Musím tě zradit

02.03.2023

Při čtení této knihy jsem se musela několikrát zastavit a nadechnout. Je to vážně silný a temný příběh o totalitním komunistickém režimu v Rumunsku, o kterém jsem neměla opravdu ani ponětí. Navzdory těmto děsivým skutečnostem je v příběhu odvahy, síly, vzdoru a touhy po svobodě víc než dost. Opravdu děkuji za tuto knížku! Nejspíše na ní budu ještě dlouho myslet.

28.02.2023

Musím tě zradit bych zařadila mezi povinnou četbu, která je navíc čtivá i pro puberťáky.
Narodila jsem se za komunismu, ale čekala jsem příběh v Rumunsku podobný tomu, jak to probíhalo u nás. Bohužel, neprobíhalo... tohle je temnější, děsivější a revoluce rozhodně nebyla sametová, ale dost krvavá. Nikdy jsme se o tom neučili, nikdy mi o tom nikdo neřekl a já jsem Rutě vděčná, že se do toho pustila, roky práce a rozhovorů, aby tento fiktivní příběh zasazený do skutečných historických reálií si mohla přečíst širší veřejnost a vzdělat se. Čtivost je díky velmi krátkým kapitolám naprosto skvělá.

27.02.2023

Naprosto geniální počin! Po obsahové i literární stránce. Po dlouhé době kniha, která mě naprosto dostala. Čte se tak lehce, přesto že téma je tak nesnesitelně tíživé. Je nabitá emocemi, které Vás rozcupují na kousky!
Sama jsem husákovým dítětem, některá popisovaná fakta z běžného života v diktatuře i já zažila. Ale tedy, byl to slabý odvar oproti tomu, co zažívali v Rumunsku.
O této historii nás nikdo neučil a ani naše děti neučí. Není něco špatně? Mé vlastní znalosti o Rumunsku jsou spojeny jen se vzpomínkou z léta 1989, kdy jsme projížděli Bukureští. Při každém zastavení na červenou naše auto doslova obklíčili houfy žebrajících dětí. A těch vychrtlých psů v ulicích! A také krásné hory, v kterých jsme zabloudili cestou zpět domů. Toť vše.
Hluboká poklona autorce a moje velké díky za tento příběh. 100%

27.02.2023

Nemůžu říct, ze by se mi kniha líbila, protože ta doba, která je zde popsána, je pro me naprosto nepředstavitelná. Ano, i u nás jsme meli takovou vládu a ano, také ji hodně lidí zažilo a nemusi jim to připadat nijak vyjimecne, však oni to znají na vlastní kůži, ale ja NAŠTĚSTÍ tuhle dobu nezažila a ani bych nechtěla. Z pribehu byly citit emoce, bylo to čtivě napsané a take se mi líbí fotky v závěru knihy. Povedené dílo, nad kterým se může čtenář zamyslet a nebo musi? ..

24.02.2023

Přesto, že autorka podle doslovu věnovala pátrání hodně času, tak mi to přijde trochu povrchní. Možná proto, že se tam snažila natěsnat co nejvíc pracně zjištěných faktů a nešla tak do hloubky co se týče emocí. Možná je to i proto, že svět totalitního režimu je pro ni něco absurdního a prezentuje jako neco mimořádného i věci, které spousta z nás běžně zažívala i tady u nás. Ale jinak dobře napsaná kniha, přečetla jsem ani ne za tři dny. Ale trochu mi chybí ta hlubší stopa, kterou by ve mně zanechala, nad rozdíl od její knihy v "Šedých tónech", která se mi od ní líbí nejvíc spolu s "Potrhanými křídly".

