Květy zla
Charles Baudelaire
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518943/bmid_kvety-zla-r2i-518943.jpg
4
1466
1466
Výběr s kresbami doprovází Jaroslav Štika. Vytištěno na ručním papíře, výtisky jsou číslovány. Vydáno asi 1937-1939.
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1937 , neuvedeno/neznámo (s.n.)Originální název:
Les Fleurs du mal, 1857
více info...
Přidat komentář
Baudelaireo/Nezvalovo skutečné "neskutečno" mě doslova uchvátilo.
Ty, kterás vnikla jako nůž
do mého bolavého těla,
ty, jež jsi horší nežli muž,
tak zlá, tak šílená, tak skvělá ..
V minulých letech jsem četla "Květy zla", které byly přeloženy Vítězslavem Nezvalem, což bezpochyby toto dílo povzneslo na úplně jinou úroveň. Nyní jsem se rozhodla pro německou verzi tohoto díla, což mě utvrdilo v mém názoru. Německé zpracování je čitelné, nicméně Nezvalova stopa je čitelnější. Myslím si, že vliv drog a absinthu zanechla své stopy v díle Baudelaira- prokletého básníka. Ošklivost mění na krásu (Zdechlina).
Pro mne velmi zvláštní básně plné neskutečných kontrastů a fascinujících metafor.
Četbu Květů zla jsem si téměř vůbec neužil, činila mi velké obtíže. Většinu básní jsem vůbec nebyl s to pochopit, ke každému dalšímu otočení stránky byla potřeba silná vůle. Zatím uděluji 2* a někdy zkusím dát knize druhou šanci, třeba na ni změním názor.
Poezii jsem nikdy příliš nevyhledával. Básně, které zde Baudelaire napsal jsou odrazem jeho života. Byl vyhnancem francouzské společnosti, a tak jsou jeho básně oproti dílům z období romantismu velmi drsně reálné. Popsal realitu doby se všemi jeho znaky. Nevynechal ani drogy a alkohol. Na druhé straně jsou zde básně o lásce a kráse, k nímž byl většinou inspirován láskou k mulatce Jeanne Duvalové... Spolu E. A. Poem jediná poezie, která mne kdy oslovila...
Poezie není můj šálek kávy. Tato kniha se mi dostala do rukou náhodou a nebyla špatná, ale ani dobrá. Takže zlatý střed 3*.
Básně obvykle nečtu. K Baudelairovi jsem se dostala přes povinnou četbu a nelitovala jsem. Moc se mi tehdy libilo
„Člověk, chce-li být svrchovaně dobrý, musí mít silnou a bohatou obraznost; musí se umět vžít do druhého a do mnoha jiných. Strasti a slasti jeho bližních musí se stát jeho vlastními. Představivost je velkým nástrojem dobra; a poezie k tomu notně přispívá.“
Charles Baudelaire
Pro mě úžasné básně. Mistrovské dílo, které nelze kritizovat.
Nedočetla jsem. Bohužel se zřejmě musím smířit s faktem, že poezie není pro mě. Básně byly svým způsobem krásné, zvláštní, ale nesedlo mi to.
Těžké na pochopení a i přesto jsem si tuto sbírku básní oblíbila. Jsou odlišné a jsou krásné. Rozhodně nelituji toho, že jsme si mohla tuto sbírku půjčit a přečíst.
Láska na první sloku! Myslím, že u knih, které prověřil čas, je zbytečné pokoušet se o nějakou recenzi nebo hodnocení. Tady už je to jen o tom, zda člověku sedne, nebo ne. Mně sedla...uchvátila, pohltila a často se k ní vracím...
Baudelaire je mistr a žádná slova nestačí, aby popsala toto dílo. Skvost mezi skvosty, můj oblíbenec.
Četla jsem překlad od Nezvala a probudil ve mě touhu oprášit mou francouzštinu:)
kouzelné morbidnosti, spíše pro formu, ale Kterési madoně mi vyrazila dech... a pak básně o smrti
Možná ji lépe pochopím, až budu starší. Některé básně byly pěkné, ale jiné jsem moc nedávala. Mám ráda poezii, ale tahle mě tedy neoslovila.
Tyhle verše snad ani nejde nemít rád. Náměty bývají i morbidní, ale perfektně odráží svůj význam. Svým rozložením nakazí a naladí
Hodně temná sbírka poezie, na kterou mě přivedly shodou náhod satanské publikace (ne nejsem satanistka ani jí být nehodlám). Možná to má určité propojení, možná nenávist i láska která současně nemá fungovat a přesto funguje. Jsem k tomu blíž, tak nějak v koutku duše Baudelaira chápu. Kdo ještě nečetl věřím, že postačí tento verš pro představu:
Já v stálých výpadech se plazím za tebou
tak jako k mrtvole se plazí červi tmou,
a vzývám i ten chlad, ty stvůrná ukrutnice,
pro který líbíš se mi, krásná ještě více !
Štítky knihy
francouzská literatura básně prokletí básníci poezie
Část díla
- Puklý zvon 1857
- Vodotrysk 1857
- Zdechlina
Autorovy další knížky
| 1997 |  Květy zla |
| 1999 |  Báseň o hašiši |
| 1979 | Malé básně v próze |
| 1974 | Francouzský symbolismus |
| 2001 | Umělé ráje |
Co k tomu říct? Je to prostě skvost. Nadchla mě už na střední, chtěla jsem si vytáhnout "prokleté básníky" u maturity a jednoduše ve mně nechala mnoho pocitů, které jsem si musela zpracovat. Knihu doporučuji číst na podzim - zapálit svíčky, zabalit se do deky, uvařit dobrou kávu/čaj a užívat si...NÁDHERA!