Podivná knihovna

22.02.2018

Divná, ale dobrá jednohubka. Nedá se od ní odtrhnout.

18.02.2018

Po Podivné knihovně jsem v naší městské knihovně sáhla proto, že jsem o ní slyšela v letošní Čtenářské výzvě a chtěla jsem jí "ochutnat", přestože už mám tento bod výzvy splněný. Přiznám se bez mučení - nepochopila jsem ji. Nyní jsem si pročetla předchozí komentáře a díky Chesterton, která mne navedla na "překlad do lidštiny" od čtenářky s přezdívkou Clea3112 , jsem nedopadla jako Efka.saf, která to zhodnotila slovy "Co to sakra bylo?" Podle mne morbidní vyprávění s podivným koncem. Co však oceňuji - to jsou ilustrace. Alespoň jsem neměla problém představit si ovčího mužíka :-) Nevím nevím - Murakamiho literární surrealismus (jak jsem se poučila u Eeli) mne nějak neoslovil. Možná by se to dalo zkusit ještě jednou s Clea3112-iným komentářem coby záložkou. Třeba bych konečně chytla tu "správnou vlnu". Co pro mne bylo asi nejzajímavější - že tak jako u nás chováme v kleci kanáry, tak pro Japonce jsou exotičtí naši milí špačci. :-)

12.02.2018

Docela morbidní jednohubka... Murakamiho mám rád, ale smysl tohoto díla jsem bohužel nepochopil. Rozhodně už nikdy nejdu do knihovny! ;)

11.02.2018

Asi nemám talent na symboly a moudra ukrytá pod pokrývkou pohádkových vět:)) Že by tlustý nános dospělosti nebo málo soustředěnosti?
Příběh mě vtáhl asi i bez ilustrací, díky nim dvojnásob, jen mi chybí vidění, které vlastní Clea3112 :)) Po přečtení tohoto komentáře se mi rozsvítilo a dokreslilo, jinak bych se přiklonila k těm, co je povídka zaujala, ale zůstala nedopovězená:))
Atmosféra by však asi hned tak nezmizela.
Času s Podivnou knihovnou nelituji:)

08.02.2018

Hezký příklad toho, jak funguje surrealismus v literatuře. Autor se tedy zřejmě snažil vyjádřit různé pocity člověka, přičemž knihovna a její součásti má možná obrazně ztvárňovat lidské podvědomí. Každopádně zajímavé. Nicméně je-li člověk líný zaobírat se nějakým hlubším smyslem tohoto dílka, zůstane nepochopeno. I když i moje první myšlenka při čtení byla, že mi zřejmě také nějaký dědek vysrknul mozek. :)

06.02.2018

Opravdu surreálné téma jak má být. Skvělá kniha, přečtená jedním dechem během jednoho odpoledne, ale příběh a jeho vyznění budou na delší dobu. A tak to má být :)

04.02.2018

Teoreticky se jedná o pohádku s koncem, který není nejšťastnější. Největší význam má dle mého poslední odstavec. Chlapci umřela matka a nikoho jiného nemá. Potřebuje se s tím vyrovnat. Ale interpretace vícero lidí se samozřejmě mohou lišit s ohledem na věk, zkušenosti apod., tudíž se do toho nechci moc zaplétat, ať se nezamotám úplně. Hodně nadneseně řečeno by se dalo říct, že se jedná o pohádku, která ve Vás zanechá stopu. Je to má první kniha od tohoto autora a nejspíš ne poslední:).
#ctenarskavyzva2018

03.02.2018

Co to sakra bylo?! - Bohužel můj první pocit z knihy.
Podivná knihovna byla moje první kniha od Murakamiho, po které jsem sáhla díky čtenářské výzvě. Viděla jsem to jako skvělou příležitost přečíst si něco od autora, kterého znám zatím jen z doslechu a kolem jehož jména se stále vznáší určitá gloriola. Ale asi to zase tak dobrý nápad nebyl... Uvažuji, jestli mi přísluší knihu vůbec hodnotit, ale nemůžu jinak. Přemýšlím, jestli jsem ji nepochopila, jestli nedokážu dostatečně číst mezi řádky nebo jestli na ni nemám dost velkou fantazii (možná vše dohromady?), ale osobně si myslím, že na tuto knihu jsem asi příliš racionální a upřímně mě nezaujala ani natolik, abych se začala pídit po hlubším významu a sdělení. Jednu hvězdičku dávám za moc pěkné ilustrace, které v mých očích utvářely tu správnou temnou a tajemnou atmosféru a druhá je asi za to, že měla kniha jen kolem 60 stran a tato čtenářská muka netrvala dýl jak hodinu. Uvidím, jestli časem přijdu autorovi na chuť nebo ne, zatím mě to ale k jeho jménu netáhne.

28.01.2018

Příběh mi připomínal sen, který se nám klidně může zdát. Nebo to také připomíná vyprávění dětí s bujnou fantazií. Myslím, že nejdůležitější jsou dva poslední odstavce knihy - to byla skutečnost. Knížka se čte lehce a je hezky ilustrovaná.

26.01.2018

Čteno v rámci Výzvy 2018 během jednoho dne. Nic pro mě. Nechápu.

22.01.2018

Má první kniha oblíbeného autora. Dosti podivné seznámení.

15.01.2018

Pro mě byla Podivná knihovna dost velké zklamání. Na knihu jsem se opravdu těšila, příběh mi přišel dost zajímavý a podle mě se s tím dalo dost pohrát. Děj nemá žádný velký spád. Jenom polovina knihy je věnována tomu, jak se mladík do maléru dostal, pak to Murakamiho asi přestalo bavit a docela rychle to ukončil. Po dočtení jsem na knihu nechápavě koukala a v hlavě mi bleskla otázka, zda je to opravdu všechno.
Je to moje prvotina od něj a chystám se i na další jeho knihy, tak doufám, že mě zvládne přesvědčit, že je tak dobrý, jak jsem slyšela. Touhle knihou mě totiž nepřesvědčil ani trochu.
Dvě hvězdičky dávám jen díky docela povedeným ilustracím, ale víc si rozhodně nezaslouží.

14.01.2018

To je jako všechno? A kde je zbytek knihy? Na rovinu se přiznávám, že jsem toto dílko nepochopila. Asi jsem natvrdlá, ale poselství jsem nechytla a už vůbec nerozumím konci.

14.01.2018

Zvláštní povídka s pochmurnou atmosférou, která nás okamžitě vtáhne do děje. A jak si ji kdo vyloží, asi záleží jen na fantazii každého z nás. Příběh je doprovázený krásnými ilustracemi.

14.01.2018

Od Murakamiho jsem čekala víc.

10.01.2018

Atmosféru příběhu vytváří spousta rozporuplných, ale přitom vlastně souvisejících pocitů. Strach x odhodlání, zhnusení x okouzlení, realita x sen, slušné vychování x protest. Je třeba hledat alegorie našeho života. Konec je zvláštním rozuzlení celého díla, jakoby tím koncem příběh teprve začal. Dobře se četl, a i když nebudete chtít jít hlouběji pod povrch samotného příběhu, rozhodně nezklame. Opravdu nádherné ilustrace jsou bonusem.

08.01.2018

Pěkná povídka, kterou jsem měla rychle přečtenou, ale asi jsem ji úplně nepochopila. Moc se mi líbily ilustrace.

06.01.2018

Krásně ukázáno jak je dětské myšlení odlišné od dospělého.

04.01.2018

Je zvláštní, jak pár stránek dokáže zmást čtenáře.