22.02.2023

Příběh se sice odehrává v Rumunsku, ale i českému čtenáři bude blízký, neboť popisuje hrůzný komunistický režim, plný udavačství, podlézačství, policejní šikany a vlády ubožáků, kteří si moc získají pomocí strachu a bezmoci. Osobně jsem se nikdy příliš nezajímala o jiné postkomunistické země a jejich proces osvobození se z područí nesmyslné ideologie, protože mi stačila naše temná historie, ale jak se v poslední době ukazuje, příběhy jako právě „Musím tě zradit“ jsou stále aktuální a měly by být čteny jako důrazné varování, čeho jsou lidé schopni a co jsou ochotni nechat připustit, když se nebudou bránit a přijmou svůj osud jakožto jasnou a nezvratnou věc.

22.02.2023

Když jsem pozdě v noci dočetla, zůstala jsem oněmělá. Do rána se mi zdály sny, v nichž jsem viděla obrazy z knížky. Je nesmírně působivá, způsob vyprávění, zvolená slova, celý příběh předává strach, nedůvěru, váhání, osamělost, bezmoc. Vzepětí, kdy se národ jako zvíře zahnané do kouta, rozhodne k poslednímu skoku. Buď a nebo, už není co ztratit. To lpění agentů tajné policie na totální moci, i když se už systém sype, nikdy nepochopím, je to hrůzyplné.
Čtěte a pamatujte.

20.02.2023

Jako vždy autorka nezklamala!
Kniha byla napínavá (některých pasážích mi dokonce běhal mráz po zádech), a velmi čtivá - měla jsem přečteno asi za čtyři dny...
Knihu mohu pouze doporučit!

19.02.2023

Vždycky vítám knihy z prostředí, o němž jsem ještě nečetla. A to se Rutě Sepetys velmi daří - najít neotřelé téma a zpracovat ho poutavou, uvěřitelnou formou. Rumunsko za vlády Nicolaea Ceauşesca je určitě jedním z nich. Chtěla bych si přečíst podobnou knihu a v záložkách jich zas tak moc nenacházím.

18.02.2023

S tvorbou autorky jsem se seznámila díky Mlčícím fontánám, takže jakmile jsem zjistila, že vyšla nová "Sepetys", byla to jasná volba. Opět si vybrala události z poměrně nedávné historie, ne úplně tak známé, tentokrát z Rumunska, protkané romantickou linkou. Čte se úplně samo. Po dočtení bude ještě dlouho rezonovat.

17.02.2023

Už dlouho se mi nestalo, že jsem knihu přečetla za necelé dva dny. Úplně mě pohltila. Je to silné, nepředstavitelné...bezmoc, dilema.

13.02.2023

Tak tohle byla vážně paráda! Opravdu moc doporučuji.

12.02.2023

Skvělé, skvělé, skvělé! Ruta se začíná stávat mou oblíbenou autorkou..jen by teda měla máknout a psát víc

11.02.2023

Tato autorka je prostě neuvěřitelná, kéž by byly i její příběhy, jenže jsou skutečné a psané tak (ne)skutečně....

Sepetys se věnuje tématům, která nejsou příjemná a nutí nás podívat se na sebe, teď i do minulosti, protože jen tehdy si (konečně) uvědomíme co máme. Jak si my Češi vůbec můžeme stěžovat?

Komunismus kousek od nás byl „vylepšen“ do detailů a mořil miliony Rumunů, jimiž jsme vlastně opovrhovali kvůli chudobě. Nezajímalo nás se podívat pod povrch a vidět nejen důvody, ale hlavně bolest, kterou to sebou neslo. Ta vyvrcholila zabíjením, když si národ konečně mohl říci o svobodu, a to včetně dětí!! Pamatuji, jak v TV ukazovali smrt rumunských manželských „vládců“, ale až po této knize mi došlo, že Rumuné měli plné právo si i tak vysokou cenu vyžádat, a přesto byla za jejich utrpení tak malá....

