Medovník s pepřem
Alena Adrianet Heinrichová
Skoro každá holka se někdy zamilovala do svého nejlepšího kamaráda, herce nebo zadaného kluka. Matyáš splňuje všechny body, včetně toho, že pro něj Adriana ztratila hlavu. Navíc jí osud hází do cesty jednu absurdní situaci za druhou. Má pocit, že žije v telenovele a nezbývá jí nic jiného, než se obrnit pořádnou dávkou sarkasmu, aby se z nejasných signálů nezbláznila. Jak to dopadne, když se na vás herecký idol nedívá z plakátu, ale přes roh stolu? To se dozvíte v komediálním románovém debutu z prostředí brněnských divadel.... celý text
Přidat komentář
Kniha má nádhernou obálku, ale bohužel obsah už je o ničem. Hodně propagovana kniha, ze které je čtenář akorát zklamaný.
Je těžké hodnotit knihu, která je tolik autobiografická, protože je tím zprostředkovaně hodnocen i životní příběh autora. Zároveň ale to, že kniha popisuje příběh a pocity skutečného člověka, je to, čím je nejzajímavější. V každém díle se odráží autor a jeho názory a hodnoty, ale tohle přece jen bylo v něčem jiné a to bylo to, co mě na knize bavilo.
Myslím si však, že by stálo za to, kdyby autorka byla bývala psala deníkové zápisy ještě pár let a s vydaním knihy tolik nespěchala. Pak by z příběhu snad bylo možné osekat spoustu zbytečných odboček a mnohokrát se opakujících situací, které nám neodkryly nic nového z hlediska poznávání postav ani nikam neposunuly příběh. Na tak krátkém časovém úseku, který je v knize příliš dopodrobna zaznamenán, ale bohužel nemůžeme sledovat téměř žádný příběh a k zajímavějšímu vývoji postav dojde až v samotném závěru knihy.
Čtení to bylo zajímavé a nelituji, že jsem se do knihy pustila, ale doporučovat dál ji nebudu.
MEDOVNÍK S PEPŘEM - Alena Adrianet Heinrichová
Kniha byla přesně taková jak ji popsala @kvetinkovedny jednou ve story. Nádherný vzhled - co se grafického zpracování desek týče tak kniha nemá chybu a hodně mě to nalákalo - ale děj byl za mě bída. Přestože jsem byla připravená nic moc velkého neočekávat tak mě kniha zklamala.
Hlavní hrdinka mě svým chováním vytáčela tím jak stále řešila to samé dokola. Příběh byl plný klišé a hrozně plochý. Klišé mi nevadí když jsou hezky v příběhu zasazené ale tady ten děj jakoby probíhal mimo mě.
Je to škoda, když jsem na knihu narazila poprvé tak mě nadchla ale nyní už chápu ty záporné recenze. Podruhé bych do knihy nešla.
1/5
Tak tohle bylo špatné. Klišoidní, stále se opakující, těžko pochopitelný situace. Hlavní hrdinka naivní, sebetrýznící se chudinka, řešící stále jen a jen sebe. Bohužel, tak mi to celé připadalo. Pokud se jedná opravdu o autobiografický román, tak mi je autorky opravdu líto, snad se do života poučila. Snažila se příběh napsat se spoustou vtipu, ale přišlo mi, že příliš tlačila na pilu a ve výsledku to nebylo vtipné skoro vůbec. Příběh téměř o ničem, ve 300 stranách se řeší stále to samé. Tohle mělo zůstat spíše v soukromém deníčku. Obálka je na druhou stranu nádherná, jedna z nejhezčích, co jsem kdy viděla. Ta ale příběh nedělá, bohužel. Je mi to líto, ale víc jak jednu hvězdu dát fakt nemůžu :(
Nápad na příběh by byl dobrý, ale chybí mu pořádné dotažení. Upřímně tohle se prostě nedá číst. Jen jednou v životě jsem odložila knížku bez dočtení a tohle je bohužel druhá. Ploché postavy, o kterých se nic nedozvíme. Děj absolutně žádný, jen neustálé chození do divadla a sem tam do baru, a vše se točí jen kolem Matyáše, který je evidentně pořádný blb. Hlavní hrdinka snad nemá ani žádnou důstojnost. Nebo kam se poděla? A že bych se u toho bavila se taky říct nedá. Nechápu, jak tohle mohlo vyjít pod hlavičkou takového nakladatelství, je to vhodné maximálně tak na nějaký blog. Zbytečně to zabírá místo talentovanějším autorům. Autorka by raději měla dělat něco jiného. Jedna hvězda jen za obálku, protože ta je nádherná.
