Spánek
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/182405/bmid_spanek-182405.jpg
4
1356
1356
Murakami/Menschik série
1. díl >
„Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát,“ tak začíná příběh Harukiho Murakamiho, jehož protagonistkou je zdánlivě obyčejná žena v domácnosti. Vlivem různých nečekaných okolností připomíná její noční život výlet do mimosmyslového prostoru. Ve světě, který je naprosto odlišný od našeho, prozkoumává svou rodinu, sama sebe, i význam života a smrti. Ilustrační doprovod ke knize vytvořila známá německá grafička Kat Menschik.... celý text
Přidat komentář
Jediné co se mi na knize nelíbilo byl ten nedokončený konec, jinak se velmi dobře četla a bavila mě
Spánek byla první knihou, kterou jsem od Murakamiho přečetla a popravdě zřejmě i poslední. Čekala jsem z doslechu mnohem více a celkový dojem pro mě naprosto nulový. Tato kniha je pro mě nic neříkající.
Povídka ve mě po většinu času budila lepší dojem než podivná knihovna, ale konec to celé zkazil. Připadá mi, že naprosto schází jakákoli pointa. I když budu předpokládat, že to není povídka, ve které by člověk měl hledat nějaký hlubší smysl, tak v ní nevidím skoro žádný smysl. Prostě jsem u Murakamiho zvyklá na lepší věci.
Ale ilustrace stejně jako u Podivné knihovny jsou nádherné.
První knížka kterou jsem od Murakamiho četla...po pravdě, čekala jsem od toho trochu víc.
Povídka nutí k zamyšlení, aby člověk pochopil pointu. Ale i přesto se to hezky četlo.
Trochu mě vadil...otevřený konec. Velmi pěkné ilustrace.
Čtení svižné, ale asi mi unikla hlavní pointa. Trochu mě rušilo, že Murakami píše očima ženy, ale dalo se to překousnout. Nicméně na samostatnou knihu je to málo.
Příjemné překvapení. Na Murakamiho jsem už skoro rezignoval, ale tahle krátká novela (nebo dlouhá povídka?) mě přesvědčila o tom, že to je zajímavý spisovatel, který našemu světu dokáže dodat kouzlo a tajemství. Osobně si myslím, že Murakamimu víc sednou tyhle krátké útvary než ty dlouhé eposy jako 1Q84.
Krátká, moc milá povídka, svým zvláštním způsobem nutící k zamyšlení nad tím, jak trávíme čas nebo jak nás Noc okrádá o třetinu života. Nápad je to velice zajímavý. Hlavní postava zde medituje nad tématy, které musíme každý den sami v sobě dusit a přemýšlet o nich.. Ale často je moc pozdě se proti nim vzbouřit, okolní svět nás nepodpoří...
Zaujala mě především část, kde si "manželka" klade otázku: "Nač pak ale byla celá ta ohromná spousta času, kterou jsem strávila čtením?", všichni zapomínáme a přesto v tom pokračujeme...
Kresby jsou moc pěkné, obzvlášť oceňuji str. 56, origami je moc fajn nápad... :o)
V nějaké sbírce Murakamiho povídek by Spánek nijak zvlášť nevyčníval z průměru, ale vydat to před Vánocemi jako samostatnou knihu s počtem stránek uměle nafouknutým četnými obrázky (nic proti nim jako takovým) zavání snahou nakladatele na Murakamim co nejvíce narýžovat. Kvůli tomuto komerčnímu kalkulu srážím knize jednu hvězdičku...
Krásný kousek do knihovničky,který se hodí pro nudnější večery, kdy nemá člověk náladu číst něco delšího :) Během nudnějších částí mě zabavovaly ilustrace, jsem ráda, že byly pro české vydání použity, jsou vynikající! Příběh mě nakonec bavil mnohem více, než jsem ze začátku předpokládala a po přečtení jsem musela ještě chvíli musela sedět a vstřebávat jej.
Kniha (povídka) s nádhernými ilustracemi, a obsahem sice velmi čtivém, ale na první pohled bezobsažném. Na druhý a na třetí též. Jako samotná povídka začleněná mezi jiné by obstála skvěle, příběh o stereotypech života ale nic moc nového nepřináší, snad jen krátké zamyšlení. Nechápu proč to museli vydávat jako samostatnou knihu a nenechat to v celém povídkovém souboru který podle všeho snad brzy vyjde. Takhle to beru jako krok vydavatele vytřískat co nejvíc peněz ze jména autora.
Zápisky téměř 30leté manželky a matky, které jako by vypadly z deníčku sebestředné 16leté adolescentky. Byl to záměr? Něco tady krutě zakrnělo. Svoboda pojímaná jako odstřihnutí se od všech "ty" s jejich nároky a potřebami... SKUTEČNÝ ŽIVOT spočívají v tom, že nejsem rušen a obtěžován druhými... kam to asi tak může vést? Jasně, do tmy.
Tahle kniha pro mě byla úplně zbytečná.
O nespavosti já totiž něco málo vím... A to bude nejspíš hlavní z důvodů, proč si tahle útlá knížka vydobyla čestné místo v mé knihovně.
Jsem si více než jistá tím, že sám autor musí mít osobní zkušenost jak s nespavostí, tak se spánkovou paralýzou, nemyslím si totiž že by jinak zvládl tak dokonale popsat příznaky a pocity které tyto „neduhy“ doprovázejí.
Příliš se ani nedivím lehce negativním komentářům které jsou tu k vidění, Spánek asi neosloví každého. No mne ano. A ač to byla má premiéra, nepochybuji o tom že i nadále si budeme s panem Murakamim rozumět.
Ten závěr byl, jako kdyby autor věděl, že to má dobrý spád a je to dobře napsáno, a tak mu bylo líto to dát do šuplíku, ale zaboha nemohl přijít na to, jak to skončí. Hrozně moc velká škoda. Ale ty ilustrace jsou pecka.
Nelituji přečtení, ale neřadím tuto knihu k těm, ke kterým mám v plánu se jednou znovu vrátit. A to jsem velká milovnice Murakamiho. :)
Ať už se chlapi nesnaží psát z pohledu ženy. Chápu, že to mělo být tak trochu existenciální a neměla bych hledat žádný děj, příběh, nebo logiku, ale že nějaký Japonec píše o myšlenkách ženy v domácnosti mě už dokáže vytočit. Knihu jsem si koupila, a i přes marný obsah toho nelituji, protože ilustrace od Kat Menschik jsou skvostné a stojí za to.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Zvláštní, tajemný styl Murakamiho mě vždycky zaujme a nemůžu se odtrhnout. Zamyšlení nad smyslem života, potřebou spánku, který nám bere celou třetinu života - to je neobyčejně zajímavé téma. Útlá knížka s úžasnými ilustracemi mě celá bavila, měla jsem však pocit, že ji autor zapomněl dokončit a nechal nás uprostřed jejího nejzajímavějšího děje.