Dlouho trvá národu se vzpamatovat ze svých ran, generace. Lidé dnes dokážou říci „za komunismu bylo líp“, místo aby se za ta zpupná slova přinejmenším styděli! Rumuné netrpěli jen každý každičký den za dnem, nelidsky, ale nutili je být podezřívaví, lživí, udavačští na druhé, i v rodinách. To musí být těžké zahojit. Kéž by stačilo jako u zlomeniny jen sundat sádru, stejně jako srovnat se zemí pomníky komunismu. Nevím zda mají v Rumunsku píseň jako Češi mají Modlitbu pro Martu (www.ireport.cz/clanky/pribeh-cz-hitu/marta-kubisova-modlitba-pro-martu) ale kéž by mohla -nejen- jim tato kniha přinést to, co ta píseň dala a stále dává českému národu, aspoň některým....

POZN: Chápu, že mladým se zdá kniha jako „Historie“, ale zapomínají, že jejich pra/rodiče tuto dobu mohou pamatovat, tak jen prosím s užitím tohoto Termínu o větší ohleduplnost. Žižka nebo Karel IV. by si pak mohli připadat jako dinosauři:o(

10.02.2023

Lež je jako sněhová koule. Valí se a valí, je čím dál větší a těžší, a nakonec už ji člověk skoro neuzvedne. Myslel jsem si, že jsem silný. Ale kolik toho vlastně unesu?

Mrazivý, šokující příběh plný strachu, hrůzy, hladu, zimy a stínů.

Jak můžeme čekat, že ostatní ucítí naši bolest a uslyší volání o pomoc, když můžeme jen šeptat?

Ne tak dávno, ne tak daleko. Jak moc může jeden člověk ovládat miliony dalších? Kdo ve skutečnosti byl Nicolae Ceausesco? Nelítostný, krutý a bezcitný diktátor? Nebo prostě jen někdo, kdo využil své moci k zastrašování jiných a na jejich úkor si žil jako Bůh?

Neuvěřitelné a šílené. Bohužel pravdivé. Téměř dvacet pět let teroru, šikanování, sledování, udávání, mučení a zabíjení. A fungovalo to. Tak dlouho. Tak blízko. Hrůza, manipulace, strach. Tak málo stačí, abyste se stali Bohem...

Nezapomeneš na mě?

Na kluka, co má na zádech
připnutá křídla naděje,
která nikdy nemohl roztáhnout.

Už nikdy se nedozví,
čím mohl být.

Čím jsme všichni mohli být...

10.02.2023

Moje první kniha od Ruty Sepetys a musím říct, že jsem čekala něco malinko jiného. Překvapila mě asi hlavně taková určitá nekošatost a stručnost kapitol. Ale na to si člověk rychle zvykne a kdo nemá rád v knihách přehnanou popisnost, tohle bude přesně pro něj.
O historii Rumunska jsem do této chvíle netušila prakticky vůbec nic, takže to bylo hodně zajímavé, zavítat poprvé do Rumunska právě v době totalitního komunistického režimu. Ponurá atmosféra a paranoia té doby z knihy přímo sálá. Lidé bez jídla, vody, elektřiny, napíchnuté telefony, štěnice v bytech a Securitate, agenti a udavači na každém rohu.
A i v tak temné době, kdy se člověk bál i jen špitnout, jak na veřejnosti, tak i doma, lidé nepřestali doufat, bojovat nebo si šeptem vykládat protistátní vtipy. Ten sarkasmus, když si bunu s Cristianem vykládali vtipy proti režimu, mě opravdu pobavil a v knize působil takovým osvěžujícím dojmem.
Oproti tomu ta obrovská propracovanost sítě informátorů sloužících režimu, kdy byli ke spolupráci dohnáni i lidi, u kterých byste řekli, že jim můžete věřit svým životem, to je něco naprosto nepředstavitelného a děsivého. Nad tím objemem sepsaných udání, které byly shromážděny na jednu rodinu, mi úplně spadla brada. O to víc, že kniha byla psaná na základě historických rešerší a výpovědí pamětníků.

⭐️TE-ME-ŠVÁR! Po celém těle mi běhal mráz. Skandování bylo čím dál hlasitější, valilo se jako nákladní vlak. Vzmáhal se v nás pocit sounáležitosti a prostupoval davem. Rumunsko našlo svůj hlas. A my ho používali, společně.

