Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532047/bmid_listopad-65c9dd301a975.png
4
5455
5455
Co kdyby události roku 1989 postavily komunistický režim znovu na nohy? „Socialismus neskončil, socialismus trvá,“ mohlo by se v Československu roku 2019 zpívat u příležitosti oslav třicetiletého výročí potlačení prodemokratické kontrarevoluce. Alternativní historii uplynulých tří dekád prožívají hrdinové nového románu Aleny Mornštajnové, jejichž svět se od dob takzvané normalizace příliš nezměnil – a jestli přece, tak jenom k horšímu. Marii účast na listopadových demonstracích vynesla patnáct let v kriminálu, která strávila dohady o dalších osudech svého manžela, syna a dcery. Magdalena vyrostla v ústavu pro děti, jichž se rodiče označení za nepřátele režimu údajně zřekli a které se mají stát novými komunistickými kádry. Přesto se ty dvě jednoho dne setkají – a ten okamžik ovlivní zbytek jejich života... Nový román nejčtenější tuzemské autorky si pohrává s alternativní verzí moderních českých dějin, ilustrovanou tragickým příběhem obyčejné rodiny.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Interpreti: Eva Elsnerová , Veronika Khek Kubařová , Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
I já se připojuji k těm, kterým nová kniha Aleny Mornštajnové tak moc nesedla. A to jsem se na ni tolik těšila... Možná jsem ovlivněna jejími minulými skvělými díly, tady jsem se prostě do čtení musela hodně nutit. Přestože jsem toto období zažila jako školou povinná a určité věci si pamatuji, nebavilo mě to...
(SPOILER)
Listopád mě zdaleka nenadchl tak, jako předchozí autorčina díla, možná proto, že jsem očekávala něco nečekaného, dramatického, šokujícího.
Na druhou stranu, co může být horšího, než totální ztráta svobody, neustálý strach a hrozba vězení, vymývání mozků, manipulace, špehování, donášení.
Knížka rozhodně stojí za přečtení, zvlášť těmi, kteří tuto dobu znají jen z vyprávění.
Na knížku jsem se těšila, ale asi jsem čekala něco jiného.
K dočtení jsem se hodně nutila. Nebavilo mě to...
Velmi zajímavý a originální námět, který byl možná trochu hůře zpracovaný, než jsem od autorky čekala. Velmi čtivá knížka popsala obě strany obětí socialistického státu a vzbudila ve mě emoce vděčnosti za svobodu jakou máme. Bohužel se ke mě kniha nedokázala dostat tak blízko, aby mě události jakkoliv zasáhly. Chyběl mi tam wow-efekt, který se autorce povedl třeba u Hany.
Na knize jde poznat autorčin rukopis a jako všechny její ostatní knihy je krásně čtivá a přitom úplně jiná.
Námět za mě super, ale nedokázala jsem se tak moc vcítit do postav jako u jejích ostatních knih.
Možná je to tím, že u ostatních knih se víc zasnívám a pluju si na obláčku a vůbec mi nedochází, že se jedná o románové příběhy co se nestaly. Tady jsem měla pořád v hlavě že kniha je vlastně takové "cobykdyby"
(SPOILER)
Svou nejnovější knihou mě paní Mornštajnová překvapila, ale rozhodně nezklamala, nelze srovnávat s jejími ostatními knihami, každá je originál a každá se mi líbila.
Ocitáme se v roce 1989 a děj směřuje co by kdyby v listopadu dopadlo všechno jinak než jak dopadlo …. po dočtení a při pomyšlení, že se tak mohlo stát a někde se tak stále děje, jsem byla trochu v depresi a smutná … konec možná mohl být trochu optimističtější, ale i přesto musím dát 5* a doporučuji k přečtení.
Kniha je velmi dobře napsaná. Moc se mi líbily použité metafory a propojenost příběhu.
Oceňuju, že autorka vycházela z pravdivých událostí a dat - rovněž je vidět, že se snažila zaznamenat reálný život v komunismu - všudypřítomnou lež, podezřívavost, špatnou ekonomickou situaci, převrácené hodnoty apod.
