Lolita
Vladimir Nabokov
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413377/bmid_lolita-JZI-413377.jpg
4
3778
3778
Román Lolita začal Nabokov písať roku 1939 v Paríži a dokončil ho v oregonskom Ashlande na jar roku 1954. Jeho vydanie spôsobilo v prudérnych Spojených štátoch škandál, jeho šírenie bolo zakazované, rovnako ako obe filmové spracovania (1961 a 1998), a mnohí kritici o ňom hovorili ako o pornografii. Vladimír Nabokov o tom napísal: "Isté kompozičné postupy z úvodu Lolity (napríklad Humbertov denník) vnukli podaktorým z jej prvých čitateľov mylnú predstavu, že pôjde o obscénnu knihu. Očakávali narastajúcu sériu erotických výjavov, keď prestali, prestali čítať aj oni a cítili sa zunovaní a oklamaní. " Hlavnou postavou románu je spisovateľ Humbert Humbert, ktorý pricestuje z Európy do Spojených štátov, aby prednášal francúzsku literatúru. Nájde si ubytovanie u vdovy, matky dvanásťročnej Dolores, prezývanej Lo alebo Lolita. Humbert postupne prepadne kúzlu mladého dievčaťa. ..... celý text
Přidat komentář
Nádherná kniha. Bravurně napsaná bohatým jazykem přetékajícím příměry, kaskádami slov, přívaly přirovnání a prošpikovaná intelektuálními narážkami a francouzskými citáty. Vztah Lolity a Humberta Humberta není nijak nechutný či oplzlý, je lidský a nekonečně smutný. Ale skutečně to není jednoduchá kniha. Jak pro její slohovou pestrost a barvitý styl jazyka není opravdu pro každého. Přiznám se, že jsem ji četla několik měsíců a často jsem ji musela prokládat nějakými "lehčími" kousky. A například v době nemoci nebo velkého psychického vypětí jsem ji nemohla číst vůbec. Ne proto, že by mi byla proti srsti Humbertova zvrhlost, ale právě pro ten opulentní styl vyprávění. Nabokov je pro mě pan vypravěč a Lolita je psychologický a společenský román par excellence.
Dočteno silou vůle kvůli čtenářské výzvě a také protože je to zak známé dílo. Příběh jako takový nebyl špatný, ale strašně mi vadila ta zbytečná květnatost a popisy totálně nesouvisejících věcí. Spousta stráněk o ničem,...asi je to pro mě moc "umělěcké", nevím. Dnes konečně dočteno a vím, že už se k tomu nevrátím.
Lolita: zpověď zvrhlíka. Tak by jí mohli hodnotit nepřipravení čtenáři. Toto vrcholné dílo Vladimira Nabokova doporučuji číst až po zhlédnutí filmu s Jeremy Ironsem a četbě dřívějších Nabokových děl. A nyní i po četbě knihy Rez a záře hvězd. Pak lze knihu číst bez předsudků aby "laskavému čtenáři nevylezlo obočí až na temeno hlavy" První část je plná popisů myšlenek zvrhlíka, druhá popis cesty za "rájem ověnčeném plameny". Vše tvoří celek protkaný mistrnými obraty a kouzelného pera Nabokova. Kdo chce být opravdu v obraze přečte i povídku Čaroděj, jeho raná verze Lolity.
Přečetla jsem ji už po několikáté a vždycky se k ní ráda vracím, ačkoliv je místy velice nechutná. Humbert Humbert má své jedinečné kouzlo, kterému nemůžu odolat, a kniha tím získává výjimečnou atmosféru.
Měla jsem tuto knihu dlouho v seznamu "must read" a musím říct že jsem byla zklamaná. První asi polovina docela dobrý, to mi vadila jen francouzština bez překladu, kterou neovládám, ale potom jsem se začala ztrácet v ději nebo spíš v myšlenkových pochodech. Ke konci už jsem se nutila knihu vůbec dočíst.
Začátek knihy vyvolává velká očekávání, která ale s přibývajícími stránkami jaksi vyznívají do prázdna. Obšírné popisy a myšlenkové pochody hlavního hrdiny jsou únavné a opakující se. Stránkami jsem se proto doslova prokousávala. Určitě by toto téma šlo napsat čtivěji.
