Lolita
Vladimir Nabokov
Skandální bestseller o vztahu mezi pětatřicetiletým pedofilním intelektuálem a dvanáctiletou školačkou. V polovině padesátých let minulého století rukopis odmítla čtyři renomovaná americká nakladatelství a tak kniha poprvé vyšla v Paříži. Kontroverzní tabuizované téma a pověst „pěkné prasečinky“ možná láká senzacechtivé čtenáře, ti ale knihu brzy znuděně odloží. Lolita není lacinou a šokující vulgaritou. Jde o jazykově bohatou výpověď o skutečné vášni a neopětované lásce. Byť postavy nevzbuzují sympatie, ale jen lítost, příběh je to silný.... celý text
Přidat komentář


Výborná kniha. Sice příběhu něco málo chybí, aby se dostal na bednu nejlepších knih, ale co chybí příběhu, směle dohání jazyk. Autorův projev je vynikající, ten slovník, ty přirovnání, navíc je kniha prokládána francouzskými výrazy, a velmi dobrý je i překlad. Je radost číst tuto knihu, ať už v originálu, nebo překladu nejen kvůli jejímu příběhu, ale především kvůli jazyku.


Jednoznačně jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Asi to je trochu těžší čtení, pro někoho, ale je to prostě úžasná knížka. Co víc říct ?


Knihu jsem po delší době přečetla,chvíli to trvalo,ale nakonec přece:-).Vlastně teď ani nevím jaké dojmy ve mně zanechala,asi budu muset ještě přemýšlet .Párkrát jsem knihu musela odložit,ať už kvůli moc do detailů probíraných částí jejich dlouhé cesty,nebo zvrácených scén s Lolitou..nicméně jsem si jistá ,že k tého knize se ještě vrátím.


Vůbec se nedivím, že několik nakladatelství odmítlo tuto knihu vydat. Kniha mne zklamala.


Jsem nadšena, že autor knihu dotáhl se stejnou dokonalostí, jakou provázel příběh celý.


(SPOILER)
Asi nejlepší kniha od Nabokova, dá se srovnat se Smíchem ve tmě. Viděla jsem obě zfilmované verze knihy, ale ta první z roku 1962 mi připadá dost usedlá a místy hodně odbočuje od děje knihy, herecké výkony jsou super. Druhá verze z roku 1997 se mi líbila o dost víc - Dominique Swain je prostě úžasná a Lolitě se podobá mnohem víc než předešlá Sue Lyon. V této verzi je mnoho pasáží totožných s knižními, což určitě hodně zvedá tento film.
Občas mi vadí, jak všichni soucítí s Humbertem a o Lolitě si myslí, že je to bezcitná mrcha. Asi je vůbec nenapadlo, že je Humbert psychicky narušený a že sama Lola je vlastně napůl sirotek a po smrti Charlotty úplný. Že to musela s Humbertem vydržet a vlastně měla úplně zničený život, muset zůstat u o 25 let staršího pedofilního cvoka. Lidi ji považují za zrádkyni, když uteče s Quiltym, ale já bych na jejím místě udělala totéž. A ke konci když je těhotná s Dickem a mluví s Humbertem, konečně žije trochu uspořádaný život a připadá mi trochu nefér, že musí zemřít a její dítě taky.

Nikdy jsem nechápal, proč tato kniha vyvolala senzaci. Hlavní hrdina je statický, Lolita se chová přiměřeně svému věku, a co v hlavním hrdinovi vyvolala - dlouhodobě - to mi přijde ujeté.
Film, poslední verzi vlastním, ale ani Y. Irons na mě přesvědčivostí nedýchá, takže mi nezbývá, než si počkat, až si přečtu nějaký přesvědčivý názor, který mě přiměje, abych se nad tou knihou znovu zamyslel a pokud se pletu, tak budu rád, když mi někdo vyloží proč.


Moc jsem se na tuhle knihu těšila a to byla asi chyba. Ze začátku se mi líbila, ale po smrti Lolitiny matky to nějak ustalo. Před koncem jsem už nějaké úseky přeskakovala a tak:/ Kniha to ale vůbec není špatná, jen jsem od ní po té chvále čekala víc..


