Medovník s pepřem

06.06.2022

Doby, kdy CooBoo vydávalo hezké a milé romance jsou už zřejmě nenávratně pryč. Medovník s Pepřem je takový After po česku, jen tady je to ještě horší, protože v tomhle příběhu miluje jen jedna strana. Navíc, oba hrdinové jsou totálně příšerní, nesympatičtí a máte chuť si z nich vytrhat všechny vlasy. Moc nechápu, proč tuhle knihu vydává CooBoo, které převážně čtou náctiletí? Nepamatuji si, že by kdy vydávali romány pro ženy. Když už nic, tahle věc by měla mít alespoň výstražné označení, že jde o maximálně toxický vztah! Tahle kniha mladým do rukou nepatří a je z mého pohledu škodlivá, protože hrdinka si celou dobu ten neuvěřitelně toxický vztah romantizuje, takže by mladší čtenářky mohly nabít dojmu, že takhle je to OK. A ono jakési prozření na konci nestačí, protože mu moc nevěřím, ani tomu, že hrdinka se z toho vztahu opravdu vyléčila. Souhlasím s komentářem, který píše, že hrdinka je zralá na psychologickou pomoc, já nemohla věřit tomu, co čtu. Kde je nějaká sebeúcta?? Za mě hrdinka docela velké psycho. A tohle cosi ani není plnohodnotný román, nemá to absolutně žádný děj, popisy a ani background. Ten sloh taky žádná sláva, je na něm hrozně vidět, že je autorka začátečník, který toho ještě moc nenapsal. Jednu hvězdu dávám za odvahu tyhle nevyzrálé spisky vydat. Nedoporučuji.

03.06.2022

(SPOILER) Když čtete knihu inspirovanou skutečným životem - přičemž díky většině toho, co o knize autorka řekla, vám spíš přijde, že jde o ryze autobiografický román - o klukovi, který s napsáním knížky souhlasí, a vy ji zavřete se slovy: "super, takže on je rád, že někdo napsal knížku o tom, jaký je to vlastně kokot", tak si nejsem jistá, kde přesně došlo k chybě v matrixu.

Čekala jsem svěží čtení o druhé straně barikády, kde není všechno růžové a láska vás nespasí. Zpočátku to tak možná i vypadalo, po první kapitole jsem si říkala jojo, tohle by mohla být moje krevní skupina. Já jsem taky sarkastický člověk, obzvlášť hodně morbidní a kolikrát lidi znervózním tím, co plácnu, ale tohle bylo silné kafe i na mě. Ne proto, že by to snad bylo drsně sarkastické, až vám to sroluje ponožky, ale spíš proto, že to už ani nebylo vtipné. Rádoby poznámky a přirovnání sice umí být vtipné, ale když jste v hlavě toho člověka přes tři sta stran, tak tu osobu už chcete po nějaké době praštit pánvičkou. Nějakou tou pořádnou od Horsta, co vydrží i apokalypsu. Žít v hlavě Adri bylo mimořádně náročné a jsem ráda, že je tomu konec.

Já sama jsem si svým způsobem toxickým vztahem prošla a mám také v životě člověka, který si jako jediný vysloužil mou lásku a přízeň, ale nejsme spolu. Ale já jsem oproti Adri ráda, že tento člověk je šťastný, má někoho, kdo ho miluje a je schopný mu dát to, co já ne. Jsem prostě ráda za to, že je šťastný a o to podle mě jde. V tomhle mě Adri hrozně vytáčela. Iracionálně nenávidí Matyášovu přítelkyni, místo toho, aby pro svůj šílený crush chtěla trochu toho štěstí. A jestli si myslí, že má být šťastný s ní, tak s tím krucinál holka něco udělej! Dobře, asi jsem byla na začátku moc přísná, Matyáš asi není až takový kokot. Nic Adri neslíbil, k ničemu se nezavázal. Jasně, člověka naprdne, když s ním takhle někdo zametá i po domluvě, ale když to Adri pořád obhajuje tím, že je to herec, je na roztrhání atd., tak se snad na to nakonec vykašlu a nebudu si trhat žíly, když se hvězda neuráčí přijít. No tak nepřišel, svět se přece nezboří. Adri má očividně dost náplastí, co tuhle díru zalepí.

