Lustr pro papeže
Jan Tománek
Skutečný příběh z pekla normalizačních lágrů Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si populární hudby a veselých filmů. Skutečný příběh z dávno zapomenutého minkovického pekla, vězni přezdívaného Minkau – podle nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, se kterým si ten český v ničem nezadal...... celý text
Přidat komentář


Četla jsem a co chvíli jsem si říkala : To přece není možné! Taková beznaděj a zoufalství a na druhé straně zvrhlost a sadismus. Byl to stejně zrůdný systém jako nacismus. Dokonalé novodobé otroctví 20.století ve jménu normalizace a lepších zítřků.
"Je to strašné chlapci, co dokáže člověk člověku udělat. Strašný život."


.... drsné, otřesné. Chudák kluk a všichni další. Jsou skutečnosti, o kterých se nemluví, jako by neexistovaly. A přitom lidi trpěli, aniž by věděli za co. Minulý režim se s lidmi nemazlil. Nehledali se viníci, nikdo za tyhle činy nebyl potrestaný, v tichosti se všechno smazalo...


Až příště uslyším, že za komunistů to bylo fajn a lepší než dnes, mileráda ho odkážu na tento titul. Ač drobná svým zjevem, kniha obsahuje silný příběh, po kterém vám budou stát všechny vlasy na hlavě.


Úžasná kniha, od které se nedá odejít. Čistá hrůza komunistických lágrů, která je velmi čtivě popsaná. Snad nejhůř na mě vždy zapůsobil kontrast popisu takové té “pohody” sedmdesátých let. Tohle je kniha, kterou by si měl přečíst každý. A hlavně ti, co na éru komunismu u nás vzpomínají nostalgicky jako na dobu, kdy se prostě jen stály fronty na banány a jinak bylo vlastně dobře...


Člověku je po přečtení fyzicky zle a úzkost se dere krví od útrob až po bříška palců u nohou...Tato útlá knížka patří bezesporu k těm nejrealističtějším příspěvkům k soudobým československým dějinám v té surové podobě. Té, o níž se stále mlčí... Každý z nás by měl otevřít oči a tento naprosto alarmující příběh literárně i duševně prožít. Včetně doslovů, z nichž přeběhne mráz po zádech. Děkuji z celého srdce Janu Tománkovi za jeho odvahu vyjádřit pravdu v její takřka elementární podobě.


Teď jsem dočetla, je to hrůza a bestialni zrudnost - o takovych vecech se clovek moc v televizi nedovi-tohle jsou podstatny veci-blizka minulost-ale co se divim, že.. Četla jsem jednim dechem, diky autorovi, ze to zkňižnil. Doporučuju klidně 100hvězdiček


Kniha se četla sama, nechapu jak nekdo muze obhajovat minuly rezim a nostalgicky vzpominat, tolik zmarenych zivotu.....


Zatímco my jsme sledovali Tomáše Holého, jak se snaží dostat tatínka do polepšovny, v lágru musel Míla pojídat své výměšky, nechat se okusovat potkany a zažívat peklo na zemi. Krásné české komedie z této doby pouze zakrývaly zvěrstva, která se děla za zdmi českých věznic.
Kniha byla napsaná velmi čtivým stylem. Děj měl spád a každá věta byla pro příběh nepostradatelná. Kniha byla napsána na základě skutečných události, které autorovi vyprávěl samotný Míla.
Při čtení knihy mi místy naskakovala husí kůže, místy se mi kutálely slzy a místy jsem jen nevěřícně koukala na písmenka. Můj mozek chvílemi nebyl vůbec schopen uvěřit, čeho jsme my Češi schopni udělat nevinnému spoluobčanovi.


Tuhle knihu budu doporučovat kudy budu chodit. Každý by si ji měl přečíst.
O koncentrácích vychází mnoho knih, ale o lágrech, které založili komunisté jich moc není.
Kdyby zde nebylo tolik nezaměnitelných českých a slovenských výrazů, mohla bych si snad myslet, že se kniha odehrává ve třicátých letech v sovětském gulagu.
Knihy na tohle téma mne vždycky dost rozhodí, vždycky si říkám, že už žádnou takovou číst nechci. A vždycky čtu. Tahle mne rozhodila tak, že fakt končím. Vždyť Chlup je moje věková kategorie, byl tramp a chodil po Šumavě tam, kam i já se svými kamarády. Samozřejmě, že po nás SNB a pohraničníci šli, ale nikdy mne nenapadlo( Chlupa taky ne), že by to mohlo skončit až takhle.
Jan Tománek odvedl neuvěřitelný kus práce. Přes všechny hrůzy se kniha četla dobře. I když jsem si říkala UŽ DOST, četla jsem pořád dál, dokud nebyl konec.
Říct o knize, která je o životě v pekle, že se mi líbila, to asi nejde. Ale jak jinak vyjádřit, že se mi líbila?
Komentář co napsal laepus o kousek níž, ten teda sedí.
Doporučuju ke čtení čtenářům každého věku.
Přečtěte si i co psala Siena 5. března v diskuzi. A také recenze.

