Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Zaklínač Geralt z Rivie putuje světem, aby bojoval proti nestvůrám, temným bytostem, upírům a vlkodlakům a chránil obyčejné lidi. Je obdařen vlastnostmi, o nichž se běžným smrtelníkům ani nesní. Dráha zaklínače však není volbou, ale osudem. A výjimečné dovednosti bývají draze vykoupeny vyhnanstvím na okraji vrtošivé lidské společnosti. Život Zaklínače je proto někdy tesknou bojovou písní, kterou však stojí za to dozpívat až do samého konce. Výbor napínavých povídek Andrzeje Sapkowského obsahuje Prolog z knihy Zaklínač I. Poslední přání a kompletní povídky Zaklínač II. Meč osudu.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2018 , TympanumOriginální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář
Dokonalé završení naprosto dokonalého díla. Jedinou vadou na kráse shledávám tu, že série Zaklínač nemá více (konkrétně nekonečně mnoho) dílů... :)
Většinu mého dospívání jsem snila o tom, že se provdám za Geralta. Je to zkrátka frajer, kterýmu není rovno. Povídky mám radši než ságu, přijde mi, že Sapkowskimu krátké příběhy zakončené skvělými pointami víc sedí. A konkrétně povídky Něco více a Trochu se obětovat považuji za jeden z vrcholů (fantasy) literatury vůbec. Přečetla jsem je tolikrát, že bych z nich mohla citovat celé odstavce i ve 4 ráno.
"Chránit lidi, zachraňovat jim životy, jaká to je podle tvého názoru práce? Dobrá nebo špatná? Těch čtrnáct na Pahorku, ty sám na mostě. Cos činil, pane, dobro nebo zlo?"
"Nevím," odpověděl zaklínač pomalu. "Opravdu nevím, Yurgo. Občas se mi zdá, že to vím. A někdy mám zase pochybnosti. Opravdu bys chtěl, aby i tvůj syn měl takové pochybnosti?"
"Jen ať je klidně má," řekl vážně kupec. "Je to dobrá věc, která pomáhá lidem."
"Co?"
"Pochybnost. Pouze zlo, pane Geralte, nikdy o ničem nepochybuje. A svému osudu nikdo neunikne."
Pre mňa ešte lepšia časť ako I., hoci z poviedky Něco více som mala zlý pocit, a asi tuším, ako sa to skončí :( Ale určite sa vrhnem na ďalšie časti - postupne.....Takisto viem, že celá séria zostane u mňa v knižnici !!!! Obdivujem autora a jeho fantáziu, na niektorých menách si idem vylámať jazyk ( zlatý drak s menom Villentretenmerth a pod.....).
Je to rozhodně slabší než první díl. Ve chvíli, kdy autor začal do povídek míchat osobní život Geralta se mi to přestalo líbit. I tak to ale stojí za přečtení.
Knihy o Zaklínači jsem si zamilovala od prvního okamžiku. Druhý díl sice není tak skvělý jako první, ale jsou tam opět nádherné povídky. Meč osudu, Hranice možností a Trochu se obětovat jsou mé nejmilejší. Teď jsem se pustila do celé ságy a jsem ráda, že jsem si přečetla i obě knihy povídek. Osvětluje to mnohé události v další knize.
Pěkné čtení, sice mi to připadne slabší než první sbírka, obzvlášť Epilogmi připadne divný. Ale jako celek super.
Úžasné, vtipné, napínavé a hlavně moudré. Poslední povídku důrazně nedoporučuji číst nikomu, kdo nečetl celou ságu!!! Mimochodem, ta povídka mi trochu připomínala telenovelu - takže malinké smítečko na jinak dokonalém zážitku.
Nesmírně originální dílo, jemuž nechybí inteligence, vtip a vyprávěčský kumšt. Andrzej Sapkowski svými povídkami a následnou epickou ságou rozdrtil veškerá známá fantasy klišé na miliony střípků. Knihu jsem přečetl snad stokrát a stále se k ní rád vracím. Ať jste milovníci fantasy nebo ne, VŘELE DOPORUČUJI!
Krásné povídky.
Protože se chystám na ságu, nečetl jsem poslední povídku: "Epilog: Něco končí a něco začíná" (Někdo mi poradil, že před přečtením ságy mám tuto povídku vynechat).