Svoboda není samozřejmá - a tuto myšlenku si neuškodí čas od času připomenout - třeba i prostřednictvím knihy Aleny Mornštajnové.
Asi to není nejsilnější kniha, kterou jsem od autorky četla - nemůžu říct, že by mě něčím nějak zásadně překvapila a ani do děje se mi nepodařilo moc začíst - přesto se jedná o velmi hezkou literaturu a kniha za přečtení stojí:)
(SPOILER)
V súlade so svojím svedomím musím byť úprimná a priznať, že tentokrát som pri čítaní nepociťovala tú dokonalú symbiózu s postavami alebo so samotným spracovaním príbehu.
Klúč, ktorý je i na obálke, v tomto prípade neotváral dvere k slobode, ale ich naopak uzamkol...
Nemám nič proti tejto fiktívnej alternatíve reálnych dejín, ktorá v konečnom dôsledku, ak si odmyslíme zaangažovanozsť armády, skoro kopírovala dianie v rokoch 1950 až do roku 1989.
Čo mi nesadlo bola akási povrchnosť pri spracovaní, kde som miestami mala pocit, že Maja ani sama nevedela, začo v novembri 1989 bojovala, a potom znášala kruté dôsledky. Skôr mi november 1989 v podaní pani spisovateľky prišiel ako kulisa pre naozaj bravúrny opis tragédie vzťahu medzi matkou a dcérou, ktorej charakter bol zdeformovaný vplyvom komunistického režimu v dôsledku odlúčenia a následnej prevýchovy.
Nakoniec mám rozporuplné dojmy, kde som asi očakávala trochu iné literárne stvárnenie nezmyselnosti komunizmu.
(SPOILER)
Kniha byla čtivá, příběh smutný, bolestný, čekala jsem jak to dopadne. ALE! Udělala jsem chybu a nepřečetla si anotaci ke knize, že je to vymyšlený příběh, až po chvilce, kdy pořád byla ve vězení jsem si říkala, co to je za blbost, takhle to nebylo. Tak teprve jsem šla zkoumat anotaci a dozvěděla se, jak je kniha psaná.
No musím říct, že mi více sedí, když píše o skutečné události. Bylo to pro mě takové rušivé. Jinak popisy ve vězení a "vězení" v ozdravovně bylo čtivé, tíživé. Konec velmi smutný, když už se nějakým způsobem našly, brala bych šťastný konec vysvětlení.
Jinak není kniha špatná, ale má mnohem hezčí knihy. Knihu ale i tak mohu doporučit.
Dlouho jsem nečetla takto smutný příběh. Jsem vděčná, že nakonec vše dopadlo ve skutečnosti jinak.
Naprosto geniálně zpracované téma... detailně propracované výhody a nevýhody socialismu a kapitalismu... za mě velmi reálné a v některých zemích jistě trvající... Už od prvních stránek se mi stahoval krk (jsem máma dvou malých dětí) a po přečtení posledních stránek už to nešlo zadržet... Ta nesvoboda je pro mě naprosto šílená představa...ale mnohem hůře jsem snášela osudy jednotlivých postav... je jasné, že když máte doma děti, tak to vnímáte úplně jinak... dnes ráno jsem dočetla a celý den jsem se dětem věnovala a mazlila je... kdo není rodičem, není dle mého schopen pochopit tu sílu příběhu.... jsem velmi vděčná za naši dobu...za možnost vychovávat své děti ve svobodě...
(SPOILER) Otázku, co by bylo, kdyby se to v listopadu 89 všechno zvrtlo opačným směrem, jsem si často pokládala. Takhle knížka se tím zabývá taky a představy autorky jsou docela děsivé (tím neříkám, že nereálné). Je to moje čtvrtá kniha od autorky, takže mě nepřekvapilo, že jsem ji nemohla odložit, protože p. Mornštajnová psát umí a velmi oceňuji, že její knížky nejsou na "jedno brdo", ale u téhle nějak postrádám naději... konec, jakkoliv reálný mě rozesmutnil.
