Lolita
Vladimir Nabokov
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413377/bmid_lolita-JZI-413377.jpg
4
3778
3778
Román Lolita začal Nabokov písať roku 1939 v Paríži a dokončil ho v oregonskom Ashlande na jar roku 1954. Jeho vydanie spôsobilo v prudérnych Spojených štátoch škandál, jeho šírenie bolo zakazované, rovnako ako obe filmové spracovania (1961 a 1998), a mnohí kritici o ňom hovorili ako o pornografii. Vladimír Nabokov o tom napísal: "Isté kompozičné postupy z úvodu Lolity (napríklad Humbertov denník) vnukli podaktorým z jej prvých čitateľov mylnú predstavu, že pôjde o obscénnu knihu. Očakávali narastajúcu sériu erotických výjavov, keď prestali, prestali čítať aj oni a cítili sa zunovaní a oklamaní. " Hlavnou postavou románu je spisovateľ Humbert Humbert, ktorý pricestuje z Európy do Spojených štátov, aby prednášal francúzsku literatúru. Nájde si ubytovanie u vdovy, matky dvanásťročnej Dolores, prezývanej Lo alebo Lolita. Humbert postupne prepadne kúzlu mladého dievčaťa. ..... celý text
Přidat komentář
Lyrická, poetická, hluboká.. bez ohledu na kontroverzní obsah je to velmi zdařilé dílo.
Schválně jsem se nedívala na Kubrickův film, abych si knihu přečetla s "čistým štítem". Příběh je to skvělý, autor zde jen dokazuje, jaké jsou jeho kvality - a to zejména popis a práce s postavou Lamberta, se kterým čtenář snad až téměř soucítí a je mu ho líto.
Celkově mi kniha přišla roztahaná, místy zdlouhavá a trochu nudná, ale je to nejspíš tím, že jsem netrpělivý čtenář.
Pre mňa jedno z najlepších diel. Možno som divná, ale nepokladám Lamberta za negatívnu postavu, aj keď robil to čo robil. Spôsob akým ho Nabokov opisuje je strhujúci a ja som si ho zamilovala. To je podľa mňa dôkaz o autorových nesporných kvalitách. Knihu som čítala 3x, vždy s totálnym zanietením a napätím. Pre mňa TOP.
Bohužel jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla- skončila jsem někde před poslední pětinou, ale už jsem prostě nechtěla ani řádek. Zpočátku mě to zajímalo a celkem bavilo, ale druhá polovina mi přišla strašně stereotypní, popisující pro děj a hlavní linii knihy zcela nepodstatné detaily o cestě po USA, o různých hotelech atd. Vývoj jejich vztahu mě také přestal zajímat, protože mě prostě přestal zajímat Humbert. Ve filmu mi byl nějak i sympatický, dokázala jsem se k němu nějak vztahovat a soucítit s ním, v knize ale vůbec. V knize to byl pro mě nesympaticky, narcistní, nezralý, sebestředný psychouš, o němž mě prostě přestalo bavit číst....Jazyk a stylistika knihy je kvalitní, ale mně to nic nedalo.
Film jsem viděla první, ale kniha byla lepší popisovala vše krásně do detailu před autorem klobouk dolu... A doporučuji všem komu se film líbil..
Dlouho jsem se Lolitě vyhýbala, každý ví o čem kniha je a co Lolita znamená , čekala jsem zneužití a to ze strany dívky , ale když jsem začala číst ,když jsem otevřela oči , otevřela jsem i pusu obdivem. Jak mistrně autor popisuje děj, jak si pohrává se slovy , stačí pohnutí lístečku na zahradě a on z toho udělá literární skvost , všechno je okouzlující a tak to všechno vtáhne do děje , že jsem byla v té zahradě, v tom domě, seděla jsem tam a pozorovala hru , kterou ti lidi hráli . Ale i tak je tu smutek, strach a něco co nutí číst dál a pak znovu.
5 hvězdiček za jazyk (nejen pro Nabokova, ale i pro překladatele) a 2 hvězdičky za obsah. Ze začátku knihy jsem byla nadšená, pak přišla svým způsobem nuda, kdy jsem se dostala i k přeskakování odstavců, konec byl zase super. Paradoxně se mi na knize ale líbilo, že bylo všeho trochu moc. Moc francouzských vět, moc popisů, moc myšlenek.. Líbila se mi slovní spojení a přirovnání, líbily se mi jeho verše, líbilo se mi, jak je na knize znát zkaženost, ubohost a chtíč Humberta, ačkoliv celý "příběh" byl jen v náznacích. Ale i přes všechna krásná slova se skoro žádný příběh nekonal, kniha vůbec neodsýpala, takže bylo celkem těžký spokojit se sice s pěkným psaním, ale obsahem téměř žádným. Měla jsem obrovská očekávání, takže za mě trochu zklamání, no ale jsem ráda, že mám knihu doma, nedá mi to a někdy ji zkusím zas.
Humbert Humbert nebo Hamburg či Lambert. Pomsta je sladká, ale nepřináší takovou úlevu, jakou čekáme. Nad pudy se nevyhrává. Smutný příběh člověka, který rád analyzuje sám sebe. A Humbertovy myšlenkové pochody čtení moc neusnadňují. Jsou nymfičky tak nevinné, jak vypadají? A mnoho dalšího. Tak jsem si tu knihu dala podruhé. Stojí za to.