Možná někdo našel nějakou míru soucitu s hlavním hrdinou, já jsem to ale nedokázala, a to i přes to, že v práci se s lidmi s pedofilií nebo jejími rysy setkávám. Uznávám, že hlavní hrdina žil v době, kdy se o pedofilii nemluvilo, řádně se nediagnostikovala a s lidmi se terapeuticky nepracovalo, přesto jeho žádost po těle Lolity, vedená výhradně k fyzickému uspokojení i za cenu ublížení Lolitě, se nedá ničím omluvit. Charakter Lolity je taktéž nešťastný a dohromady to dává výbušnou směs, která nemůže dopadnout dobře... Román se mi líbil, charaktery byly dostatečně vykresleny, včetně jejich vývoje. Je to knížka, kterou určitě můžu doporučit k přečtení.
Knihu jsem si musela dávkovat. Stojí zde naproti sobě vášeň a vypočítavost. A to je doplněno bravurním jazykem.
Tři sta stran čirého utrpení. Ani ne tak tématem, věděla jsem předem, do čeho jdu. Ale ta naprosto tragická nečitelná forma! Nebýt letošní výzvy, knihu zahodím do kouta a nikdy si už na ni nevzpomenu.
Lolitu jsem kdysi viděla zfilmovanou a podrobnosti děje už jsem si moc nepamatovala. Zůstal jen základní dojem a obraz - nedbalá, umorousaná a drzá lolitka, která sebou bez přestání šije, hihňá se, něco cumlá a pak tu je její celkem pohledný otčím, obdivovatel a prznitel v jedné osobě. Knižní předlohu jsem si pustila do sluchátek hlasem Miloslava Mejzlíka a mělo to naprosto stejný účinek. Fascinace nymfičkou, zvrhlá touha, melancholie, roadmovie. První čtvrtina je ohromná snůška oplzlostí s minimem děje a říkala jsem si, že tohle dočíst bude opravdu výzva. Pak už se příběh začal slušně rozvíjet. Čtyři hvězdičky dávám za opravdu bohatý a barvitý sloh.
Aj keď som sa snažila odosobniť a pozerať na to ako na umelecké dielo a upriamiť pozornosť na bohatú slovnú zásobu autora, nebola som schopná prejsť za 12. kapitolu prvej časti. Takže po týždni trápenia odkladám túto knihu a nemyslím si, že ešte niekedy po nej siahnem. Možno ma budú niektorí považovať za literárneho hulváta, ale toto je hranica za ktorú jednoducho nepôjdem.
Před lety jsem zkoušela číst, vzdala jsem to, když se hlavní hrdina rozplýval nad znaménkem a prvními rezatými chloupky v podpaží mladé dívenky. Nic pro mě.
Film se mi nelibil, byla jsem hrozne nastvana, knizka byla daleko snesitelnejsi
Poprvé jsem četla jako povinnou četbu k maturitě, podruhé s odstupem téměř dvaceti let nyní, pro srovnání, protože má předchozí čtená kniha byla s Lolitu hodně spojována.
Po literární stránce radost číst Nabokův pestrobarevný sloh, to je prostě nádhera! Obsahově si každý musí udělat názor sám, ale i přes kontroverzní téma je to kniha zvláštně hezká.
Obtížná a fascinující kniha, která je trochu něčím jiným, než čím se zdá být (a kam ji posunul třeba film s Jeremym Ironsem). Kniha o touze, jejím naplnění navzdory všemu (i předmětu... pardon, živoucí adresátce oné touhy) a absurditě života. A hnusu, který je obsahem - a úžasně a sugestivně popsán staví čtenáře do nepříjemné role voyera a spolupachatele... To postupné vyprazdňování života a nečekané zákruty příběhu, který by měl být milostný, jsou hodně vyčerpávající. A je to kouzelně napsané...
Ohromilo! Na tohle jen tak nezapomenu. Nádherný styl, který se mi doslova dostal pod kůži. Krásná souvětí, některá jsem musela číst několikrát po sobě. Mnohému jsem vůbec nerozuměla - je potřeba mít dobré znalosti na pochopení tohoto díla. Na film se dívat nechci, zkazila bych si dojem...
Dvě hvězdy kvůli tomu, že se ve mně pere zhnusení z toho o čem píše a zpracování za pět hvězd.
Nevim úplně jak mam hodnotit knihu. V některých pasážích jsem se ztrácela, jiné mne zajímali. Pribeh je v první půlce náhled na vztah Humberta k Lolite, druhá část mi spis prisla, jako následky tohoto vztahu. Kniha ma v každém pripade docela kontroverzní pribeh.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa Jungmanna
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lolita |
| 1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
| 2008 |  Čaroděj |
| 2001 | Pnin |
| 2015 | Ada aneb Žár |
Zajímavá kniha :-) asi jsem očekávala trochu něco jiného, ale líbila se.. hlavně ten bohatý jazyk, který byl tak přirozený.. obdivuhodné.. :-) samotný příběh, no.. :-D ale kniha jistě stojí za přečtení :-)