Mystérium dobré bohyně

Mystérium dobré bohyně
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/301854/bmid_mysterium-dobre-bohyne-TY2-301854.JPG 4 14 14

Marcus Corvinus série

< 6. díl

Ráno o nočních obřadech Dobré bohyně je nalezena mrtvola mladé ženy s podříznutým hrdlem. Slavnost byla určena jen ženám, mužům byl přístup zapovvězen. Senátor Lucius Arruntius ve snaze zabránit skandálu pověří Marka Corvina, aby celou věc diskrétně vyšetřil...

Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: , Perseus
Originální název:

Last Rites, 2001


více info...

Přidat komentář

wooloong
24.05.2021 4 z 5

Mám ráda autorův smysl pro humor a baví mě hledat různé anachronismy, které do svých knih autor dle mého vkládá úmyslně. Někdy to ale přeci jen trochu přepískne, takže přirovnávat zápach k továrně na kočičí žrádlo, snídat jogurt, mít kukuřici a neustále někomu potřásat rukou, to už pan spisovatel opravdu trochu přehnal. Ale za takovéto vtípky mu to ráda odpustím.

"Muž, který nás vyrušil u snídaně, byl impozantní i bez svazku prutů, který liktoři ve službě obyčejně nosí. Měl asi tak dva metry na výšku a metr dvacet na šířku, svaly jako balvany a obličej jemný a delikátní jako alpský štít. Jupiter ví, kde takové lidi shánějí. Zřejmě si je zvlášť chovají a vykrmují štěrkem."

elizabeth_ba
02.03.2020 5 z 5

Před nedávnem jsem v jedné zdejší diskusi řešila, se kterou literární postavou bych se chtěla setkat. Jedno jméno jsem tam ale uvést zapomněla, jde o Marca Valeria Mesallu Corvina (jo, zapamatovala jsem si celé jméno), asi mého nejoblíbenějšího detektiva v historických románech… Trošku o tuto pozici bojuje se soudcem Ti, nejspíš proto, že ten má mezi svými pomocníky Tiao Taje, do nějž jsem stále platonicky zamilovaná (to jsme zase řešili v jiné, trošku osobnější diskusi, zda se někdy nezrale nezamilováváme do knižních postav). Tak věřte, že ačkoliv s Tiao Tajem bych si tuze ráda dala šálek čaje, neustále bych se kontrolovala, jestli nedělám něco blbě, a vlastně z toho setkání nic neměla, ale kdybych se někdy potkala s Valeriem Corvinem v naší vinotéce u džbánu caecubského, určitě si to náležitě užiju. Tato postava není neomylná narozdíl od již zmiňovaného soudce Ti nebo irské princezny a právničky Fidelmy, o to je mi Valerius Corvinus milejší, i když k němu chovám pouze sympatie a žádné něžné city (Perille bych beztak do zelí raději nelezla). V tomto, bohužel posledním česky vydaném díle, se znovu setkáváme s Marcovou rodinou, nejvyšší vestálkou Junii Torquatou a nově i se zástupcem Pontifica Maxima (Pontifex Maximus byl Jovův nejvyšší velekněz), do jejichž pravomocí zdejší vražda spadala. Oba si mě získali (podobně jako Corvina samotného), právě tak jako jistá flétnistka. U dalších nových postav se to už říci nedá (Sulpicius Galba opravdu nikdy nebyl můj favorit), a tak kromě Bílé vraždy (čtené v originále jako White Murder) mě tenhle díl ze všech přečtených bavil asi nejméně. Doufám, že knihy nemají sestupnou tendenci, to bych ke dvacáté zřejmě nedošla.


soukroma
31.01.2019 5 z 5

Skvělé čtení, už dlouho jsem se tak nebavila: zdánlivě komorní, nakonec zatraceně zapeklité, ale hlavně velice svižné díky hlavnímu hrdinovi a jeho průpovídkám (nahlas i v hlavě).
Autor není historik, takže nás neprovádí do detailů dobou císařského Říma, ale stejně se mu to daří jaksi mimochodem, zejména místopis Města čtenáři utkví z neustálých pochůzek hrdiny, ostatně i pár dobových záležitostí (klepsydra - tenhle příběh je sám o sobě k popukání ;-).
Autor je místo toho filolog, a tak mu snad lze odpustit téměř moderní výrazivo, které hrdina používá, jako kámo a dámo, občas mu uletí i nějaká ta vulgaritka či zaklení, ale velmi povedené jsou i některé anachronismy. A ty jsou tak výrazné (továrna na kočičí žrádlo, podprsenka, tanga), a ještě se i opakují, až musí být čtenáři jasné, že autor není hlupák a rozhodně nedělá hlupáka z něho, čtenáře, naopak mu dopřává takový ten úsměv "pod vousy" (aha, ty šibale), až do výbuchu smíchu, když právě tyto moderní pojmy přesně sednou pro dané přirovnání či hodnocení situace.
Ale i když autor není historik, stejně se mu povedlo zejména při rozpletení celého vražedného divadla představit dobu sklonku Tiberiovy vlády (Vříďa je ovšem pořád už jen na Capri) v temných barvách a předznamenat následnou hrůzovládu, která neměla obdoby - nebo spíš měla a má, až do naší současné moderní doby existují zrůdy s mocí takových kalibrů, až zůstává rozum stát. A mnohdy se proti nim nedá dělat dlouho prakticky nic, jen trpět, jako za císařského Říma.
(Jediná ohavnost na téhle sérii je její české grafické zpracování obálky, fuj.)
Pozn.: v diskusi k autorovi už před několika lety si mnozí posteskli, že nám jeho knihy už nikdo nepřekládá a nevydává - tak to ještě jednou zdůrazním zde: máme jen 6 ze zatím 19 dílů celé série a to je velká škoda!

braunerova
04.02.2018 3 z 5

Tenhle díl mě moc nebavil. Autor sice i tento příběh založil na teorii o spiknutí v nejvyšších patrech římské politiky, ale nepřišlo mi to moc věrohodné.

Autorovy další knížky

David Wishart
britská, 1952
1997  83%Nero
1997  81%Ovidius
1998  86%Germanicus
1997  83%Já, Vergilius
2005  87%Seianus