Skvělá kniha. Autorka ukázala, jak důležitá je rodina. Takže, když ji lidem vezmete, ideologii vtloukáte do hlav všem a hlavně dětem a za poslušnost jsou výhody, přidáte ovládnutí strachem, neinformovanost, zasejete nedůvěru mezi lidi a tím rozdělíte společnost, může se toto opravdu stát. Hrozná představa. Doporučuji si přečíst.
Musím říct, že skutečnou podstatu a sílu sdělení, které nám paní Mornštajnová prostřednictvím knihy předává, jsem pochopila až téměř na konci příběhu. Přílišné očekávání a touha způsobily v mém případě možná trochu mírné zklamání, ale to vyvážila hlavní myšlenka knihy. Takže suma sumárum 5 hvězd.
Kniha se mě líbila víc než Orwellovo 1984 nebo Hana. Hltal jsem od začátku každou větu. Velice čtivě napsáno, různé myšlenkové pochody matky a její dcery. Ono to tak vlastně nějak téměř bylo. V takové době jsem vyrůstal a kdoví jak bych skončil, kdyby nepřišel listopad 89. Na pusu jsem si moc pozor nedával. Vzpomínám někdy kolem 15 let, když jsem šel s kámošem po ulici a říkal jsem mu, proč musíme chodit čumět do Tuzexu, proč nemůžu cestovat apod. jak nějaký týpek na nás vyjel, já jsem všechno slyšel. Šli jsem z kina, hned kontrola op, kde jsme byli, závistivá udavačská sousedka,čekání na byt 25 let, v obchodech vůbec nic, bratr asi ve 12 letech měl na sobě triko ABBA a chlap ho na rušné ulici seřval, ať ho okamžitě sundá. Ještě dnes slýchám od různých trollů „Zlatí komunisti." Přesně to co popisuje autorka v tomto románu jsem zažil na vojně, kde se nám pokoušeli vymýt mozky nejen PŠM. Také nám říkali, že za zastřelení člověka je opušťák (3 dny) Z 90 % by se našlo sposta vojínů. co by si rádi zastřílely do vlastních lidí. Tolik falešných a bezcharakterních lidí, bezmozků, gum, vypatlaných politruků na jednom místě..., pak to tak v té naší vlasti vypadá.
Kniha Listopád je třetí, co jsem od autorky četla. Měla jsem pocit, že příběh bude úplně jiný, takže mě alternativní "převrat" 89 dost překvapil. Příběh byl originální, ale dost temný, ponurý a depresivní, hlavně z pohledu matky, vůbec si to neumím představit a asi raději ani nechci, člověk pořád na něco nadává, ale nakonec je dobře, že to proběhlo tak, jak to proběhlo....trošku se mi do toho motala i ta současná situace, která tady kolem nás panuje.... ovládání strachem je velmi mocná zbraň :-/
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský důmAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Listopád Aleny Mornštajnové není podle mne moc dobrá kniha. Vlastně je celkem špatná. Všechny postavy dohromady mají 3 charakteristické rysy, děj se dopředu posouvá dost uměle, pomalu a místo toho, abychom sledovali život postav v totalitě a skrze to vnímali tíseň, je nám tíseň nucena nezajímavými popisy událostí, které se staly během toho, co jedna žena seděla v base a druhá postupovala v hierarchickém žebříčku hnusného režimu. Po jazykové stránce to jde stejně po srsti, jako její dvě předchozí knihy, nové myšlenky to nepřináší, strhující ani zábavné čtení to taky není. Chcete-li si přečíst příběh utiskovaných žen, sáhněte po Vyhnání od Tučkové. Chcete-li si přečíst rodinný příběh, sáhněte po Haně. Chcete-li si přečíst totalitní fiktivní román, sáhněte po 1984. Za mne je Listopád prostě nudná a zbytečná kniha, ale své čtenáře si najde, protože přesně takové knihy chtějí lidé číst. Přiznám se ale bez mučení, že jednu hvězdu dávám trochu z hněvu, protože ty kladné recenze jsou opravdu nezasloužené.