Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Zaklínač Geralt z Rivie putuje světem, aby bojoval proti nestvůrám, temným bytostem, upírům a vlkodlakům a chránil obyčejné lidi. Je obdařen vlastnostmi, o nichž se běžným smrtelníkům ani nesní. Dráha zaklínače však není volbou, ale osudem. A výjimečné dovednosti bývají draze vykoupeny vyhnanstvím na okraji vrtošivé lidské společnosti. Život Zaklínače je proto někdy tesknou bojovou písní, kterou však stojí za to dozpívat až do samého konce. Výbor napínavých povídek Andrzeje Sapkowského obsahuje Prolog z knihy Zaklínač I. Poslední přání a kompletní povídky Zaklínač II. Meč osudu.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2018 , TympanumOriginální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář
Jeden z nejlepších dílů s Geraldem, možná dokonce i ten nejlepší. Doporučuju všema deseti :)
Opravdu se vždy snažím knihu dočíst do konce, ale už u druhého dílu tak trochu trpím. Přečetla jsem polovinu knihy a nic mě nezaujalo. Neexistuje tu žádný hlavní děj, což je pro mě v knize klíčové. Odkládám na časy, kdy nebudu mít co číst.
Už s jedničkou jsem měl problém, ale tady se vysloveně trápím. Knihu odkládám, prostě mě to nebaví...
Další excelentní povídky, které prostě dělají dobře na duši. Nemůžu si pomoct, ale číst obdobné povídky dělají čtenářovi prostě dobře.
Tak abych řekla pravdu tak tento II. díl na mě zapůsobil o dost více než díl první. Oblíbila jsem si zaklínače a jeho kamaráda Marigolda, na druhou stranu jsem stále nepřišla na chuť čarodějce Yennefer a Geralt mě s ní štval, ale i přesto jsem si s tímto podivným párem milenců užila šťastný konec.
"Lidé si s oblibou vymýšlejí nestvůry a hrůzy. Sami si pak připadají méně odporní." (Ač z první povídkové knihy, tento citát mi utkvěl v paměti a nesla jsem si ho s sebou nejen celou druhou povídkovou knihu, ale ponesu si ho i dál do života :))
Jinak nemám co dodat, snad jen, že povídka Věčný oheň je skutečně mistrovské dílo, jak už bylo psáno pode mnou a mne nezbývá nic jiného než jen souhlasit :)
Věčný ohen, kde vystupuje postavička Vexlinga, považuji opravdu za majstrštyk. " Dali jste,“ pokračoval doppler, šklebě se drzým Marigoldovým úsměvem,„skromnou možnost asimilace trpaslíkům, půlčíkům, gnómům, dokonce i elfům. Tak proč bych já měl být horší? Proč mě nechcete dát to právo?Co mám udělat, abych mohl žít v tomto městě? Změnit se v elfku s laníma očima, hedvábnými vlasy a dlouhýma nohama? Ano? Proč je elfka lepší než já? Protože když uvidíte elfku, nevíte kam s očima, a když uvidíte mě, chce se vám zvracet? Běžte se vycpat s takovým argumentem. Já stejně přežiju. Vím jak na to."
První povídková kniha nic moc, tahle druhá je znatelně lépe napsaná. Povídky jsou delší, smysluplné, ne tak snadno předvídatelné. Je to zábava. Těším se na román!
Nádherná kniha,prectena jednim dechem.Moc doporucuji, ale pokud nemate v planu precist serii o zaklinaci,radeji se do cteni teto knihy nepoustejte,silne navykove....
Skvělé pokračování první knihy. Povídky mě do jedné bavily, pan Sapkowski si mne dvěma knihami naprosto získal. Jedna z nejlepších fantasy co jsem četl. Oddechové a zábavné čtení.
Na druhé povídkové sbírce je vidět, jak příběhy zvolna ztrácejí epizodovost a jsou víc a více provázány v kompaktní děj. Místo zabíjení monster řešíme Geraltovy vztahy, zejména s jeho láskou Yennefer. Příběhy s Ciry pak už jsou přímou cestou k pentalogii. Humorný epilog jsem rozdýchával ovšem dost těžko a tak budu dělat, že jsem ho nečetl.
Slzy, smích, hluboké dumání - Geralt nám dá vše.
Tohle bylo snad nejjasnějších 5 hvězd.
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura meč a magie akční bájní tvorové svatba voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictvíČást díla
Hranice možností
1991
Meč osudu
1992
Něco končí, něco začíná
1993
Něco více
1992
Střípek ledu / Úlomok ľadu
1992
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Druhý soubor povídek se povedl na výbornou. Knize prospívá menší počet jednotlivých povídek a autor v nich jde v mnohém do hloubky. Velmi se mi líbí, že v mnohá případech si čtenář musí dost věcí domyslet. Nic mu není polopaticky předkládáno jako hlupákovi. Jsem opravdu rád, že jsem se konečně rozhoupal k přečtení Zaklínače.