Spravedlivý hněv
Markus Heitz
Legendy Alfů série
1. díl >
Alfové jsou nebezpeční, krutí a nevyhýbají se žádné válce. Nepřátelé z nich mají strach, otroci je bezvýhradně poslouchají. Temné bytosti však skrývají netušená tajemství a jejich moc není neomezená. Říše alfů je v ohrožení a dva povahou zcela odlišní bojovníci, Sinthoras a Caphalor, obdrží úkol získat pro svůj národ služby démona. Brzy se však ukáže, že každý z alfů přitom sleduje vlastní plány. Boj o moc, čest, vášeň a moc je přivádí do největších nebezpečí – a ve hře je osud jejich národa.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2010 , Fantom PrintOriginální název:
Die Legenden der Albae: Gerechter Zorn, 2009
více info...
Přidat komentář
Tak tohle jsem nečekal.Moc pěkné čtení mile překvapili skřítkové i Alfové Uvidíme jak se popasujou s těžkým úkolem Caphalor a Sinthoras,kteří jsou každý úplně jiný.Mají zachránit alfskou říši.
Řekla bych, že je poměrně náročné napsat knihu ze "strany záporáků" a udržet jejich charaktery natolik zajímavé a komplexní, aby čtenář chtěl vědět, co bude dál. Zvlášť když je Spravedlivý hněv co se týče počtu postav spíše komorní záležitostí, tudíž stojí a padá na svých představitelích. Plusové body u mne Heitz má za to, že své hrdiny Sinthorase a Caphalora vyvíjí spolu s příběhem, že se na každé straně neprojevují jako koncentrované 100% zlo (ale tyto proklady jsou zde proto, aby Vám za pár otočení připomněli, že Heitzova álfská rasa se vyžívá v krutosti).
Álfský svět a kultura jsou poměrně dobře vystavěné, stejně tak příběh, ale nemohu se ubránit dojmu, že to šlo o něco lépe. Některé dějové posuny a některé charaktery (zvláště ty podléhající šílenství) byly chaotické až lehce vynucené... myslím si, že šílenství postav lze budovat pečlivěji a o to uvěřitelněji.
Skvělá kniha. Trpaslíci se mi líbili o trochu více, ale i Alfové mají něco do sebe. Člověk je vidí hned v jiném světle :).
Co napsat - žádná recenze nemůže plně vystihnout tak výbornou knihu. Alfové v trochu jiném světle - "záporáci" z trpaslíků ožívají tak, jak by nás to při čtení trpaslíků zřejmě nikdy nenapadlo. Skvělé!
Markus Heitz opět nezklamal. Úžasný závěr Legend Alfů. Bylo pěkné se podívat na příběh Skryté země z jiného úhlu pohledu. Osobně na mě Alfové udělali velký dojem sice ta jejich brutalitu je fakt brutální :D neboli spíše jejich umění vyrábět z kostí a malovat z krve :D prostě parádní ... Skládám poklonu jak u serie Trpaslíci tak u Legendy Alfů.
Zajímavý koncept, zajímavý příběh. Postav není přemíra a vše slušně odsýpá. Tohle se povedlo.
Skvelá kniha, pamätám sa ako toto bola jedna z mojich prvých kníh :3
Asi si dám rereading :D
Keď Markus Heitz začal písať o alfoch, vydal sa u mňa na veľmi tenký ľad! Pôvodne som mal v úmysle bojkotovať túto ságu, pretože som vždy radšej fandil trpaslíkom zakutým v oceli, než dekadentným elfom (je jedno či už normálnym alebo temným). Nakoniec som ale na odporúčanie siahol po príbehoch Malusa Temnej čepele (temného elfa zo sveta Warhammeru) a div sa svete, nakoniec som musel siahnuť aj po Heitzových „Legendách“! A nebol som vôbec sklamaný!