Což byla další věc, které se mi nechtělo moc věřit. Já autorku nijak neshazuji, ale...co teda dělám špatně já, že na ni letí polovina Brna a pomalu i celé republiky, zatímco o mě kluk pomalu ani nezakopne? Každý kluk, kterého potká, by s ní chtěl pomalu zcestovat svět, nemluvě o tom, že se na ni chytí i lesba. Jasně, mně jednou taky vyjádřila náklonnost lesba, ale upřímně...já to jako lichotku zrovna nebrala. :D Nevím, přijde mi to takové zvláštní, že každý, koho potká, by pro ni chtěl být tím životním partnerem. Ono asi půl bídy, ale co bylo už přes čáru, tak její divoká jízda za chlapi. Protože když může Matyáš, může i ona! Takže se rovnou pustí do barmana, který ji nabaluje už nějakou dobu, pak vydrbe s chudákem Kamilem...a to je v pořádku? Když tohle dělá kluk, je kurevník, ale když to dělá ženská, je to v pořádku? Ona může? Jako odsaď podsaď. To už jsem chtěla autorce regulérně knížku omlátit o hlavu.

Co se děje týče, žádný tam ani nebyl. Celá knížka je o tom, že Adri chodí do divadla, kde jí střídavě dělají garde její přátelé, o kterých ale víme velké prd a nakonec se vám začnou motat, protože to jsou jenom jména. Pokud Adri zrovna neútočí na divadlo, přesměruje svoje síly na hospody, kam taky chodí s kamarády, které si ale zase začnete brzo plést. A když to není ani divadlo, ani hospoda, tak je to nějaká jiná akce...kde se pije a kde jsou kluci, na kterých si můžeme látat zraněnou dušinku od kluka, který vám nikdy nic neslíbil. Sem tam Adri pokročí ve svých špercích a tím asi náplň života končí. Sakra, taky bych chtěla mít tolik volna! Ale houby, nechtěla. Oproti tomuhle si na svůj život nemůžu stěžovat, i když jsem teda sama. Ono je to někdy to nejlepší, co pro sebe taky můžete udělat, ženy!

Jo a pokud jde o obálku, tak jestli má flakonek od parfému nějakým záhadným způsobem evokovat pepřák, který vám podaruje váš crush, tak já jsem potom prezidentka Matyášova fanklubu.

Na to, že byl Medovník prezentován jako něco vtipného, s čím se ztotožníte, jsem to v tom nenašla. Spíš super návod na to, jak rozhodně nechcete dopadnout. Toxické vztahy existují a každý si nějakým určitě prošel. Ale na to, že tady měla být jakousi obětí Adri, na konci svého sáhodlouhého komentáře soucítím spíše s Matyášem a k autorce získávám až nezdravě negativní vztah. Chtěla jsem knížce věřit, opravdu jsem se snažila, ale na konci naší společné cesty s křikem utíkám a koupi této růžovky definitivně vzdávám. Žádná katarze, prozření, smíření...že přestanete na půl roku komunikovat s Matyášem, to za řešení a katarzi moc nepovažuji. Je sice fajn, že si Adri něco málo uvědomila, ale podle mě to od slov nedošlo až k jejímu srdíčku a nepřijala tohle nové přesvědčení za své.

Škoda promarněného potenciálu. O to horší to podle mě je, když to autorka prezentuje jako vlastní skutečné zážitky a události.

01.06.2022

Už delší dobu si říkám, že bych si ráda přečetla knížku, která není jen o lásce a o tom, že život holky začne dávat smysl ve chvíli, kdy začne chodit se sexy klukem (který často není vůbec tak skvělý), takže Medovník s pepřem zněl jako to pravé - nádherná obálka a anotace, která slibovala něco nového... navíc jsem si něčím podobným taky prošla, takže jsem si říkala, že se konečně u nás vydávají i knihy, které mohou předat něco důležitého.

Bohužel musím říct, že není o co stát - ano, je to čtivé a styl psaní / humor mě vlastně bavil, ale tím to tak končí, protože dějově (nebo spíš ne-dějově) není o co stát. A to té knížce hodně ubližuje.

Trochu spoilery, takže bacha:

Když v knížce hlavní postava mluví o tom, že napíše tuhle knížku, popíše ji těmito slovy: „Je to příběh o dvou umělcích, šperkařce Adrianě a herci Matyášovi. Ona ho miluje, ale nejsou spolu a celou tu dobu se vlastně snaží přijít na to, jak jejich vztah vnímá Matyáš. Přitom se ti dva pokouší vzájemně nezabít a brát to nějak s humorem.“ A kdybych tohle dostala, tak jsem nadšená, ale ona je to vlastně typická YA knížka jen s tím rozdílem, že ty dva spolu nejsou.

