Literární spolek Laury Sněžné
Pasi Ilmari Jääskeläinen
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258159/bmid_literarni-spolek-laury-snezne-RNS-258159.png
4
650
650
Představte si Lynchův Twin Peaks zasazený do Finska. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. Zní to absurdně? Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus, zavádí čtenáře do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami. Všechno začíná, když se mladá učitelka literatury Ella Milanová vrátí do svého rodiště a objeví tam zvláštní knižní svazek, který jí vyrazí dech. V místní knihovně se vydá po stopě záhadných událostí... a brzy narazí na uzavřené společenství literátů, založené oslavovanou Laurou Sněžnou, na pravidla podivné Hry a také na nadpřirozené úkazy. Podaří se jí odhalit, co se ve skutečnosti stalo s desátým členem literárního spolku, a rozplést pavučinu všeprostupující fikce?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2015
,
Paseka
Originální název:
Lumikko ja yhdeksän muuta, 2006
více info...
Přidat komentář
Dobrá kniha se správně potřeštěnou atmosférou, která mimo jiné vtipně ukazuje, jak těžké je pro spisovatele sehnat materiál pro napsání vlastního díla (myšlenka Hry je naprosto skvělá!).
Tak tato kniha pro mě byla jedna velká neznámá. Pro mě zvláštně napsaný příběh z Finska . Ze začátku jsem si musela zvykat na styl psaní a hlavně mi trvalo než jsem se do příběhu jak se říká dostala . Když jsem si osvojila autorův styl , tak se to četlo samo a hlavně jsem byla velice zvědavá, jak autor knihu a celý příběh ukončí. Konec byl velice zvláštní .To co mě zajímalo nejvíc jsem se vlastně nedozvěděla , ale i tak byla kniha velice čtivá a příběh zajímavý.
V první chvíli jsem nevěděl, co od knihy čekat. Postupně jsem se nechal příběhem pohltit, ale stále mi cosi na vyprávění vadilo. Kniha je zajisté poutavá, jen bohužel neposkytne uspokojivé odpovědi na vše, co autor nakousne. Snad to má sloužit coby prostor pro lidskou fantazii. I tak zajímavé nahlédnutí do severské literatury!
Tato kniha má opravdu skvělý, originální a netradiční námět... První část knihy mi přišla hodně zdařilá a děj byl jen těžko předvídatelný... Druhý část už bohužel plynula pomaleji a některé části se i opakovaly a trošku mě nudily... Nicméně četby nelituju a rozhodně je to skvělé zpestření, které vám ukáže nový svět...
Velmi příjemná kniha, která se čte sama. Takové oddechové napínavé čtení. Vhodné do letošní tuhé zimy ;) Pomezí racionálního a iracionálního je velmi dobře zpracované, autor je až do konce pánem situace a čtenáře si vodí... no si vodí ;) Ale velmi příjemným způsobem.
Kniha se velmi pěkně četla. Jsem vděčná za česká jména, díky nimž bylo pro mne snazší orientovat se v postavách. Autor si se čtenářem po celou dobu skvěle pohrává, což mě moc bavilo. Dlouho se mi nestalo, abych po dočtení knihy jen tak seděla a říkala si: Cože?!
Příjemná změna!
Po téhle knize jsem sáhnul hlavně proto, že mi její obálka evokovala ideální čtení pro momentální blátivou zimu. Možná v ní zase až tak moc sněhu nebylo, ale rozhodně byla velmi zajímavá a čtivá.
Na knize se mi velmi její originalita, rozmanitost a také počeštěná jména, díky nimž jsem měl dobrý přehled. V některých pasážích jsem si však s pohoršeným výrazem ve tváři říkal
co to čtu a zároveň mi v knize chyběla nějaká hlubší pointa a proto dávám jen 4 hvězdy.
Magický realismus je pojem se kterým jsem se setkala v knížce poprvé .
Příběh nás přivádí do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami.
Je to velice zvláštní knížka. Z mého pohledu je příběh naprosto originání, a velice příjemně napínavý a hodně čtivý.
Knížka, ale určitě nebude pro každého . Taky jsem se jí trochu obávala, když sem si ji pořizovala. Ale byla jsem moc mile překvapená. S něčím podobným jsem se ještě nesetkala. Knížku doporučuji , všem čtenářům s otevřenou myslí.
Magické Finsko, aneb Zaječín se nezdá
Hodně zajímavý literární počin. Už jenom samotná první stránka a popis Elly: Bylo jí dvacet šest let a krom jiného se skládala z překrásně vykroužených rtů a nefunkčních vaječníků. Zajímavý popis člověka, nemyslíte? Takhle zvláštní a zajímavá je vlastně i celá kniha. Samotný příběh je rozdělen do tří částí a bohužel tu úvodní, která má čtenáře vtáhnou do děje, pak považuji za nejslabší. Prostřední je z nich pak nejlepší a poslední část trochu kazí samotný závěr knihy. Ten mi přišel jakoby takový uspěchaný a ne vše vysvětlující. Samotná kniha je jinak taková mnohotvárná. Chvíli je to psychologický román, pak zase sklouzne do pohádky, jindy se zase jeví jako příběh psaný ve stylu magického realismu. Monotónnost tedy tomuto dílku rozhodně vyčítat nelze. Líbilo se mi, že z knihy sálala taková ta místy mrazivá atmosféra a zrovna k Finsku se to rozhodně hodí. Překlad jmen postav do češtiny mně vůbec nevadil. Rozhodně si je člověk spíš takto zapamatuje a dokáže je případně i vyslovit. Ony postavy pak hodnotím vcelku kladně. Dokážou čtenáře zaujmout, nenudí a ve většině jsou dobře propracované. Hlavní devízou tohoto díla je rozhodně jeho originalita (Velice se mi třeba líbil název knihy pro děti Potvůrkov a nebo i samotný nápad literárního spolku atd.). Oceňuji i nepředvídatelnost děje. Samozřejmě čtenář možná místy tuší, jak bude děj pokračovat, ale mnohdy se mílí či ho děj zcela překvapí, aniž by předtím tušil, kam se bude odvíjet. Rozsahově tu zase nemáme nic extrémního. Dílo má totiž 317 stran. Bohužel se ani v této knize nevyhneme nějaké té milostné aférce a zrovna v tomto příběhu snad ani být nemusela. Chvílemi mně přijde, jakoby sex z ní vycházející musel být pomalu v každé knize. Pochválit musím i knižní obálku, ta se vyloženě k této knize opravdu hodí a navíc je vážně krásná.