Romantických komedií, jak přes kopírák se na knižním trhu najde spousta. Znáte to - holka potká kluka,něco se stane, vyřeší se to a šup klapka a žili šťastně až do smrti.
Medovník spepřem je ale úplně jiný a podle mě o dost reálnější příběh, který jste možná někdy také zažili. Pro mě měl i notnou dávku nostalgie, protože jsem si u něj skvěle zavzpomínala na studentská léta v Brně.
Upřímně nechápu některé recenze natuto knihu. Ano, souhlasím, že se možná příběh trochu točí v kruhu a hlavní hrdinka nejedná moc logicky, ale podle mě o to víc uvěřitelně, protože přesně tohle láska s člověkem může udělat. A bavilo mě, jakým způsobem si Adriana uměla udělat legraci sama ze sebe.
Medovník s pepřem pravděpodobně nebude knihou, která vám změní život, ale to v rámci žánru romantických komedií ani neočekávám.
Naopak si myslím, že to bude ideální čtení pro ty z vás, kteří chcete u nějaké knihy po dlouhém dni vypnout nebo jste právě dočetli nějakou náročnější knihu a nechcete se pouštět do ničeho složitého. Zkrátka tohle je čtení na oddech s pořádnou dávkou sarkasmu.
Medovník s Pepřem má mnoho negativních hodnocení a naprosto chápu proč. Všechny ty postřehy, které jsem se dočetla tam nebo onam jsou neuvěřitelně trefné… ale! Ano, je tam to veliké ale. Navzdory tomu, že naprosto souhlasím ve všech ohledech se špatnými hodnoceními od lidí, kteří četli knihu přede mnou, já v příběhu přeci jen vidím něco víc. Vidím hodně smutnou realitu. Stupidní, nerozumné chování, vracení se do starých nefungujících kolejí jen proto, že nejste schopni překonat silný tah závislosti na někom nebo na něčem, a snad i naivní naději, že tentokrát to bude jiné. Nebude. Bohužel. To je také krutá skutečnost běžného života. Hlavní postavy se perou každý s vlastním chaosem emocí. Ani jeden není horší než druhý, jen se prostě nedokážou rozhoupat k nějakému finálnímu rozhodnutí. Přišlo mi to smutné a bolavé. Protože tihle dva byli od začátku naprosto zoufale ztraceni v něčem, co bylo nad jejich síly. Nemyslím, že by tam někdo někomu dělal něco naschvál, nebo záměrně ubližoval… jen … jen to prostě nikdy není tak jednoduché. Rozumím jim na celé čáře.
Příběh sám o sobě ale mohl být kratší. Druhá polovina knihy byla o dost nudnější, pomalejší. Nic se nedělo. A také se začaly množit překlepy. Už když Adriana zmínila, že o tom, co prožívá, napíše knihu, jsem si říkala: „Jo, tady by to mohlo skončit. Nějak pěkně to uzavři…“ Bohužel se to nestalo a mě čekalo téměř dalších sto stránek do konce.
