Les v domě

Les v domě
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537087/bmid_les-v-dome-6629102e75287.jpg 4 4594 4594

Mládí je někdy k nepřežití… Dětská hrdinka nového románu Aleny Mornštajnové se zdá být všem na obtíž. Otec se vypařil během povodní, matka raději tráví čas se svými amanty a dědeček s babičkou, kterým zůstala viset na krku, pro ni nemají jediné vlídné slovo. Mlčenlivá cácora, jak jí nedůtklivá babička přezdívá, tak vede hodně osamělou existenci, jen s nástupem do školy vymění svou imaginární kamarádku Moniku za přátelství s živelnou a upovídanou spolužačkou Ester, v jejímž stínu pak tráví nelehká léta dospívání. Stále se však nemůže zbavit hluboce zakořeněného strachu z lesa, který v ní probouzí děsivé vzpomínky. Ale o takových věcech se v jejich domě nikdy nemluví… Dosud nejtemnější příběh z pera oblíbené české autorky, o jehož protagonistku se až do poslední stránky nepřestanete strachovat. „Z otrávené půdy nevyroste zdravý strom. A rodina, v níž chybí láska, porozumění a schopnost obětovat se pro druhého, nemůže zformovat člověka tak, aby pomohl udělat svět lepším místem pro všechny.“ – Alena Mornštajnová, autorka. „Les v domě je mrazivý, je výrazný a dramaticky bolestivý. A bez jediné pochyby mohu říct, že naprosto skvělý.“ - Tomáš Fojtík, medium.seznam.cz. „Opravdu skvěle napsané. Kniha vás chytí a nepustí. Ale není to jednoduché a veselé čtení. Autorka opravdu umí vtáhnout do děje, postupně rozplétat příběh a chytit čtenáře za srdce. A ten závěr, vyrazil mi dech.“ – databazeknih.cz... celý text

Přidat komentář

Iva.Iv
17.04.2023 2 z 5

Pro mě rozčarování a asi mé pocity nejvíce vystihuje komentář Mosuly

PaniJani
17.04.2023 5 z 5

To byla síla. Druhou půlku jsem četla se staženým hrdlem a lesknoucíma očima.


Clairka
17.04.2023 5 z 5

Silný příběh přečteno za dva dny.

xena2711
17.04.2023 5 z 5

Musím napsat, že tato kniha se autorce povedla. Mnohem lepší než Listopád, ale zase na Hanu zatím žádná nemá. Silný příběh malé cácorky, kdy Vám chvilkami běhá mráz po zádech...Velmi smutné dílo...

Jirinamac
17.04.2023 3 z 5

(SPOILER) S knížkami na toto téma se roztrhl pytel a tato knížka je další z toho pytle a je to dobrý kalkul a prodejné téma. Smutný příběh, kdy v rodině chybí nejen cit, ale jsou i jiné problémy ...... Selhání sociálky, která se chytí první výpovědi a zničí život i dalším lidem, hlavně, že to oni mají z krku. Ten konec, kdy čekáte, že se dozvíte nějaký závěr, tak je spíš otevření dalšího otazníku. Asi už jsem těch knížek na toto téma přečetla hodně a mnohem lepších, ale tady spoustě věcem nevěřím (třeba zrovna ta sociálka) a emoce u mne nevyvolala.

klotylda.ln
17.04.2023 4 z 5

Přečteno za jeden den. Velice silný příběh vyprávěný ze začátku devítiletou holčičkou. Konec ještě silnější a temnější. Paní Mornštajnová prostě umí. Ale na Hanu zatím žádná jiná kniha nemá.

dasha0306
17.04.2023 5 z 5

Opakovala bych zde slova spousty komentářů, ale je to výborně napsané, čtivé od začátku a silné a těžké až do konce. Konec...ten mě rozsekal úplně. Čekala jsem ho drsný, ale ty poslední věty rezonují ještě teď...

lalela
17.04.2023 5 z 5

(SPOILER) Krásně napsaná knížka s napětím až do konce. Babička, která před vším zavírá oči a vlastně jí to vyhovuje, matka závislá na rodičích, která, když se osamostatní, neumí žít a holčička, co si musí vytvořit svou imaginární kamarádku. Je to vlastně její lepší já, které uvažuje logicky a racionálně, zasmušilý dědeček věčně zavřený ve své dílně. A pak les, který je všude a vždycky o krok blíž. Těšila jsem se, a zase nezklamala. Bylo to super čtení i s tím koncem!