Opravdu působivá knížka, ve které se ocitnete v komunistických lágrech, kde vězni bojovali o vlastní život. Zajímáte se o holocaust a nacistické koncentrační a vyhlazovací tábory? Potom byste si měli přečíst i tuto knihy, abyste zjistili, že ani po konci druhé světové války se někteří lidé neměli o moc lépe. Více v mojí recenzi


Hnus. Velebnosti, hnus. A ještě jednou hnus. Stydím se, že jsem se při studiu více a podrobněji nezajímal o období normalizace, protože to je to, z čeho vznikla naše postnormalizační současnost. Jsem ročník 81 a děsí mě, že ještě za mého života se v mé zemi dělo něco takového. Protože i kdyby jen polovina ze zde popisovaného byla pravda, i to pořád bude nejstudenější literární sprcha, jakou si pamatuji. Za mě naprosto povinná četba a už si začínám vybírat pasáž, kterou (s dovolením či bez dovolení autora...) využiji ve škole v dějepisu.

Po přečtení této knihy mi tekly slzy jako hráchy. Povinná četba pro dnešní zhyckanou mladou generaci....a vůbec pro všechny!!!


Skutečný příběh šestnáctiletého trampa, který se ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě. Kvůli tomu se dostal v 70. letech do soukolí brutálních pracovních táborů ve Vykmanově a posléze v brutálních Minkovicích.
Autor popisuje nedávnou minulost - kterou si mnozí z nás živě pamatují, jako šedivé období, protkávané legračními scénkami, zábavnými Silvestry a fasovanými vánočními kolekcemi, ale v podstatě, když člověk nevyčníval, tak to nebylo tak strašný. Většina z nás však nemáme ani ponětí, co se tady vlastně dělo. Smyšlená obvinění, která vás na dlouhá léta odloučí od rodiny a uvrhnou do prostředí plné násilí, nelidského zacházení, vulgarity, bezmoci... Knížka je útlá, ale obsahem natolik silná a působivá, že jsem to často musela rozdýchávat.
Je strašně důležité nezapomínat na vlastní historii, byť by to nebylo zrovna příjemné, protože lidé, kteří tento systém budovali jsou stále mezi námi a beztrestně se pohybují ve vysokých pozicích.


Wow....slyšela jsem náznaky, útrapy - ve filmech, v knihách, ale takové surové vyprávění z této doby s tím jsem se setkala poprvé... zoufalství až člověka mrazí. Kniha mi naprosto dostala. Přečteno za večer. Říkám si, zda ještě pak člověk mohl začít žít normální život, pokud prošel takovým peklem...


Bravo soudruzi.. opět je mi na zvracení.. tohle vám zřejmě šlo perfektně.. zlikvidovat tolik životů, jen tak, v podstatě pro nic za nic.. nechutné, neodpustitelné, nepředstavitelné .. velké díky za tento příběh, který by si měl přečíst opravdu každý.. jak píše autor v doslovu : "Ať není to, co prožili, nikdy zapomenuto.. "


Asi nejrychleji přečtená kniha v mém životě a to nejen kvůli formátu a počtu stránek. Bylo, prostě, těžké ji odložit a nedočíst. )


Dnes tu mám pro Vás recenzi na knihu, která byla pro mě velkým překvapením a hlavně mě donutila se zamyslet! Kniha je malá svým formátem, ale velká svým obsahem. Ufff, ani nevím jak začít! Napadá mě citát, který bych s dovolením trochu pozměnila. "Malá kniha pro člověka, velký skok pro lidstvo." a to doslova! Moc mě mrzí, že kniha není více vidět, přitom by si to tolik zasloužila... Jan Tománek nám odkryl příběh Plzeňáka Míli, který se podělil o zážitky a bolesti ze svého života, kdy byl neprávem odsouzen.
Nahlédneme do komunistických věznic a pracovních táborů, musím konstatovat, že jeden lágr horší než druhý... Moc se mi líbily, předěly před kapitolou, kde nám autor sdělil, co se v tom roce zrovna dělo. např. Léto 1969 Všichni se cítili šťastní při zpěvu Bludičky Julie Hanky Zagorové, Karel Gott získal šestého slavíka a vyšlo první číslo časopisu Čtyřlístek... Opravdu úsměvné, co bylo "důležité" a přitom se u nás děli takové zvěrstva?!
Po přečtení knihy si člověk 100% uvědomí, jak je rád za dobu ve které žije. Pro mě kniha, kterou budu vydýchávat ještě hodně dlouho. Nechápu, co vše bylo za minulého režimu možné! A budu se "modlit", aby se toto již nikdy neopakovalo! Texty doslova hltáte a nevěřím, že by někoho mohly nudit! Rozhodně doporučuji každému se zájmem o nedávnou historii.


Nemam slov. Je napsano stovky knih o koncentračních taborech.....Ale rikam si co bylo horsi. Jestli nacisti nebo komunisti ????
Štítky knihy
vězení, věznice normalizace (1969-1989) političtí vězni pracovní tábory mládež zločiny komunismu tramping komunistický režim oběti komunismu podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2019 | ![]() |
2023 | ![]() |
2022 | ![]() |
2021 | ![]() |
2018 | ![]() |
Drsný příběh - bohužel se skutečně stal.
Skvělé napsaná kniha, o tom co se dělo, ale nemluvilo se o tom.
Před panem Tomankem smekám a děkuji za tuto knihu.