Medvědín
Fredrik Backman
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Co se může stát, když si na bedra naložíme tíhu snů ostatních lidí. Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Takové vítězství by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace i talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před většími městy v kraji. Takové vítězství by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za otloukánka; pro Kevina, hvězdu juniorského družstva, stojícího jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, obětavého sportovního ředitele HC Medvědín, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým má šanci splnit sny celého města. Jenže jedné noci během zapíjení semifinálového vítězství se cosi odehraje mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a najednou je všechno jinak. Jako vlny po rybníce se celým Medvědínem začnou šířit obvinění. V honbě za úspěchem týmu je obtížné rozpoznat hranici mezi pravdou a lží, slepou loajalitou a opravdovou důvěrou. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas to, co nikdo zjevně nechce slyšet.... celý text
Přidat komentář
Přiznávám, že tady jdu naprosto proti většině. Není to tím, že bych si myslel, že je kniha špatná. Jsem přesvědčený o tom, že jen není pro mě. Poslouchal jsem jako audio. Ale i bravurně načtené Pavlem Soukupem mě to bohužel nebavilo. Připadalo mi to, jako Prázdné místo od J. K. Rowlling. Obrovské množství postav, a velmi pomalý děj. Navíc téma hokej. Dalsí vyjímka = nemám rád hokej .... První půlka knihy, byla pro mě doslova utrpení a musel jsem se nutit do poslechu, než jsem se nakonec rozhodl, že i když je audtor tak oblíbený a jeho knihy tak vysoko hodnocené, tak není naprosto nic špatného na tom si přiznat, že mě prostě nesedí.
Už druhá kniha autora a dopadla stejně. Odložená. Myslím, že je jasné, že není pro mě.
Backman je vždy sázka na jistotu. I když je zvláštní, že zrovna této knize (sérii) jsem se docela dlouhou dobu vyhýbala, protože jsem měla strach, že mě tady Backman zklame, že to budou nějaké žvásty o hokeji (aby nedošlo k mýlce, na hokej koukám ráda, ale číst bych o něm asi nepotřebovala). Ale tato kniha o hokeji vlastně vůbec není. Je to kniha o týmovém duchu, o přátelství, o závisti, zklamání, strachu, bolesti. Je to kniha o bezmezné lásce rodičů k dětem, o takové lásce, která nevidí nebo spíš nechce vidět chyby, o neschopnosti přijmout porážku.
Skvělé čtení, původně se mně do toho nechtělo, protože já nejsem úplně sportovní fanoušek, ale překonal jsem se a knihu jsem přečetl. No tedy je skvělá, velmi dobře se čte a už mám doma i volné pokračování.
(SPOILER)
"Medvědi z Medvědína!"
Tak zní heslo hokejového týmu. Každý člen byl jiný. Někdo si místo v týmu vydřel, někdo se pro něj narodil, někdo ho získal právem a někdo ne. Jenže v týmu si byli všichni rovni. I když...
Čekala jsem knihu pouze o hokeji, ale postupem času jsem zjistila, že má hlubší smysl a myšlenku. Ta myšlenka byla poučná a zdrcující..
Maya vyrostla v silnou ženu a Kevin v uvědomělého muže, který ví, že některé věci udělal špatně. Hlavně tu jednu.
Líbil se mi celkový děj, zápletky. Taky jak události autor přeskakoval, aby v jedné kapitole nastínil jak a kdo se zrovna cítí a jak jedná.
Těším se na druhý díl :))
Můj první Backman. Píše s takovou lehkostí, ale takovým tím stylem, kdy se furt něco děje, ale zároveň se tam nic nestane. (ale to neznamená že se mi to nelíbí) Nemít to ten drsnější závěr, tak z toho člověk cítí takovou sportem nasáklou oddechovku z malého města.
Tak nevím, je tato kniha horší, nebo stejně špatná jako Tady byla Britt-Marie? Nezajímavé prostředí kopané je nahrazeno nezajímavým prostředím hokeje. Sportovní průmysl mne opravdu nezajímá. A jasně, ta kniha je přece o mezilidských vztazích. Jenže aby to byla dobrá kniha nesměla by vyznívat jako woke příručka a jednání postav by muselo být uvěřitelné. První půlka knihy, kde by měly být odhaleny charaktery hlavních aktérů je neskutečně zdlouhavá a ve výsledku mne nedonutila se zajímat ani o osud Mayi, ani Kevina. Druhá půlka je o něco zábavnější, ale působí prvoplánově. Chápu, o co autorovi šlo, ale pro mne mohl být problém maloměsta, s jeho nadšením pro jeden konkrétní sport a kolektivní slepotou před násilím, napsán zajímavěji. Interpretace Pavla Soukupa samozřejmě neměla chybu.
Neskutečně syrový příběh, ale zároveň neskutečně emotivně podaný. Kolikrát vás během čtení mrazí a kolikrát se vám derou slzy do očí a během otáčení stránek si oči musíte utírat. Mistrovsky napsané dílo, které jsem dlouho odkládala, protože ač miluju Backmana, hrozně jsem se bála, že tohle mě nebude bavit. Nakonec mě to zasáhlo jako blesk z čistého nebe a po dočtení to pokládám za to nejlepší, co jsem od něj doposud četla. Na těch několika stránkách mi docvaklo o čem všem je rodičovství a co všechno mě čeká a že to bude sakra dlouhá náročná cesta, ze které mám vlastně strach, abych ji zvládla. Děkuji vám pane Backmane, jak mi vaše příběhy v knihách otvírají oči, a jak mě vždy zasáhnou natolik, jako kdybych měla pocit, že čtu o něm, koho znám.