Styl psaní není úplně špatný. Na hovorovou češtinu jsem si rychle zvykla, i když ze začátku mi trhala uši. Autorka píše svižně. Je to pro mě nejrychleji přečtená kniha za poslední dobu. Taková jednohubka. Ale vadily mi třeba nelogicky tvořené odstavce, někdy jsem se ztratila v tom, kdy jsem a kde jsem, a když jsem se ke konci knihy překvapeně dočetla, že milá Adri bydlí s maminkou…. No to byl poměrně velký šok, protože jsem celou tu dobu měla dojem, že žije sama. Maminka se zničehonic vyskytla až na konci a myslím, že zcela účelně a to není nikdy dobré. Pokud by autorka byla perfekcionista, uvědomí si to (možná to i věděla, ale mávla nad tím rukou) a znovu by příběh prošla a zapracovala do průběhu celé knihy části s mámou, zmínky o ní, krátké rozhovory. To bych aspoň udělala já. Možná proto mi psaní vždycky tak trvá, většinou řeším každou ptákovinu a měním a přepisuji. :-D
Některá rádoby vtipná přirovnání byla krkolomná a bylo cítit, že se tlačí na pilu, když ale došlo na humor vycházející ze situací, tak jsem se kolikrát pousmála. Myslím, že autorka psát umí. Možná se to chce ještě trochu vypsat, ale příště bych doporučila nesnažit se za každou cenu psát autobiografii. Myslím, že by z toho paní spisovatelka vytřískala víc, když by se skutečnými událostmi pouze inspirovala, a pak nechala pracovat svou fantazii. Kniha by byla záživnější.
Vzhledem k tomu, že jsem si přečetla recenze, než jsem ji začala sama číst, už jsem věděla, co od knihy očekávat a tudíž jsem nebyla rozčarovaná, když se v knize nic nedělo.
Kniha se točí kolem neopětované lásky a drtivou většinu knihy jsme spolu s hlavní postavou zacykleni v kolečku divadlo/hospoda. Obvykle mi nevadí, když čtu knihu, kde se nic moc neděje, ale po několikátém kole divadlo/hospoda už jsem se říkala, že by to mohlo stačit a mohli bychom se posunout trochu kupředu. Možná, že kdyby postavy nebyly tak ploché a něco bychom se o nich dozvěděli, četlo by se to lépe.
Vím, že hodně lidí psalo, že tohle není young adult, jak to reprezentuje cooboo, ale new adult… Já si naopak myslím, že to young adult je. Vzhledem ke stylu psaní a humoru hlavní postavy jsem nabyla dojmu, že je to psáno pro náctileté, i když hlavní postava je dospělá. Proč ně? To by ani nevadilo, akorát by to chtělo trochu sjednotit styl „mluvy/psaní“, aby to tolik nebilo do očí.
Po dočtení jsem si říkala, že by to spíš mělo být prezentováno jako groteska pro náctileté, jelikož v grotesce humor ubíjí děj (de facto tam žádný není) a takhle to bylo i tady. Kdyby se k tomu ještě kniha zkrátila o sto stran, myslím, že by to také vystihlo myšlenku knížky a čtenář by byl spokojenější.
viděla jsem spousty recenzí avšak negativních. já ale patřím k těm, kterým se to líbilo. myslela jsem si, že budu číst love story, ale ona to love story tak trochu není. ze začátku se příběh tak choval, od půlky knihy si pak rvete vlasy a děkujete, že to love story fakt není (typická love story). je pravda, že kniha se točí jen kolem divadla a hospody, ale mně to tak nějak ani nevadilo. kniha je zvláštní a jiná oproti všem, co jsem četla a vlastně nedokážu ani popsat, co je tam to to ono. ke konci mě teda už určitá osoba pekelně vytáčela, ale vzala jsem to v pohodě. sem tam jsem s Adrianou soucítila, ale chvílemi mi přišla dost naivní a neponaučitelná. každopádně za mě doporučuju určitě!
Hned na začátek je třeba zmínit, že styl vyprávění je zcela jiný, než na co je čtenář YA a romantických titulů zvyklý. Text předkládaný v ich-formě se celý nese na vlně sarkasmu a ironie. Ze začátku se jedná o něco osvěžujícího, neotřelého, ovšem v průběhu už některé situace tento efekt ztrácejí a nepůsobí tolik vtipně. Všeho moc zkrátka škodí.
Po jazykové stránce je text psán nespisovně, hovorová řeč měla text nejspíš co nejvíce přiblížit čtenáři, někomu to může vyhovovat, jinému nikoli. Čím více se kniha blížila ke konci, tím více přibývalo chyb v textu, v celé první polovině jich nebylo tolik jako v druhé části, bohužel se redaktorská práce nedá nazvat jinak než odbytou, bitý je pak na tom sám autor, který toto nemůže nijak ovlivnit. Co ovlivnit lze, je množství vulgarit. Každý den vidíme, že mladší generace nejde pro sprosté slovo daleko. Proč to ale musí být téměř na každé stránce několikrát?
