Mášeňka

14.10.2024

Povedlo se mi nasbírat dost titulů od VN, abych mohl číst tak nějak popořadě. Tato prvotina je čerstvým svědectvím ruských emigrantů utíkající za občanské války a nastolení bolševismu v Rusku do západní Evropy.
Celý příběh je stavěn v kompozici vzpomínek na sladké mládí v dalekém Rusku a syrovou dospělost ve vyhnanství. Zde ještě umocněnou bolavou láskou ztracenou v prostoru a čase.
Nabokov to není jen Lolita či Pnin. Jsou to i tyto krátké prózy přečtené ta den.

12.09.2024

Po letech jsem se vrátil ke krásné prvotině rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova (1899–1977), mého milovaného autora. Mášeňka (1926), Nabokovův nejkratší román či spíše stostránková novela, vznikla v berlínském exilu a v Berlíně mezi ruskými emigranty se také odehrává, a to během šesti dnů. V jednom penzionu bydlí hlavní hrdina Ganin, životem poněkud unavený muž bez energie, který má milenku Ludmilu a je do něj zakoukaná Ludmilina kamarádka Klára, jeho sousedka z penzionu. Jednoho dne Ganin náhodou zjistí, že jeho další soused, Alfjorov, má za manželku Mášeňku, Ganinovu dávnou lásku z předrevolučního a revolučního Ruska, jejichž cesty se pak rozešly.
Alfjorov Mášeňku neviděl čtyři roky a teď čeká na její příjezd. Toto očekávání zcela změní i Ganinův život. Ve vzpomínkách se vrací ke vztahu s Mášeňkou, rozejde se s Ludmilou a doufá, že Mášeňku po příjezdu odloudí manželovi a tím se převrátí jeho truchlivá existence. Všechno však nakonec vede ke zcela jinému vyústění příběhu...
Mášeňka obsahuje řadu témat celého dalšího Nabokovova díla a je zajímavá tím, že titulní postava není fyzicky přítomna a v příběhu figuruje pouze ve vzpomínkách a snech. Melancholický příběh s nabokovovsky již typickou magií slov zahajuje řadu dalších skvělých děl autora, často mnohem složitějších (vynikají z nich hlavně Lužinova obrana, Hrdinský čin, Zoufalství, Pozvání na popravu, Dar, Lolita, Pnin, Bledý oheň a Ada aneb Žár), a je vhodný, když chcete s Nabokovem začít. Já jsem si nádherný román užil i podruhé.

16.09.2020

Nabokova čtu kvůli jeho přenádherným souvětím a jedinečnému jazyku... Číst ho je jako poslouchat bezchybnou melodii... Vždy se těším, jak mě oslní, čím mě překvapí...

Příběh Ganina mě neupoutal, nebavil, nezaujal. Dočítala jsem ho jen proto, že má knížka jen něco málo přes sto stran, tak by mi přišlo škoda ji vzdát. To je asi jediný důvod, proč jsem vydržela.
Pár zajímavých myšlenek jsem objevila, Nabokovým stylem jsem se pokochala...
Ale příběh jako takový se mnou nic neudělal a brzy na něj zapomenu. Možná na knihu nebyl správný čas, je to možné...

07.08.2019

Helou literární rodino,

Nabokov i v tomto díle dostál svému příjmení, tedy NAbíjet BOKOVku a tak se i zde jeden ruský bludišťák snaží přefiknout bábu svýho souseda. Shodou okolností byl do ní kdysi zamilovanej a tím pádem je do ní zamilovanej pořád. Bohužel, Jelikož čmafítas teprve přijíždí šalinó na místo činu, namísto romantické akce, potěžkávání klitorisů a pečení miminek tu musíme přetrpět mnoho dialogů Rusů, kteří spolu sdílí hotel kdesi v Berlíně. To je fajn, ale jen tak za 6/10. Nabokov mohl hodnocení velmi v klidu vytáhnout třeba na 9/10, kdyby do knihy připsal Jirku Krampola nebo tanky, ale očividně mu bylo jedno, jak se nám čtenářům bude kniha líbit. Ať si tedy o něm udělá obrázek každý sám.

18.02.2018

Nádherný román, plný až neuvěřitelně květnatých souvětí. Milostná zápletka je (i když vlastně není) neotřelá a svým způsobem komická, zanechá v čtenáři hlubokou stopu a pocit, že za postavou Mášeňky se skrývá mnohem víc než jen láska z dětství, dost možná celá širá Rus.