Mona-Lisa
17.04.2023 5 z 5

Lepší než Listopád (předchozí autorčina kniha) o 100%. A já mám TAKOVOU radost.
O malé holčičce bez kamarádů, která se cítila všude cizí, pro kterou se stalo definicí slovo sama.
Holka, které odmalička do hlavy cpou- Nezapomeň, svět je zlej a lidi jsou ty nejhorší stvoření - nemůže mít lehký život. A o tom tato knížka hlavně je. O hromosvodu frustrací dospělých, kteří ji obklopovali.
Co vyroste z člověka, který místo vřelosti a objetí má dětství plné studu, viny, ultimát a samoty?
A přesto z toho textu plného pochmurnosti vykukuje hřejivost- věty děvčátka, kterého neznáš ani jménem, ale přeješ mu všechno dobré a chápeš jeho zaškobrtnutí.
Jeho hlavním úkolem je zapadnout, nevyčnívat a splynout s okolím . Zmizet.
A pak se v tom textu začnou objevovat věci, které tě nutí knížku hltavě číst nebo jí mrštit do kouta. Kde tu holku, kterou ani neznáš jménem chceš obejmout nebo vlepit facku.
A kdy poslední stránky čteš s knedlíkem v krku.
Knížka, kterou budou číst všichni a bude vidět všude a mně to výjimečně nebude vadit, protože to nebude díky profláklému jménu autorky, ale protože to je sakra dobra věc.

Mosula
17.04.2023 3 z 5

(SPOILER) Asi budu se svým hodnocením v menšině, ale nejsem schopná se přenést přes některé nelogičnosti v ději a rozhodně to není knížka, kterou si budu chtít ještě někdy přečíst.

Ano, Mornštajnová je skvělá spisovatelka, knížka má spád a čte se dobře. Ta hrozná tíseň dýchá z každé stránky, takže se jedná o výborně odvedené řemeslo.

Ale ten příběh s Jakubem nedává smysl. Nevěřím, že by ho odsoudili jen tak v podstatě bez důkazů (ostatně viděla autorka někdy skutečné případy a rozsudky?) a že by se při vyšetřování nepřišlo na to, co se ve skutečnosti stalo. Jakubův otec taky zmizel jen proto, že se to autorce hodilo do děje, ať už se v domě stalo cokoli, nepřestal by se kvůli tomu vídat s vlastními syny (kteří v tom domě ani navíc nebydlí).

Konec byl klasicky mornštajnovsky uspěchaný.

terezaba1
17.04.2023 5 z 5

Ta knížka je tak hrozná svým příběhem, až je strašně fascinující. Musím to teď pár dnů rozdýchávat :-) Skvěle napsané, jak by mi jinak mohlo být při čtení těžko u srdce a až fyzicky špatně? Došla slova...jednoduše vás tahle knížka rozseká ;-)

Baroneska
16.04.2023 5 z 5

Nedoporučuji knihu otvírat, pokud máte na následujících pár hodin nějaké plány. Po dlouhé době opět jedna "neodložitelná" kniha.

Inka063
16.04.2023 5 z 5

Co napsat, aby se nic neprozradilo? Snad jen lze opakovat slova předešlých čtenářů. Sugestivní, autentické, výborně napsané. Hrozivé, strašlivé, odporné, vezmu-li v úvahu, že tohle se fakt děje. Román se mnou otřásl. Tím víc, že v něm marně hledám jiskřičku nějaké naděje. Tím víc je působivý.

lucie8854
16.04.2023 5 z 5

Mornštajnová opět dokazuje, že je to paní spisovatelka s velkým S. Neskutečně silný a mistrovsky napsaný příběh. Nemohu jinak než 5*.

Nicole_picole
16.04.2023 5 z 5

Hodně silný příběh, opravdu hodně. Psaný projev vynikající. Smutné, ale opravdu hodně dobře napsané dílo.

jjanca
16.04.2023 5 z 5

Tie posledné tri vety. Z nich sa mi postavili všetky chlpy na tele.