Medovník s pepřem mě na první pohled opravdu zaujal - zajímavá anotace slibující poněkud odlišný a originální romantický příběh, nádherná obálka, která okamžitě bije do očí a volá na vás ať si ji koupíte.
Příběh mě ale poněkud zklamal a převažují zde bohužel chvílemi spíše mínusy než plusy.
Kniha vlastně probíhá z 80% pouze v divadle nebo v hospodě a drží se velice jednoduchého a opakujícího se vzorce.
Adri napíše Matymu o lístky na představení, dojde buď sama nebo pokaždé s jiným doprovodem, po celou dobu představení ji Matyáš intenzivně pozoruje a po představení je šance 50:50 zda spolu půjdou na pivo nebo jestli Adri půjde sama pít na žal.
Také jsem nebyla ráda za poměrně velké množství vedlejších postav, které se vždy objevily na pár stránek a poté se po nich slehla zem. Hlavně se mi potom už začaly plést i jejich jména a byla jsem zmatená
Myslím si, že by vůbec neuškodilo zkrátit knihu klidně i o 100 stránek, jelikož poselství této knihy a Adriin příběh má určitě co předat, jen se to bohužel v takovém množství opakujících se situací lehce ztratí.
Velice mě ale oslovila vtipná stránka knihy a povaha autorky! Určitě bych si ráda přečetla něco dalšího a držím palečky v dalším psaní! ️
Za poskytnutí knihy vděčím @humbook #humbookblogeri!
Ještě jednou děkuji! ️
Neurazí, nenadchne...
Tady jsem se nechala bohužel utáhnout na krásnou a zajímavou obálku. Popis knihy nevypadal úplně nejhůř, tak jsem si ji vzala.
Bohužel mě ale knížka utvrdila v tom, že české autory tu romantiku prostě asi psát neumí. Celý děj je tak nějak o ničem. Jediné plus je opravdu velké množství povedeného a vtipného sarkasmu.
Další mínus je "brněnský přízvuk"... V knize je v podstatě všude a mě jako Ostravákovi to opravdu bylo do očí. A to v Brně studuju vysokou, takže jsem na něj jakš takš zvyklá.
Autorka u mě alespoň stoupla koncem. Už už jsem čekala, že to bude "přihlouplé" žili šťastně až do smrti a nakonec to tak naštěstí nedopadlo.
Víc než 2,5 dát nemůžu
Kniha má nádhernou obálku. Četla se skvěle ale chování Matyáše bylo hrozné. Čekala jsem od toho víc.
4,5/5
Je to výborné … přesto (právě proto?), že tu nenajdete tu starou známou dějovou zápletku. Rozuzleni? Je tam a přesto není Některé pasáže jsou nesmírně sugestivní, jiné velmi originální a jiné bláznivě vtipné.
Kdo někdy miloval přesto (právě proto? ), že ten druhý mu nedával zpátky totéž, že druhý hrál možná úplně jinou hru, na jiném hřišti a dost možná i v jiném vesmíru, ten se umí najít v každém řádku. Takové vztahy - ikdyž se jim říká někdy toxické - mohou být rychlíkem k sebepoznání a sebeúctě. Je potřeba si upřímně odpověď, co mi takový vztah dává a co mi bere. A podle toho žít. Někdy jsou i ty krátké bláznivě intenzivní chvíle hodně. Jindy nestačí. Každý vztah je jiný.
Prostředek se trochu táhl, ale vtipný jazyk autorky to přetáhl do toho super svižného a pro mě pěkně vypointovaneho konce.
Nejsem si úplně jistá jak hodnotit.
Obálka je úžasná, kniha byla plná humoru a četla se lehce. Vadila hovorová čeština, která byla nejen v přímé řeči (tam mi většinou nevadí). Minimálně jednou hlavní hrdinka mluvila přímo na čtenáře (u toho jsem zatím nezjistila, jestli je to pro mě pozitivní nebo negativní). Téma knihy bylo rozhodně zpracováno originálně.
Hodnotím tak 6/10
„V pekle pro mě je místo. A je to trůn."
