Blacksad
Juan Díaz Canales , Juanjo Guarnido
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/141033/bmid_blacksad-141033.jpg
5
290
290
Kompletní vydání komiksů s černým panterem v roli soukromého očka, nádherně kreslené drsné školy – Blacksad. V knize se objeví jak komiksy, které vycházely na pokračování v Crwi, tak u nás dosud nevydaný a zatím poslední díl. Další kniha z řady Mistrovská díla evropského komiksu.
Přidat komentář
Komiksy jsou opravdu moc dobře ilustrované. S příběhy to bylo trochu horší. Nejlepší byl pro mě ten první, pěkná noir klasika. Další témata jako ku-klux-klan, nebo komunismus či co za angažovanost to bylo, mě spíš otravovala. A pak jsem měla problém s příběhem "Peklo, mlčení". Tam podle mě musí být jedna scéna na začátku špatně umístěná, protože v tomto pořadí je příběh zamotaný a nedává smysl. Stačilo by však tu jednu scénu posunout kousek dozadu a okamžitě by to dostalo logiku a správnou časovou posloupnost. Psala jsem do vydavatelství, jestli je toto řazení i v originále, ale bez reakce. No a ta poslední minihubka mě už vůbec neoslovila. Ale jinak jako dobrý, to zase ano.
Zbožňuju historky drsné školy z pera Raymonda Chandlera, Dashiella Hammetta, nebo jejich pozdějších a současných následovníků. Všichni tito utvořili specifickou odnož detektivního a krimi žánru, jehož hrdinové nejsou ani zdaleka kladné postavy, vyznačují se svým cynizmem a pohybují se ve stínech zkorumpovaného velkoměsta. V duchu tradic těchto velikánů žánru, se ze stejných stínů zrodil i Blacksad, černý panter, pracující jako soukromé očko v New Orleans 50. let minulého století. Postava detektiva, jenž pro mě představuje až neuvěřitelně svěží příspěvek do detektivně-komiksového světa.
V této krásné souborné knize se nám svérázný detektiv Blacksad předvede ve čtyřech příbězích a dvou kratičkých bonusech, v nichž však nedochází k žádnému opakování zápletek a každá z povídek se dotýká jiného tématu... Úvodní „Kdesi uprostřed stínů“, je čistokrevnou sondou do drsné školy, kdy soukromé očko musí vyšetřit vraždu své bývalé lásky a jeho vyšetřování vede velmi vysoko, druhá „Národ ledu“ pak kriticky ukazuje na palčivé otázky rasové nesnášenlivosti a segregace. Třetí „Rudá záře“ nechá vzpomenout na americké honby na čarodějnice komunismu, studenou válku a atomovou hrozbu. Závěrečná povídka „Peklo, mlčení“ je pak podobně jako „Kdesi uprostřed stínů“ dalším vyšetřováním zpočátku rutinního případu, které postupem času odkryje tajemství několika lidí...
O příběhy se scénářem postaral Juan Díaz Canales a jeho výtečně stavěnou atmosféru, děj a překvapivou pointu všech příběhů doprovodil Juanjo Guarnido svou neuvěřitelnou kresbou. Pánové vsadili na „bajkový“ styl vyprávění a hrdinům vtělili zvířecí podobu, přesně podle toho, jaké zvíře se hodí ke kterému člověku a jeho vlastnostem, tedy recept, který již v minulosti vyšel třeba Artu Spiegelmanovi u Mause nebo Bryanu Talbotovi u Grandville. Tento komiks se čte opravdu pomalu. Jednak si člověk užívá příběh a břitké dialogy a pak je tady ta kresba. Kresba je naprosto úžasná a je velmi zábavné studovat detaily jednotlivých obrázků, které jsou vyvedeny s naprostým důrazem na detail a dynamiku. To vše podpořeno výborně zvolenými, temněji laděnými tóny barev, vystihujícími svět, ve kterém Blacksad žije...
Mimo tuto knihu dosud vyšel pouze jeden další příběh - Amarillo, v magazínu Crew. Doufám, že autoři budou v jeho příbězích nadále pokračovat a my se od Crew brzy dočkáme druhého sebraného vydání neotřelých povídek drsného soukromého očka. Tohle je prostě perfektní…
Některé kresby z Blacksada bych si dal nejraději na zeď svého pracovního pokoje. Inspirují a v mnoha z nich lze na několikáté zakoukání najít něco dalšího. Někdy právě takové detaily tvoří dokonalé pochopení příběhů, podobně jako když v běžných detektivkách vnímáte poctivě každé slovíčko.
Hodnocení knihy je naprosto zasloužené!
Ty krokodýle.
Největším plusem Blacksada je naprosto fenomenální kresba. Hra světel a stínů, úžasné detaily, vkusně použité barvy. Marně vzpomínám, kdy se mi komiks pohledově tak líbil.