"Teď znáte můj příběh.
Ještě si myslíte, že můžu být šťastná?
Povězte mi to."

Ja dúfam, Cácora, že jedného dňa áno. A dúfam, že jedného dňa budú šťastní všetci, ktorým sa stalo to, čo Cácore. A dúfam, že ich je čo najmenej.

Alena Mornštajnová opäť nesklamala. Skvelý a mrazivý príbeh, ktorý som zhltla na dva záťahy. Teším sa, čo ďalšie autorka napíše.

markej
16.04.2023 5 z 5

Alena Mornštajnová tentokrát napsala intimní, komorní příběh hrdinky, která skrývá jedno velké tajemství, kvůli němuž pak dělá věci, jež mají dalekosáhlé následky, ovšem jichž si jako malá holka nemůže být vědoma.

Nic moc víc vám prozradit nemůžu, jen že autorka zpracovává téma, které už je v poslední době v literatuře dost běžné, někomu se možná bude zdát, že už ho bylo dost, ale je to stejné jako třeba s příběhy z druhé světové války: prostě si je stále musíme připomínat, abychom nezapomněli...

Nebudu ani přirovnávat k dalším knihám, napadá mě jich jen v českém literárním prostředí hned několik, ale jejich zmíněním bych také leccos prozradila...

Les v domě je knížka o složitých rodinných vztazích, o tom, jak zvláštně to v některých rodinách chodí, o tom, že cokoli prožijete, nesete si s sebou a nemůžete se toho zbavit.

Paní Mornštajnová je suverénní spisovatelka, jejíž styl psaní a vyprávění mi nanejvýš vyhovuje, v téhle knížce se navíc v úplně poslední větě odhalí další tajemství, které jsem já osobně vůbec nečekala.

Knížku jsem zhtla za dva dny, vřele doporučuju, i když čtení to není lehké.

Hodnocení: 5 * z 5 *

zimolka
16.04.2023 5 z 5

Opět stejně silný příběh,tak jak v předchozích knihách autorky.Knihy si po přečtení pamatuji hodně dlouho,možná bych i řekla celý život.

Annannas
16.04.2023 5 z 5

Autorka je má oblíbená a má opravdu velký spisovatelský dar. Téma této knihy je velmi těžké, smutné až mrazivé a určitě už k této knize nikdy nesáhnu, což o těch předešlých rozhodně neplatí. Vím, že život není peříčko, ale tohle byl pořádný balvan.

eva3992
16.04.2023 5 z 5

(SPOILER) Příběh jedné rodiny a toho, co se neříká. Cácora je ještě malá, když odešel otec. Její matka doma moc nebývá, a tak je s babičkou. Babička je svéráz a myslí si, že o špatných věcech je lepší nemluvit. Ale dá se tajemství pohřbít dost hluboko, aby se už nikdy nedalo vykopat?

Bylo mi jasné, že se mi tato kniha bude líbit, od autorky jsem přečetla vše a vždy jsem byla nadšená. Ale že to bude až takové, to jsem tedy nečekala

Je to smutné čtení, napínavé a tajemné. Je to těžké, sedne to na vás a jen tak nesleze. Čtete s očekáváním, co bude dál, budete chtít vědět víc a víc. Autorka to skvěle dávkuje a nechává nás v napětí a pak to všechno vybalí

Je to nečekané, překvapivé, šokující. A když mi došlo, jaké je v knize tajemství, bylo mi tak úzko, že jsem ani nevěděla, jestli chci číst dál a všechno se to dozvědět. (Samozřejmě, že jsem četla dál a knihu jsem nemohla vůbec odložit).

Autorka na čtenáře dokáže skvěle přenést emoce, bylo mi tak při čtení úzko a smutno. Jsou tu skvěle použité metafory. Když Vám to pak všechno dojde a pochopíte i ty náznaky v předchozích kapitolách, možná vám i mráz přeběhne po zádech.

Skvělá kniha, která se na první pohled tváří jako jeden z mnoha rodinných příběhů, ale je v ní mnohem víc.