První, co musím dát z cesty, jsou hovorové výrazy použité i mimo přímou řeč. Ty mě ze začátku velmi rušily, ale pak jsem si zvykla a krásně jsem knihu proletěla až do konce. Naprosto zbožňuji všechna ta přirovnání, u kterých se musíte na chvíli pozastavit a zeptat se, co se to právě stalo? - proto jsou tak dokonalá! Když jsem některá předčítala kamarádkám, minimálně deset minut jsme se žádná nemohly napít, jelikož jsme se hrozně bavily a smály. „Propaloval mi svoje jméno pod kůži jako tetování, kterýho už se nikdy nezbavím. Zřetelně jsem pozorovala, jak mě opouští střízlivý myšlenky, který emigrují kamsi na Mars spolu s mou důstojností a kalhotkami."
Musím přiznat, že ze začátku jsem musela knihu vystavovat všude na dohled, abych na ni nezapomněla, ale když už se děj pořádně rozjel, ani ředidlo by nepomohlo mi knihu odlepit z rukou. Postavy byli tak reálné, že jsem měla pocit, jako bych je měla před sebou a mohla je obejmout. Některé teda i profackovat. I ty nejvedlejší charaktery byly velmi zajímavé.
Kniha je naprosto perfektní na čtení u vody (ověřeno!), kdy na vás paří sluníčko, vítr si s vámi čte a samovolně si listuje stránkami a obloha je modřejší než šmoulová zmrzlina.
Jednoduše řečeno, příběh jsem hltala jako studenou vodu po horkém letním běhu a milovala jej. A ta obálka! Nádherná a naprosto dokonalá, nemůžu se na ni přestat koukat. Knížka bude v mé knihovničce ještě dlouho hrdě vystavena.
„Začátkem července to v mým mozku vypadalo asi tak, jako když na půl minuty necháte v kuchyni tříletý děti."
Co si budeme povídat, tahle knížka není opravdu pro každého. Obálka je opravdu nádherná, dostala jsem ji společně se záložkou a vtipnými nálepkami. (Děkuji moc)
Co se týče Matyáše, hnala bych ho svinským krokem ze svého života, protože je to neuvěřitelný blbeček a manipulátor, ale ruku na srdce, holky, která z nás se někdy nezamilovala do kreténa a viděla v něm pána Boha...
Jsem ráda, že spisovatelka poukázala na téma toxický vztahů a jak to může vypadat, když se jedna strana zamiluje a druhá ne, i když si je vědoma toho, že je Adriana do něj zamilovaná a využívá toho.
Musím vychválit autorčin sarkasmus a taky chvíle, kdy nemyslí na Matyáše.
+sarkasmus
+Brno
+Festival fantazie
+Poukázání na toxicitu podobných "vztahů"
+Čtivost
-Absence vysvětlení, proč je Matyáš takový borec
-Plochost postav
(SPOILER)
Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji @humbook a skupině #humbookblogeri #spoluprace.
Hned jak jsem se dozvěděla, že bude Medovník vycházet, jsem věděla, že tuhle knížku chci číst. Anotace zněla skvěle, slibovala něco nového a navíc ta nádherná obálka! Ale to jsem ještě nevěděla jaký hrozný propadák tahle knížka bude...
Já bych asi začala tím pozitivním - knížka se mi četla rychle (díky bohu za to!), prvních pár kapitol se mi líbil i styl psaní a autorčin sarkastický humor, ale čím jsem četla dál, tím to by horší, protože to tu bylo v takovém množství, že to přestalo být vtipné.
Tímhle krátkým odstavcem všechna pozitiva končí a dostáváme se k negativům, která jsem sepsala jen tak ve zkratce do odrážek, protože jinak by tahle recenze byla na tři A4.
- ploché, naivní, nedospělé hlavní postavy, o kterých vůbec nic nevíme a tím pádem ani nemáme možnost si je oblíbit
- spousta vedlejších postav, které se jen tak zjeví a zase zmizí (ano, opět o nich vůbec nic nevíme - reálně si nepamatuju ani jejich jména!)
- děj jsem v téhle knížce nenašla!
