Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Zaklínač Geralt z Rivie putuje světem, aby bojoval proti nestvůrám, temným bytostem, upírům a vlkodlakům a chránil obyčejné lidi. Je obdařen vlastnostmi, o nichž se běžným smrtelníkům ani nesní. Dráha zaklínače však není volbou, ale osudem. A výjimečné dovednosti bývají draze vykoupeny vyhnanstvím na okraji vrtošivé lidské společnosti. Život Zaklínače je proto někdy tesknou bojovou písní, kterou však stojí za to dozpívat až do samého konce. Výbor napínavých povídek Andrzeje Sapkowského obsahuje Prolog z knihy Zaklínač I. Poslední přání a kompletní povídky Zaklínač II. Meč osudu.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2018 , TympanumOriginální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář
Celý děj byl naprosto úžasný, plný dobrodruzství, lásky, mrtvol a krve. A nejlepší byl konec. Takový jsem opravdu nečekala.
Miluji pohádky a líbilo se mi, jak je autor zasadil do světa fantasy. A noc před svatbou byla můj šálek čaje - i když byla napsaná v úplně jiném duchu, než celá knížka, dobře jsem se bavila :-)
Myslel jsem si, že to bude takové pohodové čtení, bohužel jsem se zasekával u nějakých pasáží, protože jsem zrovna nevěděl, kde se Gerald nachází. Nejvíce mě překvapil konec. Tam jsem vůbec nevěděl co se právě děje.
Nevím, jestli jsem slabomyslný, nebo jsem se na to pořádně nesoustředil ale občas jsem se v té knížce ztratil. Podle mě je to o člověku a mě tahle knížka moc nesedla. Musel se vracet zpátky a zkoumat, kam se příběh přesunul, jestli do minulosti nebo budoucnosti či přítomnosti. Měl jsem se více soustředit asi... no co už, vrhám se s nadšením do románu a na ten se velmi náramně těším.
Nakonec povídky měly velmi hezké příběhy, proto hodnotím 4* a to je kvůli tomu, že jsem se, jak už jsem říkal, občas ztrácel. Jinak si myslím, že kniha byla skvělá !
Věřím panu Sapkovskému jako evangeliu, že všechno bylo tak jak to napsal. A jestli nebylo, tak určitě mělo být.
Přízrakům hradu Rozrog musely bohatě stačit zkušenosti z předcházející noci, protože nevykazovali známek života. Výjimku tvořil pouze kostlivec ověšený zbytky rubáše, který se znenadání zvedl za Aglovalovými, Myšilovovými a Freixenetovými zády.
Kníže, baron i druid však byli tak hluboce vtaženi do diskuze o politice, že si zjevení ani nevšimli. Kostlivec se kvůli tomuto nedostatku pozornosti velice rozčílil, přesunul se kolem stolu a zacvakal zuby na Triss Ranuncul. Čarodějka, něžně přitulená k paži Eskela z Kaer Morhen, zvedla půvabnou ručku a luskla prsty. O kosti se postarali psi.
V obou povídkových sbírkách mi přijde, že Sapkowski neměl jasno, co chce vlastně psát. Tah od humoristické literatury, přes pulp až k vážně se beroucí fantasy mě zejména v této sbírce dost trápil.
V knize jsou slabší, ale i dokonale propracované povídky, které na čtenáře různě zapůsobí, tak nechci hodnotit, jaká se mi líbila nejvíce, každý to bude mít určitě jinak.
Opět to bylo syrové, drsné počteníčko :-) 80%.
Druhá kniha Geralta z Rivie je o 69% lepší než první díl nejlepší pasáž je jak se vydali na draka. Tuto knihu mohu velice doporučit nejde se od toho odtrhnout.
Geralta jsem si naprosto zamilovala a v druhém dílé ještě více. Moc se mi líbily části s Ciri:)
Těším se na další díl:)
Skvělé. Všechny povídky byly skvělé, ihned jsem do nich vpadla a postupné odhalování Geraltova života (a světa) je jednoduše fascinující. Postavu Ciri jsem si ihned zamilovala a velmi mile mě překvapil epilog. Sem s dalšími!
Ukecanější a také zadumanější než první díl. Ale rozhodně ne horší. Ba naopak. Zaklínačův svět zde dostává pevnější obrysy a humor se dobře střídá s temnějšími okamžiky. Navíc se mi líbí jak na sebe skoro všechny povídky odkazují a mnohdy dovysvětlují či přímo navazují. Inspirace naším světem je tu také patrnější(vyhlazovací války, neskrývaný rasismus lidí a nelidí atd.) Je na čase vrhnout se na romány.
Divoký západ ve fantasy hávu. Ono to už občas problesklo i v předchozí knize, ale tady se stává leitmotivem. Místo vyhlazovaných a přehlížených indiánů tu jsou dryády, elfové, vexlingové, rybolidé a dokonce draci. Místo pistolníků zaklínači, mágové, trpaslíci a další dobrodruzi. Místo lidí opět lidé. Místo Čingačgúka Villentretenmerth a místo Sama Hawkinse Yarpen Zigrin... Jsem nadšen, dokonce více než u předchozích povídek, přičemž za nejepší považuji Meč osudu a Něco více. Jsem zvědav co se zaklínačem udělá románový formát.
Čtivé, příjemné fantasy čtení. Není to úplně můj styl, ale neurazilo mě to. Takový průměr.
Ach Geralte, Geralte! Ty, jenž jsi k mému srdci navždy přirostlý! Miluju Tě! Miluji Tě za tvůj drsný důvtip, za tvé ďábelské oči, obrovské srdce a hrdinské činy. Tvá veliká osobnost se mi vryla do paměti a doufám, že tyto runy ani kouzlem nezmizí.
Odhodlaně a statečně budu s tebou kráčet až k poslednímu dílů této dokonalé ságy!
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura meč a magie akční bájní tvorové svatba voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictvíČást díla
Hranice možností
1991
Meč osudu
1992
Něco končí, něco začíná
1993
Něco více
1992
Střípek ledu / Úlomok ľadu
1992
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Ještě lepší než první díl, prostě perfektní.