Literární spolek Laury Sněžné rozhodně není čtení pro každého a někomu se děj v knize bude znát až moc divný, ale pokud ho přijmete, tak vás čeká čtení hodně originálního textu a důkazu, že současná severská literatura nejsou jen výtečné detektivky. Na závěr samozřejmě ještě přidám své procentuální hodnocení knihy a to činí 90 %.
Finsko, městečko Zaječín. Laskavé vyprávění plné jmen jako Aura Potůčková, Ingrid Kočičková či Dušan Chlum sycené náhlými a čím dál častějšími postřehy o mrtvolách a sexu. Kniha, která klame tělem, plná nápadů, jako je knihovna se zmutovanými výtisky (ostatně jako trochu nečekaně zmutovaná pohádková kniha může Literární spolek působit), Lauřiny knihy o potvůrkách nebo Mytologické mapování (nadpřirozených bytostí na vašem pozemku). Moc milá knížka.
Při čtení této knihy jsem si stále říkala: to je divný, co se z toho asi vyklube? Čím více stránek jsem přečetla, tím to bylo podivnější. Účastníme se tam skoro detektivního pátrání, několikrát si zahrajeme náročnou psychologickou HRU, přečteme si dosti syrové úvahy o životě a smrti, zažijeme setkání s různými nadpřirozenými bytostmi od hrůzy z temna až po škodolibé skřítky a k tomu se tam ještě dějí všelijaké nevysvětlené události. Nakonec jsem zjistila, že tato kniha je představitelkou finské literární tradice zvané SUOMIKUMMA - Finské podivno - kde se mísí magické prvky s lidovou slovesností a surreálném vnímáním světa, což mi tedy dost vysvětlilo. Kniha je velmi napínavá a dobře se čte, rozuzlení je překvapivé i když úplně všechno se nevysvětlí.
Krásné pohodové čtení, plné dosti zvláštího humoru, který asi nesedne všem, ale mě absolutně vyhovoval. Ale opravdu to není zas tak jednoduchý příběh, tohle je knížka která si zaslouží i druhé přečtení. mám pocit, že pocity z ní budou doznívat dost dlouho.
Přečtení sice chtělo trochu času, ale stálo to za to. Velmi zajímavá a trochu tajemná, včetně zmizení, smrti a Hry.
Na to, že jsem si knihu vybrala jen podle obálky, tak jsem udělala určitě dobře.
Knížka byla nesmírně zajímavá a mám pocit, že nebude stačit jedno přečtení k odhalení všeho, co se v ní skrývá. Jen z konce mám takový neutěšující pocit, ale to asi bude tím, že jsem to zatím přečetla jednou a že si to musím tak nějak zažít. :D Jinak je to napsané nesmírně poutavě a čtivě. A celou dobu mě opravdu bavilo, jak jsem si nebyla jistá, jestli je to nějaké mystery nebo ne. Rozhodně se k Lauře Sněžné ještě vrátím!
Jedna z nejzvláštnějších knih, jakou jsem kdy měla možnost číst...Učarovala mi ta vratká rovnováha mezi tím, co je (co by mohlo být) skutečné a tím, co není. Každopádně se nejedná o žádné lehké čtení, jak by se mohlo na první pohled zdát. Musíte se setsakra soustředit a vnímat každou větu...Už teď vím, že si knihu přečtu ještě několikrát, protože má tolik vrstev, že to zkrátka napoprvé nelze všechno vstřebat.
Hvězdu srážím za mnoho neukončených epizod a událostí ze Zaječína, kniha by podle mého snesla ještě o pár desítek (stovek) stran navíc.
Štítky knihy
finská literatura tajemství magický realismus literární náměty kolektivní paměť finské podivno, suomikumma metafikceAutorovy další knížky
| 2015 |  Literární spolek Laury Sněžné |
| 2017 | Magický průvodce městem pod pahorkem |
| 2018 |  Den falešné kočky |
Netušila jsem, co od této knihy čekat. Prvních sedmdesát stran jsem si i říkala, jestli má cenu dočítat. A mělo. Právě od té cca sedmdesáté strany se pro mě děj zlomil a začal dávat smysl. Seversky ponuré a přitom kouzelně mystické s náznakem sci-fi. Severským autorům jsem až tolik nepodlehla, i proto mě tahle knížka bavila víc, než jsem očekávala. Zajímavý příběh, zajímavé zápletky i rozuzlení... a když má člověk během četby nutkání odhadovat jak to bude dál a často se trefí, pak tady jsem neměla šanci :-)) Určitě doporučuji.