- celá kniha se točí okolo neskutečně toxického vztahu, kdy je hlavní hrdinka již několik let zamilovaná do svého kamaráda Matyáše, který s ní ale nechce nic mít a jenom ji využívá... problém mám s tím, že já jsem to Adri absolutně nevěřila a Matyáš sice asi měl bipolární afektivní poruchu, ale v podstatě ji nic neslíbil a k ničemu se nezavázal, to ona byla šílený stalker a podle mě potřebuje odbornou pomoc
- absolutně nemám tušení v jakém časovém rozpětí se tahle knížka odehrává, protože jednou je zima, a pak zase léto
- popkulturních narážek je tady taky milion, ale ty tu knížku úplně nezachrání, spíš naopak
- tak nějak pochybuju, že se nakladatelství rozhodne vydat knížku aniž by četlo rukopis, ale prostě se domluví na vydání jen tak při pokecu v hospodě, jak je to v knížce popisováno
- a konec, tak ten jsem nepochopila už vůbec - byla do něj roky zamilovaná a probrala se takhle rychle (no teda doufám, protože ani ten konec nám moc odpovědí nedává)
No řeknu vám, že kdyby to nebyla knížka na recenzi (a já bych nechtěla, aby na téhle fotce po dočtení vypadala aspoň trochu k světu), tak už by letěla z okna a bohužel ne jednou.
Bezprostředně po dočtení jsem Medovník ohodnotila 1/5, ale teď tak nějak uvažuju nad tím, za co ta jedna hvězdička vlastně byla... asi možná za obálku?!
Moje hodnocení: 4,5/5
Pro začátek děkuju @humbook za poskytnutí papírové knihy
Můj verdikt: možná je to díky tomu, že jsem neměla moc velká očekávání, protože tahle kniha nezaznamenávala nijak zvlášť úžasné hodnocení, ale vážně se mi líbila️
•je to dost nestandartní knížka. Dost jiná než jsem doposud četla. A na rovinu říkám, že rozhodně není pro každého. Ale mě nehorázně sedla. Ale abych to vzala od začátku...do strany zhruba 200 mě to bavilo, ale ještě to nebylo tak namakané jako ta poslední stovka! Škoda, že taková nebyla kniha už od samého začátku. Kdyby se na začátku pořád neopakovalo to samé dokola jen za jiných okolností a bylo by tam to co v poslední 100 stránkách tak bych asi ani nemrkla a dala knize plný počet
•taky by se hodilo více popsaní hrdinky, jako její práci třeba, celkově věci co se netýkali Matyáše tam většinou nebyli a to je velká škoda. Taky mě štvalo jak tam plynul čas příliš rychle a v postavách jsem se na začátku strašně ztracela
•styl psaní, humor, sarkasmus to v této knize najdete naprosto všude a naprosto famózně se to čte. Tak moc mě to bavilo!
•v poděkování autorka vysvětluje proč tuto knihu napsala a měla jsem tušení, že mám pravdu...a měla. Díky tomu na mě kniha zapůsobila ještě víc! Pokud autorka někdy napíše něco dalšího rozhodně si to plánuju přečíst!️
Tak tohle jsem od knihy, co má tak nádhernou obálku opravdu nečekala. Knihu jsem četla v rámci knižní štafety, a kdybych nebyla "nucená" příběh číst, nejspíš bych ho nikdy nedočetla. Ne vážně, kdo si tohle přečetl a řekl, že je to dobrý nápad? Kniha má cca 300 stran, z toho se 2/3 neustále opakují. A to nepřeháním, věta : A jak ses měl? Jak se ti daří? tam je milionkrát a stejné scénáře, které se odehrávají pořád dokola. Ani jedna z postav mi nebyla sympatická, naopak jsem byla akorát naštvaná na chování obou hlavních hrdinů. Dokonce aspirují na nejhorší knižní postavy, jaké jsem kdy četla, a to je co říct. O to více jsem byla zděšená, když jsem zjistila, že kniha má být autobiografie. Nerada to říkám, protože české autory ráda podporuji, ale talent na psaní autorka bohužel nemá. Takže jedinou emoci, co u mě tento skvost vyvolal je naštvanost, protože jsem mohla svůj čas využít lépe. Opravdu nedoporučuji nikomu.