Alfovia sú skrz-naskrz opakom toho, čo mám rád na tvrdohlavých trpaslíkoch, no aj napriek tomu mi alfovia učarovali. Hlavne tá predstava Dsônu ako pochmúrneho a temného mesta, kde sa potĺkajú tiene a alfovia vyzerajúci ako snehobiele smrtky. To, čo knihe dodalo šmrnc bolo aj to, že kniha podávala pohľad na dej v „Trpaslíkoch“ z iného pohľadu a vo veľa prípadoch sa niektoré situácie dosť podrobne vysvetlili. Mne osobne sa však najviac pozdávala pevnosť žadára Gålrana, všetky jeho technické vychytávky a to, ako tajomne pôsobil (naozaj som si ho predstavoval ako padlého trpasličieho boha Vraccasa). Taktiež aj kráľovstvo ľstivých fflecxov mi dosť dlho ostane v pamäti. Heitz na alfoch ukazuje, že už spisovateľsky viac dozrel (aspoň mne sa to zdalo na štýle písania). Kniha nepostráda dynamiku, ktorú jej dodáva hlavne totálna diferencia medzi Sinthorasom a Caphalorom – Caphalor mi bol nielen v tejto knihe, ale aj v tej druhej, oveľa viac sympatický, než typicky alfský Sinthoras. Odporúčam.
Po skvelej trilógii Trpaslíci, ma Alfovia nezaujali. Je ťažké stotožniť sa z rasou, s ktorou už dopredu viete ako to dopadne. Napriek tomu má Spravodlivý hnev niekoľko skvelých momentov.
Možno by bolo lepšie čítať chronologicky.
Další skvělé dílo od M. Heitze, pro fanoušky série neopominutelné a pro ostatní i možná varianta jak k autorovým knihám přičuchnout, zvláště první třetina knihy se mi obzvláště líbila!
Dej mě strhnul na tolik že jsem knihu zhltnul během chvilky. Tenhle spisovatel mě vždy dokáže naplno vtáhnout do děje. O to více je to umění když nejsem fanouškem temné strany. A přesto jsem si knihu užil maximálně!!
Super! Vždy jsem tíhla na tu temnou stranu :D takže pro mne jednička! Po trpaslících jsem si tuto ,,jízdu"opravdu užívala každou stránkou víc a víc.
Jedno veľké VAU :D kniha ma očarila a strašne ma bavila.
Menší problém bol s menami a s názvami... to som sa musel stále pozerať na minulé stránky. Dej bol veľmi napínavý a nevedel som ako to dopadne.
Postavy mali vlastnosti, ktoré som dovtedy ešte nevidel, napríklad boli kruté. Vždy som čítalo dobrote postáv. Nemôžem povedať, že sa mi to páčilo, ale bolo zaujímavé ako sa správali k ostatným rasám hlavne k ľuďom.
Zaujímavý zvrat bol keď sa tam objavil ten démon a keď sa tam objavila tá otrokyňa.
Vrelo odporúčam. Hodnotenie: 5z5
Alfové pro mě byli novinkou co se ve světě fantasy týče o to více mě bavila jejich krutost. Krásně napsané fantasy
Autorovy další knížky
2005 | Trpaslíci |
2008 | Ritus |
2016 | Triumf trpaslíků |
2009 | Osud trpaslíků |
2010 | Spravedlivý hněv |
Krutí a nelítostní alfové vyhlásili křížovou výpravu proti Skryté zemi a v ní se ukrývajícím elfům. Dva bojovníci, Sinthoras a Caphalor, jsou připraveni pro svůj národ obětovat i vlastní nesmrtelnost. Každý k tomu má však jiný důvod. Se Spravedlivým hněvem se Markus Heitz vydává znovu do světa Trpaslíků, z pohledu časové osy dokonce předchází první díl trpasličí ságy a představuje nám to, co předcházelo onomu krvavému masakru před Kamennou bránou, hájenou trpasličím kmenem Pátých. Legendy alfů rozhodně nejsou nějakou líbeznou „pohádkou pro dospělé“, ale drsnou, temnou a brutální četbou. Ze vší té zvrácené řezničiny, postrádající jakýkoli odlehčující moment, člověku až naskakuje husí kůže a návštěva psychiatrické pohotovosti je na spadnutí. Tady těžko najdete hrdinu, kterému byste mohli či chtěli držet palce nebo nějakou událost, k níž byste se chtěli vracet. Jistě negativní emoce, jsou také emoce, jen si nejsem jistý, zda té surovosti není na jednu knihu až příliš. Heitz je bezesporu výborný vyprávěč, ale tu čtvrtou hvězdu ode mne dostal až po dlouhém váhání.