Kvety pre Algernona
Daniel Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500232/bmid_kvety-pre-algernona-Rvw-500232.jpg
5
3265
3265
Podstúpili by ste experimentálnu operáciu na zvýšenie IQ? „Bojím sa. Nie života či smrti, ani ničoty, ale toho, že svoj čas premárnim, akoby som nikdy nebol.“ Charlie Gordon má IQ 68. Každý deň chodí do pekárne, kde zametá podlahy a navštevuje večernú školu vo vzdelávacom centre pre dospelých. Ak dovolí ľuďom smiať sa na ňom, získa nových kamarátov. Charlieho frustruje vlastná neschopnosť porozumieť rozhovorom a vzťahom ostatných, chce sa naučiť čítať, písať a počítať. Keď mu ponúknu možnosť podstúpiť experimentálnu operáciu na zvýšenie IQ, neváha ani sekundu! Celý život túžil byť múdry. Rovnakú operáciu s rovnakým výsledkom podstúpil aj myšiak Algernon. Keď jedného dňa začne Algernonov stav upadať, vedci netušia, či čaká podobný koniec aj Charlieho. Kultový román druhej polovice 20. storočia, ktorý dnes právom považujeme za klasiku americkej literatúry.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Flowers for Algernon, 1966
více info...
Přidat komentář
Ještě štěstí, že jsem zhruba uprostřed Gaussovy křivky rozložení IQ v populaci. Avšak zatímco pravá strana s nízkým IQ se, jak vidno v knize, s pocitem spokojeného života nevytlouká, vysoký intelektuál je zjevně dar, a současně prokletí.
Knihu hodnotím velmi kladně, ať už z důvodu působivého, neobvyklého děje, tak také díky následnému shlédnutí divadelního představení v Praze. Při čtení tohoto díla mi nejednou vletěla slza do očí. Objevily se však i vlny štěstí, například, když byl hlavní hrdina na špičce svého snu k chytrosti. I když nebylo v knize zmíněno zrovna nějaké přirovnání, tak ze čtení vyplynulo, že pokud je člověk méně chytrý, tak je spokojený, protože v okolí vnímá samé kamarády. Když je dotyčný průměrný začne si všímat různých druhů povahy, ale pokud je abnormálně vzdělaný, tak ztratí vše jako tomu bylo v prvním případě, protože to je on, kdo odsuzuje, ty méně vzdělané. Nejlepší části byly vylíčeny s bílou myškou, koneckonců za nic nemohla, když si ji vybrali k pokusu a nezbývá nic jiného než jí vzdát hold.
(SPOILER) Žádná kniha mě už dlouho takto neuzemnila. Po přečtení mi bylo hodně smutno, málem k pláči. Strhující příběh retardovaného Charlieho, který se spolu s laboratorní myší Algernon stane účastníkem vědeckého pokusu na zvýšení inteligence. Na stránkách hlášení sepsaných či namluvených Charliem sledujeme jeho osud, od oslovení, operace, vzestupu inteligence, náhlého prozření, že genialita je pouze dočasná a následně smutný pád, kdy Charlie pozbývá všech nabytých schopností a končí v útulku pro retardované. Ten smutek, fatalita a zoufalství, vlastní rozklad v přímém přenosu... musela jsem to dlouho rozdýchávat.
(SPOILER) Ten pozvolný návrat demence mi přišel daleko děsivější než cokoli, co kdy napsal Stephen King.
Už je to dlouho, co jsem četla tuhle knihu. Ale mám ji pořád v živé paměti. Když má totiž příběh určitý přesah, už mi uvízne nejenom v hlavě navždycky...
Někdo tu psal, že je příběh téměř smutný. Já myslím, že je smutný velmi. Asi záleží, jakýma očima se na něj díváme. Já je měla plné slz nejen na konci. Určitě se ke knize vrátím!
Tato kniha mne bavila už kdysi v rámci povinné četby a nyní, po 20ti letech mne bavila snad ještě více - ale jinak... Možná až nyní po kuse života a zkušeností ji dokáži naplno pochopit a docenit, určitě doporučuji!
