Lolita
Vladimir Nabokov
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198404/bmid_lolita-GGy-198404.png
4
3774
3774
Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu, prosycené pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, humorem i ironií.... celý text
Přidat komentář
Kolem téhle klasiky jsem kroužila už léta, ale dostalo se na ni až letos. Nejdřív jsem zkoušela číst anglicky, což mi moc nesedlo, ale pak jsem sáhla po audioknize, která mi pomohla se tímhle dílem prokousat na konec.
Tahle kniha je sondou do duše a mysli jedince, který se ve své výpovědi snaží ze své pozice staršího muže obhájit svůj vztah k mladičké holčině (13 let). Pro leckoho kontroverzní téma. Nicméně ať už si o tomto vztahu myslí každý kdo chce, co chce, pro mne byl Humbert Humbert neuvěřitelně sebelítostivý a do sebe zahleděný člověk - pro mne tedy dost nesympatický hlavní hrdina.
Zároveň teda musím říct, že ač ta kniha rozsahem není nijak obsáhlá, přišla mi i tak neuvěřitelně ukecaná - se spoustou pro mne zbytečných pasáží. Proto jsem ráda, že jsem to poslouchala jako audio.
Narace se ujal Miloslav Mejzlík, jehož hlasový projev byl skvělý a dal tomu šťávu.
No, nakonec teda slabší 3 hvězdy (možná spíš tak 2,5), mně tahle kniha moc nesedla.
Ty kokos.... toto za mě teda neee...
Nejde mi ani tak o to téma (i když je to strašné), ale to jak příšerně je to napsané! To se nedalo.... Nezažívné a nudné! A ty poznamky? Ty mě tak s**ly! Hnus! Můj názor... Nedočteno
Tak ta mi dala zabrat! Mám pocit, že už jsem se tak v půlce ztratila v těch všech myšlenkových pochodech a metaforách (a to otáčení stránek, bože). A na konci jsem byla zralá si přečíst nějaký rozbor díla, abych vůbec pochopila to minimum děje. Možná, kdybych dokázala ocenit autorovu slovní zásobu a květnatost každé věty, tak bych mluvila jinak, ale bohužel.
Třetí setkání s Nabokovem, na Lolitu jsem se chystal několik let. Bohužel mi potvrdila, že autorův styl psaní mi nesedí. Květnaté popisy všeho možného na úkor děje. 3,5*
S hodnocením jsem váhala. Protože nemůžu říct, že by se mi to kdo ví jak líbilo, ale nebyl to ani žádný odpad. Nečte se to úplně snadno, většina popisků a myšlenkových pochodů je příšerně zdlouhavá a nezáživná a neustálé listování sem a tam (protože neumím francouzsky), bylo taky otravné. Humbert umí svoje touhy květnatě okecat. To se mu musí nechat. Nijak tím ale nevyvrátí, že je to obyčejný prasák a nemocný manipulant, co má Lolitu jen jako objekt své touhy. Jen se snaží si to omlouvat nechutně alibistickým stylem, třeba že když to jinde staří dědkové dělají malým holčičkám a nikomu to nevadí, tak na tom vlastně není nic špatného. No, ty holčičky by asi nesouhlasily, ale těch se nikdo neptá.
Celá knížka je vlastně jen jeho zpověď, kde si snaží svoje choutky všemožně znormalizovat a zabalit do líbivého jazyka. Děj to skoro nenabízí.
Ta hra se slovy je tu sice ta pozitivní stránka věci, ale nestačí. Místy je to navíc už trošku moc. Humbert filozofuje, chrlí metafory a myšlenka jde úplně do ztracena, ale je roztahaná na tři strany. Nad některými slovy a obraty jsem navíc už od poloviny knihy ani nestíhala protáčet oči, jak mě štvaly. Nymfička mě s každou stránkou víc a víc znechucovala. Naštěstí tu nebyly nijak explicitně popsané sexuální scény. Humbertovy myšlenkové pochody plné zdrobnělinek a zaobalených metafor to vynahradí. Rozhodně ne lehké čtení, které mi stačilo jednou.
No, nevím... možná bych to brala s větším nadhledem, kdyby v době čtení neměla jedna z mých dcer 12 let. Spíš cítím znechucení.
Až budou za pár let všechny dospělé, zkusím to přečíst znovu.
Ach, ťažko sa mi vyjadruje k dielu, aby som si zachovla korektnosť.Je to extrémne silný zážitok, síce mnohokrát plný znechutenia. Nabokov vlastne vytvoril pre ľudí niečo, čo ich vždy fascinovalo a prečo sú dnes milióny ľudí zavíslých od krimi podcastov a true crime stories - komplexný psychologický profil pacháteľa s posúdením jeho príčetnosti, motívov a vysvetlením prečo.... Jednu hviezdičku uberám z dovodu, že cez poetickosť niektorých pasáží som sa trochu strácal v deji.
Mě se kniha strašně těžko četla.... Knihu jsem sice dočetla až do konce, ale to jen proto, že jsem byla zvědavá, jak celý příběh dopadne....
Bohužel mi autorův styl úplně nesedl. Vyprávění bylo velmi roztěkané a často se mi tříštila pointa. Na druhou stranu obdivuji tu hru s jazykem a okouzlující slovní obraty (třeba pampelišky co přirovnal k slunci a měsíčkům). Možná za to trochu mohl překlad, možná přílišné očekávání, ale jsem mírně zklamaná.
