Spalující nenávist
Markus Heitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129755/bmid_spalujici-nenavist-NoF-129755.jpg
4
130
130
Legendy Alfů série
< 2. díl >
Jsou nepřátelé trpaslíků a ovládají nejtemnější magii. Ale ani moc alfů není bezmezná. Dobyvačná tažení vedou k nelítostné válce, která pustoší zemi. Alfové Sinthoras a Caphalor se již vidí téměř u cíle svých temných plánů. Armáda trollů, barbarů a alfů si krok za krokem podrobuje Skrytou zemi, vlast trpaslíků. Země nenáviděných elfů jsou na dosah. Mezi spojenci se však brzy vytrácí soudržnost a chtivost vítězí nad poslušností. K tomu hrozí další pohroma, objevuje se nepřítel, o němž si všichni mysleli, že je už dávno mrtvý. Nejlepší válečníci bojují ve Skryté zemi a vlast je ponechána téměř bez ochrany. Brzy alfům nejde o vítězství nebo porážku – ale o pouhé přežití jejich národa… -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Fantom PrintOriginální název:
Vernichtender Hass, 2011
více info...
Přidat komentář
Tak tento díl se velice vyvedl.Jsem velice rád,že jsem si zpravil chuť.Má vše co má mít.Přesto,že je zde plno nových osob tak to vůbec to neubralo na ději spíž naopak.Výborné čtení,doporučuji
Nádherné, plné zvratů, intrik, překvapivých událostí, atd. Zkrátka dechberoucí.
Nestává se často, že bych šel z hodnocením takhle dolů, ale má to své důvody. Namísto rozvinutí děje se v této knize (zejména v druhé polovině) děj takřka zastaví. Pouze se zde rojí další a další postavy, jichž je nakonec celá plejáda. Mnohé jsou jakoby do počtu, jiné mi svým záporným charakterem, bez jakékoli zajímavosti, nesedly. Na to se váže i nepříjemný fakt, že postavy z prvního dílu, které si čtenář mohl oblíbit a já si je oblíbil, (!) jsou jako nějací nezvaní hosté, upozaděny.
V minulom diely sa pár vecí nevyvinulo príliš dobre – hlavne pre Caphalora. V tomto príbehu bude vystavený ťažkým skúškam zase Sinthoras. Osobne ma moc nebavilo, ako alfovia dobíjajú Skrytú zem. Viac sa mi páčilo to, ako Dorón Ashont začali obliehať samotný Dsôn Faïmon, až ho nakoniec úplne zničili. Putujúce veže boli fakt úžasné (už Djerůn v „Trpaslíkoch“ bol skvelý) – kiežby o nich Markus Heitz napísal aspoň jednu temnú a brutálnu knihu. Každopádne Dsôn Faïmon je zničený a Nagsar s Nagsor Inàste zbabelo utiekli. Čo ma trošku štvalo, bolo to ako Markus Heitz na konci knihy odbil osudy niekoľkých významných alfov, ktorí sa podieľali na invázii do Skrytej zeme! Čakal som totiž, že tretí diel „Legiend Alfů“ bude nadväzovať na tento – nestalo sa tak (samozrejme, chápem dôvod, prečo tak urobil - ak by sa mal Heitz venovať všetkému, vyšli by mu „Legendy“ na viac než štyri diely). Napriek všetkému, stále odporúčam.
Další skvělá kniha, autor skvěle navazuje na události minulého dílu, prostor dostávají i zcela nové a zajímavé postavy. Vřele doporučuji.
Již po dočtení prvního dílu jsem se těšil na oblíbené postavy, a dostal jsem ještě nějaké navíc!
Carmondaj jako hlavní vypravěč proplouvající celým příběhem byl skvělá volba, navíc jsem si ho dost oblíbila. Ale množství postav okolo - drobnějších vypravěčů, kteří se dostali ke slovu, bylo tolik, že jsem se s nimi nestihla více sblížit.
Příběh je opravdu obsáhlý a dobře propracovaný, ale ke konci jsem měla knihu problém dočíst, děj se už docela táhl. Jednička mě asi nadchla víc. Nicméně závěr mi opět dodal chuť do pokračování!
První díl se mi asi líbil více. Už proto, že jsem si prostě oba nostàroje zamilovala a zde na ně kvůli dalším postavám nebylo tolik prostoru. Nicméně někteří noví hrdinové, jako třeba Carmondaj, si u mě vydobyli také své místo.
Stále stejně krásně syrový příběh, brutální, umělecký, jako vždy elegantní alfové, zajímaví mágové, překvapivá arconta.
SPOILER - Heitz si moc rád hraje na osud. Když se něco daří, objeví se pohroma, která všechno smete. Vzpoura otroků? Dávno zapomenutí nepřátelé Dorón Ashont? A pak je tu zánik Dsónu - tím mě naprosto dostal.
Každopádně se moc těším na další díl, sice očekávám, že bude bez mých oblíbenců Sinthorase a Caphalhora ale takhle rasa... Je prostě něco, co mě fascinuje. Dokud nedočtu celou sérii, nebudu si moci říkat fanoušek fantasy :D
Hmm, dočetla jsem pouze do půlky, takže ani nehodnotím. Tenhle díl už mě nějak nebral. Asi si potřebuji odpočinout od autora, ale nevím nevím, jestli se k této knize budu vracet...
Ačkoli M. Heitz není novátorským autorem, nejsilnější zbraní jeho románů je čtivost. Jeho knihy o Trpaslících jsem doslova hltal, bylo to jako čerstvý vítr na poli fantasy. Proto jsem okamžitě sáhnul i po Legendách alfů. Druhý díl je pro mě ale trochu zklamáním. Po slibně se rozvíjejícím začátku se dostáváme do dění, které je ale díky přeskakování času trochu matoucí. Konec přichází tak rychle a nečekaně, že jsem se neubránil pocitu, že autor to musel rychle dokončit (asi aby se mu nespálila večeře :), což neblaze působí na celkový dojem knihy. Přesto všechno se ale jedná o M. Heitze jak ho máme rádi.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Trpaslíci |
| 2008 | Ritus |
| 2016 | Triumf trpaslíků |
| 2009 | Osud trpaslíků |
| 2010 | Spravedlivý hněv |
Dsôn Faïmon mělo být věčným centrem nikdy nepokořené říše alfů, ale nyní se otřásá v základech pod útokem nepřítele, který měl být dávno mrtvý. Navíc ho sužuje nemoc, stejně strašlivá jako nelítostní Dorón Ashont. Druhý díl Legend alfů je stejně nemilosrdný, krutý a zvrácený jako jeho předchůdce. Celá kniha je vlastně jen o zabíjení, válčení, krvavých orgiích a mučení. Všechny ostatní motivy a témata skomírají pod kuratelou této obscénní krvavé posedlosti. Spalující nenávist se tak stává nanejvýš ponurou a monotónní ódou na smrt, a to i přesto, že nabízí tolik vrstev, že by vystačily hned na několik románů. Ta neskutečná prokomponovanost je vlastně to jediné, co drží Heitzovo dílko nad hladinou. Deprese začíná v podstatě hned na první stránce a neskončí dříve, než přijdou závěrečné titulky. Příběh tentokrát bohužel postrádá náboj a jiskru, přešlapuje na místě a beznadějně hledá východisko z bludného kruhu, do něhož se dostal.