Mříž hovorny / Růže Nikoho

Paul Celan je pro mne básníkem z nejzásadnějších. Proto jsem se — byv navíc v celanovské náladě díky rozhovorům o něm při příležitosti 46. výročí jeho smrti a díky vynikající, vynikající knize Čas srdce — opravdu hrozně těšil. O to víc jsem byl zklamán, ba rozesmutněn. Kdyby šla hodnotit pouze levá polovina knihy, kde jsou originály, bylo by to pět z nejjasnějších, ale překlad tuto knihu a s ní i tuto příležitost poznat Celana z jeho sbírek zničil. Je neopravitelný; proč byl vydán, je mi záhadou. Celan, tento tvůrce krystalů a mág slov, je zde přeložen tak, že by se za to styděl i intoxikovaný lumírovec.

Jeden příklad za všechny, z jedné z klíčových Celanových básní Těsna: verš „Gras, auseinandergeschrieben“, tedy „Tráva, odsebeodpsaná“ (v Kunderově i Malého překladu „Tráva, rozepsaná“) je přeložen „Horizont bylinný, inkoustem leptaný“ (!!).