Báječná knížka, kterou jsem četla už notně dávno a teď zjistila, že jí tady ve svém seznamu přečtených knížek nemám. (Takových je.) Doporučuji.
Úžasně zpracovaný poutavý příběh o experimentu, který změnil jednomu člověku život. Příběh plný lidské přirozenosti vyplývající na povrch v extrémních podmínkách, a řešení existenciálních otázek.
Příběh Charlieho Gordona, velkého dítěte, musí chytnout za srdce. Jednomu je tak smutno, když si opět připomene, jak lidská společnost umí být krutá. Hlavně nevybočovat z řady. Nikdo nesnese, aby někdo vynikal více než on sám. Příliš chytrý - špatně, příliš jednoduchý - špatně. Jak by to bylo hezké, kdyby lidé uměli brát druhé prostě takové jací jsou a nesoudili. To je ovšem čistá utopie. To dokážou jenom malé děti. Ano, vrána k vráně sedá a lidé si budou hledat sobě rovné. Tak to bude vždy. Jen ta "lidskost" lidem stále chybí.
Pan Keyes nám podal zajímavou sondu do lidské společnosti a lidské duše a přiměl nás zamyslet se nad mnohými věcmi, i nad naším svědomím.
Originální sci-fi román a
fascinující příběh s experimentem s lidskou inteligencí mě vtáhl od začátku do děje. Je plný napětí, lidskosti a touhy po lásce a přátelství.
Knihu jsem poprvé četl asi před deseti lety, kdy mne jako studenta druhého stupně základní školy velmi zaujala. Číst ji po mnoha letech znovu tak pro mne bylo opět zážitkem, kdy jsem mohl sledovat mentální vývoj postavy, ať už po stránce uvažování, výrazů nebo pravopisu. Do postavy Charlieho se může čtenář vcítit hned z několika důvodů, protože mu toho v životě chybělo mnoho. Důležitou otázkou díla pak je, zda hloupí lidé přeci jenom opravdu nejsou šťastnější, protože si neuvědomují, co všechno se kolem nich děje. Je tu toho však mnoho a každý si v knize najde to svoje, tím je právě Růže pro Algernon úžasná. Na krátkém rozsahu projde hned několik témat a představí nám světy, do nichž by nás ani nenapadlo se podívat.
Tak jednoduchý a zároveň geniální příběh nelze pořádně ani ohodnotit..
Všichni jsme Charlie, všichni chceme být někým, všichni chceme někam zapadnout a být milování, mít přátele a rodinu, bohužel ne každému je to dáno a toto je příběh jednoho z nás..
Hrozně moc rád bych tohle viděl v povinné maturitní četbě!
Strašně jsem si poplakala. Na napsání komentáře jsem si musela dát čas a vychladnout.
Knihu jsem měla číst k maturitě, jenže to bych nesměla být v tu dobu pankáč na (omylem) policejní škole, fakof systém, natož povinná literatura. Místo toho jsem četla pouze ruský realismus a USA autoři včetně učitelky literatury byli moc pod mojí úroveň... Ale teď to zdatně doháním a kaju se!
Co říct, když vše už bylo řečeno? Charlie Gordon je strašně specifická postavička, u které můžeme sledovat cestu tam a zas zpět. To samé proměnu jeho sociální bubliny. Co to udělá s vědci, když ten, kterého stvořili, je přeroste? Co to udělá s obyčejnými lidmi, když ten, do kterého kopali, začne kopat do nich? Co se stane s myší, která dostane prostor být Nadmyší? Atakdále.
Až mi bylo líto toho mini rozměru. Svým poselstvím je to ale gigant.
Panejo... nechápu, jak mě tato věcička mohla za celé roky minout. Tolik zneklidňujících emocí, zrovna jsem ji dočetla a musím to ještě vstřebat, ale každopádně je to jedna z těch knih, které by měl přečíst a procítit každý. Obdiv autorovi, do jakých hloubek se dokázal ponořit. A na konci, u scény v pekárně, jsem bulela jako želva :-)
Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla. Je to už dlouho a stále si na ní občas vzpomenu.
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Skrýt reklamy
Nadčasové, dojímavé, pravdivé ... inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, nestojí za nic ...