Lustr pro papeže
Jan Tománek
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486605/bmid_lustr-pro-papeze-tmA-486605.jpg
5
717
717
Skutečný příběh z pekla normalizačních lágrů Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si populární hudby a veselých filmů. Skutečný příběh z dávno zapomenutého minkovického pekla, vězni přezdívaného Minkau – podle nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, se kterým si ten český v ničem nezadal...... celý text
Přidat komentář
Jediné, co mne na této úžasné knize vadilo, bylo vědomí toho,že žádná z těch bolševických sviní nebyla spravedlivě potrestána, ba naopak, ještě si i užívají pohodových a vysokých důchodů. Tu dobu jsem také trochu zažil, a tak je mi z toho zle.
Zvlášť když vidím, jak se i v dnešní době udavačství, kolaborace , zbabělost a zavírání očí před nespravedlností a lísaní se ke zrůdným ideologiím v rámci vlastního prospěchu, stává znovu jakousi pokřivenou ,,sluníčkářskou" normou...
Ano, tahle kniha by měla být povinnou četbou pro všechny. Děsivé a tragické, žel ale pravdivé. Velice silný zážitek.
Povinná četba pro každého, abychom nikdy nezapomněli. A hlavně pro ty, kteří s láskou a nostalgií na komunisty vzpomínají. Bohužel je jich v dnešní době stále hodně.
Tak malá knížka a má tolik síly.Já sama minulý režim nezažila,nemůžu nikoho soudit,hodnotit.Můžu si jen vytvořit názor a ten si radši nechám pro sebe.Tohle téma nás Čechy stále bolí.Jsem ročník 88 a s vrstevníky se nemůžu o tomhle tématu bavit,víme jen to málo z knih a filmů a od svých rodin,kdy každá měla jinou zkušenost.
Kniha byla opravdu silnou zpovědí,vyprávěním s kousky pravdy.Skvěle se četla,opravdu jedním dechem.
Neskutečně skutečná nálož, která vás rozmetá na prach... zůstane jen černočerná tma ve vaší mysli a rezonující vztek kypící v každém póru zanícené duše... ano, dusivý vztek, pak zdrcující bolest a nakonec všeobjímající smutek nad kolektivní slepotou... temný svět plný brutality v tak těsném kontaktu s nuceným "báječně normálním" světem dobového pozlátka... a všechno tohle se dělo tak strašně nedávno a tak strašně blízko! Tady! U nás! Je mi zle!
Zrůdnosti, které rozleptají celé vaše dosavadní bytí a už navždy nechají vaše oči otevřené! Díky za to, že nezapomínáme!
Lustr pro papeže je velmi emotivní příběh, založený na vyprávění těch, kteří přežili hrůzy komunistických lágrů a byli ochotni se o své osudy podělit s ostatními...
Příběh Chlupa a jeho spoluvězňů je drsný, syrový a bez servítků popisuje nejen to, jak se téměř nevinný člověk mohl snadno ocitnout v komunistickém vězení, ale také to, jaké zrůdnosti se v něm odehrávaly. Ať již ze strany sadistických bachařů nebo ze strany spoluvězňů...
Pro mě osobně je stále nepochopitelné, kde se v některých lidech dokáže vzít taková krutost, se kterou dokáží ublížit druhým a hrozně obdivuju ty, kteří ty hrůzy dokázali přežít a neztratili přitom rozum a víru v lidi, stejně jako třeba můj strejda, kněz, který za války přežil totální nasazení v Rakousku a 50.léta strávil u PTP, 16 měsíců v samovazbě v Ruzyni a 6 let v uranových dolech a přesto nezahořkl a celý zbytek života po propuštění z vězení v 60.letech se snažil pomáhat druhým a byl na všechny neuvěřitelně laskavý a milý...
Lustr pro papeže by podle mě měl být povinnou četbou pro všechny, aby se nezapomnělo, co se tu kdysi dělo a přehlížo a aby se to už nikdy nestalo znovu. A také, aby se nezapomnělo na ty, co ty hrůzy, ať už dobrovolně nebo cizím přičiněním nepřežili...
