Literární spolek Laury Sněžné
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Představte si Lynchův Twin Peaks zasazený do Finska. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. Zní to absurdně? Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus, zavádí čtenáře do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami. Všechno začíná, když se mladá učitelka literatury Ella Milanová vrátí do svého rodiště a objeví tam zvláštní knižní svazek, který jí vyrazí dech. V místní knihovně se vydá po stopě záhadných událostí... a brzy narazí na uzavřené společenství literátů, založené oslavovanou Laurou Sněžnou, na pravidla podivné Hry a také na nadpřirozené úkazy. Podaří se jí odhalit, co se ve skutečnosti stalo s desátým členem literárního spolku, a rozplést pavučinu všeprostupující fikce?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , PasekaOriginální název:
Lumikko ja yhdeksän muuta, 2006
více info...
Přidat komentář
Zpočátku něco jako knížka pro děti. Teprve postupně autor "vybaluje" na čtenáře jednotlivé atributy toho, co je v souhrnu označováno jako "finské podivno". Zápletka na sebe nabaluje tajemno, mytologii, detektivní prvky, nechybí erotika,horor, humor, ale hlavně dobře promyšlená hra. Autor si s čtenářem začíná pohrávat a jeho hra je chvílemi šílená, ale úžasná a napínavá ,až do posledního okamžiku.
Knížku jsem četla jedním dechem, když se blížil konec, bylo mi to líto. Jedním slovem úžasná.
Skvělá kniha, místy poněkud zvláštní, ale skvělá. Vlastně jsme z počátku čekala něco úplně jiného a byla jsem trochu zklamaná, že se v modré zasněžené obálce skrývá tak trochu detektivní příběh. Naštěstí pro mě tady nepátral detektiv, ale literární badatelka a konec mě pak trochu pobavil a celkem potěšil.
Svět reality a tajemna má v této knize velmi tenkou, jestli vůbec nějakou hranici. Hlavní část příběhu se však zabývá utajeným životem spisovatelů a nutí čtenáře k zamyšlení. Dokonce i po závěrečném rozuzlení nechává fantazii volný průběh.
Musím ocenit hravý český překlad který vynikajícím způsobem dokresluje atmosféru Zaječína.
A kam že se vlastně poděla Laura Sněžná?
Nápad zajímavý, ale konec je chatrný. Spousta věcí zůstalo nedovysvětlených, a tudíž se můžeme jen domnívat, co že se to vlastně v Zaječíně děje.
zvláštní kniha..mám z ní rozpačité pocity, chvilkami velmi dobré čtení, chvilkami zmatečný děj....ale dalo se, i když očekávání bylo mnohem větší
Ten, kdo čekal Murakamiho, bude zklamán. Ten, komu se líbil název a čekal oddychovku, bude pobouřen. A já čekala výlet do kouzelného Finska a byla jsem nadšená tou úžasnou atmosférou. Člověk musí mít při čtení této knihy otevřenou mysl a nesmí se snažit vše svým omezeným rozumem pochopit. Musí mít náladu vydat se za hranice běžného myšlení a pokud tak učiní, kniha ho uvítá otevřenou náručí, ve které se skrývá kouzelný kraj se všemi svými skřítky, sněhovými vánicemi, přízraky, děsivými nočními můrami, tajemstvími minulosti i podivnými spisovateli.
Loistava! :)
Krásná snová kniha. Zezačátku jsem měla pocit, že Zaječín je usměvavé pohádkové městečko, které později nabylo poněkud temnějších odstínů. Román je hravý, překvapující, tajemný. Sice na konci zůstává mnoho otázek, ale proč ne?
Ano i ne. Magický realismus miluju a ve spojení s knihami a literaturou obecně na mě udělal velký dojem. Kniha se četla víceméně skvěle, ale hlubší dojem na mě nezanechala.
Pozoruhodný literární počin. Jen si sama nejsem jistá, jestli spíše v dobrém nebo špatném slova smyslu. Oceňuju originální zápletku a vývoj děje, kdy netušíte, co se dozvíte na další stránce a nakonec se samozřejmě nestačíte divit. Na druhou stranu některé dobré nápady a prvky jaksi vyšuměly do ztracena - autor je nijak nevysvětlil a krom ozvláštnění děje tyto pak trochu pozbývají smysl. Nicméně tajemství prvního desátého člena mě skutečně dostalo, takové rozuzlení, byť trochu přitažené za vlasy, hned dalo knížce nějaké body k dobru.
Takže, ano je to svým způsobem "divná" kniha, leccos bych se dalo vylepšit, ale ohromně mě bavila.