Když nepočítám Tolkiena, do fantasy jsem nikdy moc nefušoval, ale teď si v něm asi trošku porochním :o)
Další várka vynikajících povídek Geraltovského světa. Snoubí se v nich vše, co je pro Sapkowského typické - od soubojů, intrikánství, humoru, košilatosti až k pořádným pitkám a nejen s nimi spojenému filosofování. Vše do sebe zapadá a vše má hlavu a patu. Zřejmě netřeba nic dalšího dodávat.
"Nikde," zabručel. "Nikde. Tady je Brokilon."
"Cože?"
"Brokilon. Poslední útočiště."
"Nerozumím."
"Nikdo tomu nerozumí. Nikdo tomu nechce rozumět."
Mé hodnocení z jedničky platí i tady, ale začlo to na konci trochu někam jinam směřovat a tak to asi zkusím i s 3
Opět výborné povídky. Od Hranice možností a slavného herolda Yarpena Zigrina a jeho: "Hereš ty tam, mrcho draku. Slyš a ušiska našpicuj, co včíl praví herold. To jako já." Njn, hlavně zdvořile a dvorně, pane trpaslíku. :-d... Až po Něco končí a něco začíná. A navíc uraženej Geralt, je prostě zážitek, který bych si nechtěla nechat ujít :-)...
První povídky z této sbírky jsou dobré ale ty závěrečné jsou vyloženě bombastické. Všechno do sebe krásně zapadá a kniha si připravuje půdu pro plnohodnotný román. Při čtení jsem se skvěle bavil a bez váhání se vrhám do pokračování. "Něco končí a něco začíná" 4,5*
Není divu, že je Zaklínač v Česku tak oblíbený. Je to dobrodružné, je to přijatelně jímavé, je to mírně erotické, je to vtipné. Je v tom také kus filozofie, ale jenom s mírou, aby se čtenář nezalekl, že čte něco intelektuálního. Velmi dobrý oddech, ovšem na zadek se z toho my, fanoušci Dostojevského, neposadíme.
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura meč a magie akční bájní tvorové svatba voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictvíČást díla
Hranice možností
1991
Meč osudu
1992
Něco končí, něco začíná
1993
Něco více
1992
Střípek ledu / Úlomok ľadu
1992
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
V čem jsou vlastně povídky o Zaklínači tak jedinečné, proč je lidé i po těch letech stále dokola čtou? Řekla bych, že je dělají především postavy, které Sapkowski bravurně vykreslil. Nejde jen o Geralta, který je ale zřejmě tím největším důvodem, ale také o ostatní postavy, protože všechny, i ty zdánlivě nepodstatné mají svůj charakter, svůj úkol a své místo ve světě i v příbězích. Každá postava je jedinečná.
Dalším důvodem je originalita. Sapkowski nestvořil příběhy, v nichž bojuje dobro se zlem. V Geraltově světě neexistuje dobro ani zlo, nic není černé a bílé, tak, jak je tomu v mnohých fantasy. Tady je všechno jen v odstínech šedé, každá postava má pro své konání důvody, každá má nějaký svůj cíl. Ani sám Geralt není klasickým hrdinou typu Aragorn. Má své slabosti a není jich málo, má své problémy, své bolesti a strasti. Miluje i nenávidí. Ale mnohdy je on, mutacemi pozměněný Zaklínač daleko více lidský než kdejaký člověk. Má silný cit pro spravedlnost a čest, nemá předsudky k žádným rasám...
V Sapkowského povídkách najdete téměř vše. Každá povídka obsahuje jakési morální ponaučení, řeší se zde problémy mezi jednotlivými rasami, politické problémy i problémy společnosti. Ukazuje svět takový jaký je a nijak ho nepřikrášluje. Příběhy tak působí velmi realisticky.
Ale nemyslete si, že byly napsány jen proto, aby čtenáře poučovaly. Ne, o žádné těžké čtení tady nejde. V příbězích narazíte taky na mnoho humoru, o který se s lehkostí postará třeba bard Marigold, který nenechá žádnou holku na pokoji. Maličká Ciri pak do příběhu vnese dětskou radost a tvrdohlavost. Povídky mají také skvělý spád, nechybí napětí a samozřejmě ani o akci zde není nouze, protože na světě je pořád dost potvor, které je třeba hubit. Je až s podivem, že se toho do relativně krátké povídky vejde tolik...