"Yesterday, all my troubles seemed si far away..." oblíbená písnička od Beatles, takový normální song, řeknete si. Ne tak v 70. letech 20. století. Za tenhle popěvek vás můžou z trampského výletu bez soudního procesu zavřít na půl roku do pracovního tábora. A pak může být z půl roku klidně rok, dva anebo taky deset! Deset let v lágru, o samotě, bez návštěv, za nelidských podmínek, téměř bez jídla v totálním pracovním nasazení.
*
Fuj, hnus, hnůj!!! Pardon, abyste mě správně pochopili... Kniha je skvělá! Neskutečný literární zážitek.
Ale vykreslení těch poměru, té doby, z toho mi bylo blino a úzko. V kontextu toho, že je to naše historie, jen pár let zpět a ti, kteří za to mohou, kteří tohle zaštiťovali, stále sedí v Poslanecké sněmovně, to je... K neuvěření.
*
Prosím, ať se tato kniha dostane do povinné četby. Prosím, ať není taková hodinová dotace na pravěk a Přemyslovce, ale víc se věnuje právě novodobým dějinám. Prosím. Za své malé děti předem děkuju.
Vůbec nevím, co napsat.
Je mi z toho zle, o to víc, že kolem Minkau celkem běžně jezdím.
Málo se o tomhle tématu mluví, moc málo.
Povinná četba tohle, i když nepříjemnýho pocitu v žaludku se chvíli nezbavíte.
Plnej počet hvězd, stran tématu je to jinak moc dobře napsaný.
Drsný příběh - bohužel se skutečně stal.
Skvělé napsaná kniha, o tom co se dělo, ale nemluvilo se o tom.
Před panem Tomankem smekám a děkuji za tuto knihu.
Četla jsem a co chvíli jsem si říkala : To přece není možné! Taková beznaděj a zoufalství a na druhé straně zvrhlost a sadismus. Byl to stejně zrůdný systém jako nacismus. Dokonalé novodobé otroctví 20.století ve jménu normalizace a lepších zítřků.
"Je to strašné chlapci, co dokáže člověk člověku udělat. Strašný život."
.... drsné, otřesné. Chudák kluk a všichni další. Jsou skutečnosti, o kterých se nemluví, jako by neexistovaly. A přitom lidi trpěli, aniž by věděli za co. Minulý režim se s lidmi nemazlil. Nehledali se viníci, nikdo za tyhle činy nebyl potrestaný, v tichosti se všechno smazalo...
Až příště uslyším, že za komunistů to bylo fajn a lepší než dnes, mileráda ho odkážu na tento titul. Ač drobná svým zjevem, kniha obsahuje silný příběh, po kterém vám budou stát všechny vlasy na hlavě.
Úžasná kniha, od které se nedá odejít. Čistá hrůza komunistických lágrů, která je velmi čtivě popsaná. Snad nejhůř na mě vždy zapůsobil kontrast popisu takové té “pohody” sedmdesátých let. Tohle je kniha, kterou by si měl přečíst každý. A hlavně ti, co na éru komunismu u nás vzpomínají nostalgicky jako na dobu, kdy se prostě jen stály fronty na banány a jinak bylo vlastně dobře...
Člověku je po přečtení fyzicky zle a úzkost se dere krví od útrob až po bříška palců u nohou...Tato útlá knížka patří bezesporu k těm nejrealističtějším příspěvkům k soudobým československým dějinám v té surové podobě. Té, o níž se stále mlčí... Každý z nás by měl otevřít oči a tento naprosto alarmující příběh literárně i duševně prožít. Včetně doslovů, z nichž přeběhne mráz po zádech. Děkuji z celého srdce Janu Tománkovi za jeho odvahu vyjádřit pravdu v její takřka elementární podobě.
Teď jsem dočetla, je to hrůza a bestialni zrudnost - o takovych vecech se clovek moc v televizi nedovi-tohle jsou podstatny veci-blizka minulost-ale co se divim, že.. Četla jsem jednim dechem, diky autorovi, ze to zkňižnil. Doporučuju klidně 100hvězdiček
Kniha se četla sama, nechapu jak nekdo muze obhajovat minuly rezim a nostalgicky vzpominat, tolik zmarenych zivotu.....