Detailní analýza člověka, kterého přitahují nezletilé dívky, je vlastně jeho zpovědí, kdy se to snaží mnoha způsoby ospravedlnit. Nabokov hravě využívá všechny možné odkazy na jiné kultury nebo historii, které "protagonista" trousí ke svojí obhajobě. Pochopitelně to pro něj ale nekončí dobře a vlastně i cením, že se kniha nesnaží nijak moralizovat nebo říkat, že je to špatné - protože to by si měl čtenář odvodit sám.
Dost podobné dílu Kuře melancholik v tom smyslu, že jde o krásně napsaný hnus. Zbytek ať si přebere každý sám.
Tak něco mezi dvěma a třemi hvězdami. Neskutečně užvaněné dílo s poněkud přiblblým závěrem. Jinak Humbert je samozřejmě nechutný týpek, který bere Lolitu čistě jako objekt svých choutek, její prožívání ho nezajímá, rovněž ho nezajímají dopady, jaké jeho chování má a bude mít na její život. Neváhá ji omámit prášky, vydírat, že pokud mu nedá, nepustí ji s kamarádkami nebo na kroužek. A pokud někdo zdůrazňuje to, že nebyla "nevinná", ať si uvědomí, že sbírání zkušeností s vrstevníkem je dost rozdílné oproti zneužívání čtyřicetiletým dědkem.
Lolitu som tiež čítala ako jednu z povinných v rámci štúdia americkej a anglickej literatúry (samozrejme, v angličtine). Rozhodne patrila medzi tie lepšie diela a čo jej dodalo na hodnote bol následný rozbor. Nebudem zdržovať čitateľské publikum, ale toho v pozadí, symbolov, odkazov, možností ďalších úvah, literárneho všeho, na čo si spomeniete, tam bolo neúrekom. Na svoju dobu výrazne a absolútne prekročila vlastný a aj iné tiene, čo do literárneho presahu.
Není to úplně to co jsem čekal, Humbert byl pro mě překvapivě až moc úchyl a Lolita až moc vypočítavá mrška, ale to bych bez přečtení nevěděl, takže jsem rozhodně rád, že jsem se do Lolity pustil.
Toto bolo utrpenie dočítať. Už nikdy viac, vďakabohu. 2 hviezdy za autorov štýl písania, inak nič.
Dlouho jsem přemýšlela, jak knížku ohodnotit. Je to poměrně zapeklitá situace, protože knížka se Vám zkrátka nemá líbit, nicméně je napsána velice dobře a zajímavě.
Pro ty, kdo se rozhodují, zda Lolitu číst nebo ne:
- jazyk je poměrně náročný a hustý, ale mě se styl psaní líbil
- sex je tam spíše zmíněný, než explicitně popsaný, nicméně myšlenkové pochody hlavního hrdiny Vám očekávané znechucení vynahradí
- musíte se nad tím trochu zamyslet, abyste pochopili některé věci (vypravěč je může představit jako jednu věc, ale na pozadí je věc jiná)
- kniha je psaná z pohledu ubohého muže, který si je plně vědom, že je ubohý, a v podstatě se snaží přechytračit sám sebe
- Lolita není nevinné dítě
S tím, kniha pojednává dobře a ze zajímavého úhlu o příšerném tématu. Doporučuju, ale až po zvážení výše uvedených bodů.
(SPOILER)
Mne to dalo len to, že som si uvedomila, že aj pedofil je len človek a že aj mladé dievčatá vedia byť mrchy. Ale že to bolo v podstate iba o tom, ma zaskočilo.
Akokoľvek, nerozumiem, že toto dielo je celosvetovo uznávané preložené do XY jazykov. Veď OK, veď aj toto je svet, v ktorom žijeme. Ale čítala som už určite obsahovo hodnotnejšie knihy, ktorým sa nedostalo toľko pozornosti.
Asi to bolo vydané v správnom čase, kedy to trafilo do čierneho. A možno je tam aj kopec iných odhalení svojej doby, ktoré som si ja dnes v tejto dobe a na tomto mieste nevšimla.
Ach, ten Humbertův jazyk, to byla naprostá slast to číst. Všechna ta sugestivní líčení osob, a Humbertovy myšlenkové pochody, to vše je tak plastické, že to čtenáři přináší opravdový požitek. Obrazy měnící se krajiny jako by byly před zraky čtenáře vymalovány pastelovými barvami s jemnými měkkými přechody. Ten pocit cizince, Evropana, který se ocitá v exilu v Spojených státech, se vším co k tomu patří. Tyto drobné postřehy mě osobně přímo vrátili do krátkého období, kdy jsem tam žil. Nutno je také podotknout, že po první třetině se kniha čte o dost složitěji a nejvíce si jí užijete pokud vládnete francouzštinou a máte vynikající přehled o literatuře od poloviny 19. století do let 50. století dvacátého. Kniha působí až jako rébus k rozluštění. Zde musím přiznat jsem narazil na svůj čtenářský limit a ke knize se několikrát těžce vracel. Vždy jsem byl odměněn tím nádherným jazykem, ale přesto jsem se začal v textu trochu ztrácet. Lolita asi už i námětem a i zpracováním, zkrátka není úplně knihou pro každého.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa Jungmanna
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lolita |
| 1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
| 2008 |  Čaroděj |
| 2001 | Pnin |
| 2015 | Ada aneb Žár |
Nedivím se, že Nabokov chtěl rukopis spálit... Napsaný je to fakt dobře, ale vlastně nevíte, co si o těch dvou máte myslet. Nabokov dokonale vystihl psychologii obou postav a to až takovým způsobem, že je to vlastně úplně nepříjemné číst nebo i poslouchat jako audioknihu v autě...