Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489149/bmid_listopad-lUn-489149.png
4
5492
5492
Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak? Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje. Její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají. Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, v níž se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály. Od autorky bestselleru Hana.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě úplně pohltila, nemohla jsem se od ní odpoutat. I když je příběh smyšlený běhal mi mráz po zádech.
Právě dotčeno, ještě mám husí kůži, chce se mi brečet a zároveň to nejde. Pro mě to byl velmi silný příběh. Uvědomovala jsem si při čtení, že tato fikce se někde jinde děje, z toho mi běhá mráz po zádech. Stěžuji si na svoje pidi bolístky, co mě v životě potkaly, a najednou mě nějaká Morštajnová donutila to vidět jinýma očima a být vděčná. A zasmát se tomu, co mi kolikrát dělá starosti nebo mě rozčiluje, např jak se mnou mluví pubertální děti, apod. . Proto knížky od této autorky miluji, donutí vidět věci jinak, donutí k silným emocím. Po této náloži si teď musím dát něco lehčího ať setřesu tu depku. Ale dávam 5 hvězdiček bez zaváhání .
Paní Mornštajnová může napsat snad cokoliv a mně se to bude líbit :). Listopád byl sice depresivní, ale stejně jako její předchozí knihy vynikající čtení!
Je to vůbec možné, aby někdo dokázal napsat tak uvěřitelnou fikci. Mrazilo mě skoro na každé stránce. Děkuji, děkuji a ještě jednou děkuji, že to v listopadu 1989 dopadlo jinak. Doporučuji všem a hlavně všem brblalům a nespokojencům s dnešní dobou.
Kniha nie je zlá, ale očakávala som niečo viac. Nedozvedeli sme sa nič, čo by sme nečakali. Nemalo to žiadny emotívny wau moment. Celý príbeh bol dosť jednoduchý. Trošku ma prekvapuje to výborné hodnotenie. Za mňa je to priemerné čítanie.
Alena Mornštajnová mě baví čím dál tím víc. Listopád je třetí knihou, kterou jsem od ní přečetla a líbila se mi stejně, jako Hana. Což znamená, že hodně. Z příběhu až mrazí a možná právě proto bych ho zařadila do povinné četby. Minimálně ho doporučuji všem k přečtení.
Nejdřív jsem se do příběhu nedokázala vžít, jenže pak přišel zlom a dohnali mě emoce. To, že bych takto žila a přišla o svobodu, rozhodnout se jak a kde budu žít, mě nadevše děsí, takže příběh se mnou lehce otřásl.
Strašně bych si přála jiný konec pro hlavní hrdinky, ale o to víc je kniha autentictejsi.
Hodně emotivní naštěstí utopický příběh patrně inspirovaný našimi 50.lety či současným korejským režimem .
Pro mě druhé setkání s autorkou, která, co se týče poutavosti, předčí veškeré jiné autory, co jsem zatím četla. S postavami jsem se sice ztotožnit tolik nedokázala, ale to jsem se ani nesnažila, přeci jen málokdo by se dokázal vcítit do takových hrůz, jakými byli protagonisté příběhu nuceni procházet. Ke knize se vrátím ve vyšším věku, myslím, že se mi bude líbit ještě více :) Doporučuji.
Listopád je první kniha, kterou jsem od autorky četla. Začala jsem včera a nemohla jsem se odtrhnout. Ta představa, kdyby to v listopadu 89 dopadlo, tak jak je to zde napsáno, je šílená. Skoro celou knížku mi z toho vlastně bylo špatně. Ale moc se mi kniha líbila a určitě sáhnu po další.
A slova přehlušily slzy...Víc, než kdy jindy je mi jasné, že tyto osudy se někde ve světě opravdu dějí.
Autorka vie písať ľudské príbehy, vytvárať prepletence osudov a zaujímavé pointy. V tom je dobrá a preto je dobrá napríklad Hana. No aj Hane dochádza v jednej časti dych, keď prídu na rad popisy deportácií a koncentračných táborov. No kým v Hane to tvorí len kúsok druhej polovice knihy, tu je taká celá prvá polovica. Popisná, odťažitá, schématická. Nevyvoláva žiadne pocity, je to príliš sterilné. Až v druhej polovici autorka trocha rozohrá vzťahové a rodinné momenty, no je to málo a ako rýchlo to začne, tak rýchlo to skončí. Ako dystopia a české 1984 to nefunguje, o režime vieme len to, že je v podstate stále taký istý, ako pred rokom 1989. Nejaké objavné prvky a vysvetľovanie prostredia tu netreba čakať. Kulisy stoja od roku 1989 nezmenené a to je asi tak všetko. Druhá polovica je lepšia, ale celkový dojem už nezachráni. Za mňa mierne sklamanie. Po správe o živote v KĽDR alebo Mayovej Skale bol toto slabý odvar jedného aj druhého.
Na počátku jsem nevěděla, co od této knihy očekávat, přeci jen se jedná o trochu jiné téma a styl knihy, než autorka obvykle píše. Byl to ale perfektní příběh, nemohla jsem knihu odložit a uvědomila jsem si při čtení celou řadu věcí. Konec byl opravdu překvapivý a nečekaný.
Pořád na něco nadáváme,ale ještě že to v listopadu 1989 dopadlo tak jak dopadlo a ne tak jak je popsáno v knize.Myslím že svoboda je to nejvíc co může člověk mít.
1.kniha kterou čtu od této autorky. Jsem ráda, že události z listopadu 89 nedopadly tak jak autorka popisuje. Možná to byla kniha plná deprese, ale jak jinak popsat dobu komunismu. Je teda pravda, že jsem čekala, že nakonec ta demonstrace bude a dopadne dobře, ale paní spisovatelka napsala jiný konec. V něčem mě i překvapil.
Asi jsem se namlsala moc Hany. Nesednul mi styl psaní, žel ani postavy. I tak věřím, že paní Mornštajnová je skvělá spisovatelka a nevzdám to s ní.
Tu dobu jsem zažila a na těch náměstích stála. Opravdu mě mrazilo z představy, že to tak klidně mohlo dopadnout. Z pohledu mladší generace, to ale asi tak mrazivé nebude.
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský důmAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
AM je pro mne nejlepší současnou českou spisovatelkou a od jejích knih se nikdy nemohu odtrhnout. Často si kladu otázku, jak by bylo, kdyby se něco stalo jinak. Kdyby nevymřeli Přemyslovci, kdyby neskončilo Rakousko-Uhersko, kdyby nepřišla druhá světová válka, kdyby 68 neskončil normalizací ….. Když jsem se zamyslela nyní, uvědomila jsem si, že je úplně jedno co bylo nebo co by mohlo být. Důležitá jsou pro mne tato slova, která spisovatelka uvedla ve své knize a která platí za všech okolností:
Život není to co chceme, ale to co máme. Tak jednoduché to je!
Nesmíme marnit čas a trápit se kvůli něčemu, co už nemůžeme mít. Zůstat trčet na místě a ztratit se ve smutku není řešení. Člověk by měl jít dál, ať se mu to líbí, nebo ne. Z popela už dům znovu neuplácáš. Pevné stěny postavíš jen z nových cihel.