Noo jako seriál to vůbec nemusí být špatné (neviděla jsem), ale jako kniha takové nijaké, docela utahané. Točí se to vlastně kolem té jedné události, ten zbytek je vcelku nezajímavý a spíš člověk nějak čeká jestli se z toho něco vyvine, ale kde nic tu nic. Dám šanci druhému dílu, ale mám obavy, že to bude to samé v bledě modrém.
Nejdřív jsem viděla seriál na HBO, od knihy jsem čekala, že bude stejně tak dobrá jako seriál. Ona nebyla stejně tak dobrá, ona byla bravurní. Do seriálu prostě nenarvete, tak skvěle popsané postavy, jako to bylo tady. Ta kniha mě pohltila. Víc takových knih!
Začátek byl pro mě zmatečný , ale pak se to rozjelo a nabralo obrátky.. velmi silný námět a pěkne řešení ...
Moje teprve druhá kniha od tohoto autora, ale určitě ne poslední. Když jsem se v anotaci dozvěděla, že se jedná převážně o hokejové prostředí, zajásala jsem, protože jsem velký hokejový fanda, ale když jsem v rámci čtení cítila ten obří přesah, který knížka má, tak jsem byla doslova nadšená. I ten hokej je tam skvěle popsaný, vše do sebe krásně zapadá, nic není v knize navíc. Kniha je parádně vystavěná, má výborně vypracované jednotlivé postavy, nemám co vytknout. Výborné glosy, slogany, moudra, poznámky jednotlivých postav - skvělé. Za mě můžu jen a jen doporučit a já jsem knížku určitě nečetla naposledy.
Musím přiznat, že o knize jsem slyšela samá superlativa, a tak jsem měla velká očekávání, která se ale nesetkala s realitou. Téma je to důležité, kniha o vztazích, o tom, co je schopna společnost tolerovat, ale upřímně, dost jsem se knihou trápila, nevím, zda to bylo stylem psaní nebo rytmem příběhu, každopádně budu váhat, než sáhnu po další knize od tohoto autora.
Nejdřív jsem od knihy čekala něco jiného, než o čem pak byla. Nevadilo mi to, ale chvílemi jsem měla pocit, že čtu spíš knihu pro adolescenty než pro dospělé. Je to druhá kniha od tohoto autora, a stále se nějak nedokážu naladit na "rytmus" jeho knih. Mám doma ještě pokračování Medvědína, tak uvidíme.
Kniha o vztazích mezi lidmi, o vzájemné toleranci - to že se děj odehrává většinou na ledě není podstatné. Moc pěkné, místy smutné čtení.
Tohle není kniha o hokeji, kdepak, to je kniha o lidech.... a perfektně napsaná. Nejvíce jsem si užila první půlku, než se "to" stalo. Miluji totiž poznávání jednotlivých postav skrze autorův rukopis.
Čekala jsem oslavnou odu na sport ( podle věnování ) a zatím je to sonda do života lidí z jednoho malého městečka na severu. Občas mi nevyhovoval autorův styl vyprávění. Rychle změny mezi postavami příběhu, opakování myšlenek a někdy jsem měla pocit “ mlácení prázdné slámy “.
Příběh je zajímavý a s dobrým koncem.
Medveďovce, mesto a jeho prostredie, obyvateľov posadnutých hokejom, nepísané pravidlá vzájomného spolužitia autor opísal perfektne. Dokonca aj čítanie o hokeji bolo zaujímavé a to akým spôsobom prepojil autor tento šport so sebahodnotou medveďovčanov malo svoje čaro. Hviezdičku dole ale dávam za to, že dej síce gradoval po moment okolo ktorého sa točí celá kniha, no potom nejako "odflákol" samotných aktérov incidentu a v príbehu ich spomínal na môj vkus veľmi málo. Správanie Mayi nebolo absolútne uveriteľné, lebo takto sa 15 ročné traumatizované dievča nespráva, na druhej strane to ako spoločnosť nahliadala na obeť a na páchateľa popísal úplne perfektne.
Po Ovem veliké zklamání. V příběhu se v podstatě nic nedělo, nuda a šeď, neustále dokola rozebíraný hokej, opravdu velmi nudné... Věty jako "neznamená to nic, jen celý život" apod. a podobné úvahy následků děje ještě předtím, než se vlastně stal... Příběh dost přitažený za vlasy, vesměs všechny postavy ujeté. Každá nudná chvilka popsána z několika úhlů pohledu se stávala ještě více nudnou. Chvilinku to začalo být zajímavé, když už se konečně příběh odebral k zápletce, která každému musela být jasná hned ze začátku knihy. Myslela jsem, že už to tedy konečně nabere spád - a nic. Zase jen nuda. Ach jo, ani se mi nechce věřit, že to napsal stejný spisovatel, který stvořil Oveho...
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tak musím přiznat, že se mi do čtení této knihy moc nechtělo, ale nakonec, za mě jedna z nejlepších knih, které jsem letos přečetla. Skvěle vybudované postavy, výborné téma, děj měl spád. Škoda, že nemůžu dát více než 5 hvězd.