Začnu tím, že jsem Adri vůbec nevěřila, že je to Matyáše zamilovaná, což je v knížce, která na tom má být postavena, velký problém - a už vůbec by mě nikdo nepřesvědčí, že je do něj zamilovaná roky. Na to mi tam chybělo spousta scén (probrečené noci, stalkování sociálních sítí Matyáše i jeho přítelkyně, porovnávání s tou přítelkyní, snaha vyvolat pořádně žárlivost…) - spíš mi přišlo, že se jí líbí/mu crush a bojí se vztahů, tak se upíná na Matyho, protože ví, že je nedostupný (ať už proto, že někoho má, nebo proto, že o ní nestojí).

Celý ten "děj" se točil kolem toho, že Adri chodí do divadla s nějakým novým kamarádem či kamarádkou. A sama o sobě by mi absence děje nevadila, kdyby to autorka vyrovnala právě tím prožíváním té neopětované lásky – místo toho je tam asi tak milion vedlejších postav, které (když jde o kluka) Adri balí anebo jí jen dělají společnost a místy se vyjádří k Matyášovi (přitom tam ale není žádná kamarád, která by byl vyloženě proti němu a pomáhal Adri se přes něj dostat).

Další mínus spočívá v tom, že i když se autorka snaží tam nějaký ten děj nacpat, tak jsou to spíše ubohé pokusy – chvíli to vypadá, že Adri pracuje jako šperkařka a je v tom dobrá, aby to o 20 stran spíš působilo jako její koníček. Do toho píše knížku, má brigády, studuje a očividně má spoustu volného času, protože pořád někam chodí a jezdí. Do toho čtenář ani neví, kdy se knížka odehrává, protože i když se tam mihne, že „spolu půl roku nemluvili“ nebo „po dvou měsících“, není tam vidět žádný vývoj postav (Maty má snad bipolární poruchu a Adri je případ sám o sobě).

Moje největší zklamání ale pramení z toho, že autorka píše o tématu, o kterém se často nemluví, a tahle knížka by mohla vážně pomoct spoustě holek (ale i klukům), které jsou zamilované do někoho, kdo je jen využívá… problém je, že já vlastně ani nevím, jestli to ten Maty dělal, protože i když by nevyhrál cenu za největšího gentlemana a i jako přítel stál za houby, tak to vlastně nebylo nic tak hrozného (to Adri mu pořád psala, on po ní nic nechtěl – a i když s ním Adri dlouho nemluví, tak to nechává být a píše mu ona). To spíš chování Adri bylo problematické – nelíbí se jí, co jí dělá Maty, tak to samé dělá x dalším klukům a je to v pohodě? Soudí lidi, i když je nezná, a to jen proto, že chodí s někým, kdo se jí líbí? A jak říkám, pro tohle všechno bych měla pochopení, ale to bych Adri musela věřit, že je do Matyho zamilovaná…

Navíc ten konec byl až moc uspěchaný – Adri má být do Matyho zamilovaná roky a pak stačí tak málo, aby se probrala? Tedy snad probrala, protože ten konec na to moc odpověď nedává…
V souhrnu jde o čtivou knihu, která má fajn humor, ale obsahově je to prostě bída – což je škoda, zvláště když jde de facto o autobiografii autorky.

Pokud vás zajímá kniha, která řeší vztah, kdy kluk tu holku využívá, tak doporučuju sáhnout po knížce od Holly Bourne - Místa, kde jsem plakala , taje parádní a autorce se tam daří mnohem lépe ukazovat, co je problematické chování.

30.05.2022

Ačkoliv poslední dobou mám s dočítáním potíže, tuhle knihu jsem zvládla celou a velmi dobře jsem se u ní bavila. Styl psaní je poměrně neobvyklý, mně sedl, ale je mi jasné, že se s ním nesžije každý.
Zaujal mě jeden z komentářů níže, že se v knize nic neděje, mně naopak přišlo, že kniha ubíhá příjemným tempem a těšila jsem se na každou další kapitolu. Možná záleží i na aktuálním čtenářském naladění, já teď něco v tomto duchu uvítala. Doporučila bych do knihy před čtením nahlédnout, protože podle anotace možná můžete čekat něco trochu jiného.