⭐️Vidíš mě?
Mhouřím oči v přítmí,
hledám klíč
k zamčeným dveřím světa,
ztracen ve vlastním stínu
uprostřed říše strachu.

⭐️Stará ženská tvrdě spí, když v tom uslyší zaklepání na dveře.
"Kdo je tam?" zašeptá vyděšeně.
"Tady smrt", odpoví hlas.
"Tak to je dobře. Bála jsem se, že je to Securitate."

09.02.2023

Další výborně napsaný román od skvělé spisovatelky. Její popis komunistického režimu v Rumunsku byl tak surový, děsivý a smutný. Těžko uvěřit, že takové kreatury si najdou své stoupence a terorizují tak celý národ. Určitě doporučuji těm, co o Rumunské historii nic nevědí (tak jako já), byla jsem nad míru spokojená. Někde jsem četla, že se autorka chystá psát i o naší zemi, tak pokud je to pravda, moc se na ní těším, ale teď se vrhám na Mlčící fontány :o)

07.02.2023

Oblíbená americká autorka historických románů Ruta Sepetys tentokrát přibližuje, jak vypadal život běžných lidí v Rumunsku v roce 1989, před pádem komunismu a pod vládou neblaze proslulého Nicolae Ceauşesca. Více než dvě desítky let trvalo, než se jeho diktatuře rumunský lid vzepřel a právě to, co k tomu vedlo, vám Ruta zprostředkuje díky příběhu obyčejného mladého mladíka, sedmnáctiletého Cristiana Florescu.

Nedostatek jídla, elektřiny, vody, strach, izolace a brutální tajná policie, takzvaná Securitate, jež byla prodlouženou rukou režimu, sužovala Rumuny bolestivě a tvrdě. Mnoho lidí z řad běžných občanů jim donášelo informace všeho druhu, ať už pod pohrůžkou násilí, či v očekávání nějakých výhod. Většina z těchto civilistů jen chtěla ochránit své blízké a žít normální život, i když v té době byla jejich představa o normálnosti poněkud jiná, než ta naše nyní.

To vše věrohodně a velmi poutavě dokázala Ruta ve svém románu zachytit. Krátké kapitoly, velice jednoduchý styl a události, které nabírají rychlý spád vás budou nutit obracet jednu stránku za druhou. Připravte se na vlnu emocí, které vás při čtení bude svírat. Jak je možné, že něco takového se mohlo dít tak dlouho. Ta realita je zkrátka děsivá…

Už rozumím tomu, proč je Ruta tak oblíbená, protože ta atmosféra doby na vás z její tvorby doslova dýchne. Budete vše prožívat s Cristianem, stejně jako on milovat jeho drahého buna - dědečka, a spolu s ním toužit vzepřít se režimu a bojovat. Ruta vše zpracovala opravdu uvěřitelně, a navíc se zaměřila na část dějin, o které se u nás až tolik nemluví. Sama jsem při čtení měla potřebu si dohledávat další informace a toužila se dozvědět se více, což si myslím, že je obrovské plus - dokáže vás pro danou tématiku opravdu nadchnout a ocenila jsem i obrazovou přílohu. Rozhodně to není poslední kniha, kterou jsem od autorky četla a už teď se těším na další. Moc doporučuji!

Hodnocení: 95%

Za knihu k recenzi moc děkuji Albatros Media.

06.02.2023

Jsem ve věku hlavních hrdinů, teoreticky bych měla mít podobné zkušenosti. Přiznávám, že jsem netušila, že ten rozdíl mezi "tady a tam" byl tak markantní. Děj byl poutavý, velmi poutavý, ale stejně mě chvílemi četba doslova fyzicky bolela, musela jsem od knihy utíkat, vydýchat to.

Něco málo k zamyšlení:

...Archivy Securitate obsahovaly přes dvacet šest kilometrů složek. A to byly jen ty, které se dochovaly...