Dokonalost sama. Neuvěřitelně otevřené a pravdivé dílo, navždy živé, nadčasové. Humbert si na nic nehraje, jde se svými myšlenkami a prožitky na trh a to je dobře. Díky Nabokove, žes nechal Humberta takhle veřejně promluvit. Paradoxní je, že ačkoliv Dolores si Humbertem dělala od první chvíle co chtěla, tíha zodpovědnosti zůstává pouze na něm. Je sice také obětí, ale ne Lolity, nýbrž sebe sama. Hokejovou terminologií: Hráč je vždy zodpovědný za svoji hůl. To je důležité poselství pro všechny, kdož se vymlouvají a odmítají nést zodpovědnost za své činy.


Než jsem si přečetla tuto knihu, viděla jsem několikrát stejnojmenný film s výborným Jeremy Ironsem a skvěle zahranou postavou Lolity v podání Dominique Swain. Tento příběh mě natolik uchvátil, že jsem si přečetla knihu. Přestože mé nadšení z knihy nebylo takové jako z její filmové podby, doporučuji ji všem k přečtení.


Po přečtení mi zůstala velmi nepříjemná pachuť, které jsem se dlouho zbavovala. Po vcelku zromantizované filmové adaptaci s Jeremy Ironsem bylo setkání s knihou jako ledová sprcha. "Chlapi jsou perverzní prasata", probíhalo mi každou chvíli hlavou. Jistě, je absurdní generalizovat charakteristiky fiktivní postavy na celé mužské pokolení, nicméně... Nicméně! Pánové, sáhněte si do svědomí, komu z vás občas necukne v koutku oka při pohledu na nějakou náctiletou (byť předčasně vyspělou) nymfu? Myslím si, že autor zde jen dotáhl do extrému naprostou lidskou přirozenost. Muži obecně mají slabost pro mladé dívky a ač to popírají, ač mají za partnerky i starší ženy, tak jim prostě diktát biologické determinace velí "Vem si tu mladší!" Samozřejmě jen nadsázka, vážení. :) Jistě, pokud nějaký obstarožní šedivějící seladon s dechem páchnoucím whisky oplzle slintá nad dvanáctiletým dítětem, tak je něco špatně. A Nabokovova psychologická sonda do duše jednoho takového individua je děsivá, chvílema zvrácená, nicméně naprosto strhující.


Kniha se mi velmi líbila. Četla se mi dobře, i když jsem při její četbě musela dávat větší pozor, aby mi nějaká informace neunikla, jelikož toto dílo bylo psané v 50. letech minulého století, a tak je jeho jazyk trošku složitější. Ale o to krásnější. Když se řekne Lolita, většině lidí se vybaví mladá dívka svádějící staršího muže a automaticky se jim toto jméno spojí s pornografickou literaturou. Avšak jen ten, kdo tuto knihu četl, ví, že je to spíše psychologická sonda do hlubin duše. Humbert Humbert se zde otevřeně svěřuje a otevírá poměrně tabuizované téma. Tuto knihu jsem pojala jako úžasné pojednání o lásce, vášni a hříchu. Mohu jen doporučit.


Knížka se mi líbila, i když mě občas nudilo zamilované vrkání "Co má ta holubička dnes na sobě" a "Jak úžasný je její backhand ". Ze začátku se to četlo úžasně, ale potom to bylo méně stravitelnější. Trochu mi dělo problém vžít se do jeho zvláštního složitého projevu, ale když jsem se konečně začetla, dalo se to. Text je také hodně prošpikován francouzskými frázemi, kvůli čemu si u mě autor i vypravěč šplhl i když byl jinak hrozný hlupák.


Tato kniha je fascinujícím dílem skvělého spisovatele. Dílo je výjimečné už jen z pohledu toho, že se postavil společnosti a dokázal vytvořit tak něco úžasného. Je to prolnutí psychologického profilu nemocného muže se strhujícím dějem. Autor zde popisuje touhu a krásu velice zvláštním způsobem, který dokázal pobouřit nejednoho čtenáře, které si pomocí hlavní postavy přetáhne na svou stranu a získá jejich pochopení.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost (obsese) rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa JungmannaAutorovy další knížky
2007 | ![]() |
1990 | ![]() |
2008 | ![]() |
2001 | ![]() |
2015 | ![]() |
Když jsem poprvé vzala knihu do ruk,byla jsem připravena na příběh plný násilí,zvrhlosti a nevhodného chování.Namísto toho mě čekalo zjištění,že se jedná o příběh zamilovaného Francouze.Nikdy mě nenapadlo,že to může být i "nevinné". Je to docela těžká četba(tím myslím,že není příliš poutavá,pro většinu) mě osobně trvalo docela delší dobu,než jsem se pročetla na konec,ale stálo to za to.Doporučuji nepolevovat a číst tu zpověď do samého konce.Stojí to za to