Dlouho jsem se prokousávala a chvílemi jsem měla chuť knihu odložit. Vzhledem k tomu, že nesnáším rozečtené knihy, tak jsem nakonec dočetla a jsem ráda. Náročné čtení, ale moc zajímavé. Téma zvrácené, místy smutné a rozhodně k zamyšlení. Úžasně pestré popisy a vůbec neuvěřitelně poskládaná souvětí. Občas to byl boj, ale nakonec jsem moc ráda za přečtení a mnoho okamžiků k přemýšlení, i když to někdy byla silná káva.
Výzva 2021 - děsně špatně se to četlo. Asi kvůli tomu, jaké jsem na knihu slyšel ódy, jsem měl jiná očekávání. Inu - co čekat když člověk čte jen o vnitřních pocitech jednoho frajera, co dostal chuť na mladý masíčko.
Kniha na kterou jsem se velmi těšil, ale bohužel jsem nedočetl. Pointa příběhu se mi líbila, ale styl vypravování je pro mě bohužel velmi kostrbatý...ale nikdy neříkej nikdy...
Hodně zákeřná kniha. Čtenář od ní čeká asi trochu něco jiného, než nakonec dostane. První část mi přišla nudná, ale ta druhá, kde se Humbertův vztah k Lolitě pomalu ale jistě mění z perverzně zvrhlého k otcovskému je velmi zajímavá.
Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Bylo to na mě těžké čtení, někdy jsem se v tom až ztrácela a bylo to dlouhé. Zkraje jsem ani jakoby nic necítila, ale ke konci už to bylo silné. Času stráveného s knihou ale rozhodně nelituju.
Je to věčné téma. Mladé dívky jsou neskonale krásné a svou odzbrojující bezprostředností až naivitou jsou schopny poplést hlavu skoro každého muže. V knize není nic kontroverzního, jde o zcela pravdivou výpověď stárnoucího muže. Doporučuji knihu české autorky Hany Lundiakové "Co je ti do toho". Tam je to přesně naopak, uštvaná 33nice se zblázní do mladičkého chlapce. Mládí je neskutečně přitažlivé, ano, takoví jsme.
Tohle byla zkouška vůle. Asi po 50 stránkách jsem chtěla zaklapnout a prostě nedočíst. Čtenářská výzva mě však trošku popohnala, ji prostě nějak přelouskat - a že jsem ji louskala pěkně dlouho.
Téma se prostě špatně čte. Zajímavá byla autorova myšlenka, popisovat nejniternější pocity hlavního hrdiny a přesto se absolutně distancovat od erotických/por*ografických scén. Avšak forma deníku autora nutila psát prakticky jen o pocitech. To knihu prostě strašně natáhlo (forma povídky, jak byla nejdříve Lilita zamýšlena, by v tomto případě nebyla podle mě vůbec od věci) . Velice přínosný jsem shledala závěrečné slovo autora. Musím souhlasit, že téma je přesně jedno z těch tabuizovaných. Avšak nemám nejmenší chtíč (možná ani vůli) zrovna tuhle úchylku normalizovat. Četla se mi strašně špatně. Vážně varuji slabší povahy, že Lolita není místy úplně příjemné počtení. Místy šokující a intimnější scény mi nedělaly dobře.
Druhá část za mě přehnaně dlouhá. Půlka z ní byly jen naprosto nepodstatné popisy toulkami po USA doplněné o úzkostné privátní momenty hrdinů.
Humbert Humbert ve mě, na rozdíl možná od jiných čtenářů, nevzbudil soucit. Ač místy byli chvíle, kdy mi niterní pocit napovídal jinak, žárlivé scény, psychopatické chování a naprosto iracionální pohnutky mě ponechávali nohama na zemi. Konec asi zasloužený pro všechny zúčastněné. Nejvíce zasažená musel být sama Lolita. Být uvězněná v pasti svého pěstouna - ten pocit bezmoci z její strany mě celou dobu děsil.
Po přečtení aspoň vím, po jaké z klasické literatury do 20. století do budoucna nesáhnu k maturitní četbě.
Skvělým hlasem pro mě přečetl Miroslav Mejzlík. Nádherný jazyk, podivný děj a téma. Nebýt knižní výzvy nikdy bych se k ni neodhodlala.
Uf, to tedy bylo... Děkuji za tuto knihu, nikdy jsem nechápala, jak se takové věci můžou stát, ale už to chápu.. On ji opravdu miloval jen svým zvrhlým způsobem. A ten jazyk, jakým byla kniha psaná. No prostě skvost:-) ale bylo to pro mne opravdu těžké čtení.
Velmi zajímavě napsaná kniha. Viděl jsem již dvakrát filmové zpracování, ale to mne nikterak neoslovilo.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa Jungmanna
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lolita |
| 1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
| 2008 |  Čaroděj |
| 2001 | Pnin |
| 2015 | Ada aneb Žár |
Kdyby nebylo čtenářské výzvy, zřejmě bych se nikdy neodhodlala tuto knihu číst. Krásná květnatá slova popisují dost šílený příběh, který by mohl být zajímavější, kdyby byl o hodně, hodně, hodně moc kratší. První půle byla alespoň trochu zajímavá, ve druhé jsem se už doslova nudila a čekala co z toho všeho vzejde. Konec mě sice překvapil, ale přišel mi dost praštěný.