• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Všechno je jinak - Paul Celan

Poezie obtížně uchopitelného básníka Paula Celana nás přímo uvádí do pradávných, nehmatatelných končin stvoření světa i lidských bytostí, kde si rozhodně nevyst... detail knihy

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Paul Celan

Všechno je jinak

„Německy píšící básník a překladatel Paul Celan (1920–1970), patřící k mým nejoblíbenějším, pocházel z židovské rodiny z Bukoviny, žil v Bukurešti a Vídni, ale nakonec se usadil v Paříži. Za války přišel o rodinu, sám byl nasazen v pracovním táboře a vězněn a s traumatem holocaustu se nikdy nevyrovnal; z hrozných zážitků si odnesl těžké deprese, které ho nakonec spolu s dalšími zážitky, jako bylo nesmyslné obvinění z plagiátorství, dohnaly až k sebevraždě utopením v Seině v pouhých 49 letech. Jeho poezie je temná, těžko proniknutelná, hermetická, metafyzická, na hranici srozumitelnosti, éterická, spějící postupně k čím dál větší strohosti a stručnosti a opouštějící počáteční melodičnost. Já mám ale takovou poezii rád a myslím si, že není potřeba všemu nutně rozumět, stačí se jí nechat volně unášet. Výbor Všechno je jinak zahrnuje básně ze všech osmi Celanových sbírek (Mák a paměť, Od prahu k prahu, Mříže pro řeč, Růže nikoho, Jiný dech, Vláknitá slunce, Nátlak světla, Sněžný part) včetně nejslavnější básně Fuga smrti a obsahuje všechny existující celanovské překlady Ludvíka Kundery, tedy i ty, které nebyly v jeho prvním výboru Sněžný part (Odeon, 1986). Nejdůležitějšími slovy Celanovy poezie, jak jsem tak vypozoroval, jsou: kámen, vlasy, čas, noc, oči, srdce, řeč, slovo, nikdy, paměť, jméno, světlo, ruce. A vždy, když ho čtu, vzpomenu si na Wittgensteinovo "O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet." v tom smyslu, že Celan nemlčí, i když ví, že slova někdy nestačí, a proto se dostává za práh srozumitelnosti. I proto se k Celanovi vracím a budu vracet pořád a často jako k málokterému básníkovi. Celan uměl v až neuvěřitelné stručnosti vyjádřit opravdu hodně: "Jednou, na smrt byl nával, schovala ses ve mně."“... celý text
— milan.valden

---

Všechno je jinak

„Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé! Ale je tu jedno malé, tučné a nevrlé, skoro bych řekl kverulantské "ale"; opět totiž bolestně chybí poznámkový aparát. (Podobně viz Růže Nikoho.) I přes urputnou snahu Roberta Jandy v doslovu, který se snaží na Celana navěsit trochu zavádějící nálepku surrealistického básníka, tak nechme ji na sebe působit bez zbytečných poznámkových návěstidel. Nesouhlasím. Celanova poezie potřebuje bytostně dovysvětlit, protože je to poezie, která v mnoha směrech vychází z žité skutečnosti, ze setkání s druhým, ze zážitků, z minulosti autora i národů; velmi často Židů. Bez kontextu a alespoň elementárních poznámek se ta poezie s většinou čtenářů akorát tak mine. Celan nepsal poezii, do které bychom si měli projektovat "to naše", to ho právě sralo, ne že mu není rozuměno, ale že si tam každej do těch jeho veršů vestaví svůj vlastní pomníček, že mu není rozuměno v tom kontextu. Celanova poezie tak není žádný surrealisticko-éterický bordel, jak se snaží Janda v doslovu naznačit. Jednotlivá slova a verše jsou většinou těžce vydobytý a vykoupený vlastním osudem, často ty verše připomínají šifry, protože to taky šifry jsou. Poznámky Ludvíka Kundery tak považuji za integrální součást těch básní a za alespoň elementární úvod pro porozumění některým šifrám-básním, a je tak velká škoda, že nebyly zařazeny. Dále tu máme skvělého znalce Celanova díla Radka Malého, ten by se při troše snahy, jak ho znám, velmi rád nějaké post-redakční práce ujal a stručný poznámkový aparát sestavil. Jasně, kniha by se asi natlustila a stála by o nějakou tu korunu navíc, ale sakryš, u takhle "kultovního" autora, navíc s četnými vazbami na Čechy, by to prostě stálo za to. Takhle tu sice máme kompletního Kunderova Celana, za což nesmírně děkuji, ale je tu i dílčí zklamání, že tomu něco zásadního chybí.“... celý text
— puml

---

Růže nikoho

„Nehodnotím, překlad je asi dobrý, Věra Koubová je výborná překladatelka. Ale citelně chybí poznámkový aparát nebo aspoň doslov, což je v případě pozdní Celanovy poezie naprosto zásadní, tedy hlavně pro pochopení kontextu a těch často až hermetických jazykových šifer. Bez toho si tu sice promnou svoje intelektuální mouní znalci a obdivovatelé Celana, ale čtenáře nepoučeného, si myslím, takhle vydaná kniha spíše odradí. Číst pozdního Celana bez kontextu a alespoň elementárních poznámek (aspoň tak, jak jsou ve Snežném partu nebo Černých vločkách) je jako číst Pounda nebo Eliota bez kontextu a poznámek. Je to tak akorát pro ty, co si můžou hrábnout do vousů.“... celý text
— puml

---

---

Hroby v povětří: Poezie Bukoviny

„Paul Celan vyvrátil slova německého filozofa Adorna, že "po Osvětimi už nelze psát básně." Celanova nejslavnější báseň Fuga smrti se naopak stala dle mého básní, která dokázala několika verši vyjádřit celou obludnost holocaustu. Pokud je možné, doporučuji číst v originále, či v překladu od L. Kundery. Nic obdobného jsme nikdy nečetla.“... celý text
— Friedulka

---

Čas srdce. Korespondence

„Bolestné čtení. Dopisy plné míjení, lásky i soucitu, zraňování a ztracenosti. Kniha obsahuje i několik Celanových básní. Určitě stojí za přečtení.“
— sika444