, ta temná stránka příběhu, ale to jednoduché, až trošku podle mého primitivní zpracování mě jaksi zanechalo na vážkách. Ovšem - je to novela a klasika, což se musí brát v potaz. Četlo se to hezky. Za mě neudělá žádný maturant krok vedle při výběru tohoto díla.:)
Velmi netradiční a zajímavá kniha s tematickým názvem. Tajuplná postava lákající pomocí kouzelné píšťaly nejen zvířecí bytosti ke zhoubě. Ilustrace mnoha knih jsou taktéž plné tajemné pozoruhodnosti. Některé nápady zkrátka stojí za to přenést na papír.
Spíš ze zvědavosti jsem si přečetla Dykův příběh a překvapilo mě, jak je jiný oproti příběhu přeloženému z angličtiny Jiřím Joskem. Zde je ve hře pouze jedno dítě a krysař odvede z města všechny dospělé. Trochu jsem se podivila, že v Dykově zpracování nejsou žádné děti,
malé, ale schopné pohybu, které by přeci také šly za zvukem vábivé píšťaly, s povědomím ukolébavky, kterou jim zpívala každá matky v Hammeln!
Přemýšlím, kdepak asi rybář našel tak rychle nějakou ženu, která by to dítě nakrmila!!! Možná mu cestou při tom hledání dítě v rukách umřelo! Kdoví jestli ten jakoby "šťastný" závěr není jen obraz dalšího zbytečného hledání v tomto podivuhodném životě, kdy se honíme za tím či oním, ale to jádro (čeho?) nám zůstává stále utajeno, dokud, dokud co?
Ovšem - četla jsem verzi z roku 1945 a opravdu jsem se pokochala dávnou malebnou češtinou.
Knížka, kterou jsem od dob maturity nečetla. Rychlé čtení a hezké přemýšlení. Navodila ve mě trochu smutku a nostalgie, ale ne vždy je téma radostné. Takového krysaře bychom občas potřebovali i teď, jenom by ta píšťala musela umět trochu oddělit zrno od plev.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1972 |  Krysař |
| 2002 | Milá sedmi loupežníků |
| 1937 | Zmoudření Dona Quijota |
| 2002 |  Devátá vlna |
| 1989 | Vteřiny duše |
Z knihy mám smíšené pocity.
Četla se sama a rychle - hodinová záležitost. Chvílemi jsem se ztrácela v ději. Myšlenka asi dobrá. Nevím, nechci knihu hanit jen proto, protože mě osobně moc nezeujala. Je zde mnoho kladných komentářů a proto by si na ni měl udělat každý svůj vlastní názor.