Nemám ráda nedočtené knihy, ale u téhle dočíst zkrátka nešlo. I těch prvních sto stran bylo utrpení, zbytek jsem jen přeskákala. Kniha nabízí popis neuvěřitelně toxického vztahu a zamilované naivní blbky, která neustále leze za někým, kdo je emočně nevyspělý, očividně mu na ní vůbec nezáleží a jen si s ní hraje. Tohle je spíš příklad odstrašujícího vztahu, jak by to vůbec nemělo vypadat. Časy, kdy čtenářky slintaly nad tajemnými "bad boyi" a špatnými hochy jsou snad minulostí a nejvíc sexy, co může být, je chlap (člověk), který má svůj život srovnaný a je upřímný k sobě i ostatním. Nebo se alespoň snaží změnit, poučit ze svých chyb a být lepší.
Chování obou hlavních postav je nedospělé a hloupé, oba jsou navíc vykreslení neuvěřitelně ploše, přestože se jedná o reálné lidi - na prvních sto stránkách víme o Adrianet jen to, že pořád chodí do hospody a do divadla a čeká, až se nad její zoufalostí Matyáš smiluje, žádné zázemí, žádná minulost, silnější background, který by čtenáře přiměl vidět ji reálně a oblíbit si ji. Vedlejší postavy jsou popsané tak ploše a schematicky, že kdyby mi tohle někdo vyprávěl v hospodě, budu mít dojem, že si je dotyčný prostě vymyslel. Nehledě na to, jak jednoduše autorka prezentuje svůj úspěch.

Jak říkám, nestává se mi často, že bych nedočetla, ale tohle jsem vážně nezvládla. Připadala jsem si, že čtu nějaké ufňukané spisky nezralé holky (o tom svědčí částečně i jazyk a stylistika, která jednoduchostí vět i rádoby vtipnými výkřiky připomíná slohy ze střední), která by se měla raději obrátit o psychologickou pomoc.

Tip jsem našla na facebookové skupině, kde někdo hledal knihu, která nereprodukuje genderové stereotypy, ale dotyčný byl opravdu hodně mimo, protože ty tady najdeme také. Celkově je to vykreslování holky, která šíleně touží po nevyzrálém klukovi, dost k zamyšlení, ale jen v tom nejhorším slova smyslu. Celkově hodnotím jako velkou ztrátu času.

V Medovníku s pepřem sledujeme příběh Adri, která je už mnoho a mnoho let zamilovaná do svého kamaráda / známého Matyáše, který je zároveň herec. Ten se k ní ale celou dobu chová tak nějak neurčitě… a zatímco Adri je do něj zamilovaná až po uši, on randí téměř s jakoukoliv jinou holkou, jenom ne s ní.
*humor pro dospělé / román pro ženy (není to YA romantika, a to ani částečně – hrdinové jsou dospělí, tráví hodně času v hospodě a přemítáním o životě)

Na úvod musím říct, že knížka je psána velmi specifickým humorným stylem, který nesedne každému (zejména myslím, že mladší čtenář ho úplně nedocení), ale mě fakt bavil. A kdyby tam nebyl (a neměla jsem recenzák), tak upřímně knížku asi nikdy nedočtu. :’D

Tím se dostávám k hlavnímu problému, který jsem s knížkou měla, a tím byl děj. Nebo spíš jeho absence. Celou první polovinu knihy Adri víceméně jen chodí do divadla nebo do hospody a doufá, že se do ní Matyáš zamiluje. Dělala jsem si proto při čtení srandu, že knížka by se měla jmenovat Čekání na Matyáše / Čekání na děj, ne Medovník s pepřem. :D (Víte co, jako Čekání na Godota. :D) V druhé polovině knížky se to trochu zlepší, ale tempo za mě pořád bylo veeeelmi pomalé.

Hlavním tématem knihy je tedy neopětovaná láska, což jsem jaksi tušila dopředu, ale nevěděla jsem, že to bude pojato tímto způsobem. Už za pár stránek totiž pozornému čtenáři neunikne, že Matyáš má Adri pěkně na háku (ví, že se jí líbí, masíruje mu to ego, ale nic s ní mít nechce a říct to neumí). Hlavní hrdince to ale nedochází, pořád věří, že je pro něj výjimečná a svatá, což jí bohužel v jednu chvíli tvrdí i nějaká její kamarádka (#worstadviceever). A nezáleží na tom, co Matyáš udělá (nebo spíš neudělá), ona tomu pořád věří.

Pokud sami máte z minulosti zkušenost s nějakým hákovacím vztahem, bude vám kniha nejspíš drtit nervy (jako mně). Jestliže se v něm sami právě nacházíte, může vám díky Adri a její zaslepenosti dojít, do jak absurdní situace jste se dostali a že takhle láska nebo přátelství rozhodně nevypadá (i já si díky ní pár věcí zpětně uvědomila, což cením).