Jednu hvězdu strhávám za to, že občas mi v příbězích přišlo až zbytečně moc postav a často budete mít pocit, že jste něco přeskočili, že se udála nějaká klíčová scéna, která ale nebyla ukázaná.
Perfektni kresba, super namet, a ty zviratka bože uzasny detektiv a jeho par vyresenych případů at zijou bajky aneb super napad ktery me neskutecne vizualne i obsahem moc bavil.
Jestli máte rádi noir, spletité a překvapivé scénáře nebo jen hlášky typu:
"Nemám ponětí, jak dlouho jsem na posvěcené půdě ležel v bezvědomí.
Ale když jsem se probudil mezi mrtvými, cítil jsem se tak trochu mezi svými."
...tak se vám panter Blacksad bude moc líbit.
Tu detektivní atmosféru Ameriky 20. st. všichni dobře známe a máme jí zarytou pod kůží. V tomhle ohledu jsem při četbě na jeden zátah ke konci knihy ztratil zájem o zápletku a čekal už jen na rozuzlení děje.
Blacksad je nicméně výborně zpracovaný a vizuálně geniální. Guarnido předvádí nádherně zvládnuté řemeslo se smyslem pro detail. Každé z oken funguje nejen v celku, ale i jako samostatný obraz.
Špičková kvalita evropského komiksu , perfektní scénář dokonalá kresba a ten nápad narazit na palice hrdinů zvířecí hlavy to je prostě nápad za všechny prachy . Jen je škoda že taková díla se objevují jen zcela výjimečně a v záplavě Xmanu nebo Spidermanu někdy zůstanou tak trochu bez povšimnutí.
Blacksad je klasa panter. Scenárista Juan Díaz Canales pracuje s osvědčenými motivy americké drsné školy a výtvarník Juanjo Guarnido tomu dodává naprosto úžasný rozměr antropomorfním zpodobněním hereckého ansámblu. Atmosférické vyprávění podkreslují vyhrocené emoce, stejně jako občasná situační komika, čemuž kresba famózně sekunduje anatomicky věrohodným zpracováním a skvělou volbou barev. Povídka Národ ledu tak i přes jednoduchou dějovou linku získává neskutečně silný podtext. A obzvláště vypečené jsou závěrečné dvě minipovídky Plivnout do nebe a Jako pes a kočka, z nichž ta první hraničí až s žánrovou genialitou.
Jediná škoda je, že nejde o ucelený příběh, ale o několik kratších (i když kratších je relativní, čtyři ústřední mají pro Evropu standardních 48 stran). Autorským nešvarem jsou totiž dlouhé rozjezdy a pekelně zamotaná zápletka, takže dvoustránkové vyvrcholení zpravidla nepůsobí úplně konzistentně. Ovšem to je z celkového hlediska pouze drobná vada na jinak úžasném kompletu.
Ne všechny příběhy z knihy se mi líbily. Ale co bylo hodně dobré, jsou charaktery zvířecích postav a jejich emoce. Nejvíce se mi líbil Národ ledu. Jo a možná by nebylo na škodu si poslední dva příběhy pročíst znovu.
Perfektní, detailní a barevná kresba doplněná o noirové detektivní příběhy Johna Blacksada. Noiru nijak zvlášť neholduju, ale zde dominuje především zasazení příběhů, ať už jde o nordickou bílou rasu, rudou paniku mccarthismu nebo koloniální a jazzem nasáklé prostředí New Orleans. Perfektní výprava. Pro fanoušky soukromých detektivů jasně za pět, pro ostatní minimálně čtyři hvězdy.
hodně povedeny propracovana kresba velice barevne nadchlo mmě stínovaní pod stromy zimní krajina jo a příbeh těžka hltačka temna detektívka vražena do bajky paradní napad.
libujete si v netradičních komixes JDE TE DO BLACKSADA
Dokonalé příběhy soukromého očka, úchvatným způsobem promotané do moderních bajek.
I když z počátku jsem k tomu přistupovala jako k něčemu, co si musím přečíst do školy, po pár stránkách mě to dokonale chytlo. Ani mi nepřišlo nijak divné, že postavy jsou vlastně zvířata. Jen občas se tam člověk trochu ztrácí a to hlavně v třetím příběhu Rudá duše. No, kresbu to má jako málokterý komiks, propracovanou až do nejmenších detailů. Je na tom vidět, že autory bavilo komiks tvořit a náležitě s tím taky vyhráli.
Ač mě stará americká detektivní škola minula a vlastně ji moc nemám v lásce, tak se mi Blacksad líbil. Mohou za to asi ty postavy.
Štítky knihy
vraždy politika rasismus komunismus komiksy jazz zločiny detektivní drsná škola noir (literatura)
Část díla
Jako pes a kočka
2004
Kdesi uprostřed stínů
2000
Národ ledu
2003
Peklo, mlčení
2010
Plivnout do nebe
2003
Jeden z nejlepších komiksů vůbec. Skvělá kresba i děj.