Kytice z pověstí národních
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/213740/bmid_kytice-z-povesti-narodnich-k2R-213740.jpg
4
9423
9423
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, prostředí je ovšem vykresleno stručně, popisně... Klasické vydání Erbenových balad v edici Květy poezie.
Přidat komentář
Naprosto nadčasová kniha plná úchvatných balad s děsivými hororovými prvky. Jediné co bych vytkla je na můj vkus až moc přebytečných citoslovcí.
Kvalitu díla zpochybňovat bych si nedovolila. Je ohromná, ale bohužel pro mne je většina básní natolik negativních, že mi stačilo si je přečíst jednou, abych si některé ty hrůzy zapamatovala.
Čas zalitý náladovostí barev ročních období, ovzduším pozemských neřestí. Zalidněný kraj pojímá vylitá káď mystiky zla. Trhané, zářné květy hypnotických jevů, záhadně neznámých kouzel a jedů, napuštěné silicemi plachosti, krutosti, tragické magiky. Blízkost pulsujícího šálení mimo tento svět. Vstříc zastaveným srdcím v obrazech mýtů, roji hadích jazýčků, střepům zaseknutých ve vlasech.
Co víc k tomu dodat.
Některé básně se četly s lehkostí a s úsměvem na rtech, i když jsou s dramatickým koncem, ale některé jsem ráda nečetla.
Pro mě půlka knihy nudná a půlka zase skvělá.
Určitě básně jako Polednice, Vodník, Svatební košile se mi vryjí do paměti, ale spíše se ke knize již nevrátím.
Kytice je taková moje srdcovka. Na základce jsme dokonce hráli Polednici. Balady jsou možná trošku morbidnější, ale co v dnešní době není? Většina je jich "zatuchlá", děsivá tím starým způsobem, kdy sice necítíte strach, že by vám při čtení lezly oči z důlků, ale jde o strašení, jako za časů prababiček.
Já na básně teda nejsem, ale tohle je prostě klasika. A kdo by neznal aspoň pár veršů. Z fleku dodnes umím celou Kytici a dala bych i Polednici. Vodníka s pomocí :-) Vesměs je to morbidní, ale podle mně si to právě proto lidi pamatují.
Co dodat k Erbenově Kytici - prostě ji zbožňuji a ráda se k ní vracím.
Lehce strašidelné lyricko-epické básně, bohužel se špatným koncem...
Nejvíce mi k srdci přirostla Lilie.
Myslím , že každý by měl mít Kytici přečtenou ;-)
"Nedávejte mne ve vsi na hřbitov,
tam bývá nářek sirotků a vdov,
tam slzí hořkých mnoho plynulo
srdíčko mé by hořem hynulo
.
.
.
Lilie bílá - kdo ji uviděl,
každého divný pojal srdce žel;
lilie vonná - kdo ji pocítil,
v každém se touhy plamen rozsvítil. - "
Je to sice klasika a je třeba to znát, ale mně se to skutečně nelíbilo. Já jsem dost mírumilovná osoba a ty morbidní konce mě prostě drtily a nemohla jsem z toho spát. Vrchol všeho byl, když nám naše paní profesorka na ČJ pustila filmové zpracování...
... a na to pole podle skal, zelený mužík zatleskal ... Tak tohle se asi nedá zapomenout. Stejně jako Svatební košile, Polednice a další štěpné kousky z Erbenovy bible českého horroru.
Erbenovy drastické až horrorové příběhy mě fascinovaly už v dětství, kdy jsem po této knize sáhl jako po povinné četbě. "A mrtvý oči otvírá, a mrtvý oči protírá, sbírá se, hlavu pozvedá a půlkolem se ohlédá. ´Bože svatý, rač pomoci, nedej mne ďáblu do moci! - Ty mrtvý, lež a nevstávej, pánbůh ti pokoj věčný dej!´A mrtvý hlavu položiv, zamhouřil oči jako dřív." ... to přece nemá chybu, ne? :)
Kdysi dávno jsem ji jako jednu za mála knih povinné četby přečetla. Bylo to docela zajímavé čtivo, ale je fakt, že já té poezii zase tak moc nerozumím.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Autor je největší optimista ever -:))).
Když mi bylo pět let a měla se mi narodit sestra, umístila mě matka na prázdniny ke svému strýci, bráchancům a její tetě, mé pratetě. Zmiňovaný prastrýc mi tehdy nakukal, že řada garáží za plotem kolem jejich zahrady obsahuje nohy, ruce, oči, hlavy a různé části těla děvčete, ne jednoho, právě z básně "Zlatý kolovrat." Sice jsem pak měla docela hutné noční můry, ale zase mám (asi od té doby) ráda horory, muhehe -:))).
A také rádá skládám básně v podobném ražení. No vážně :), prastrýc by se divil.
Tak jsem dnes dala opáčko a veliká spokojenost :).
"Nůž bude dobrý. Někde v chladu, vypíchnem oči zlému hadu."
Jojo, nostalgie.
"jděte, mamičko do komory. Jsou tam ty nohy naší Dory."
Na ty garáže jsem se nemohla ani podívat. Taková dlouhá řada jich tam byla :).
"A oči v důlky položil a zhaslý oheň zas ožil."
Takže Erben vyrobil zombici?
"Vrrr, zlou to předeš nit."
"Vyjí čtyři vlci v lese. Každý z nich po jedné noze nese..."
Prostě z každého verše dýchá temná krása. Třeba z představ, jak si pro vás jdou mrtví. To jsem prožívala docela divoce.
Zajímavé jsou i další kousky. Hlavně autor se s tím nepáral a hned na začátek umístil tu nejsmutnější - Kytici.
"Polednici" a "Vodníka" jsesm svého času uměla.
A "Svatební košile" jsou zase strašně sugestivní.
Hlavně je též důležité určitě si nepřát nic na "Štědrý den." Fakt to nedělejte :).
A tak by se dalo hodnotit třináctkrát.