Tak strašně zvláštní knížka... Ale moc se mi líbila. Vlastně mě i svým způsobem nadchla, nic podobného jsem nikdy nečetla.
Netradiční fantastický příběh, na kterém oceňuji především to, že nestaví spisovatele na piedestal kultury, ale zobrazuje je jako zcela obyčejné, byť trochu bláznivé bytosti. Však ona trocha střelenosti někdy nezaškodí ;).
úžasný příběh, krásně napsaný, lépe asi říct krásně přeložený. nejdřív mě trochu rušila česká jména postav (a najen postav), ale zvykla jsem si a asi to nakonec bylo zábavnější než ponechat jména ve finštině, protože nejsem schopná uložit do paměti ani jméno autora :-) bláznivý nápad s obsahem knih, tajemná Hra, která probíhá mezi spisovateli a jejíž důvod je tak prozaický, až detektivní zápletka s tajemně zemřelým dotažená ke skvělému a (pro mě) naprosto překvapivému závěru.
střelené, lehce morbidní, ale velmi zábavné čtení...
Moc ráda jsem si přečetla knihu, jejíž hlavní postavy jsou spisovatelé, a nahlédla do jejich pokrouceného světa. Literární spolek Laury Sněžné rozhodně není tuctové dílo, má v sobě něco z magického realismu, možná i něco z postmodernismu a přináší čtenáři nejedno překvapení. Byla jsem trochu zmatená z epizody s toulavými psy a také jsem čekala, že se dozvím něco víc o Lauře Sněžné, ale jinak jsem velmi spokojená.
Začátek výborný, konec se vytratil. Poradil bych si napřed rozmyslet, kam to má směřovat. Je vidět, že Pasi není ve Spolku dlouho a ještě nějákou tu lekci od Laury bude muset vzít.
Tak já sama nevím, chvíli si myslím, že to bylo boží, chvíli, že to bylo nedodělaný. Já prostě asi potřebuju některý věci na závěr vždy vysvětlit. Ať se jedná o magický realismus či ne, v tomto případě bych ho tam ani neviděla. Jinak kniha pěkná, čtivá, atmosféra supr. Česká jména mi úplně nesedla, ale to se dá překousnout. Spoiler: Co se stalo s Laurou? Co byl zač ten přízrak? Potřebovala bych asi i dovysvětlit ty bakterie v knihách.
Asi jsem neponaučitelná, opět jsem dala na reklamu a opět jsem byla velmi zklamaná.
Nezatracovala bych to úplně, ale tohle prostě není můj šálek kávy, i když ze začátku jsem si myslela, že by mohl být, proč? Knihovnice/spisovatelka, komiks v kabelce, spiknutí... vypadalo to nadějně.
Občas úsměvné, občas smutně úsměvné, občas s podněty k zamyšlení... trochu mi to připomíná spíš severskou filmovou tvorbu s náznaky ironie, jen tomu chybí ten mrazivý realistický přesah, co dloubne do duše.
Nehodnotím, nedočetla jsem. Začátek byl nadějný, sliboval zajímavý příběh, ale nějak to ustrnulo na mrtvém bodě, skončila jsem číst po události na večírku, přestalo mě zajímat, co bude dál. Pro mne nezáživná kniha.
Štítky knihy
finská literatura tajemství magický realismus literární náměty kolektivní paměť finské podivno, suomikumma metafikceAutorovy další knížky
2015 | Literární spolek Laury Sněžné |
2017 | Magický průvodce městem pod pahorkem |
2018 | Den falešné kočky |
Není pochyb o tom, že tato kniha není tak odpočinková, jak se může na první pohled zdát. Zpočátku mě trochu zarazilo, že autor o něčem vypráví a v dalším odstavci najednou jako kdyby přecvakl a začal mluvit úplně o něčem jiném bez zdánlivého kontextu. Je to jedna z těch knih, která vás v ději přenese na úplně jiné místo, do úplně jiného času, aniž byste věděli jak. Tento jev z knihy nezmizí, jen ho po čase přestanete tolik vnímat. Co se myšlenky týče, u Literárního spolku Laury Sněžné se musí opravdu čtenář na čtení soustředit a přemýšlet o tom, co si přečetl. Nic to ale nemění na tom, že děj působí neuspořádaně a hlavní postavy zde dle mého nejsou dostatečně popsány, leč o jejich charakteru je toho víc než dost. Své vysoké hodnocení bych zdůvodnila tím, že na knihu jsem v knihkupectví narazila čirou náhodou a předem jsem si k ní utvořila jakousi iracionální náklonnost, takže jsem nejspíš mírně zaujatá, ovšem čtyři hvězdičky si vysloužila také koncem, který je... mírně řečeno nečekaný. :)