Zatímco my jsme sledovali Tomáše Holého, jak se snaží dostat tatínka do polepšovny, v lágru musel Míla pojídat své výměšky, nechat se okusovat potkany a zažívat peklo na zemi. Krásné české komedie z této doby pouze zakrývaly zvěrstva, která se děla za zdmi českých věznic.
Kniha byla napsaná velmi čtivým stylem. Děj měl spád a každá věta byla pro příběh nepostradatelná. Kniha byla napsána na základě skutečných události, které autorovi vyprávěl samotný Míla.
Při čtení knihy mi místy naskakovala husí kůže, místy se mi kutálely slzy a místy jsem jen nevěřícně koukala na písmenka. Můj mozek chvílemi nebyl vůbec schopen uvěřit, čeho jsme my Češi schopni udělat nevinnému spoluobčanovi.
Tuhle knihu budu doporučovat kudy budu chodit. Každý by si ji měl přečíst.
O koncentrácích vychází mnoho knih, ale o lágrech, které založili komunisté jich moc není.
Kdyby zde nebylo tolik nezaměnitelných českých a slovenských výrazů, mohla bych si snad myslet, že se kniha odehrává ve třicátých letech v sovětském gulagu.
Knihy na tohle téma mne vždycky dost rozhodí, vždycky si říkám, že už žádnou takovou číst nechci. A vždycky čtu. Tahle mne rozhodila tak, že fakt končím. Vždyť Chlup je moje věková kategorie, byl tramp a chodil po Šumavě tam, kam i já se svými kamarády. Samozřejmě, že po nás SNB a pohraničníci šli, ale nikdy mne nenapadlo( Chlupa taky ne), že by to mohlo skončit až takhle.
Jan Tománek odvedl neuvěřitelný kus práce. Přes všechny hrůzy se kniha četla dobře. I když jsem si říkala UŽ DOST, četla jsem pořád dál, dokud nebyl konec.
Říct o knize, která je o životě v pekle, že se mi líbila, to asi nejde. Ale jak jinak vyjádřit, že se mi líbila?
Komentář co napsal laepus o kousek níž, ten teda sedí.
Doporučuju ke čtení čtenářům každého věku.
Přečtěte si i co psala Siena 5. března v diskuzi. A také recenze.
Opravdu působivá knížka, ve které se ocitnete v komunistických lágrech, kde vězni bojovali o vlastní život. Zajímáte se o holocaust a nacistické koncentrační a vyhlazovací tábory? Potom byste si měli přečíst i tuto knihy, abyste zjistili, že ani po konci druhé světové války se někteří lidé neměli o moc lépe. Více v mojí recenzi
Štítky knihy
vězení, věznice normalizace (1969-1989) političtí vězni pracovní tábory mládež zločiny komunismu tramping komunistický režim oběti komunismu podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2019 |  Lustr pro papeže |
| 2023 |  Průvodce králičí norou |
| 2022 | Válka se stromy |
| 2021 | Archa knih |
| 2022 |  Kronika doby covidové |
I když jsem tzv.Husákovo dítě tak uf,uf!!!!!Musela jsem při čtení i zavřít oči a chvíli nečíst.Tak útlá knížka a tolik bolesti!!!!!Strašný, strašný, strašný. Jak už tady bylo jednou napsané co mě na tom strašně štve, že nikdo z těch bachařů a spol. nebyl a nikdy nebude potrestán!!!!!To co od nich zažil Míla Petrovský alias Chlup a všichni ostatní bylo kruté a ještě pro ně musí být strašné celou dobu pak žít s vědomím,že právě nikdo z těch bolševických sviní nebyl potrestán. Nechápu za nic vyfasovat cca půl roku a ono je z toho pak 10let neskutečného utrpení.Za co???????Opravdu by tahle měla být povinná četba a Vám pane Tománek děkuji za napsání této knihy. Bravo. Ach jo, člověk,když vidí jak se dneska krutí vrazi co opravdu spáchali ten největší zločin ve věznicích mají,přála bych jim někdy to co si prožil hlavní hrdina byť vlastně nic neprovedl.Děsivé,tragické,leč pravdivé,když Nám vládli........nechci jmenovat.Děkuji za dnešní dobu,za mé děti,které jsou šťasné a tak vůbec.