Trochu mě ale mrzelo, že celá kniha se točí jenom kolem toho vztahu-nevztahu a vedlejší postavy (které jsou pro nás jen prázdnými jmény, která přicházejí a odcházejí) nedostaly více prostoru.

Nemusíte být zrovna detektivové, aby vám došlo, že příběh je hodně autobiografický, a díky tomu i realistický. Při čtení jsem měla pocit, jako bych s hlavní hrdinkou seděla v hospodě a ona mi to všechno vyprávěla, jenom… mě štvalo, že jsem na ni nemohla zakřičet, ať se už konečně probere! :D

Moc se mi líbilo, že ačkoliv většinu knihy nechápeme, co Adri na Matyášovi vidí, na konci knihy se to dozvídáme (i když jen malinko). Jinak mě závěr spíš zklamal, protože sice si Adri uvědomí (konečně!), jak je její vztah s Matyášem toxický, ale smíří se s tím na můj vkus hrozně rychle, což mi nepřišlo uvěřitelné vzhledem k tomu, že většinu knihy se ho neustále dokola zastává. Uměla bych si představit, že druhá polovina knihy mohla být o tom, jak se s tím vyrovnává, protože to je ve skutečném životě běh na velmi dlouhou trať.

Abych to tedy nějak shrnula – knížka mi moc nesedla, a to jak svým pomalým tempem, tak zpracováním tématu. Pokud čekáte milou romantiku, změňte svá očekávání :D, Medovník je spíše absurdní tragikomedií pro ženy. :D Jestliže ovšem chcete nahlédnout do světa mladé (ale dospělé) umělkyně, která si ze sebe umí udělat legraci, tohle by vás mohlo bavit.

P.S. Ta obálka je naprostá dokonalost a ano, budu to opakovat pořád dokola.

v rámci jednorázové #spolupráce #recenznívýtisk

28.05.2022

Kniha je napsána vtipně s odkazy na ruzne filmove postavy a tak. Nečekejte ovšem klasicky příběh, ale i tak je to pěkné počtení a ta obalka,ah ta obálka je nádherná

Tuhle knížku jsem si koupila jako oddechovku. Víte, co myslím? Takovou tu, že herec potká obyčejně neobyčejnou holku, budou nějaký problémy, ale zdárně je vyřeší, happyend, západ slunce, polibek v dešti atd.
Ale ona je ta kniha vlastně celá úplně o něčem jiném. Tak za prvé jsem se strašně moc nasmála (jakože opravdu hodně nahlas, Alenka by měla vybírat desetinu smíchu jako tantiemy a bude nesmrtelná). Ale na druhou stranu jsem mezi smíchem byla rozčarovaná. Uprostřed knihy jsem chtěla Matyáše uškrtit (jo, Adri chvilkami taky). Ale tahle knížka je tak trochu jako život, často uvízneme na místě, kde nám není úplně dobře a jsme šťastní, když na nás jednou za dva roky posvítí sluníčko. Přitom nám to přijde ještě v naprostém pořádku.
Knihu jsem zhltla za odpoledne, prostě jsem jí nemohla odložit. A se smíchem a nakonec i s trochou slz na krajíčku jsem jí v noci dočetla. Doufám, že Adri se bude teď vyhřívat na sluníčku s jen občasným mráčkem a ne naopak. :)

19.05.2022

Nejsem úplně typickým konzumentem literatury pro ženy. Když už se do něčeho pustím, tak zásadně do komedií. Od knížky jsem očekávala tedy hlavně pobavení a oddech. To mi kniha splnila, protože musím říct, že jsem se dlouho takto u knihy nenasmála!
A hlavně přidala něco nečekaného navíc...Hrdinové knížky jsou oba příšerní, bylo by velmi těžké se s nimi ztotožnit, nebýt naprosto perfektní sebeironie autorky. Díky tomu jsem si po přečtení odnesla strašně fajn pocit, že i když se my ženy (mě nevyjímaje) dokážeme v době svého vztahového dospívání chovat jako totální kozy, tak je to důležitá vývojová fáze života, přes kterou se dá krásně přenést díky humoru a uvědomění si osobního vývoje. U knihy jsem se tedy dost nasmála i sama sobě a odčarovala mi z hlavy dost vzpomínek, ze kterých mi bylo donedávna trapno. Doporučuji všem ženám i mužům, je to opravdu zábavná jednohubka, ze které si odnesete i pár hlubších pocitů a uvědomění.